| Zliv | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Kácov |
| Okres | Kutná Hora |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°46′4″ s. š., 15°1′34″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 44 (2021)[1] |
| Katastrální území | Kácov (7,62 km²) |
| PSČ | 285 09 |
| Počet domů | 29 (2011)[2] |
  Zliv | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 61662 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zliv (německy Sliw[3], Zlives 1651, Zlivě 1654) je malá vesnice, část městyse Kácov v okrese Kutná Hora. Nachází se asi 1,5 km na jihovýchod od Kácova. Je zde evidováno 30 adres.[4] Trvale zde žije 40 obyvatel.[5]
Zliv leží v katastrálním území Kácov o výměře 7,62 km2.
Historie
Označení Zlivi je hodnoceno jako nesprávné. Původ názvu Zliv není zcela vyjasněn. A. Profous[6] uvádí, že název vznikl z osobního jména Zliv, tj. osídlení Zlivovo. Snad ze slovesa zlíti, které mělo význam svářet se, hněvat se. Jiný výklad vychází z toho, že jde o místo, kde osadníci slili vodu uměle – potokem nebo z jiného vodního zdroje. Vychází se ze slovesa zlívat, respektive zlévat, slévat.
Dějiny Zlivi jsou spojeny s Kácovem.
Ant. J. Zavadil uvádí, že nejstarší dochované záznamy o Zlivi pocházejí z r. 1392.[7] Historický lexikon obcí České republiky uvádí jako prokazatelné datum rok 1413, kdy si bratři Jindřich a Beneš rozdělili zděděný majetek na dvě poloviny včetně obce Zliv.[8]
František Beneš se ve svých Dějinách městečka Kácova n. Sáz. uvádí, že v r. 1454 byla část obce Zliv po Benešovi jako odúmrť dána králem Ladislavem Alešovi ze Šternberka a Holic, který ale 19. března 1455 zemřel a tak zůstaly poměry v Kácově nadále tytéž. V r. 1551 je uváděn jako držitel Kácova Kryštof Jandorf z Jandorfu a jako součást panství je uváděna ves Zliv. V r. 1564 věnoval Václav Čejka z Olbramovic své manželce Magdaleně ze Solopysk 1 000 kop zapsaných na městečku Kácov, zboží ve vesnicích Zliv, Zderadiny a podílu ve Vranicích. [9]
V r. 1628 odprodal Jan Verde Jan Oktavian Vchynský z Vchynic a Tetova polovinu osady Zliv Janu de Vitwe z Lilienthalu (ve smlouvě byla uvedena osada Zliv).[7]
Po právní úpravě místní a územní samosprávy je od r. 1869 obec Zliv uváděna jako součást obce Kácov.
V r. 1924 se obec Zliv politicky a správně odloučila od Kácov a stala se (na čas) obcí samostatnou. V r. 1927 byl v obci provedena elektrifikace.[10]
Pamětihodnosti
Na návsi kaplička svaté Trojice.
Literární zajímavosti
Ves Zliv je uváděna v literatuře v knize Z.M. Kuděj: Ve dvou se to lépe táhne, ve třech hůře. Jde o cestopis z Posázaví z června roku 1914. (Po opuštění Kácova je Jaroslav Hašek napaden ve Zlivi psy pro zapomenutou uzenku v saku.) Druhou knihou je práce Václava Vlčka: Sněhy a ledy. Část nazývaná "Jak si šel Václav Vlček ze Střechova do Kácova v zimě pro lineár" bývá publikována samostatně. Zahrnuje cestu přes Zliv.[11]
Další fotografie
-
Kaple na návsi -
Dům čp. 20 -
Náves -
Dům čp. 2
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
- ↑ Počet obyvatel dle sčítání lidu, domů a bytů podle databáze ČSÚ 2001
- ↑ Místní jména v Čechách : jejich vznik, pův. význam a změny. Napsal Antonín Profous, Jan Svoboda, Vladimír Šmilauer. -- 1. vyd.. -- Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1947–1960. -- 5 sv.
- ↑ a b Kutnohorsko slovem i obrazem : Práce vešk. učitelstva okresu. Díl II, Místopis okresního hejtmanství. Část I-II / Uspoř. odbor. zeměp. red. Ant. J. Zavadila. -- Kutná Hora : Šolc, 1912. -- 2 sv. 536 s.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 / [vedoucí autorského kolektivu Jiřina Růžková, Josef Škrabal]. -- 1. vyd.. -- Praha : Český statistický úřad, 2006. -- 2 sv. (759, 623 s.)
- ↑ Beneš, F.: Dějiny městečka Kácova nad Sáz. Hlasy od Želivky a Sázavy. Týdeník. 1928 – 1929.
- ↑ Závěta, J.: Zámek Kácov. Diplomová práce. Praha : Univerzita Karlova v Praze, 2011. 161 s. : fot.
- ↑ Jak si šel Václav Vlček ze Střechova do Kácova v zimě pro lineár. (Z Vlčkovy knihy: Sněhy a ledy.) Ve: Pod Blaníkem, Vlastivědný časopis Benešovska, Vlašimska, Voticka, Českého Meránu a Dolního Posázaví. Roč. XV. (XXXVII.). 2011. Příloha.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zliv na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Zliv v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Zliv v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Zliv_(Kácov) |
