Základ daně z příjmů fyzických osob v České republice se vypočítává jako součet dílčích základů daně z příjmů, tj. podle § 6 až § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Všechny příjmy fyzické osoby jsou rozděleny do pěti odděleně posuzovaných částí, tzv. dílčích základů daně, přičemž pro každý dílčí základ platí odlišná využitelnost těchto příjmů. Některé z dílčích základů daně z příjmů jsou výsledkem soustavné činnosti, některé vznikají fyzické osobě pouze výjimečně.
Dílčí základy daně z příjmů
- Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6 zákona o daních z příjmů),
- Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona o daních z příjmů),
- Příjmy z kapitálového majetku (§ 8 zákona o daních z příjmů),
- Příjmy z pronájmu (§ 9 zákona o daních z příjmů),
- Ostatní příjmy (§ 10 zákona o daních z příjmů).
V rámci každého dílčího základu daně existují samostatné základy daně, které sice obsahově patří do výše jmenovaných dílčích základů daně, ale které do nich nevstupují a zdaňují se samostatně zvláštní sazbou daně, tzv. srážkovou daní ve výši 15 %. Tento samostatný základ daně se nesnižuje o žádné výdaje ani odpočty. Tuto daň odvádí plátce, tj. osoba, která příjem vyplácí.
Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky
V rámci tohoto dílčího základu daně se zdaňují mzdy a platy, tzn. že jde o příjem ze zaměstnání (z pracovněprávního, služebního nebo členského poměru). Pojmem požitky se rozumí odměny za výkon funkce např. poslanců. Dále se těmito příjmy rozumí i nepeněžní příjmy od zaměstnavatele, např. podnikový byt pro zaměstnance zdarma. Příjmy v této kategorii vyplácí zaměstnavatel.
Příjem vyňatý
Příjmem vyňatým z tohoto dílčího základu daně jsou náhrady cestovních výdajů do výše zákonných limitů, zaměstnavatelem poskytnuté pracovní pomůcky a pracovní oděvy.
Příjem osvobozený
Příjmem osvobozeným jsou většinou nepeněžitá plnění od zaměstnavatele, např. poskytování nealko nápojů na pracovišti nebo závodní stravování, příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění zaměstnance (zde existují maximální limity příspěvku – ten činí pro každého zaměstnavatele 24 000 Kč za rok) a jiné.
Příjmy vyňaté a osvobozené se do výpočtu základu daně nezahrnují.
Základem daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků je hrubá mzda (mzda nebo plat).
Samostatným základem daně v rámci § 6 je příjem z dohody o provedení práce – odměna od jednoho zaměstnavatele nesmí přesáhnout za kalendářní měsíc výši 10 000 Kč.
Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti
Podnikání je samostatná činnost podnikatele prováděná na vlastní jméno, vlastní zodpovědnost a za účelem dosažení zisku. Do § 7 patří následující příjmy:
- Příjmy ze zemědělské výroby,
- Příjmy ze živnosti dle živnostenského zákona – živnostenské oprávnění (např. truhlář),
- Příjmy z jiného podnikání, tj. podnikání dle zvláštních předpisů, např. lékaři, advokáti, daňoví poradci a jiní.
Naopak podnikáním nejsou:
- Příjmy z užití nebo poskytnutí průmyslového vlastnictví a jiného duševního vlastnictví (např. příjmy z licencí na patenty),
- Příjmy z autorských práv (např. příjmy za literární díla),
- Příjmy z nezávislého podnikání (např. profesionální sportovci).
Příjmy v § 7 lze snížit o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Podnikatel může odečíst:
- Skutečné výdaje – tj. výdaje skutečně prokázané na dosažení, zajištění a udržení příjmů
- Paušální výdaje (procentem z příjmů) – pokud se pro tento druh výdajů poplatník rozhodne, je to bráno tak, že obsahují vše, co mohl vynaložit na dosažení příjmů, tzn. i např. odpisy.
Procenta paušálních výdajů
- Příjmy ze zemědělské činnosti – 80 %,
- Příjmy z řemeslných živností – 80 %,
- Příjmy z ostatních živností – 60 %,
- Příjmy z jiného podnikání a nezávislého podnikání – 40 %,
- Příjmy z převodu a využití práv – 40 %.
Do samostatného základu daně v rámci § 7 patří honoráře plynoucí autorům za příspěvky do rozhlasu, televize, novin a časopisů v souhrnu do 7 000 Kč za měsíc.
Příjmy z kapitálového majetku
Jsou to příjmy z držby finančního majetku. Příkladem jsou:
- Úroky z vkladů na podnikatelských běžných účtech,
- Úroky z poskytnutých úvěrů a zápůjček.
Příjmy z kapitálového majetku nelze snížit o žádné výdaje.
V České republice většina příjmů podle § 8 tvoří samostatné základy daně a daní se srážkou u zdroje. Těmi jsou:
- Úroky z vkladů na nepodnikatelském běžném účtu ,
- Úroky z vkladů na úsporných účtech,
- Úroky z vkladních listů,
- Podíly na zisku kapitálových společností a družstev,
- Dividendy a jiné.
Příjmy z pronájmu
Jsou to pravidelné příjmy z pronájmu nemovitostí, bytů, nebytových prostor a movitých věcí, a to jak peněžní příjmy, tak i nepeněžní nájemné. Nesmí jít o příležitostný pronájem.
Příjmy lze snížit o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Existují dvě možnosti uplatnění výdajů:
- Ve skutečné výši – výdaje, které přímo souvisí s pronájmem,
- Výdaje paušálem – 30 % z příjmů.
Ostatní příjmy
Do § 10 patří všechny příjmy, které nebyly zahrnuty v předchozích dílčích základech daně. Patří sem např.:
- Příjmy z pronájmu movitého majetku (příležitostný pronájem),
- Příjmy ze zemědělské výroby (příležitostné), např. prodej přebytků ze zahrádky,
- Příjmy z prodeje majetku (většina jich však je osvobozena od daně z příjmů).
Ostatní příjmy lze snížit o prokázané výdaje nutné na dosažení příjmů. Pouze v jediném případě lze použít paušální výdaje, a to u příležitostných příjmů ze zemědělské výroby ve výši 80 % z příjmů.
Pokud jsou příležitostné příjmy ve svém souhrnu za zdaňovací období do 20 000 Kč, jsou osvobozeny od daně z příjmů. V rámci § 10 tvoří samostatný základ daně např. výhry ze sportovních a veřejných soutěží (neznamená veřejná soutěž) nad 10 000 Kč (do této výše jsou osvobozeny).
Literatura
- Alena Vančurová a Láchová Lenka: Daňový systém ČR 2012, vydavatelství VOX, 11. vydání, 2012
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Základ_daně_z_příjmů_fyzických_osob |
