Registrované partnerství: Porovnání verzí

Je navrženo rozdělení tohoto článku a přesunutí části obsahu na nový název.

K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.

Registrované partnerství je v českém právním systému veřejnoprávní institut platný od roku 2006, který upravuje soužití dvojic stejného pohlaví. Při schvalování byl všeobecně považován za krok vyhovující potřebám homosexuálně orientovaných osob a označován předkladateli též jako krok k jejich zrovnoprávnění, zastánci tradiční rodiny naopak za ohrožení konzervativních hodnot. ^[1]

Jde o úředně uzavřený svazek, který má některé rysy obdobné manželství, obsahem práv a povinností však spíše blížící se úrovni neinstitucionalizovaného vztahu druh-družka. Z některých hledisek je stavěn na roveň obdobným, byť někdy odlišně pojmenovaným zahraničním institutům. Např. takový svazek uzavřený v jiném státě je překážkou pro uzavření registrovaného partnerství v České republice; stejně tak jako uzavření manželství. Naopak zákonem zavedené registrované partnerství z formálního hlediska nebrání žádné z dosud běžných neregistrovaných forem soužití.

Registrované partnerství v ČR

Historie zákona

V ČR byl zákon o registrovaném partnerství v parlamentu navrhován v různých podobách už od 90. let 20. století. V roce 1998 poslanecká sněmovna zamítla v prvním čtení první ucelený poslanecký návrh zákona o registrovaném partnerství osob téhož pohlaví. Návrh zákona obsahoval paušální odkaz na zákon o rodině a oproti manželství vyjímal jen společnou výchovu dětí a adopci. V roce 1999 sněmovna zamítla další poslanecký návrh zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

V roce 2001 vláda Miloše Zemana předložila vlastní návrh zákona o partnerském soužití osob stejného pohlaví, avšak poslanecká sněmovna jej vrátila vládě k dopracování, k čemuž pak už kvůli parlamentním volbám nedošlo. Nový návrh zákona o registrovaném partnerství upravila až v roce 2004 vláda Vladimíra Špidly, ale k projednání do parlamentu jej nepředložila. Mírně upravenou verzi vládního návrhu předložila ještě téhož roku skupina poslanců, ten však byl v únoru 2005 sněmovnou zamítnut.

Až další poslanecký návrh z dubna 2005 byl schválen poslaneckou sněmovnou 16. prosince 2005 a pak senátem 26. ledna 2006. Prezident republiky Václav Klaus však zákon vetoval. Veto bylo nakonec přehlasováno poslaneckou sněmovnou dne 15. března 2006. ^[2]

Institut registrovaného partnerství tak v ČR platí od 1. července 2006, kdy nabyl účinnosti zákon č. 115/2006 Sb. o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů. V roce 2008 byl zákon novelizován, šlo spíše o právně-technickou změnu a v rozsahu práv a povinností z partnerství plynoucích nedošlo k zásadním změnám.^[3]

Podle českého práva trvající registrované partnerství brání tomu, aby se některý z partnerů stal osvojitelem dítěte. Rada vlády pro lidská práva shledala takové ustanovení za diskriminační a vyzvala ministra pro lidská práva, aby předložil vládě návrh na nápravu tohoto stavu, který je v rozporu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod i s ústavním pořádkem České republiky.^[4][5]

Vznik a zánik

Registrované partnerství v ČR mohou uzavřít dvě dospělé osoby stejného pohlaví (dvě ženy nebo dva muži), z nichž aspoň jedna má české státní občanství. Uzavírá se před pověřeným matričním úřadem (vždy jen jeden v kraji, partnerství osob bez trvalého pobytu v ČR registruje Úřad městské části Brno-střed)). Partneři před úřadem činí prohlášení, které může, ale nemusí proběhnout veřejným a slavnostním způsobem. Úřad pak provede zápis do knihy registrovaného partnerství a vydá doklad o registrovaném partnerství. Tento stav se partnerům zapisuje i do občanského průkazu. Uzavření partnerství brání trvající manželství nebo registrované partnerství některého z partnerů. Partnerství zaniká úmrtím nebo zrušením na základě rozhodnutí soudu, a to po dohodě nebo na žádost jednoho z partnerů.

Práva a povinnosti

Registrované partnerství zakládá partnerům řadu práv i povinností a promítá se do mnoha oblastí života. Jde zejména o:

• společné záležitosti partnerství (partneři jsou zavázáni řešit společně řešit věci týkající se jejich soužití)
• zastupování (partneři se mohou zastupovat v běžných záležitostech, např. převzít dopis, půjčit knihu, zrušit rezervaci hotelu apod. a jednáním jednoho partnera jsou zavázání oba)
• vyživovací povinnost (oba partneři by měli dle zákona sdílet stejnou životní úroveň a jsou povinni se k tomu vzájemně podporovat; rovněž po skončení partnerství může jeden z partnerů za určitých okolností požadovat výživné)
• majetkové vztahy (partnerům nevzniká společné jmění a věci pořízené během partnerství nabývají buď do individuálního vlastnictví, nebo do podílového spoluvlastnictví rovným dílem)
• nájem bytu (automaticky nevzniká ani společný nájem bytu a partneři jsou odkázáni na dohodu s pronajímatelem, partner však má právo užívat bytu druhého partnera a po úmrtí dojde k přechodu nájmu na pozůstalého partnera)
• dědění a právo domáhat se ochrany osobnosti (pozůstalý partner dědí ze zákona v první dědické skupině stejným dílem spolu s dětmi zesnulého, v případě bezdětnosti dědí ve druhé dědické skupině spolu s rodiči zesnulého, a to nejméně polovinu dědictví; může také uplatňovat právo na ochranu osobnosti zemřelého partnera)
• informace o zdravotním stavu (lékaři mohou partnera informovat o povaze onemocnění a potřebných lékařských výkonech)
• institut osoby blízké (partneři jsou automaticky chápáni jako osoby blízké, což se promítá do řady dalších oblastí; na rozdíl od nesezdaného páru k tomu nemusí prokazovat splnění dalších podmínek)
• zaměstnanost a hledání zaměstnání (místo výkonu a povahu zaměstnání partnera musí brát úřad práce v úvahu při hledání zaměstnání)
• společně posuzované osoby (pro účely poskytování některých sociálních dávek se partneři považují za společně posuzované osoby)
• živnost (partner může pokračovat v živnosti zesnulého partnera, je-li dědicem živnosti anebo spoluvlastníkem majetku užívaného k provozování živnosti)
• trestní právo a daňové řízení (partner může zvolit svému partneru obhájce, podat odvolání proti odsuzujícímu rozsudku, odepřít svědeckou výpověď proti svému partneru; dopustí-li se trestného činu na svém partnerovi, může být stíhán jen s jeho souhlasem)
• vztah k dětem (partnerství nemůže být důvodem k odnětí dětí svému biologickému rodiči, druhý partner je povinen chránit zájem dítěte a podílet se na výchově, žijí-li ve společné domácnosti; jednomu z partnerů může být dítě svěřeno do pěstounské péče nebo se může stát jeho poručníkem, nemůže si však dítě osvojit a nemá přístup ani k umělému oplodnění)

Registrované partnerství v Evropě

Registrované partnerství je uzákoněno v následujících zemích:^[6]

• Dánsko (1989, též adopce dítěte partnera)
• Norsko (1993)
• Švédsko (1994, od roku 2009 stejnopohlavní manželství, též adopce dětí)
• Island (1996, též adopce dítěte partnera)
• Grónsko (1996)
• Maďarsko (1996 pouze jako druh-družka, od roku 2009 partnerství)
• Nizozemsko (1998, od roku 2001 stejnopohlavní manželství, též adopce dětí)
• Španělsko (1998, od roku 2005 stejnopohlavní manželství, též adopce dětí)
• Francie (1999, tzv. pakt solidarity jako druh-družka)
• Belgie (2000, od roku 2003 stejnopohlavní manželství)
• Německo (2001)
• Portugalsko (2001, pouze jako druh-družka)
• Finsko (2002)
• Chorvatsko (2003, pouze jako druh-družka)
• Lucembursko (2004, tzv. občanské partnerství jako druh-družka)
• Velká Británie (2005)
• Andorra (2005, partnerství bez ohledu na pohlaví)
• Švýcarsko (2005, kanton Curych od roku 2002)
• Česká republika (2006)
• Slovinsko (2006)
• Rakousko (2010)

Mimoevropské země

V některých státech USA existují různé právní úpravy vztahů osob stejného pohlaví: Havaj (1997), Kalifornie (1999/2005), Vermont (2000, manželství), Washington, D.C. (2002), Maine (2004), Connecticut (2005, manželství), New Jersey (2006), Washington (2007, manželství 2010), New Hampshire (2008, manželství), Oregon (2008), Maryland (2008), Colorado (2009), Wisconsin (2009), Nevada (2009), Iowa (2009, manželství).

Dalšími zeměmi jsou:

• Austrálie (2001-2008, různé právní úpravy v jednotlivých státech)
• Kanada (2001 Nové Skotsko, 2002 Québec)
• Argentina (2003, pouze hlavní město Buenos Aires a provincie Rio Negro)
• Brazílie (2004, pouze ve státě Rio Grande do Sul)
• Nový Zéland (2005)
• Mexiko (pouze hlavní město Mexico City - 2006 a stát Coahuila - 2007)
• Uruguay (2008)
• Ekvádor (2008)

Typy partnerství a jejich registrací

^[zdroj?]

Obecně lze termín registrované partnerství vnímat jako jakýkoli partnerský vztah podléhající formální registraci.

Účelem registrace jakéhokoli partnerství může být:

• regulace, vymezení nebo omezení práv, vytvoření jednotného modelu právních vztahů,
• získání výhod, z nichž primární je ta, že registrující osoba (tedy stát) partnerství bere na vědomí a uznává jeho význam a hodnotu, další výhody se mohou v jednotlivých zemích týkat daňových úlev, dědění, automatického zmocnění k vzájemnému zastupování,
• vyjasnění a dokumentace právního stavu pro případ pozdějších pochybností nebo sporů.

Partnerství v soužití

Manželství

Erotické páry a rodina ne vždy podléhaly veřejnoprávní registraci a ne vždy měly formu dnešního manželství. V mnoha dobách byly sice důležitou, ale soukromou záležitostí, podobně jako dnes například přátelství. Rovněž role páru i rodiny v rámci komunity či obce byla a je v různých kulturách různá. Manželství také zdaleka ne ve všech kulturách mělo podobu partnerství, mnohde mělo spíše povahu vlastnického vztahu. Institucionalizované manželství je však dnes hlavní podobou registrovaného partnerství dvou osob. V případě manželství se za původní účel pokládá založení rodiny.

V několika zemích je dnes manželství určeno i pro stejnopohlavní párové svazky. ^[7]

Stejnopohlavní párové partnerství

V řadě zejména euroatlantických zemí vznikají od konce 80. let 20. století veřejnoprávní instituty registrovaného partnerství jako srovnatelná obdoba manželství pro homosexuální páry, případně jako volnější či nižší forma párového svazku pro všechny či jen stejnopohlavní páry. Méně užívanými pojmy v této souvislosti jsou životní partnerství, civilní unie či partnerské soužití.

Vztahy druh–družka

V některých státech, například i v České republice, jsou zvláštní práva nebo povinnosti či omezení spjaty i se vztahem druh–družka, ačkoliv pro takový typ vztahu neexistuje žádná forma registrace, přičemž některá z těchto ustanovení mohou být použitelná i pro neregistrovaný stejnopohlavní pár.

Přátelství

Přátelství v našich kulturách většinou žádným oficiálním institutům nepodléhají. John Boswell však objevil, že ve východních církvích existoval ve středověku speciální obřad pro citově sblížené dvojice. Do češtiny se překládá jako Svátost duchovního sbratření.

Domácnost

Soužití v domácnosti je částečně registrováno již v důsledku povinné evidence trvalého pobytu. Z života ve společné domácnosti v českém právním řádu plynou některé důsledky týkající se například dědění nebo převodu nájmu. Je relevantní pro určení tzv. osoby blízké.

Zájmové partnerství

Základním typem registrace zájmových partnerství nejméně tří osob v České republice je forma občanského sdružení. Registraci obvykle volí jen ta sdružení, která z nějakého důvodu potřebují společnou právní subjektivitu nebo státní registraci svých stanov. Pro sdružování v souvislosti náboženskými cíli existuje ještě speciální forma registrace, jako církev nebo náboženská společnost. Pro sdružování osob k politické činnosti existuje právní forma s názvem politická strana. Tato forma registrace umožňuje účastnit se jako subjekt voleb (avšak není totožná s termínem volební strana), naproti tomu nesmí například působit na školách.

Některá občanská sdružení nebo církevní právnické osoby vytvářejí zázemí pro dlouhodobé komunitní i osobní vztahy (například řeholní instituce, různé spolky pro zájmovou činnost a volný čas, mládežnické a sportovní organizace atd.) a zahrnují mnohdy i různý stupeň sdílení majetku pro běžný život nebo zájmovou činnost.

Obchodní partnerství

Jako obchodní partnerství se označují jednak případy, kdy více subjektů vytvoří společně jeden právní subjekt (právnickou osobu), a také případy, kdy různé subjekty spolu uzavřou obchodní smlouvu. Prvním případem je například akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným. Taková partnerství bývají obvykle registrována u státních orgánů, aby nebyla pochybnost o jejich právní subjektivitě a aby o nich byly veřejně dostupné patřičné údaje. Smluvní partnerství obvykle registrují jen partneři sami, případě též další osoby, které si k tomu zvolí. Veřejné orgány dozoru nad obchodem si mohou registraci některých obchodních vztahů vymínit.

Reference

Externí odkazy

• Registrované partnerství – informační stránky Gay a lesbické ligy
• Registrované partnerství v ČR – archiv SOHO v ČR a Gay iniciativy v ČR (1990-2006)
• Registrované partnerství - tématické oddělení online Queer knihovny