Wanda Herse

Wanda Herse (8. června 1885 Varšava – 23. července 1954 Życzyn) byla polská horolezkyně, fotografka, nezávislá ekonomická a sociální aktivistka.

Životopis

Narodila se do rodiny Adama (1850–1915), obchodníka, a Joanny rozené Temlerové (1860–1943) ^[1]. Byla sestrou Wincentyho (1894–1923) a sestřenicí Bogusława Władysława Hersyho. Po studiích obchodu řídila módní dům Bogusław Herse ve Varšavě. Navrhovala také divadelní kostýmy. Od roku 1915 byla generální ředitelkou akciové společnosti „Urania“.

Během polsko-bolševické války organizovala a vedla lékařský vlak.^[2]

Hrála důležitou roli ve společenských aktivitách ve Varšavě. Od roku 1922 byla prezidentkou Asociace varšavských spotřebitelů. V roce 1912 se stala spoluzakladatelkou Varšavského klubu veslařek.^[2]

Zemřela v roce 1954. Byla pohřbena na evangelicko-augsburském hřbitově ve Varšavě (třída 54, hrob 52) ^[3].

Horolezectví

Wanda Herse od mládí chodila se svými sourozenci hodně po Tatrách, často pod dohledem průvodce Klimka Bachledy. Stala se jedním z nejvýraznějších horolezkyň své doby. V roce 1902 uskutečnila první ženský výstup na Mnich (s Klimkem Bachledou). V roce 1910 se stala členkou Turistického oddílu Tatranského spolku. V prosinci téhož roku se také stala spoluzakladatelkou Sekce milovníků hor Polské turistické společnosti a její první předsedkyní (1910-1912).

Fotografie

Věnovala se také fotografii, včetně fotografie hor a krajiny. Fotografovat začala v deseti letech. Dne 30. dubna 1904 byla přijata do Varšavské fotografické společnosti a později se stala její sekretářkou. Její fotografie zveřejnil polský ilustrovaný měsíčník Fotograf Warszawski v březnu 1906. ("Studie mraků v Tatrách" a "Satanův svah"). Nafotila také labutě pro malířku a grafičku Zofii Stankiewiczovou.

V roce 2008 se v Národní galerii umění Zachęta ve Varšavě konala výstava Polské fotografky 20. století, která představila tvůrčí počiny padesáti polských dokumentaristek od 70. let 20. století, kde byly také prezentovány fotografie Wandy Herse. Mezi dalšími vystavujícími byly například: Małgorzata Apathy, Anna Beata Bohdziewicz, Anna Brzezińska-Skarżyńska, Anna Chojnacka, Zofia Chomętowska, Maria Chrząszczowa, Maria Antonina Czaplicka, Irena Elgas-Markiewicz, Krystyna Gorazdowska, Helena Hartwigová, Joanna Helander, Halina Holas-Idziakowa, Irena Jarosińska-Małek, Irena Kummant-Skotnicka, Krystyna Łyczywek, Bożena Michalik, Maria Kietlińska, Janina Mierzecka, Janina Mokrzycka, Anna Musiałówna, Zofia Nasierowska, Fortunata Obrąpalska, Julia Pirotte, Danuta Rago, Jadwiga Rubiś, Zofia Rydet, Jadwiga Wolska nebo Bolesława Zdanowska.^[4]

Ceny a ocenění

• Kříž nezávislosti – 21. dubna 1937 „za práci ve věci znovuzískání nezávislosti“^[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wanda Herse na polské Wikipedii.

Literatura

• Zofia Radwańska-Paryska; Witold Henryk Paryski. Wielka encyklopedia tatrzańska. Poronin: Wyd. Górskie, 2004. ISBN 83-7104-009-1. Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Herse Wanda (1885–1954). Wirtualne Muzeum Konstancina. [dostęp 2020-01-16].Je zde použita šablona {{Cytuj stronę}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Jan Sunderland: Zarys dziejów fotografii tatrzańskiej w Polsce od początków do I Wojny Światowej. 1953.Je zde použita šablona {{Cytuj stronę}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Stanisław Łoza: Czy wiesz kto to jest?. 1938.Je zde použita šablona {{Cytuj stronę}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Související články

• Ženy ve fotografii
• Seznam polských fotografek

Autoritní data	PLWABN: 9810571752605606 VIAF: 116151776773918011388