Nová stránka: Na území dnešního Česka představovaly kraje původně zcela odlišný typ správní jednotky než je tomu v současnosti. Od středověku do 19. století, kd... |
příště prosím uvádět, odkud se text vzal: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kraje_v_%C4%8Cesku&action=historysubmit&diff=5963362&oldid=5879495 |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Na území dnešního [[Česko|Česka]] představovaly kraje původně zcela odlišný typ správní jednotky než je tomu v současnosti. Od [[středověk]]u do [[19. století]], kdy byla původní koncepce krajů stejně jako kraje zrušeny, se vždy jednalo o správní celky stojící mezi [[panství]]mi a [[historické české země|zeměmi]]. |
Na území dnešního [[Česko|Česka]] představovaly kraje původně zcela odlišný typ správní jednotky než je tomu v současnosti. Od [[středověk]]u do [[19. století]], kdy byla původní koncepce krajů stejně jako kraje zrušeny, se vždy jednalo o správní celky stojící mezi [[panství]]mi a [[historické české země|zeměmi]]. |
||
== Počátky krajského zřízení == |
|||
Počátky původního krajského zřízení spadají v [[Čechy|Čechách]] do 2. poloviny [[13. století]], [[Přemysl Otakar II.]] nahradil původní [[hradská soustava|zřízení hradské]]. Od [[15. století]] do roku [[1714]] existovalo v Čechách 14 krajů: |
Počátky původního krajského zřízení spadají v [[Čechy|Čechách]] do 2. poloviny [[13. století]], [[Přemysl Otakar II.]] nahradil původní [[hradská soustava|zřízení hradské]]. Od [[15. století]] do roku [[1714]] existovalo v Čechách 14 krajů: |
||
* [[Bechyňský kraj]] ([[Bechyně]]) |
* [[Bechyňský kraj]] ([[Bechyně]]) |
||
| Řádek 32: | Řádek 32: | ||
# k boleslavskému kraji byla připojena část brandýského panství a celé mělnické panství. |
# k boleslavskému kraji byla připojena část brandýského panství a celé mělnické panství. |
||
== Feudální reorganizace z roku [[1751]] == |
|||
Reskriptem Marie Terezie z 23. ledna 1751 byl bechyňský kraj rozdělen na podíl táborský a budějovický, plzeňský na podíl plzeňský a klatovský, žatecký na podíl žatecký a loketský a hradecký na podíl hradecký a bydžovský. Kromě toho bylo zrušeno staré pravidlo o dvou hejtmanech v kraji a byly položeny základy krajských úřadů v dnešním slova smyslu. (Do té doby hejtmani obvykle úřadovali ze svých vlastních domovů.) |
Reskriptem Marie Terezie z 23. ledna 1751 byl bechyňský kraj rozdělen na podíl táborský a budějovický, plzeňský na podíl plzeňský a klatovský, žatecký na podíl žatecký a loketský a hradecký na podíl hradecký a bydžovský. Kromě toho bylo zrušeno staré pravidlo o dvou hejtmanech v kraji a byly položeny základy krajských úřadů v dnešním slova smyslu. (Do té doby hejtmani obvykle úřadovali ze svých vlastních domovů.) |
||
=== Čechy === |
|||
* [[Berounský kraj]] ([[Beroun]]) |
* [[Berounský kraj]] ([[Beroun]]) |
||
* [[Boleslavský kraj]] ([[Mladá Boleslav]]) |
* [[Boleslavský kraj]] ([[Mladá Boleslav]]) |
||
| Řádek 51: | Řádek 51: | ||
S tím, že do žádného z těchto krajů nepatřila [[Praha]]. |
S tím, že do žádného z těchto krajů nepatřila [[Praha]]. |
||
=== Morava === |
|||
Na Moravě vznikly 4 a později 5 krajů až v [[16. století]], jako součást obrany proti [[Turci|Turkům]], |
Na Moravě vznikly 4 a později 5 krajů až v [[16. století]], jako součást obrany proti [[Turci|Turkům]], |
||
pravidelná krajská organizace se rozvinula až po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]], kdy se země dělila na 5 krajů: |
pravidelná krajská organizace se rozvinula až po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]], kdy se země dělila na 5 krajů: |
||
| Řádek 61: | Řádek 61: | ||
* Od roku [[1734]] do roku [[1848]] měla Morava 6 krajů – přibyl [[Přerovský kraj]] (se sídlem v [[Hranice (okres Přerov)|Hranicích]], {{vjazyce|de}} ''Weißkirchen'')<ref>{{Citace monografie|jméno=Franz|příjmení=Gräffer|odkaz na autora=Franz Gröffer|titul=Gedrängtes geographisch-statistisches Handwörterbuch des österreichischen Kaiserthumes|rok=1827|místo=Wien|vydavatel=J. G. Heubner|url=http://books.google.cz/books?id=eE0CAAAAMAAJ&dq=%22kreisamt%20zu%20weisskirchen%22&pg=PA248#v=onepage&q&f=false|jazyk=německy}}</ref> |
* Od roku [[1734]] do roku [[1848]] měla Morava 6 krajů – přibyl [[Přerovský kraj]] (se sídlem v [[Hranice (okres Přerov)|Hranicích]], {{vjazyce|de}} ''Weißkirchen'')<ref>{{Citace monografie|jméno=Franz|příjmení=Gräffer|odkaz na autora=Franz Gröffer|titul=Gedrängtes geographisch-statistisches Handwörterbuch des österreichischen Kaiserthumes|rok=1827|místo=Wien|vydavatel=J. G. Heubner|url=http://books.google.cz/books?id=eE0CAAAAMAAJ&dq=%22kreisamt%20zu%20weisskirchen%22&pg=PA248#v=onepage&q&f=false|jazyk=německy}}</ref> |
||
=== Slezsko === |
|||
Ve Slezsku byly zřízeny tři kraje: |
Ve Slezsku byly zřízeny tři kraje: |
||
* [[Krnovský kraj]] ([[Krnov]]) |
* [[Krnovský kraj]] ([[Krnov]]) |
||
| Řádek 68: | Řádek 68: | ||
a to až po odtržení velké části území v roce [[1742]], od roku [[1783]] do roku [[1848]] pak pouze dva: Opavský a Těšínský. |
a to až po odtržení velké části území v roce [[1742]], od roku [[1783]] do roku [[1848]] pak pouze dva: Opavský a Těšínský. |
||
== Revoluční rok [[1848]] == |
|||
V "revolučním" roce [[1848]] došlo k závažným změnám ve struktuře i činnosti rakouské správy. Předně byla zrušena patrimoniální (vrchnostenská) správa ([[panství]]) a nahrazena byla správou státní (zeměpanskou). Dále byla zavedena samospráva, čímž se veškerá správa zdvojkolejnila. Nové správní uspořádání bylo upraveno několika dokumenty: [[dubnová ústava|dubnovou ústavou]], císařským nařízením č. 268/1849 o nové organizaci soudní, č. 255/1849 o nové organizaci správy a prozatimním zákonem obecním č. 170 ze 17. března 1849. Posledně jmenovaným byla svobodná obec prohlášena za základ svobodného státu. |
V "revolučním" roce [[1848]] došlo k závažným změnám ve struktuře i činnosti rakouské správy. Předně byla zrušena patrimoniální (vrchnostenská) správa ([[panství]]) a nahrazena byla správou státní (zeměpanskou). Dále byla zavedena samospráva, čímž se veškerá správa zdvojkolejnila. Nové správní uspořádání bylo upraveno několika dokumenty: [[dubnová ústava|dubnovou ústavou]], císařským nařízením č. 268/1849 o nové organizaci soudní, č. 255/1849 o nové organizaci správy a prozatimním zákonem obecním č. 170 ze 17. března 1849. Posledně jmenovaným byla svobodná obec prohlášena za základ svobodného státu. |
||
| Řádek 76: | Řádek 76: | ||
* [[Slezsko]] tvořilo jediný kraj se 7 okresními hejtmanstvími. |
* [[Slezsko]] tvořilo jediný kraj se 7 okresními hejtmanstvími. |
||
== [[1855]]–[[1862]] == |
|||
V této podobě však nebyla krajská reforma uskutečněna. V praxi byla uvedena až v květnu 1855, kdy byl počet krajů zvýšen: |
V této podobě však nebyla krajská reforma uskutečněna. V praxi byla uvedena až v květnu 1855, kdy byl počet krajů zvýšen: |
||
* Čechy: 13 krajů, 207 okresů, 2 samostatné městské úřady |
* Čechy: 13 krajů, 207 okresů, 2 samostatné městské úřady |
||
| Řádek 83: | Řádek 83: | ||
Okresy byly tzv. smíšené (tzn. spojovaly správu a soudnictví). Kraje byly podrobeny pravomoci místodržitelů. 23. října 1862 bylo krajské zřízení zrušeno. (Na Moravě již 1860). Po zrušení se země členily již jen na okresy. |
Okresy byly tzv. smíšené (tzn. spojovaly správu a soudnictví). Kraje byly podrobeny pravomoci místodržitelů. 23. října 1862 bylo krajské zřízení zrušeno. (Na Moravě již 1860). Po zrušení se země členily již jen na okresy. |
||
== V letech [[1918]]-[[1922]] == |
|||
Po vzniku [[Československo|Československa]] [[28. říjen|28. října]] 1918 vyhlásili [[29. říjen|29.]] a [[30. říjen|30. října]] [[Němci|němečtí]] [[poslanec|poslanci]] v [[Sudety|pohraničí]] odbojné [[autonomie|autonomní]] celky požadující nezávislost na Československu a připojení k [[Německé Rakousko|Německému Rakousku]]. Jednalo se o tyto celky: |
Po vzniku [[Československo|Československa]] [[28. říjen|28. října]] 1918 vyhlásili [[29. říjen|29.]] a [[30. říjen|30. října]] [[Němci|němečtí]] [[poslanec|poslanci]] v [[Sudety|pohraničí]] odbojné [[autonomie|autonomní]] celky požadující nezávislost na Československu a připojení k [[Německé Rakousko|Německému Rakousku]]. Jednalo se o tyto celky: |
||
* [[Německé Čechy]] ''(Deutschböhmen)'' - severozápad a sever Čech, s centrem v [[Liberec|Liberci]] |
* [[Německé Čechy]] ''(Deutschböhmen)'' - severozápad a sever Čech, s centrem v [[Liberec|Liberci]] |
||
| Řádek 94: | Řádek 94: | ||
Podle ústavy nově vzniklé [[Československo|Československé republiky]] již země (v Česku [[Země česká|Čechy]], [[Země moravská|Morava]], [[Země slezská|Slezsko]]) neměly žádnou [[autonomie|autonomii]], ani [[zemský sněm]] či jiný zákonodárný orgán. Tatáž ústava také navrhla nové administrativní členění státu na menší župy, které by zcela nahradily stávající členění na země. Členění na župy pak určil zákon č. 126/1920 Sb. „o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé“ ze dne [[29. únor]]a [[1920]]. Hranice [[Morava|Moravy]] s [[Čechy|Čechami]] a někdejším [[Uhersko|Uherskem]] by však byly i nadále plně respektovány. Toto členění však nakonec vůbec nevstoupilo v platnost a tak [[Země česká]], [[Země moravská]] a [[Země slezská]] i nadále existovaly. Definitivní [[Československá ústava (1920)|ústava]] přijatá [[29. únor]]a [[1920]] rozhodla proti zemskému zřízení. Zákonodárnou moc svěřila dvoukomorovému [[Národní shromáždění Republiky Československé|Národnímu shromáždění Republiky Československé]], složenému z poslanecké sněmovny a senátu a potvrdila neexistenci zemských sněmů. |
Podle ústavy nově vzniklé [[Československo|Československé republiky]] již země (v Česku [[Země česká|Čechy]], [[Země moravská|Morava]], [[Země slezská|Slezsko]]) neměly žádnou [[autonomie|autonomii]], ani [[zemský sněm]] či jiný zákonodárný orgán. Tatáž ústava také navrhla nové administrativní členění státu na menší župy, které by zcela nahradily stávající členění na země. Členění na župy pak určil zákon č. 126/1920 Sb. „o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé“ ze dne [[29. únor]]a [[1920]]. Hranice [[Morava|Moravy]] s [[Čechy|Čechami]] a někdejším [[Uhersko|Uherskem]] by však byly i nadále plně respektovány. Toto členění však nakonec vůbec nevstoupilo v platnost a tak [[Země česká]], [[Země moravská]] a [[Země slezská]] i nadále existovaly. Definitivní [[Československá ústava (1920)|ústava]] přijatá [[29. únor]]a [[1920]] rozhodla proti zemskému zřízení. Zákonodárnou moc svěřila dvoukomorovému [[Národní shromáždění Republiky Československé|Národnímu shromáždění Republiky Československé]], složenému z poslanecké sněmovny a senátu a potvrdila neexistenci zemských sněmů. |
||
== V letech [[1923]]–[[1928]] == |
|||
V českých zemích navrženo 15 [[župa|žup]]: |
V českých zemích navrženo 15 [[župa|žup]]: |
||
* [[Praha]] (I) |
* [[Praha]] (I) |
||
| Řádek 113: | Řádek 113: | ||
které však nebyly zavedeny do praxe. |
které však nebyly zavedeny do praxe. |
||
== V roce [[1928]] == |
|||
Byla provedena určitá reforma stávajícího zemského zřízení, a zatímco [[Čechy|země Česká]] existovala územně nezměněna, [[Morava|Země moravská]] a [[České Slezsko|Slezská]] byly spojeny v [[Země Moravskoslezská|Zemi Moravskoslezskou]]. |
Byla provedena určitá reforma stávajícího zemského zřízení, a zatímco [[Čechy|země Česká]] existovala územně nezměněna, [[Morava|Země moravská]] a [[České Slezsko|Slezská]] byly spojeny v [[Země Moravskoslezská|Zemi Moravskoslezskou]]. |
||
== V letech [[1938]]–[[1945]] == |
|||
Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] bylo od Česka odděleno pohraniční území. |
Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] bylo od Česka odděleno pohraniční území. |
||
[[Sudety]] byly připojeny k Německé říši. [[Hlučínsko]] bylo připojeno k tzv. Staré (Německé) říši, k župě Slezsko (konkrétně k vládnímu obvodu Opolí) a poté po porážce Polska k [[Pruská provincie Horní Slezsko (Oberschlesien)|župě Horní Slezsko]]. Východní část československé části [[Těšínsko|Těšínska]] (tzv. [[Zaolzie]]) byla anektována [[Druhá Polská republika|Polskem]] a včleněna do [[Slezské vojvodství|Slezského vojvodství]] (pol. Województwo Śląskie). Po porážce Polska byla polská část Těšínska (včetně anektované české části) připojena k německé župě Horní Slezsko (konkrétně k vládnímu obvodu Katovice). |
[[Sudety]] byly připojeny k Německé říši. [[Hlučínsko]] bylo připojeno k tzv. Staré (Německé) říši, k župě Slezsko (konkrétně k vládnímu obvodu Opolí) a poté po porážce Polska k [[Pruská provincie Horní Slezsko (Oberschlesien)|župě Horní Slezsko]]. Východní část československé části [[Těšínsko|Těšínska]] (tzv. [[Zaolzie]]) byla anektována [[Druhá Polská republika|Polskem]] a včleněna do [[Slezské vojvodství|Slezského vojvodství]] (pol. Województwo Śląskie). Po porážce Polska byla polská část Těšínska (včetně anektované české části) připojena k německé župě Horní Slezsko (konkrétně k vládnímu obvodu Katovice). |
||
| Řádek 148: | Řádek 148: | ||
| titul = Vývojová komparace územních správ v Čechách a Rakousku ve 20. století (magisterská práce)}}</ref> |
| titul = Vývojová komparace územních správ v Čechách a Rakousku ve 20. století (magisterská práce)}}</ref> |
||
=== Reichsprotektorat Böhmen und Mähren / [[Protektorát Čechy a Morava]] (1939-1942) === |
|||
** Böhmen / [[Čechy]] |
** Böhmen / [[Čechy]] |
||
*** Oberlandratsbezirk Budweis / obvod vrchního zemského rady [[České Budějovice]] |
*** Oberlandratsbezirk Budweis / obvod vrchního zemského rady [[České Budějovice]] |
||
| Řádek 171: | Řádek 171: | ||
*** Oberlandratsbezirk Zlin / obvod vrchního zemského rady [[Zlín]] |
*** Oberlandratsbezirk Zlin / obvod vrchního zemského rady [[Zlín]] |
||
=== Reichsprotektorat Böhmen und Mähren / [[Protektorát Čechy a Morava]] (1942-1945) === |
|||
** Böhmen / [[Čechy]] |
** Böhmen / [[Čechy]] |
||
*** Oberlandratsbezirk Budweis / obvod vrchního zemského rady [[České Budějovice]] |
*** Oberlandratsbezirk Budweis / obvod vrchního zemského rady [[České Budějovice]] |
||
| Řádek 182: | Řádek 182: | ||
*** Oberlandratsbezirk Mährisch Ostrau / obvod vrchního zemského rady [[Moravská Ostrava]] |
*** Oberlandratsbezirk Mährisch Ostrau / obvod vrchního zemského rady [[Moravská Ostrava]] |
||
=== Reichsgau Sudetenland / říšská župa [[Sudety]] (1938-1945) === |
|||
* ''Päckchenleitgebiet Westsudetenland / poštovní oblast Západní Sudety'' |
* ''Päckchenleitgebiet Westsudetenland / poštovní oblast Západní Sudety'' |
||
** Regierungsbezirk Aussig / vládní obvod [[Ústí nad Labem]] |
** Regierungsbezirk Aussig / vládní obvod [[Ústí nad Labem]] |
||
| Řádek 189: | Řádek 189: | ||
** Regierungsbezirk Troppau / vládní obvod [[Opava]] |
** Regierungsbezirk Troppau / vládní obvod [[Opava]] |
||
=== části území Česka v jiných správních jednotkách (1938-1945) === |
|||
* Reichsgau Bayerische Ostmark / říšská župa [[východní Bavorsko|Bavorská Východní marka]] (od roku 1942 Reichsgau Bayreuth / říšská župa [[Bayreuth]]) |
* Reichsgau Bayerische Ostmark / říšská župa [[východní Bavorsko|Bavorská Východní marka]] (od roku 1942 Reichsgau Bayreuth / říšská župa [[Bayreuth]]) |
||
** Regierungsbezirk Niederbayern / vládní obvod [[Dolní Bavorsko]] |
** Regierungsbezirk Niederbayern / vládní obvod [[Dolní Bavorsko]] |
||
| Řádek 204: | Řádek 204: | ||
* Województwo Śląskie / Slezské vojvodství (od října 1938 do srpna 1939) |
* Województwo Śląskie / Slezské vojvodství (od října 1938 do srpna 1939) |
||
== V letech 1945-1949 == |
|||
Po osvobození byly roku 1945 v obnoveném Československu v podstatě obnoveny správní poměry z doby před [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodou]]. [[České Slezsko]] se stává součástí [[Slezská expozitura země Moravskoslezské|Slezské expozitury země Moravskoslezské]]. |
Po osvobození byly roku 1945 v obnoveném Československu v podstatě obnoveny správní poměry z doby před [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodou]]. [[České Slezsko]] se stává součástí [[Slezská expozitura země Moravskoslezské|Slezské expozitury země Moravskoslezské]]. |
||
== V letech 1949-1960 == |
|||
Nová [[ústava č. 150/1948 Sb]]. zavedla namísto zemského zřízení krajské, což bylo realizováno k 1. 1. 1949 zákonem o krajském zřízení č. 280/1948 Sb.<ref>Zákon č. 280/1948 Sb. ze dne 21. prosince 1948 o krajském zřízení, URL: http://www.lexdata.cz/lexdata/sb_free.nsf/c12571cc00341df1c12566af007f1a09/c12571cc00341df1c12566d400718c7f?OpenDocument</ref> Kraje byly nově vytvořeny [[1. leden|1. ledna]] [[1949]] zákonem č. 280/1948 Sb., jímž byly dosavadní Česká a Moravskoslezská země zrušeny jako správní celky (o Slovenské se zákon nezmiňuje) a jejich území rozděleno mezi nově koncipované kraje. Na území dnešní |
Nová [[ústava č. 150/1948 Sb]]. zavedla namísto zemského zřízení krajské, což bylo realizováno k 1. 1. 1949 zákonem o krajském zřízení č. 280/1948 Sb.<ref>Zákon č. 280/1948 Sb. ze dne 21. prosince 1948 o krajském zřízení, URL: http://www.lexdata.cz/lexdata/sb_free.nsf/c12571cc00341df1c12566af007f1a09/c12571cc00341df1c12566d400718c7f?OpenDocument</ref> Kraje byly nově vytvořeny [[1. leden|1. ledna]] [[1949]] zákonem č. 280/1948 Sb., jímž byly dosavadní Česká a Moravskoslezská země zrušeny jako správní celky (o Slovenské se zákon nezmiňuje) a jejich území rozděleno mezi nově koncipované kraje. Na území dnešní |
||
České republiky tak vzniklo 13 krajů (+ hlavní město Praha s postavením kraje). Některé z krajů přesahovaly hranice mezi českou, moravskou a slezskou zemí, krajské hranice však respektovaly hranici Slovenska a zákon zakazoval vládě měnit krajské hranice oddělující kraje v českých zemích od krajů na Slovensku. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. pak ještě s účinností od 1. února na základě zákonného zmocnění upravilo počet a názvy okresů v českých zemích. |
České republiky tak vzniklo 13 krajů (+ hlavní město Praha s postavením kraje). Některé z krajů přesahovaly hranice mezi českou, moravskou a slezskou zemí, krajské hranice však respektovaly hranici Slovenska a zákon zakazoval vládě měnit krajské hranice oddělující kraje v českých zemích od krajů na Slovensku. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. pak ještě s účinností od 1. února na základě zákonného zmocnění upravilo počet a názvy okresů v českých zemích. |
||
Verze z 17. 10. 2010, 12:06
Na území dnešního Česka představovaly kraje původně zcela odlišný typ správní jednotky než je tomu v současnosti. Od středověku do 19. století, kdy byla původní koncepce krajů stejně jako kraje zrušeny, se vždy jednalo o správní celky stojící mezi panstvími a zeměmi.
Počátky krajského zřízení
Počátky původního krajského zřízení spadají v Čechách do 2. poloviny 13. století, Přemysl Otakar II. nahradil původní zřízení hradské. Od 15. století do roku 1714 existovalo v Čechách 14 krajů:
- Bechyňský kraj (Bechyně)
- Boleslavský kraj (Mladá Boleslav)
- Čáslavský kraj (Čáslav)
- Hradecký kraj (Hradec Králové)
- Chrudimský kraj (Chrudim)
- Kouřimský kraj (Kouřim)
- Litoměřický kraj (Litoměřice)
- Plzeňský kraj (Plzeň)
- Podbrdský kraj (Brdy)
- Prácheňský kraj (Prácheň)
- Rakovnický kraj (Rakovník)
- Slánský kraj (Slaný)
- Vltavský kraj (Vltava)
- Žatecký kraj (Žatec)
Zvláštní postavení měly kraje
Mimo krajské zřízení stálo
Roku 1714 došlo k redukci na 12 krajů:
- slánský kraj zanikl připojením k rakovnickému kraji a do Slaného bylo přeloženo sídelní město.
- k žateckému kraji bylo připojeno Loketsko a Chebsko.
- berounský kraj vznikl vydělením Vltavska a Podbrdska z píseckého kraje.
- z litoměřického krej bylo odděleno mělnické panství.
- k boleslavskému kraji byla připojena část brandýského panství a celé mělnické panství.
Feudální reorganizace z roku 1751
Reskriptem Marie Terezie z 23. ledna 1751 byl bechyňský kraj rozdělen na podíl táborský a budějovický, plzeňský na podíl plzeňský a klatovský, žatecký na podíl žatecký a loketský a hradecký na podíl hradecký a bydžovský. Kromě toho bylo zrušeno staré pravidlo o dvou hejtmanech v kraji a byly položeny základy krajských úřadů v dnešním slova smyslu. (Do té doby hejtmani obvykle úřadovali ze svých vlastních domovů.)
Čechy
- Berounský kraj (Beroun)
- Boleslavský kraj (Mladá Boleslav)
- Budějovický kraj (České Budějovice)
- Bydžovský kraj (Nový Bydžov)
- Čáslavský kraj (Čáslav)
- Hradecký kraj (Hradec Králové)
- Kouřimský kraj (Kouřim)
- Litoměřický kraj (Litoměřice)
- Loketský kraj (Loket) (s mimořádným postavením Chebska a Ašska)
- Plzeňský kraj (Plzeň)
- Prácheňský kraj (Prácheň)
- Rakovnický kraj (Rakovník)
- Táborský kraj (Tábor)
- Žatecký kraj (Žatec)
S tím, že do žádného z těchto krajů nepatřila Praha.
Morava
Na Moravě vznikly 4 a později 5 krajů až v 16. století, jako součást obrany proti Turkům, pravidelná krajská organizace se rozvinula až po Bílé hoře, kdy se země dělila na 5 krajů:
- Brněnský kraj (Brno)
- Olomoucký kraj (Olomouc)
- Hradišťský kraj (Uherské Hradiště)
- Jihlavský kraj (Jihlava)
- Znojemský kraj (Znojmo)
- Od roku 1734 do roku 1848 měla Morava 6 krajů – přibyl Přerovský kraj (se sídlem v Hranicích, německy Weißkirchen)[1]
Slezsko
Ve Slezsku byly zřízeny tři kraje:
a to až po odtržení velké části území v roce 1742, od roku 1783 do roku 1848 pak pouze dva: Opavský a Těšínský.
Revoluční rok 1848
V "revolučním" roce 1848 došlo k závažným změnám ve struktuře i činnosti rakouské správy. Předně byla zrušena patrimoniální (vrchnostenská) správa (panství) a nahrazena byla správou státní (zeměpanskou). Dále byla zavedena samospráva, čímž se veškerá správa zdvojkolejnila. Nové správní uspořádání bylo upraveno několika dokumenty: dubnovou ústavou, císařským nařízením č. 268/1849 o nové organizaci soudní, č. 255/1849 o nové organizaci správy a prozatimním zákonem obecním č. 170 ze 17. března 1849. Posledně jmenovaným byla svobodná obec prohlášena za základ svobodného státu.
Zcela nově byly zřízeny okresy v čele s okresními hejtmany. Historické kraje byly 1. ledna 1850 přebudovány tak, že
- v Čechách bylo vytvořeno 7 krajů se 79 okresními hejtmanstvími (Praha nebyla součástí žádného kraje)
- na Moravě vznikly kraje 2 (s 25 okresními hejtmanstvími)
- Slezsko tvořilo jediný kraj se 7 okresními hejtmanstvími.
1855–1862
V této podobě však nebyla krajská reforma uskutečněna. V praxi byla uvedena až v květnu 1855, kdy byl počet krajů zvýšen:
- Čechy: 13 krajů, 207 okresů, 2 samostatné městské úřady
- Morava: 6 krajů, 76 okresů, 2 města
- Slezsko: 1 kraj, 22 okresů, 1 město
Okresy byly tzv. smíšené (tzn. spojovaly správu a soudnictví). Kraje byly podrobeny pravomoci místodržitelů. 23. října 1862 bylo krajské zřízení zrušeno. (Na Moravě již 1860). Po zrušení se země členily již jen na okresy.
V letech 1918-1922
Po vzniku Československa 28. října 1918 vyhlásili 29. a 30. října němečtí poslanci v pohraničí odbojné autonomní celky požadující nezávislost na Československu a připojení k Německému Rakousku. Jednalo se o tyto celky:
- Německé Čechy (Deutschböhmen) - severozápad a sever Čech, s centrem v Liberci
- Sudetsko (Sudetenland) - severovýchod Čech včetně Orlických hor, sever Moravy a západ Českého Slezska, s centrem v Opavě
- Šumavská župa (Böhmenwaldgau) - jihozápad, jih a jihovýchod Čech, s centrem v Vimperku. Představitelé tohoto celku deklarovali spojitost s Horním Rakouskem.
- Německá jižní Morava (Deutschsüdmähren) - jih Moravy s centrem ve Znojmě. Představitelé tohoto celku deklarovali spojitost s Dolním Rakouskem.
Československo obnovilo územní integritu s těmito celky bleskovou vojenskou akcí a během listopadu a prosince 1918 byly tyto celky prakticky bez odporu obsazeny a přestaly existovat.
Podle ústavy nově vzniklé Československé republiky již země (v Česku Čechy, Morava, Slezsko) neměly žádnou autonomii, ani zemský sněm či jiný zákonodárný orgán. Tatáž ústava také navrhla nové administrativní členění státu na menší župy, které by zcela nahradily stávající členění na země. Členění na župy pak určil zákon č. 126/1920 Sb. „o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé“ ze dne 29. února 1920. Hranice Moravy s Čechami a někdejším Uherskem by však byly i nadále plně respektovány. Toto členění však nakonec vůbec nevstoupilo v platnost a tak Země česká, Země moravská a Země slezská i nadále existovaly. Definitivní ústava přijatá 29. února 1920 rozhodla proti zemskému zřízení. Zákonodárnou moc svěřila dvoukomorovému Národnímu shromáždění Republiky Československé, složenému z poslanecké sněmovny a senátu a potvrdila neexistenci zemských sněmů.
V letech 1923–1928
V českých zemích navrženo 15 žup:
- Praha (I)
- Pardubice (II)
- Hradec Králové (III)
- Mladá Boleslav (IV)
- Česká Lípa (V)
- Louny (VI)
- Karlovy Vary (VII)
- Plzeň (VIII)
- České Budějovice (IX)
- Jihlava (X)
- Brno (XI)
- Olomouc (XII)
- Uherské Hradiště (XIII)
- Moravská Ostrava (XIV)
- Český Těšín (XXI)
které však nebyly zavedeny do praxe.
V roce 1928
Byla provedena určitá reforma stávajícího zemského zřízení, a zatímco země Česká existovala územně nezměněna, Země moravská a Slezská byly spojeny v Zemi Moravskoslezskou.
V letech 1938–1945
Po Mnichovské dohodě bylo od Česka odděleno pohraniční území. Sudety byly připojeny k Německé říši. Hlučínsko bylo připojeno k tzv. Staré (Německé) říši, k župě Slezsko (konkrétně k vládnímu obvodu Opolí) a poté po porážce Polska k župě Horní Slezsko. Východní část československé části Těšínska (tzv. Zaolzie) byla anektována Polskem a včleněna do Slezského vojvodství (pol. Województwo Śląskie). Po porážce Polska byla polská část Těšínska (včetně anektované české části) připojena k německé župě Horní Slezsko (konkrétně k vládnímu obvodu Katovice).
30. X. 1938 byly 1 měsíc jednotně spravované sudetoněmecké oblasti roztrženy na několik kusů. Území od Furthské nížiny až po předměstí Ostravy se stalo novou říšskou župou, župou Sudety (něm. Reichsgau Sudetenland), zkráceně Sudetskou župou (něm. Sudetengau). Sídlem župy byl Liberec (něm. Reichenberg) a říšská župa Sudety se členila na 3 vládní obvody (Cheb, Ústí nad Labem, Opava). Území od Domažlic po Prachatice připadlo Bavorské Východní marce. Úsek Chvalšiny - Kaplice, včetně Vitorazska, získala župa Horní Dunaj. Pásmo od Nových Hradů po Mikulov, včetně Valticka a Moravsko-dyjského trojúhelníku, bylo připojeno k župě Dolní Dunaj. Župa Horní Dunaj a župa Dolní Dunaj byly součástí bývalého Rakouska, Východní marky (něm. Ostmark, od roku 1942 Donau- und Alpenreichsgaue - Dunajské a alpské říšské župy).[2]
Po mnichovských událostech přijal Parlament Československé republiky ústavní zákon č. 299/1938 Sb., o autonomii Slovenskej krajiny a ústavní zákon č. 328/1938 Sb., o autonomii Podkarpatské Rusi. Republika se tím změnila ve federaci. Byla zřízena slovenská a podkarpatská vláda. Ústřední vláda začala plnit funkce vlády české. Řešením správy v okresech, které byly roztrženy a jejichž centra zůstala na postoupených územích, bylo jejich připojení k sousedním okresům. Po vstupu německé armády do zbytku historických zemí (něm. Rest-Tschechei) byl vytvořen Protektorát Čechy a Morava, jenž členil na dvě země, jimiž byly Čechy a Morava. Země se dále členily na oberlandráty. V roce 1939 se Protektorát členil na 19 oberlandratsbezirků (čes. obvod vrchního zemského rady; 12 v Čechách a 7 na Moravě). V červnu 1942 byl počet vrchních zemských úřadů (oberlandrátů) v Protektorátu Čechy a Morava snížen a Protektorát se členil na 7 oberlandratsbezirky (4 v Čechách a 3 na Moravě). Zrušené oberlandráty nahradila okresní hejtmanství s rozšířenou působností.[3]
Reichsprotektorat Böhmen und Mähren / Protektorát Čechy a Morava (1939-1942)
- Böhmen / Čechy
- Oberlandratsbezirk Budweis / obvod vrchního zemského rady České Budějovice
- Oberlandratsbezirk Deutsch-Brod / obvod vrchního zemského rady Německý Brod (Havlíčkův Brod)
- Oberlandratsbezirk Jitschin / obvod vrchního zemského rady Jičín
- Oberlandratsbezirk Kladno / obvod vrchního zemského rady Kladno
- Oberlandratsbezirk Klattau / obvod vrchního zemského rady Klatovy
- Oberlandratsbezirk Kolin / obvod vrchního zemského rady Kolín
- Oberlandratsbezirk Königgrätz / obvod vrchního zemského rady Hradec Králové
- Oberlandratsbezirk Melnik / obvod vrchního zemského rady Mělník
- Oberlandratsbezirk Pardubitz / obvod vrchního zemského rady Pardubice
- Oberlandratsbezirk Pilsen / obvod vrchního zemského rady Plzeň
- Oberlandratsbezirk Prag / obvod vrchního zemského rady Praha
- Oberlandratsbezirk Tabor / obvod vrchního zemského rady Tábor
- Mähren / Morava
- Oberlandratsbezirk Brünn / obvod vrchního zemského rady Brno
- Oberlandratsbezirk Iglau / obvod vrchního zemského rady Jihlava
- Oberlandratsbezirk Kremsier / obvod vrchního zemského rady Kroměříž
- Oberlandratsbezirk Mährisch Ostrau / obvod vrchního zemského rady Moravská Ostrava
- Oberlandratsbezirk Olmütz / obvod vrchního zemského rady Olomouc
- Oberlandratsbezirk Prossnitz / obvod vrchního zemského rady Prostějov
- Oberlandratsbezirk Zlin / obvod vrchního zemského rady Zlín
- Böhmen / Čechy
Reichsprotektorat Böhmen und Mähren / Protektorát Čechy a Morava (1942-1945)
- Böhmen / Čechy
- Oberlandratsbezirk Budweis / obvod vrchního zemského rady České Budějovice
- Oberlandratsbezirk Königgrätz / obvod vrchního zemského rady Hradec Králové
- Oberlandratsbezirk Pilsen / obvod vrchního zemského rady Plzeň
- Oberlandratsbezirk Prag / obvod vrchního zemského rady Praha
- Mähren / Morava
- Oberlandratsbezirk Brünn / obvod vrchního zemského rady Brno
- Oberlandratsbezirk Iglau / obvod vrchního zemského rady Jihlava
- Oberlandratsbezirk Mährisch Ostrau / obvod vrchního zemského rady Moravská Ostrava
- Böhmen / Čechy
Reichsgau Sudetenland / říšská župa Sudety (1938-1945)
- Päckchenleitgebiet Westsudetenland / poštovní oblast Západní Sudety
- Regierungsbezirk Aussig / vládní obvod Ústí nad Labem
- Regierungsbezirk Eger / vládní obvod Cheb
- Päckchenleitgebiet Ostsudetenland / poštovní oblast Východní Sudety
- Regierungsbezirk Troppau / vládní obvod Opava
části území Česka v jiných správních jednotkách (1938-1945)
- Reichsgau Bayerische Ostmark / říšská župa Bavorská Východní marka (od roku 1942 Reichsgau Bayreuth / říšská župa Bayreuth)
- Regierungsbezirk Niederbayern / vládní obvod Dolní Bavorsko
- Regierungsbezirk Oberpfalz / vládní obvod Horní Falc
- Reichsgau Oberdonau / říšská župa Horní Podunají
- Reichsgau Niederdonau / říšská župa Dolní Podunají
- Reichsgau Oberschlesien / říšská župa Horní Slezsko (do roku 1941 Reichsgau Schlesien / říšská župa Slezsko)
- Województwo Śląskie / Slezské vojvodství (od října 1938 do srpna 1939)
V letech 1945-1949
Po osvobození byly roku 1945 v obnoveném Československu v podstatě obnoveny správní poměry z doby před Mnichovskou dohodou. České Slezsko se stává součástí Slezské expozitury země Moravskoslezské.
V letech 1949-1960
Nová ústava č. 150/1948 Sb. zavedla namísto zemského zřízení krajské, což bylo realizováno k 1. 1. 1949 zákonem o krajském zřízení č. 280/1948 Sb.[4] Kraje byly nově vytvořeny 1. ledna 1949 zákonem č. 280/1948 Sb., jímž byly dosavadní Česká a Moravskoslezská země zrušeny jako správní celky (o Slovenské se zákon nezmiňuje) a jejich území rozděleno mezi nově koncipované kraje. Na území dnešní České republiky tak vzniklo 13 krajů (+ hlavní město Praha s postavením kraje). Některé z krajů přesahovaly hranice mezi českou, moravskou a slezskou zemí, krajské hranice však respektovaly hranici Slovenska a zákon zakazoval vládě měnit krajské hranice oddělující kraje v českých zemích od krajů na Slovensku. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. pak ještě s účinností od 1. února na základě zákonného zmocnění upravilo počet a názvy okresů v českých zemích.
Jednalo se o tyto kraje:
- Pražský (26 okresů)
- Českobudějovický (15)
- Plzeňský (13)
- Karlovarský (9)
- Ústecký (13)
- Liberecký (11)
- Hradecký (14)
- Pardubický (12)
- Jihlavský (13)
- Brněnský (18)
- Olomoucký (12)
- Gottwaldovský (11)
- Ostravský (11).
V čele každého kraje stál krajský národní výbor (KNV).
„V hranicích krajů, nových celcích územně administrativní organisace státu, a částečně i prostřednictvím jejich Národních výborů se uskutečňuje řízení hospodářství a socialistická výstavba. Když byly jednotky první kategorie - kraje, uváděny v život, uplatnily se při jejich vzniku ekonomické principy, avšak nikoliv výhradně. Někde byly v rozporu s požadavkem, aby územní jednotky byly přibližně stejně veliké a mimo to v některých případech převažovaly ohledy politické. Tak se v našich krajích a nových okresech podle sovětského vzoru spojila ekonomika a politika.”[5] „Decentralizace lidové správy měla značný význam politický a ekonomický v zájmu vyrovnávání rozdílů mezi jednotlivými oblastmi, při socializaci zemědělské výroby apod.”[6] Administrativní jednotky z roku 1949 (kraje i okresy) byly dle humánního geografa Martina Hampla nejlepší sociálněgeografické regiony jak na úrovni krajů, tak na úrovni okresů.[7]
Reference
- ↑ GRÄFFER, Franz. Gedrängtes geographisch-statistisches Handwörterbuch des österreichischen Kaiserthumes. Wien: J. G. Heubner, 1827. Dostupné online. (německy)
- ↑ KRULÍK, Oldřich. Slova o základu Sudet a změny jejich významu v historickém a teritoriálním kontextu (bakalářská práce). [s.l.]: [s.n.], 1998.
- ↑ BENEŠ, Michal. Vývojová komparace územních správ v Čechách a Rakousku ve 20. století (magisterská práce). [s.l.]: [s.n.], 1998. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 280/1948 Sb. ze dne 21. prosince 1948 o krajském zřízení, URL: http://www.lexdata.cz/lexdata/sb_free.nsf/c12571cc00341df1c12566af007f1a09/c12571cc00341df1c12566d400718c7f?OpenDocument
- ↑ Vlastislav Häufler, Jaromír Korčák, Václav Král (1960): Zeměpis Československa. Nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 1960, 667 s.
- ↑ MIŠTERA, Ludvík a kol. Geografie krajů ČSSR [online]. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984.
- ↑ HAMPL, Martin. Sociálněgeografické regionální systémy (přednáška) [online].
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |
