Zlatá tretra Ostrava (anglicky Ostrava Golden Spike) je nejvýznamnější atletický mítink v Česku, jeden z nejstarších atletických závodů v Evropě, založený roku 1961 v Ostravě. Start atletů je podmíněn pozváním pořadatelů.
Vývoj názvu a zařazení
- 2001–2002: Mítink EA
- 2003–2005: Mítink IAAF Super Grand Prix
- 2006–2009: Mítink IAAF World Athletics Tour
- 2010–2019: Mítink IAAF World Challenge
- od 2020: Mítink World Athletics Continental Tour – Gold
Mítinky World Athletics Continental Tour – Gold
V roce 2020 se mítink stal součástí nového seriálu elitních světových atletických soutěží pod názvem World Athletics Continental Tour – Gold, jako druhé nejvyšší světové úrovně závodů po Diamantové lize, a v bězích na 200 m, 3000 m překážek, v hodu diskem, kladivem a v trojskoku té nejvyšší.
| World Athletics Continental Tour – Gold 2020 | |||
|---|---|---|---|
| Datum | Název mítinku | Město | Stát |
| 11. srpna | Paavo Nurmi Game | Turku | Finsko Finsko
|
| 19. srpna | Racers Adidas Grand Prix | Kingston | Jamajka Jamajka
|
| 23. srpna | Gyulai István Memorial | Székesfehérvár | Maďarsko Maďarsko
|
| 6. září | Kamila Skolimowska Memorial | Chořov | Polsko Polsko
|
| 8. září | 59. zlatá tretra Ostrava | Ostrava | Česko Česko
|
| 15. září | Memorial Borisa Hanzekovica | Záhřeb | Chorvatsko Chorvatsko
|
| 26. září | Nairobi Athletics Meeting | Nairobi | Keňa Keňa
|
Historie
Zlatá tretra Ostrava vznikla roku 1961 v Ostravě. Mezi vítkovické zakladatele mítinku se zařadili Vlastimil Vacula, Jan Pekař, Jan Kebrle, který byl třicet tři let ředitelem závodu. V prvním ročníku Mezinárodních běžeckých závodů VŽKG se na škvárovém oválu Městského stadionu v Ostravě-Vítkovicích sešli atleti z tehdejšího Československa, Sovětského svazu a Maďarska. Již tehdy padl světový výkon. V polovině září, tedy na sklonku hlavní atletické sezony se o něj časem 2:08,1 minuty postarala na netradiční běžecké trati 880 yardů Ludmila Lysenková.
Premiérový ostravský mítink na umělém povrchu proběhl o deset let později, v rámci druhého ročníku Zlaté tretry Evropy. Ta byla od května 1970 nejen názvem atletického soupeření, ale rovněž po dobu dvou desítek let (od roku 1968) i pojmenování v tehdejší době trofeje udělované nejlepšímu atletovi na Starém kontinentu, o němž hlasovali evropští atletičtí experti.
První skutečně „zlaté“ roky Tretry proběhly v letech sedmdesátých a osmdesátých. A to hlavně díky sprinterům. Rok před montrealskou olympiádou, ještě v dobách ručního měření času, Kubánec Silvio Leonard v Ostravě vyrovnal tehdejší světové maximum na stovku a ještě před ním Renate Stecherová z NDR zaběhla nejkratší sprint za 10,9 vteřiny. V Ostravě se představila rovněž její krajanka a držitelka dosud platného světového rekordu na čtvrtce Marita Kochová a opakovaně se v Ostravě objevovala i československá atletická špička v čele s Jarmilou Kratochvílovou, Taťánou Kocembovou, Helenou Fibingerovou a mnohými dalšími.
V roce 1978 se mítinku zúčastnili sportovci z pětadvaceti zemí. Před sametovou revolucí spadla Tretra do „třetí ligy“ a organizátoři čelili riziku zániku. V roce 1999 byla tradice závodů na rok přerušena, když závod neproběhl.
Dědictví světové atletiky
Soutěži byla mezinárodní atletickou federací World Athletics v roce 2019 udělena plaketa Dědictví světové atletiky (World Athletics Heritage). Jedná se o ocenění, které připomíná, oslavuje a propojuje ikonické osobnosti, výkony, místa a události 3000 let staré historie atletického sportu. Plaketa je udělována za výjimečný přínos historii a rozvoji světové atletiky.
Top 10 atletů
1967–1999
- Top 10 atletů[zdroj?]
- Jarmila Kratochvílová (držitelka světového rekordu na 800 m z roku 1983 platného dodnes, stříbrná z OH 1980, dvojnásobná mistryně světa z roku 1983 (400 m - SR poprvé pod 48 s. a 800 m)
- Helena Fibingerová (světová rekordmanka ve vrhu koulí v hale, 3× překonala SR venku, mistryně světa 1983, bronzová z OH, 8× mistryně Evropy v hale)
- Taťána Kocembová (2× stříbrná z MS 1983 na 400 m a 4 × 400 m, halová mistryně Evropy (400 m), stříbro na 4 × 400 m a bronz 400 m z ME)
- Jan Železný (pětinásobný světový rekordman v oštěpu, jeho výkon 98.48 m platí dodnes, 3× zlato a 1× stříbro z OH, 3× zlato 2× bronz z MS)
- Alberto Juantorena (Kuba, dvojnásobný olympijský vítěz OH 1976 na 400 m a 800 m, 2× překonal světový rekord)
- Iván Pedroso (Kuba, dálkař, olympijský vítěz z roku 2000, 4× zlato z mistrovství světa z let 1995-2001, 5× zlato z halového MS 1993-2001)
- Šárka Kašpárková (trojskokanka, bronzová z OH 1996, zlatá z MS 1997, 3× stříbro z ME a HME, 2× bronz z halového MS)
- Silvio Leonard (Kuba, druhý sprinter světa, který překonal hranici 10 s. s automatickým měřením času, stříbrný na 100 m z OH 1980)
- Imrich Bugár (diskař, stříbro z OH 1980, zlato z MS 1983, zlato a bronz z ME, 13× mistr ČSSR 1978-1992 a 2× mistr ČR 1993-1994)
- Irena Szewińská (Polsko, držitelka sedmi medailí z OH z toho 3× zlato, jako jediná držela současně světové rekordy na tratích 100, 200 a 400 m)
2000–2019
- Top 10 atletů[zdroj?]
- Usain Bolt (Jamajka, sprinter, nejlepší atlet posledních let, 8× zlato z OH, 11× zlato z MS, držitel světového rekordu na 100 m a 200 m)
- Asafa Powell (Jamajka, sprinter, olympijský vítěz, mistr světa ve štafetě, bývalý světový rekordman, 97× zaběhl 100 m pod 10 s)
- Hišám Al-Karúdž (Maroko, 2× zlato z OH -1500 m a 5000 m z roku 2004, držitel světového rekordu na 1500 m a míli)
- Wayde van Niekerk (JAR, držitel světového rekordu, 1× zlato z OH, 1× zlato z MS v běhu na 400 m)
- Haile Gebrselassie (Etiopie, 2× zlato z OH, 9× zlato z MS ve vytrvalostních disciplínách)
- Denisa Rosolová (Česko, 1× zlato z HME v běhu na 400 m, 1× zlato z ME v běhu na 400 m př.)
- Blanka Vlašičová (Chorvatsko, skok do výšku, 2× zlato z MS, 2× zlato z HMS)
- Anita Włodarczyková (Polsko, nejlepší kladivářka historie, držitelka světového rekordu, 1× zlato z OH, 1× zlato z MS, 1× zlato z ME)
- Dayron Robles (Kuba, bývalý držitel světového rekordu na 110 m př., 1× zlato z OH, 1× zlato z HMS)
- Kenenisa Bekele (Etiopie, 3× zlato z OH, 16× zlato z MS, držitel světového rekordu na 5000 m a 10 000 m)
Rekordy mítinku
Muži
Ženy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatá tretra Ostrava na Wikimedia Commons - Zlatá tretra Ostrava – oficiální stránky
- Zlatá tretra Ostrava na Facebooku
- Zlatá tretra Ostrava na Instagramu
- Zlatá tretra Ostrava na webu World Athletics
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Zlatá_tretra |
