| Weißwasser Běła Woda | |
|---|---|
 Místní evangelický kostel | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°30′ s. š., 14°37′59″ v. d. |
| Nadmořská výška | 140 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC +1 |
| Stát | Německo Německo |
| Spolková země | Sasko |
| Zemský okres | Zhořelec |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 63,4 km² |
| Počet obyvatel | 15 136 (2022)[1] |
| Hustota zalidnění | 238,7 obyv./km² |
| Etnické složení | Němci a Lužičtí Srbové 98,5 %[2] |
| Náboženské složení | protestantství 9,8 % římskokatolická církev 3,9 %[2] |
| Správa | |
| Status | velké okresní město |
| Primátor | Torsten Pötzsch |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Marktplatz 1 02943 Weißwasser/O.L. |
| Telefonní předvolba | 03576 |
| PSČ | 02943 |
| Označení vozidel | GR, LÖB, NOL, NY, WSW, ZI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Weißwasser (hornolužickosrbsky Běła Woda[3][4]) je velké okresní město v Horní Lužici v německé spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Zhořelec a má přibližně 15 tisíc[1] obyvatel. Leží na prameni řeky Strugy, přibližně směrem na jihovýchod od Sprembergu, Chotěbuze, severovýchodně od Budyšína, Drážďan, severně od Zhořelce (asi 40 km) a 110 km severozápadně Liberce.
Historie
První písemná zmínka o Weißwasseru pochází z roku 1552. Obec byla postupně součástí Českého království, Saska a Pruska. V roce 1866 se v okolí začalo těžit uhlí, roku 1866 bylo zavedeno železniční spojení s Berlínem a od roku 1873 se Weißwasser stal střediskem sklářského průmyslu, kde se vyráběly žárovky i broušené sklo.[5] V okolních borových lesích docházelo často k požárům, místní lesník Walter Seitz zde proto začal stavět protipožární hlásky a v roce 1902 si nechal tento vynález patentovat.[6]
V roce 1935 byl Weißwasser povýšen na město. Za druhé světové války zde existoval pobočný ženský tábor Koncentračního tábora Gross-Rosen. Po válce nastal rozvoj průmyslu a energetiky a stavěla se nová sídliště, počet obyvatel v roce 1988 překročil 38 tisíc. Přechod na tržní hospodářství po roce 1990 vedl k zániku pracovních míst a odchodu mnoha osob v produktivním věku, počet obyvatel se do roku 2020 snížil na polovinu.[7]
Symbolem města je vodárenská věž u nádraží, v níž byla zřízena restaurace. Ve třicátých letech zde působil architekt Ernst Neufert, který pro sklárnu navrhl modernistickou skladovací budovu.[8] K místním zajímavostem patří i sklářské muzeum, Park bludných balvanů Nochten a lesní železniční dráha v Muskau. Město má také zoologickou zahradu, založenou roku 1966. Populárním místem rekreace je nedaleké jezero Halbendorfer See. Sídlí zde hokejový klub Lausitzer Füchse, který získal 25 titulů mistra NDR.[9]
Galerie
-
Radnice -
Stará zástavba -
Lesní železnice Muskau -
Dům „Modrý Anděl“
Odkazy
Reference
- ↑ a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].
- ↑ a b Zensus 2011 [online]. Statistische Ämter des Bundes und der Länder [cit. 2018-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-05. (německy)
- ↑ (hornolužickosrbsky)(německy) Zakoń wo prawach Serbow w Swobodnym staće Sakska Archivováno 21. 5. 2011 na Wayback Machine.
- ↑ (hornolužickosrbsky) Słownik městnych mjenow Archivováno 21. 2. 2005 na Wayback Machine.
- ↑ 150 Jahre Handwerk – das Glasmuseum lädt zu einer Sonder-Ausstellung ein Dostupné online
- ↑ Lausitzer erfand vor 150 Jahren die Feuerwachtürme Dostupné online
- ↑ Bevölkerungsrückgang und Alterung als maßgebliche Entwicklungsdeterminanten: der Fall Weißwasser Dostupné online Archivováno 1. 6. 2023 na Wayback Machine.
- ↑ "Lost Place" in Weißwasser ist wieder standfest Dostupné online
- ↑ Eishockey Statistiken Dostupné online
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Weißwasser na Wikimedia Commons - Galerie Weißwasser na Wikimedia Commons
- (německy) Oficiální stránky
- (německy) Digitales Historisches Ortsverzeichnis von Sachsen
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Weißwasser |
