Telepatie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
něco tam bylo dobré ale když někdo neumí používat náhled...revert
→‎Ganzfeld experimenty: zdroje jsou online k přečetení a lze je porovnat s textem, wikipedie zde uvádí některé informace, které nejsou v uvedených zdrojích!!!
Řádek 146: Řádek 146:


== Ganzfeld experimenty ==
== Ganzfeld experimenty ==
{{NPOV}}
[[Ganzfeld experiment]] (z něměckého výrazu pro „celé pole“) je nejčastěji používaný parapsychologický experiment, který má prokázat existenci [[Mimosmyslové schopnosti|mimosmyslových schopnosti]] a přenosu [[Psionika|síly psí]], konkrétně např. [[jasnovidectví]] nebo telepatie u lidí.<ref name="ganzfeld_definice">http://www.sysifos.cz/index.php?id=slovnik&act=zobrazit&idd=&pismeno=&vyraz=1189078030&heslo=Ganzfeld%20experiment Stručný výkladový slovník českých skeptiků, heslo Ganzfeld experiment</ref> Princip ganzfeld postupu je v oddělení osoby „vysílající“ a „přijímající“. Například první osobě se překryjí oči a ozáří se červeným světlem. Do uší se pustí ze sluchátek šum. Druhá osoba se pak snaží na dálku vyslat telepaticky informaci o obrázku , videosekvenci a podobně. První osoba pak popisuje co „vidí“ ve svém homogenním zorném poli a hodnotitelé pak určí, kterému ze čtyř obrazů je popis nejpodobnější.<ref name="ganzfeld_definice" /> Pokud mimosmyslový přenos neexistuje, uhádne zkoušející osoba správný obrázek ve 25%. Vyšší hodnota má dokázat existenci přenosu.<ref> [http://www.sysifos.cz/files/Zpravodaj-4-2003.pdf Zpravodaj 2003/4, SYMPOZIUM 2, Morris Robert Budoucnost parapsychologie]</ref>
[[Ganzfeld experiment]] (z něměckého výrazu pro „celé pole“) je nejčastěji používaný parapsychologický experiment, který má prokázat existenci [[Mimosmyslové schopnosti|mimosmyslových schopnosti]] a přenosu [[Psionika|síly psí]], konkrétně např. [[jasnovidectví]] nebo telepatie u lidí.<ref name="ganzfeld_definice">http://www.sysifos.cz/index.php?id=slovnik&act=zobrazit&idd=&pismeno=&vyraz=1189078030&heslo=Ganzfeld%20experiment Stručný výkladový slovník českých skeptiků, heslo Ganzfeld experiment</ref> Princip ganzfeld postupu je v oddělení osoby „vysílající“ a „přijímající“. Například první osobě se překryjí oči a ozáří se červeným světlem. Do uší se pustí ze sluchátek šum. Druhá osoba se pak snaží na dálku vyslat telepaticky informaci o obrázku , videosekvenci a podobně. První osoba pak popisuje co „vidí“ ve svém homogenním zorném poli a hodnotitelé pak určí, kterému ze čtyř obrazů je popis nejpodobnější.<ref name="ganzfeld_definice" /> Pokud mimosmyslový přenos neexistuje, uhádne zkoušející osoba správný obrázek ve 25%. Vyšší hodnota má dokázat existenci přenosu.<ref> [http://www.sysifos.cz/files/Zpravodaj-4-2003.pdf Zpravodaj 2003/4, SYMPOZIUM 2, Morris Robert Budoucnost parapsychologie]</ref>



Verze z 1. 7. 2010, 09:41

Telepatie (z řeckého τηλε vzdálený a πάθεια cítění) je údajný přenos informací umožněný mimosmyslovými schopnostmi, tedy nevyužívající technické pomůcky ani známé smysly.[1][2] Jako jev ji předpokládá parapsychologie[3] či psychotronika,[4][5] možnost přenosu myšlenek na dálku byla rovněž ověřována v rámci experimentální psychologie. Zkušenosti, které si lidé vykládají jako telepatii, interpretuje také psychiatrie, psychologie a hlubinná psychologie. Podle tvrzení některých nových náboženských hnutí jim bylo jejich učení předáno rovněž telepatickou cestou. Víra v telepatii je v západních společnostech poměrně běžná a telepatie je časté téma i v populární kultuře.

Existence telepatie není ani empiricky spolehlivě prokázána a ani neexistuje přijatelná vědecká teorie, která by vysvětlovala, jak telepatie funguje.[6][7] Je také obtížné telepatii definičně odlišit od jiných parapsychologických jevů, například jasnozřivosti.[8]

Historie

F. W. H. Myers

Termín telepatie zavedl Frederic W. H. Myers a oficiálně se začal používat od založení Society for Psychical Research, která vznikla roku 1882. Termín původně vyjadřoval schopnost lidského myšlení působit na dálku bez pomoci zjevné vnější vibrace.[9]

Pojem telepatie se v Československu objevuje na začátku 20. století spolu s metapsychologií. Propagátory metapsychologie byli u nás Viktor Mikuška a Karel Kuchyňka.[10] Fenomén telepatie byl spolu s fenoménem jasnovidectví studován okultisty tzv. metapsychologií subjektivní, která pojednávala o psychických manifestacích vycházejících z nevědomí a podvědomí člověka. Pod názvem „telepatie“ se rozuměl přenos dojmů (vjemů), představ, myšlenek atd. od jedné osoby ke druhé, bez prostřednictví známých smyslů.[11]

S telepatií byly konány pokusy ve vojenských laboratořích USA i bývalého SSSR, aniž byl tento jev prokázán, či shledán vojensky použitelným.[6]

Skeptický pohled na telepatii

Zenerovy karty se používají při experimentech s telepatií

Skeptici tvrdí, že případy telepatie jsou domnělé[12] a lze je vysvětlit jako výsledek podvodu, sebeklamu anebo halucinace, podle nich není důvod pro existenci mimosmyslového vnímání nebo paranormálních sil, nic pro ně nesvědčí a nikdy nebyly nalezeny. Z hlediska biologie lze, podle nich, rovněž mimosmyslové vnímání vyloučit, protože nebyl v organismu nalezen emitor ani receptor síly, a z hlediska informatiky nelze dálkový mimosmyslový přenos realizovat.[13][14]

Podle Antropologického slovníku se někteří lidé domnívají, že telepat je nadán schopností přijímat elektromagnetické signály, které vznikají v pracujícím lidském mozku. Tyto elektromagnetické vlny jsou velmi slabé, a zanikají několik centimetrů od lidské hlavy a zcela zanikají v elektromagnetickém šumu prostředí. Podle Vojtěcha Mornsteina myšlenkový obsah z nich nebude možno nikdy jednoznačně dešifrovat.[15]

Popis jevu podle zastánců existence telepatie

Podle Milana Nakonečného představuje telepatie identifikaci právě probíhajících událostí za účasti určité osoby a s vyloučením přímého vnímání (např. události, která se někomu přihodila ve velké vzdálenosti od subjektu, jenž má vizi této události), ale také identifikace představ a pocitů v mysli osoby (nesprávně tzv. „čtení myšlenek“ druhého) s vyloučením známých možností identifikace těchto mentálních obsahů – v podstatě tu jde o fenomén „paranormální komunikace“, tj. komunikace nevysvětlitelné známými zákonitostmi.[16]

Telepatie je podle L. L. Vasiljeva „sugescí na vzdálenost“. Vasiljev provedl analýzu spontánních jevů telepatie a rozdělil ji do pěti stupňů. První stupeň se projevuje neurčitým emocionálním neklidem. V druhém stupni již lze na rozdíl od prvního identifikovat emocionální impuls s konkrétní osobou induktora (vysílatele). Ve třetím stupni dochází k uvědomění podrobností proběhlé události u vysílatele percipientem (přijímatelem) s nepřesnostmi v symbolické formě a je doprovázena jeho psychickými reakcemi. Čtvrtý stupeň má formu zřetelné halucinace, tzv. telepatická halucinace. Přijímatel vidí přízraky osob a jejich „role“ v událostech jako jsou nehody, úmrtí, zrození života a jiné extrémní dobré i špatné události. Informace nemají symbolickou podobu, ale jeví se jako skutečné s jednoznačným výkladem. V pátem stupni se stává přijímatel svědkem a účastníkem události buď přímo, nebo jako pozorovatel z dálky. U telepatie v pátem stupni je smazán rozdíl s jevem jasnovidnosti.[17][18]

Ganzfeld experimenty

Ganzfeld experiment (z něměckého výrazu pro „celé pole“) je nejčastěji používaný parapsychologický experiment, který má prokázat existenci mimosmyslových schopnosti a přenosu síly psí, konkrétně např. jasnovidectví nebo telepatie u lidí.[19] Princip ganzfeld postupu je v oddělení osoby „vysílající“ a „přijímající“. Například první osobě se překryjí oči a ozáří se červeným světlem. Do uší se pustí ze sluchátek šum. Druhá osoba se pak snaží na dálku vyslat telepaticky informaci o obrázku , videosekvenci a podobně. První osoba pak popisuje co „vidí“ ve svém homogenním zorném poli a hodnotitelé pak určí, kterému ze čtyř obrazů je popis nejpodobnější.[19] Pokud mimosmyslový přenos neexistuje, uhádne zkoušející osoba správný obrázek ve 25%. Vyšší hodnota má dokázat existenci přenosu.[20]

Pozornost vzbudila práce Bema a Hortona, jejíž výsledek ukazoval na existenci mimosmyslových schopoností. Od 80. letech 20. století Bem a Honorton (1985) shromáždili 28 studií o 835 ganzfeld experimentech. Méně než polovina (43%) [21]poskytovala statisticky významné výsledky. Tyto studie podrobili souhrnné analýze (metaanalýze) a došli k výsledku, že „přijímatelé“ jsou úspěšní v 38%[21] případů oproti očekávaným 25%. Statisticky tento výsledek považovali za vysoce významný a o pravděpodobnosti, že by mohl vzniknout náhodně tvrdili, že je menší než jedna k miliardě (Bem a Honorton, 1985).[21]

Výsledky byly tvrdě napadeny ze strany skeptiků, zejména kognitivním psychologem Ray Hymanem . A dosáhlo se toho, že byly naplánovány a provedeny exaktní pokusy společně, s parapsychologem Ch. Honortonem.[22]Některé pokusy sice vyzněly pozitivně, ale přesně koncipovaný zásadní experiment, který byl iniciován zástupcem parapsychologů dr. Honortonem a zástupcem vědců, psychologem Ray Hymanem, došel v r. 1996 k jednoznačně negativním výsledkům. V „pozitivních“ experimentech byly prokázány statistické chyby.[23]

Spor neskončil a parapsychologové od té doby publikovali desítky dalších ganzfeld experimentů včetně metaanalýz. Výsledky jsou stále sporné a statisticky neprůkazné. [24] Předmětem diskuse je problém opakovatelnosti (nepodařilo se dosáhnout), nedostatečné kontroly (možnost senzorického prosakování, nedostatečné postupy náhodného výběru apod.), problém zásuvky (možnost, že nebyly zohledněny nezveřejněné negativní studie), anekdotické doklady (doklady telepatie vycházející pouze z ústního popisu osobní zkušenosti, nevěrohodné pro vědu) aj.[21]

Stručný výkladový slovník českých skeptiků naproti tomu uvádí, že pokud ganzfeld experimenty prováděli skeptici, výsledek byl vždy negativní právě tak jako výsledky jiných analogických pokusů parapsychologů, např. hádání karet, vidění na dálku nebo ovlivňování generátorů náhodných čísel. [25]

Telepatie a psychiatrie

U duševně nemocných lidí[p 1] je víra v telepatii jedním z diagnostických kritérií pro schizotypní poruchu osobnosti[p 2] (kód 301.22 podle DSM-IV, kód F21 podle MKN-10), toto kritérium se řadí mezi obsahové poruchy myšlení.[26][27][28]Uvedená psychopatologická porucha bývá spojena s magickým myšlením.[26]

Podle psychoterapeutky Barbory Janečkové může být telepatie (vedle bludů a změn vnímání) jedním ze symptomů jedné formy psychospirituální krize (DSM-IV/V62.89), kterou nazývá otevření mimosmyslového vnímání.[29] Psychospirituální krizi samotnou nepokládá za psychopatologické onemocnění, nicméně doporučuje lékařské vyšetření.[29]

Poznámky pod čarou

  1. např. trpících schizotypní poruchou osobnosti (viz on-line verzi MKN-10), podle diagnostických vodítek musí být pro stanovení této diagnózy splněny alespoň 3 nebo 4 kriteria viz SMOLÍK, Petr. Duševní a behaviorální poruchy. 2. vyd. Praha: Maxdorf, 2002. ISBN 80-85912-18-X.  výpis on-line [1]
  2. Pojem schizotypální porucha osobnosti, který je uveden např. v on-line verzi MKN-10, je výzarem synonymním, viz RABOCH, Jiří; PAVLOVSKÝ, Pavel. Psychiatrie - minimum pro praxi. 3. vyd. Praha: Triton, 2003. ISBN 80-7254-423-3. S. 91. 

Reference

  1. KRAUS, J. Akdemický slovník cizích slov. Praha: ACADEMIA, 2001. ISBN 80-200-0607-9. S. 751. 
  2. Glossary of Parapsychological terms - Telepathy — Parapsychologická asociace, z 29. listopadu, 2009
  3. Skepdic.com na telepatii, z 29. listopadu
  4. Distanční interakce - telepatie
  5. REJDÁK, Zdeněk. Průvodce po psychotronice. Praha: Gemma89, 1991. ISBN 80-85206-04-8. S. 32. 
  6. a b MALINA, Jaroslav, a kol. ANTROPOLOGICKÝ SLOVNÍK (s přihlédnutím k dějinám literatury a umění) aneb co by mohl o člověku vědět každý člověk [online]. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2009 [cit. 2010-01-27]. Heslo záhady a paranormální jevy: Telepatie, s. 4571. Dostupné online. ISBN 978-80-7204-560-0. 
  7. THAGARD, Paul. Coherence in Thought and Action. Cambridge, Massachusetts: MIT, 2000. Dostupné online. ISBN 978-0-262-20131-5. Kapitola Reality, s. 98. (angličtina) 
  8. Telepathy at The Skeptic's Dictionary
  9. RICHET, Charles. Pojednání o metapsychice. Praha: Volvox Globator, 2005. ISBN 807207556X. S. 126. 
  10. VOJTÍŠEK, Zdeněk. Encyklopedie náboženských směrů v České republice: Náboženství, církve, sekty, duchovní společenství. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-798-1. , str. 270
  11. MIKUŠKA, Viktor. Věda metapsychická, její nynější stav. Praha: Sfinx, 1922. , str. 39, 46, 48
  12. Carroll, Robert Todd. The Skeptic's Dictionary; Telepathy [online]. SkepDic.com, 2005 [cit. 2006-09-13]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  13. Skepdic.com na mimosmyslové vnímání, z 29. listopadu, 2009
  14. schopnosti Stručný výkladový slovník českých skeptiků , heslo Mimosmyslové schopnosti sysifos.cz
  15. MALINA, Jaroslav, a kol. ANTROPOLOGICKÝ SLOVNÍK (s přihlédnutím k dějinám literatury a umění) aneb co by mohl o člověku vědět každý člověk [online]. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2009 [cit. 2010-01-27]. S. 4568. Dostupné online. ISBN 978-80-7204-560-0. 
  16. NAKONEČNÝ, M. Základy psychologie. Praha: ACADEMIA, 2002. ISBN 80-200-0689-3. S. 254. 
  17. REJDÁK, Z. Telepatie a jasnovidnost – část L.L. Vasiljev: Sugesce na vzdálenost. Praha: Svoboda, 1970. ISBN 25-123-70. S. 20-31. 
  18. J. Svršek Psychotronika
  19. a b http://www.sysifos.cz/index.php?id=slovnik&act=zobrazit&idd=&pismeno=&vyraz=1189078030&heslo=Ganzfeld%20experiment Stručný výkladový slovník českých skeptiků, heslo Ganzfeld experiment
  20. Zpravodaj 2003/4, SYMPOZIUM 2, Morris Robert Budoucnost parapsychologie
  21. a b c d ATKINSON, Rita L. Psychologie. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-640-3. S. 223-226. 
  22. Zpravodaj 2003/4, SYMPOZIUM 2, Morris Robert Budoucnost parapsychologie
  23. Zpravodaj 2003/4 Modlitba jako lék?Prof. MUDr. Jiří Heřt, DrSc.(reakce na článek v Lidových novinách) strana 20
  24. Zpravodaj 2003/4, SYMPOZIUM 2, Morris Robert Budoucnost parapsychologie
  25. http://www.sysifos.cz/index.php?id=slovnik&act=zobrazit&idd=&pismeno=&vyraz=1189078030&heslo=Ganzfeld%20experiment Stručný výkladový slovník českých skeptiků, heslo Ganzfeld experiment
  26. a b FALDYNA, Zdeněk. Schizotypní porucha. Psychiatr pro Praxi. 2001, roč. 2, čís. 1, s. 12-14. Dostupné online. ISSN 1803-5272. 
  27. MIKOLAJ, Micḧal. Léčba pacienta trpícího schizofrenním onemocněním s leukopenií při medikaci klozapinem. Psychiatr pro Praxi. 2009, roč. 10, čís. 4, s. 193-194. Dostupné online. ISSN 1803-5272. 
  28. Klinická část: diagnostické okruhy část 1. , část Při psychiatrickém vyšetření schizofrenního pacienta nacházíme: strana 3 , Centrum pro rozvoj péče o duševní
  29. a b B. Janečková, Diagnostika a terapie psychospirituální krize, str.21-22, 51-52

Související články

Externí odkazy

Zastánci existence telepatie

Skeptický pohled


Zdroj datcs.wikipedia.org
Originálcs.wikipedia.org/wiki/w/index.php
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.