Zákon o státním občanství České republiky

Zákon o státním občanství České republiky
Předpis státu	Česko Česko
Druh předpisu	zákon
Číslo předpisu	186/2013 Sb.
Údaje
Autor	Parlament České republiky
Schváleno	11. červen 2013
Platnost	2. červenec 2013
Účinnost	1. leden 2014
Oblast úpravy
státní občanství České republiky

Zákon o státním občanství České republiky byl přijat Parlamentem České republiky 11. června 2013 a vyhlášen v Sbírce zákonů pod číslem 186/2013 Sb. Účinnosti nabyl 1. ledna 2014.

Zákon zrušil dosavadní zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky ze dne 29. prosince 1992 a jeho novely a změnil zákon o zpravodajských službách České republiky, zákon o evidenci obyvatel a zákon o právních poplatcích.

Obsah zákona

Tento zákon upravuje nabývání a pozbývání státního občanství České republiky.

Nabývání státního občanství

Nabývání občanství upravují § 3 až 39. Podle nich se občanství získává:

• narozením – uplatňuje se ius sanguinis, kdy dítě nabývá občanství po alespoň jednom českém rodiči.
• určením otcovství – vzniká v okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí soudu o určení otcovství.
• osvojením
• nalezením na území České republiky – do 3 let věku dítěte. Ustanovením se Česká republika snaží předcházet vzniku bezdomovectví, ke kterému se zavázala v mezinárodních smlouvách (např. Úmluva o omezení případů bezdomovectví).
• udělením – jedná se o vznik tzv. naturalizací. O udělení rozhoduje ministerstvo vnitra, přičemž na udělení není podle § 12 právní nárok. Vzniká složením státoobčanského slibu. Pokud občanství žadatel získal na základě podvodu, hledí se na něj, jako by se občanem nikdy nestal.
• prohlášením – týká se občanů, kteří pozbyli české nebo československé občanství před nabytím tohoto zákona.
• v souvislosti se svěřením do ústavní, pěstounské nebo jiné formy náhradní péče

Pozbývání státního občanství

Podle čl. 12 Ústavy nemůže být nikdo proti své vůli zbaven státního občanství. Vzdát se ho tedy občan musí dobrovolně na základě splnění všech následujících podmínek:

• trvale se zdržuje v cizině
• nemá v České republice trvalý pobyt
• je občanem jiného státu nebo o toto občanství žádá (tedy aby se vzdáním občanství nestal apatridou)

Občanství jinak zaniká smrtí osoby.

Externí odkazy

• Dílo Zákon o státním občanství České republiky ve Wikizdrojích
• Platné znění zákona státním občanství České republiky na webu Zákony pro lidi
• Informace ministerstva vnitra ke státnímu občanství ČR

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.