| Wilhelm Gutmann | |
|---|---|
.jpg) Wilhel Gutmann | |
| Rodné jméno | Wilhelm Isaak Wolf Gutmann |
| Narození | 13. srpna 1826 Lipník nad Bečvou Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 17. května 1895 (ve věku 68 let) Vídeň Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Starý židovský hřbitov ve Vídni |
| Povolání | podnikatel |
| Choť | Ida von Gutmann |
| Děti | Elsa von Gutmann Max Gutmann Rudolf von Gutmann Rosalie von Gutmann Moritz von Guttmann Marianne von Gutmann[1] |
| Příbuzní | David von Gutmann (sourozenec) Julius Mannaberg (synovec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Wilhelm Isak Wolf rytíř von Gutmann (13. srpna 1826, Lipník nad Bečvou[2] – 17. května 1895, Vídeň) byl moravský a rakouský podnikatel a průmyslník židovského původu.
Začátky
Wilhelm Gutmann pocházel z významné rodiny lipnických Židů, kam se jeho děd přestěhoval z Kolína.[3] Jeho otec obchodoval s textilem. Wilhelm studoval teologii v Uhrách,[4] která ho však příliš nezajímala, a tak začal působit nejprve jako vychovatel a později jako vedoucí administrativní pracovník na statku s pivovarem u svého vzdáleného příbuzného. Pak se osamostatnil a začal obchodovat s obilím, příliš se mu však nedařilo. Vše se zlepšilo, až začal obchodovat se sádrou. Později přidal i uhlí, díky kterému zbohatl.
Obchod s uhlím
Uhlí dovážel Wilhelm do Rakouska z Horního Slezska. Zdejší uhlí bylo levnější než domácí uhlí, a proto ho začali hojně odebírat domácí firmy i drobní odběratelé. Prodej uhlí probíhal komisním způsobem.[4] Od roku 1856 začal prodávat uhlí z dolů společnosti Severní dráhy císaře Ferdinanda a později i od dalších těžařů ostravsko-karvinského revíru. S Wilhelmem začal podnikat i jeho mladší bratr David (1834–1912). Později jejich firma „Gebrüder Gutmann“ zakoupila vlastní doly v Horním Slezsku. Uhlí v nich těžené začala pro jeho kvalitu distribuovat po celé monarchii domácnostem. Firma si zakládala na kvalitě svých služeb: odběrateli bylo objednané zboží doručeno do 24 hodin.[4] Firma později také začala distribuovat uhlí vytěžené v uherském Banátu. V šedesátých letech pak bratři Gutmannové natolik zbohatli, že začali investovat do řady jiných průmyslových odvětví.
Úspěchů dosáhlo jejich konsorcium s dalším důlním podnikatelem Ignácem Vondráčkem, společně založili např. společnost Kamenouhelné doly Orlová-Lazy (1867) či Těžířstvo Žofiina jáma v Porubě (1871, Orlová). Podnikatelsky úzce spolupracovali s představiteli bankovní rodiny Rothschildů. Výsledkem jejich kooperace bylo založení Společnosti spojených vítkovických kamenouhelných dolů roku 1871, v němž byly majetkové podíly rozděleny 2 : 3 ve prospěch Gutmannů, a o dva roky později (1873) Vítkovického horního a hutního těžířstva. Do druhého z podniků byly začleněny i Vítkovické železárny. [5]
Wilhelm stál také u založení „Spolku rakouských průmyslníků v hornictví, hutnictví a strojírenství“, který hájil zájmy podnikatelů z těchto oborů.
V roce 1878 pak byli Wilhelm a jeho bratr povýšeni za zásluhy o rozvoj průmyslu do rytířského stavu. Na počátku devadesátých let firma bratří Gutmannů zaměstnávala kolem 50 000 zaměstnanců.[4]
Jeho dcera Elsa se roku 1929 provdala za liechtenštejnského knížete Františka I. a stala se tak 13. kněžnou z Lichtenštejna.
Charitativní a ostatní činnost
Wilhelm podporoval řadu charitativních podniků. Mimo jiné spoluzaložil židovské učiliště, sám pak založil dětskou nemocnici ve Vídni, ústav pro přestárlé v Lipníku atd.[6]
V letech 1891–1892 byl předsedou Vídeňské izraelitské kulturní obce (Wiener Israelitische Kultusgemeinde).
Reference
- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Matriční záznam o narození a obřízce. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2017-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01.
- ↑ http://freepages.rootsweb.com/~prohel/genealogy/names/misc/gutmann.html - Gutmann Family Genealogy
- ↑ a b c d ZÁŘICKÝ, Aleš. Velkopodnikatel příklad Heinricha hraběte Larisch-Mönnicha, Josefa Zwierziny a Wilhelma Gutmanna. In: Lukáš Fasora aj. Člověk na Moravě 19. století. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008. ISBN 978-80-7325-147-5. S. 28–46.
- ↑ MATĚJ, Miloš; KORBELÁŘOVÁ, Irena; TEJZR, Ludvík. Kulturní dědictví Vítkovických železáren. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2014. S. 136.
- ↑ Osobnosti Lipníku F-H
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wilhelm von Gutmann na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Wilhelm_Gutmann |
