| Západní Český hřbet | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší bod | 1435 m n. m. (Kotel) |
| Nadřazená jednotka | Český hřbet |
| Sousední jednotky | Východní Český hřbet, Slezský hřbet, Vilémovská hornatina, Vlčí hřbet, Žalský hřbet |
| Světadíl | Evropa |
| Stát | Česko Česko |
| Povodí | Labe, Jizera |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Západní Český hřbet je geomorfologický podokrsek Krkonoš. Nachází se v jejich západní části ve východní části Libereckého kraje. Menší část hřbetu se nachází na území Královéhradeckého kraje[1].
Geomorfologie
Západní Český hřbet náleží do geomorfologického celku Krkonoš, podcelku Krkonošské hřbety a okrsku Český hřbet[2]. Od severněji položeného rovnoběžného Západního Slezského hřbetu jej oddělují Labský důl a Mumlavský důl. Z jižního svahu postupně vybíhají Krkonošské rozsochy. Od západu Vilémovská hornatina, Vlčí hřbet a Žalský hřbet. Na východě jej od Východního Českého hřbetu odděluje tok Labe v prostoru Dívčích lávek. Hřbet se nachází na území Krkonošského národního parku.
| Geomorfologické členění Krkonoš | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Krkonošská oblast | ||
| KRKONOŠSKÉ HŘBETY |
Slezský hřbet | |
| Český hřbet | ||
| KRKONOŠSKÉ ROZSOCHY |
Vilémovská hornatina |
|
| Vlčí hřbet | nečlení se (Vlčí hřeben, 1140 m)
| |
| Žalský hřbet | nečlení se (Mechovinec, 1081 m)
| |
| Černohorská hornatina |
||
| Růžohorská hornatina |
||
| Rýchory | nečlení se (Dvorský les, 1035 m)
| |
| VRCHLABSKÁ VRCHOVINA |
Janský hřbet | nečlení se (Zlatá vyhlídka S, 810 m)
|
| Lánovská vrchovina | nečlení se (Sovinec, 765 m)
| |
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) | ||
Vrcholy
.jpg)
Jednotlivé vrcholy tvoří v rámci hřbetu souvislou řadu. Boční vrcholy do něj již geomorfologicky nepatří, náleží do jednotlivých Krkonošských rozsoch.
Od západu:
- Ptačinec (951 m)
- Plešivec (1209 m)
- Lysá hora (1344 m)
- Kotel (1435 m, nejvyšší vrchol)
- Harrachovy kameny (1421 m)
- Vrbatovo návrší (1412 m)
- Zlaté návrší (1411 m)
- Medvědín (1235 m)
Vodstvo
Severně od centrální části hřbetu se nachází Pančavská louka, která je pramenným prostorem Labe a Mumlavy. Obě řeky odvodňují severní svahy hřbetu, přičemž Labe odtéká k východu a Mumlava, levý přítok Jizery, k západu. Potoky a říčky odvodňující jižní svahy hřbetu spadají, stejně jako Mumlava, do povodí Jizery. Pod Kotelními jamami se nachází jediné ledovcové jezero na české straně Krkonoš Mechové jezírko. V severovýchodním svahu Harrachových kamenů se nachází Pančavský vodopád.
Stavby
Ve vrcholových partiích hřbetu je nejdůležitější stavbou Vrbatova bouda. Západněji umístěné Jestřábí boudy již zanikly. Na blízkém Vrbatově návrší stojí mohyla Hanče a Vrbaty. V okolí se nachází množství lehkých objektů vz. 37 budovaných v rámci výstavby československého opevnění proti nacistickému Německu před druhou světovou válkou. Pro tento účel byla k Vrbatově boudě vybudována do současnosti využívaná vojenská silnice z Horních Míseček[3]. Ze stejného důvodu byla v roce 1938 v západním svahu Ptačince zřízena dnes již neexistující kolejová svážnice[4]. K vrcholům hřbetu vede dvojice lanových drah, konkrétně Lanová dráha Špindlerův Mlýn - Medvědín[5] a Lanová dráha Rokytnice - Lysá hora[6]. Obě jsou součástí velkých lyžařských areálů.
Reference
- ↑ Západní Český hřbet na Mapách.cz
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
- ↑ Radan Lášek - Opevnění z let 1936 - 1938 v Krkonoších
- ↑ Svážnice v článku na ŽelPage
- ↑ Lanovka Špindlerův Mlýn - Medvědín na stránkách Lanové dráhy v České republice
- ↑ Lanová dráha Rokytnice - Lysá hora na stránkách Lanové dráhy v České republice
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Západní_Český_hřbet |
