Zemské jádro je geosféra nacházející se ve středu Země. Začíná zhruba v hloubce 2 900 km pod povrchem a zahrnuje zhruba 31 % hmotnosti Země, nejvyšší podíl v něm mají železo a nikl. Jádro má 2× větší hustotu než zemský plášť. Dělí se na
- polotekuté vnější jádro (vnější poloměr 3 470 km) a
- pevné vnitřní jádro (poloměr přibližně 1 220 km).
Mezi vnějším a vnitřním jádrem se v hloubce 5 150 km pod povrchem země nachází jakási přechodná vrstva o tloušťce 160–500 km, známá jako diskontinuita Lehmanové. Hranicí mezi jádrem a pláštěm je obdobně Gutenbergova diskontinuita.
Průměrné složení jádra je 86,2 % železa, 7,25 % niklu, 0,40 % kobaltu, 5,96 % síry a ostatní siderofilní prvky mají 0,04 %.
Vnější jádro
Polotekuté jádro je kromě železa a niklu tvořeno nejspíše ještě kobaltem, sírou, křemíkem a kyslíkem, což mu dává polotekutou strukturu (silito-likvidní substrát). Jelikož je obal jádra tekutý, zabraňuje pronikání zemětřesných s-vln (sekundární vlny – příčné vlny) skrz tuto část, neboť tyto vlny nejsou schopny procházet skrz kapalinu.
Vnější jádro musí obsahovat alespoň 10 % lehkých prvků, jak bylo zjištěno z měření. Působící vysoké tlaky na rozhraní plášť-jádro nedovolují kyslíku, aby mohl vstoupit do jádra, a proto se předpokládá, že hlavním lehkým prvkem v zemském jádře je síra, která se zde bude vyskytovat ve formě troilitu (FeS).
Vnitřní jádro
Pevné vnitřní jádro je tvořeno pevným skupenstvím zmiňovaného železa a niklu. Jeho vznik (před 1 až 1,5 miliardou let)[1] je vysvětlován gravitační krystalizací původní taveniny. Zkrystalizovalo možná před 0,5 miliardou let.[2] Do dnešního dne není přesně známo, zdali bylo jádro roztaveno zcela, anebo jenom jeho část, ale v současnosti se spíše předpokládá, že bylo celé roztaveno v období planetisimál. Jeho tvar neodpovídá kulovému, ale je zploštělé, odpovídá tedy spíše elipsoidu. Pevné jádro se každoročně otočí o 1–3 stupně více než polotekutý obal a zbytek Země, což je nejspíše důvod, proč vzniká magnetické pole planety Země. Jádro není dokonale vycentrované, mění rychlost své rotace a jeho tvar je s rotací proměnlivý.[3]
Díky obrovským tlakům (odhadovány na 1,4 miliónu atmosfér) je jádro velice žhavé a má vysokou hustotu (teploty do cca 5 100 °C a hustota v rozmezí 11,3–17,3 g/cm³, což bylo spočteno pomocí setrvačného momentu).
Vznik
Jádro současné Země tvoří mimo jiné železo pocházející z protoplanety Theia, díky které existuje také Měsíc.[zdroj?]
Odkazy
Reference
- ↑ New study indicates Earth's inner core was formed 1 - 1.5 billion years ago. phys.org [online]. 2015-10-07 [cit. 2022-09-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ YIRKA, Bob. Ancient crystals offer evidence of the start of Earth's core solidifying. phys.org [online]. 2019-01-29 [cit. 2022-09-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zemské jádro mění svou rychlost a je asi měkčí, zjistili vědci. National Geographic Česko [online]. 2013-05-14 [cit. 2022-09-28]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu zemské jádro na Wikimedia Commons - Stručná stavba Země
- Stavba Země na www.vesmirweb.net
- Zemské jádro je mnohem žhavější, než vědci odhadovali – nové experimenty nasvědčují teplotě jádra až 6 000 °C
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Zemské_jádro |
