Zvukové projevy zvířat, dorozumívání se a projevování se pomocí zvuku, patří mezi nejlépe prozkoumané komunikační signály v živočišné říši. Mohou značit pocity a nálady zvířat (strach, ohrožení, atd.), mohou být součástí pohlavních rituálů nebo habituálních návyků. Zvukovými projevy zvířat se zabývá etologie a bioakustika[1].
Výhody a nevýhody
- Výhody zvukových signálů jako transportního kanálu komunikace
- nevadí jim menší překážky
- jsou účinné i v noci, v husté vegetaci apod.
- směrově jsou dobře určitelné
- podle projevu se dá rozeznat identita a motivace vysílajícího jedince
- Nevýhody zvukových signálů
- pomalejší šíření
- dosah je omezený
- mohou být rušeny prostředím (hukot větru, hluk)
- vyšší frekvence neproniknou hustou vegetací
U bezobratlých se komunikace pomocí zvuku vyskytuje u členovců, pravděpodobně i u hlavonožců. U obratlovců je vyvinuta u většiny řádů.
Evoluce akustického dorozumívání
Vědecká studie, publikovaná začátkem roku 2020, dokládá, že zvukové dorozumívání u zvířat (či přesněji obratlovců ze skupiny čtvernožců) má velmi dávný původ a u většiny jednotlivých skupin vzniklo postupným vývojem asi před 100 až 200 miliony let (v průběhu druhohorní jury a křídy).[2]
Reference
- ↑ Ptáci – Aves. Redakce Karel Hudec. 2., přepracované a doplněné vyd. Díl I. Praha: Academia, 1994. 671 s. (Fauna ČR a SR; sv. 27). ISBN 80-200-0382-7. Kapitola Hlasové a zvukové projevy, s. 76.
- ↑ Zhuo Chen & John J. Wiens (2020). The origins of acoustic communication in vertebrates. Nature Communications, 11, Article number: 369. doi: https://doi.org/10.1038/s41467-020-14356-3
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Zvukové_projevy_zvířat |
