Jako záložník (rezervista) bývá označován voják, který po ukončení aktivní služby v armádě (popř. základní vojenské služby) i nadále zůstává v pohotovosti pro případné nasazení ve válečném konfliktu. Česká republika má vlastní aktivní zálohy.
Historický vývoj
Pojem záložník ve střední Evropě poprvé získal důležitost až po pruské porážce v bitvách u Jeny a Auerstedtu. Napoleon Bonaparte totiž Prusko donutil k drastické redukci armády, která nesměla mít více než 42 000 mužů.
Systém armády byl reformován tak, že předpokládal krátký vojenský výcvik rekrutů, kteří se následně stali rezervisty a byli nasazeni až ve válce. Takto bylo možno výrazně snížit řady armády, ač se její vojenská síla nijak dramaticky nesnížila.
Za Rakouska-Uherska byl vojenský záložník označován termínem dovolenec nebo stálý dovolenec. Dovolenec nedostával plat a musel každou změnu bydliště ohlásit obecnímu představenému. Dále musel plnit řadu dalších povinností.[1]
Reference
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu záložník na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo záložník ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Záložník v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Záložník_(vojsko) |
