Zrcadlo králů, tibetsky Gjalrab salwä melong, je tradiční tibetská kronika ze 14. století, jejímž autorem je Sönam Gjalcchän (1312–1375).
Kronika začíná vyprávěním o stvoření světa podle buddhistických legend, na které navazuje tradiční legenda o původu Tibeťanů z opičáka a skalní rákšasí. Další části kroniky jsou věnovány dějinám Tibetu i okolních oblastí, dále různým postavám, zejména Buddhovi, Songcän Gampovi a Čänräzigovi.
Sönam Gjalcchän při psaní kroniky vycházel z ústního podání a starších tibetských pramenů. Kniha byla napsána v roce 1368.[1]
Zrcadlo králů vyšlo v několika jazycích, v českém jazyce v překladu Josefa Kolmaše pod názvem Zrcadlo králů: Tibetská kronika 14. století.
Reference
- ↑ KOLMAŠ, Josef. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie: modulové učební texty pro studenty antropologie a "příbuzných" oborů. 11, Tibet z antropologické perspektivy. Brno: Nadace Universitas Masarykiana, 2002. ISBN 80-2102-8874. S. 86.
Literatura
- Sönam Gjalcchän. Zrcadlo králů: Tibetská kronika 14. století. Překlad Josef Kolmaš. Praha: Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-273X. S. 337.
Externí odkazy
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Zrcadlo_králů |
