Skuteč: Porovnání verzí

Šablona:Infobox české obce a města

Město Skuteč se nachází v okrese Chrudim, kraj Pardubický, nedaleko významnějšího sídla města Hlinska. Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 5418 obyvatel.

Historie

Nejstarší doložené osídlení území Skutče je již z pravěku (sám jsem věnoval několik v padesátých letech nalezených šipek a škrabadel městskému muzeu ve Skutči, místo nálezu písčiny kolem skutečského lesa Malhošť za hřbitovem) . První písemná zmínka o obci podél obchodní cesty pochází z roku 1289. Zmiňuje se kostel Nanebevzetí panny Marie. Kostel sv. knížete Václava v dnešní městské části Lažany je dokonce starší, již z románské doby s románskými prvky zachovanými nejen ve věži a chóru. Je v něm pohřben majitel Rychumburského panství Berka z Dubé, který dal nejprve v kostele v Janovičkách, kam jí místní pastevci nosili ze soucitu jídlo a poté na blízkém hradě zazdít svou dceru Markétu. Při rekonstrukci hradu za první republiky se dokonce v gotickém výklenku nějaké lidské kosti našly.Berka byl vždy v době poutí vystavován, ale někteří poutníci z jeho oděvu odřezávali kožené řemínky a tak se od vystavování již v době "císařpána" upustilo.

Předtím je historicky doložen i skutečský hrad Humperka, pravděpodobně převážně dřevěný. Patrně již počátkem 13. století vzniklo dnešní hlavni náměstí za první republiky pojmenované Palackého s gotickými později několikrát přestavěnými domy a převážná část dnešní ulice k dnešnímu nádraží (Nádražní) dříve pojmenované Masarykova. Skuteč měla i právo hrdelní s popravištěm a podle Augusta Sedláčka i doložený dům kata v dnešní Heydukově (Lažanské) ulici. Ve Skutči byl církevní děkanát a později dokonce vikariát. Ve Skutči se narodil pražský hudební papež [Václav Jan Tomášek], který je pohřben na Malostranském hřbitově, dnes upraveném na park (pomník ve tvaru velké Davidovy lyry). V budově městského muzea žil a tvořil hudební skladatel [Vítězslav Novák], který zde složil kantátu "Sláva Tobě Masaryku", provedenou poprvé na Wilsonově nádraží v sobotu 21. prosince 1918, při triumfálním návratu Tomáše Garrigua Masaryka po světové válce do Prahy. Již v 18. století byla Skuteč sídlem okresního soudu (viz budova na obrázku za barokním Mariánským sloupem), dobré školy (dnes budova městského úřadu na náměstí) a ve století 19. dokonce i sídlem politického okresu. V té době vznikly i skutečské železité lázně kolem kostela Sv. Anny, kde na přelomu minulého století koncertovali Vítězslav Novák a nuselský rodák, houslový virtuoz Váša Příhoda, který měl v Annenském údolí svoji vilu. Ještě celou první republiku byla Skuteč sídlem soudního okresu. Na okresním soudě působil spisovatel František Jaromír Rubeš, autor přísloví "nepozdravil u vrbiček" a "pojmu pan Franc ze zámku", který odpočívá na místním starém hřbitově. Státní gymnázium skončilo v šedesátých letech minulého (20.) století, dnes je tam církevní Gymnázium suverenního Řádu Maltézkých rytířů.

Muzea

• Městské muzeum ve Skutči - Rybičkova ulice 364
• Památník V. J. Tomáška - Tomáškova ulice

Pamětihodnosti

• Kostel Božího těla (bratří Lutkové)
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie
• Mariánský sloup na náměstí Palackého
• Pomník Františka Rubeše
• Pomník obětem 2. světové války
• Děkanství a pomník třetímu odboji
• Okresní soud na náměstí Palackého
• Tomáškův rodný dům
• Pamětní deska T.G.Masaryka (ve Skutči třikrát přednášel)
• Socha sv. Jana Nepomuckého (barokní)
• Socha sv. Václava, u schodiště chrámu
• Socha sv. Ludmily u děkanského chrámu
• Panský špitál u gotického kostela Božího těla
• Hrobka (hroby švédů z třicetileté války)
• Hrobka spisovatele Svobody (kopie pařížského Parthenonu) zbořena
• Vstupní portál do katovny
• Městské museum s památníkem Vítězslava Nováka
• Kostel sv. Václava se sochou téhož světce v portálu před chrámem
• Kaple Sv. Anny se železitým pramenem
• Původní kamenný kilometrovník a rozcestník v Borku
• Kaple ve Skutíčku
• Boží muka u koupaliště a u rybníka
• Původně gotický hrad Rychmburk s barokním kostelem ve stejnojmenné obci (od padesátých let Předhradí)
• Rodný dům básníka Adolfa Heyduka (hostinec nedaleko Lažan)s jeho bustou
• Okresní úřad (tzv. parlament)
• Komenského škola s bustou biskupa Jana Amose Komenského
• Nová kašna Sv. Jana na náměstí (náhrada za starou kašnu a kříž před radnicí zničené v padesátých letech)
• Řada původně gotických domů na náměstí (podloubí zazděna po požáru)
• Budova lékárny proti okresnímu soudu
• Budova školy z první republiky v Havlíčkově ulici
• Původně zájezdní hostinec Čertovina
• Vila malíře Gustava Porše proti Komenského škole
• Barokní kostel na Štěpánově a blízké "Tři Lípy" s křížem
• Nádraží Skuteč staré dráhy (od padesátých let Žďárec u Skutče)
• Nádraží Skuteč nové dráhy do Poličky (dříve Skuteč město)
• Letiště Skuteč na Humperkách

Pověsti

Sedlák Jantala ze Štěpánova vyoral na poli hrnec peněz. Pán hradu Rychmburka mu jej zabavil, avšak peníze, ukryté v komoře, se samy od sebe přesýpaly, a tak se jich chtěl pán rychle zbavit. Proto naložil peníze na vůz, ale koně s ním nemohli pohnout. Nezbylo než zavolat zpět Jantalu, který na svém voze peníze bez problémů odvezl. Ze svého bohatství daroval obci Štěpánov velký zvon, který při zvonění volá „Jantala mě vyoral.“

Ve Skutečském rekreačním lese Malhošti je kromě malých krásných studánek v písčinách ještě velký čtverec naplněný vodou. Tvrdilo se, že pokud hodně dlouhým bidlem narazíte na dno této podivné studny, uslyšíte temné zadunění. Je to střecha kočáru v němž se tam utopila svatba. Historka je podrobně popsána ve Skutečských pověstech vydaných několikrát za první republiky (i většina dalších pověstí tam uvedených působí velmi strašidelně). Další studně o níž se tradovala podobná skutečná událost byla podle pamětníků vyzděná kamenými skružemi s rumpálem a nalézala se poblíž Špitálu a gotického kostela Božího těla na náměstí Smila Flašky z Pardubic a byla zasypána již za první republiky. Důvodem bylo, že sloužila k podobnému nešťastnému účelu, jako Nuselský most. A dotřetice , v hlubokém lomu za Svobodovou hrobkou dala matka své dítě plavat v podivném plavidlu - neckách na praní prádla a tato plavba skončila nešťastně. Budiž to výstrahou proti experimentování s podobnými plavidly. I tato vodní past, ač krásné jezírko, byla později zavezena.

Hudební skladatel Vítězslav Novák se v jednom horkém létním dni rozhodl vykoupat se v rybníce na štěpánovské návsi. Jeho manželka,dcera skutečského továrníka Práška, která jej doprovázela, hlídala mu na břehu šaty, věci a také noty, které si skladatel nosil stále sebou. Tu vyběhla ze statku selka a pustila se zhurta do plavajícího skladatele. Manželka na ni zvolala: " paní, cožpak nevíte, že to je Vítězslav Novák, slavný hudební skladatel". Selka rychle odpověděla: "sladatel, neskladatel, to je jedno, ale husy mi tu plašit nebude!". Tuto úsměvnou historku mi vyprávěl daleko podrobněji dr. Josef Doležálek, řídící učitel ve Skutči a někdejší ředitel Skutečského muzea , autor několika publikací o Skutči. Práškův dům ve kterém je dnešní Skutečské muzeum umístěno a v němž také Vítězslav Novák zemřel, věnoval pan továrník městu dobrovolně.

Části města

• Skuteč
• Borek
• Hněvětice
• Lažany
• Lešany
• Lhota u Skutče
• Nová Ves
• Radčice
• Skutíčko
• Štěpánov
• Zbožnov
• Žďárec u Skutče
• Zhoř

Literatura

• ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
• SEDLÁČEK, August. " Hrady zámky a tvrze české ", Chrudimsko

Šablona:Pahýl - Česko

Šablona:Geo cz Obrázky, zvuky či videa k tématu Skuteč na Wikimedia Commons