Zadrhlo zahrdlo

Zadrhlo zahrdlo je druhá básnická sbírka reflektivní poezie českého spisovatele Vladislava Zadrobílka. Text sbírky je dostupný ve dvou značně rozdílných recenzích.

První varianta vyšla pod názvem Zadrhlo v samizdatu roku 1983 (v knize je uvedeno 1981) a je doprovázena kresbami Karla Nepraše.

Druhá varianta vyšla knižně s pozměněným názvem Zadrhlo zahrdlo roku 1996 v nakladatelství Trigon. Její text je autorem znovu přehlédnut a pozměněn.

Ukázka:
Dokud je všechno možné,
nic se nemůže doopravdy stát.
Tady odtud kukský špitál vyhlíží
jako upoutaný balkón, osázený
bytostmi jediného srdce.
Počasí příšerné, leje jak o potopách.
Kardiaci lomcují sluncem,
div že nevypustí duši. Klíč
leží na terase: polovina bytostí
živí Zlo, druhá pokorně snáší
bezpráví. Potom jsou ještě lidé,
kteří vysoké lži mají za úctyhodné...
Milosrdenství prokazují jako
vstřícné pokání Zlu. Jejich povaha
je plodem šťastné kombinace lhostejnosti
s maximem vnímavé pozornosti.
Existují však výjimky:
Oscar Wilde – kontrašpion Dobra...

(Jaké štěstí, že se v člověku
mezi bílými a červenými krvinkami
neprojevila zlá vůle rasismu.)
Zadrhlo zahrdlo, s. 17.