Wikipedie:WikiProjekt Matematika

Někteří wikipedisté vytvořili projekt na nejlepší organizaci informací v článcích souvisejících s Matematikou. Tato stránka a její podstránky obsahují jejich doporučení v naději, že projekt získá pozornost ostatních wikipedistů. Pokud byste rádi pomohli, navštivte diskusní stránku a prohlédněte si příspěvky.

Tento WikiProjekt se snaží především o sjednocení matematických článků na české wikipedii. Druhotným cílem je určit pořadí v jakém napsat články o jednoduchých matematických pojmech.

1. Hok
2. Irigi
3. Pavel Kotrč
4. Lukax
5. Tchoř
6. Pavel Jelínek
7. Zagothal
8. Fafrin
9. Ján Kepler (diskuse) 2. 5. 2019, 05:52 (CEST)[odpovědět]

1. Dohodnout jak psát matematické texty
2. Napsat články o základních matematických pojmech
3. Dát nováčkům a nejen jim návod jak psát různé matematické texty.

• proběhlé diskuse

Wikipedie se snaží držet normy ISO/IEC 80000.

Lineární algebra

Matice

Malé matice napíšeme pomocí <math>A=\begin{pmatrix}a&b\\c&d\end{pmatrix}</math>

Výstup:

Větší matici zapíšeme takto <math>\mathbf{A}=(a_{i,j})</math> pro <math>i \in 1..n</math>, <math>j \in 1..m</math>

Výstup: $A=\left(a_{i,j}\right)$ pro $i\in <!--\; \in \; -->\mathrm{1..}n$, $j\in <!--\; \in \; -->\mathrm{1..}m$

Matice značíme (A - v matematickém textu zaznačíme jako \mathbf{A}) obdobně jako vektory, protože uvážíme-li, že matice 1 krát m, nebo n krát 1 je vektor, který se značí tučně, bylo by podivné, kdyby se matice najednou značily jinak, když jde de-facto o stejný objekt (tenzor druhého řádu) a používá stejné násobení (maticové násobení = skalární součin). První index určuje řádek a druhý sloupec, např.:

Dále viz proběhlé diskuse.

Diferenciální a integrální počet

Diferenciál

Diferenciály pišme rovné, jako <math>\mathrm{d}x</math>, tedy jako

$dx,$

a ne jako

$dx.$

Označení funkcí

Goniometrické funkce

Používejme českou notaci goniometrických funkcí:

$\sin <!--\; \; -->\mathrm{\alpha <!--\; \alpha \; -->},\cos <!--\; \; -->\mathrm{\alpha <!--\; \alpha \; -->},\text{tg}\mathrm{\alpha <!--\; \alpha \; -->},\text{cotg}\mathrm{\alpha <!--\; \alpha \; -->},\sec <!--\; \; -->\mathrm{\alpha <!--\; \alpha \; -->},\text{cosec}\mathrm{\alpha <!--\; \alpha \; -->}$

Ty po řadě zapíšeme takto:

• <math>\sin \alpha\,</math>
• <math>\cos \alpha\,</math>
• <math>\textrm{tg}\, \alpha</math>
• <math>\textrm{cotg}\, \alpha</math>
• <math>\sec \alpha\,</math>
• <math>\textrm{cosec}\, \alpha</math>

Znak \ představuje malou mezeru, kterou je často nutné (při použití \textrm nebo \mathrm) vložit mezi funkci a její argument, aby nebyly znaky na sebe „nalepené“.

Funkce sign

Zde používáme zápisu

$\mathrm{sgn}<!--\; \; -->x$

nikoliv české varianty používané ve starší literatuře (sign x).

Vektorový počet

Vektory pišme pomocí jako tučný font, nikoli pomocí šipek jako <math>\vec F</math>. Pokud se jedná o značky fyzikálních veličin, je přednost dána v souladu s normou ČSN ISO 80000-2 (011300) kurzívnímu tučnému fontu (pomocí <math>\boldsymbol F</math>: $F$; stejně funguje i pro značky z minuskulní alfabety, <math>\boldsymbol \omega</math>: $\mathrm{\omega <!--\; \omega \; -->}$; u majuskulní alfabety nutno k docílení kurzívy použít variantní font s předřazeným „var“ – <math>\boldsymbol \varPi</math>: $\mathrm{\Pi <!--\; \Pi \; -->}$) před nekurzívním (pomocí <math>\mathbf F</math>: $F$). Násobení skalárem nevyznačujme tečkou – plete se se skalárním součinem. Tedy např.

$F=ma,$

a ne jako

$\stackrel{\to <!--\; \to \; -->}{F}=m\stackrel{\to <!--\; \to \; -->}{a},$

ani jako

$F=m\cdot <!--\; \cdot \; -->a.$

Tento dodatek se týká spíše článků fyzikálně orientovaných - ve speciálních oblastech matematiky se používá jiné značení vektorů.