Diskuse:Černobylská havárie: Porovnání verzí

Ten článek je pro ostudu a obsahuje většinou nesmysly. Elektrárna dostala nařízeno provést sadu pokusů týkající se chování reaktoru při selhání bezpečnostních systému a jeho ovládání v krizových podmínkách. Očekávalo se, že se přehřeje - zvýšení výkonu reaktoru bylo plánovanou částí pokusu (proti kterému odborníci z elektrárny na sovětské podmínky až nezvykle ostře protestovali). Zásadním problémem bylo selhání regulačních mechanismů řídících řetězovou reakci po přehřátí teaktoru, konkrétně roztavení posuvných mechanismů a dalších součástí grafitových tyčí, které se pak nedaly zasunout do reaktoru. Výbuch také nezpůsobila přímo štěpná reakce, ale sekundární příčiny zaviněné vysokým přehřátím reaktoru. Cinik

Koukám, že tam jsou perličky - například "Protože foukal severní vítr (naštěstí pro Kyjev), radioaktivní mrak se vydal do Běloruska." Severní vítr fouká ze severu na jih, takže severní vítr nemohl foukat od Kyjeva na Bělorusko. --Luděk 15:17, 20. 5. 2005 (UTC)

Pokud se nekomu neco nelibi, necht to smaze ci upravi. --Jklamo 16:02, 20. 5. 2005 (UTC)

Nevím, kdo můj úvodní text opravoval, ale každopádně tp přehnal s korektností. Můžeme považovat Mannerheima za nejlepšího vojevůdce 20. století, můžeme zastávat názor, že bitva národů na polích Katalaunských je nejvýznamnější bitvou starověku. Ale formulace, že Černobylská havárie je považována za nejhorší jadernou havárii v historii jaderné energetiky, je nesmysl, protože ona za ni není považována, ona JE nejhorší jadernou havárií v historii jaderné energetiky, protože nemá žádnou konkurenci. Neexistuje žádná jiná havárie takového rozsahu a s tolika oběťmi. Neexistuje nic, co by se jí byť i jen vzdáleně blížilo. Takže to jdu opravit.Cinik 14:59, 21. 5. 2005 (UTC)

Odstranil jsem text, který vyžaduje seriózní zpracování a ke kterému v článku dosud neexistuje odpovídající náhrada:

Radioaktivní mrak nerespektoval hranice a vydal se přes hranice sovětského impéria do zbytku Evropy. Zde byly následky mnohem nižší, přesto však měření prokázala veliké nárůsty hodnoty radioaktivity v lidech, zvířatech i potravinách. Radioaktivita prostě zasáhla celou přírodu. Celou věc ještě zhoršil přístup sovětské vlády, která se k ostatním vládám chovala jako ke svým občanům – neposkytovala jim včasné a přesné informace a snažila se celou věc bagatelizovat. Nárůst radioaktivity sváděla na nehodu jedné anglické jaderné elektrárny, ta ovšem s únikem radioaktivity neměla nic společného.

Chtělo by to asi zapracovat některé informace z tohoto textu do nového odstavce o pohybu radioaktivního mraku po Evropě, reakci vlád jednotlivých Evropských států na nebezpečí, reakcích tisku v jednotlivých státech, dlouhodobém ovlivnění veřejného mínění v otázce jaderné energie. Tyto informace ani v rozsáhlém anglickém článku nejsou. --Beren 13:19, 26. 5. 2005 (UTC)

Opravil jsem fúzi na štěpení, probíhá tam štěpná reakce, takže jsou to produkty štěpení (zmiňovaný xenon atd.) Jěště jsou tam další nepřesnosti, další úpravy budou následovat. --Nabla 10:28, 27. 9. 2005 (UTC)

Přiznávám se, že jsem bez rozmyslu přeložil fission jako fúze. Děkuji za opravu. --Beren 11:46, 27. 9. 2005 (UTC)

Podle jedné z verzí způsobil lavinový nárůst reakce mj. i konstrukce reaktoru - konkrétně jde o regulační tyče, které měly (z mechanických důvodů) špičky z grafitu. Přitom grafit funguje naopak - zpomaluje neutrony, které se pak mohou znovu zapojit do štěpné reakce. Zasunutí špiček tyčí do aktivní zóny tedy působilo jako rozbuška a prudce zhoršilo stav štěpné reakce.

Chybí srovnání s našimi elektrárnami : Jaslovské Bohunice a Dukovany "jedou" taky na uhlíku - tj. používají jako moderátor (zpomalovač netronů) grafit. Kvůli stejné koncepci v nich tedy _teoreticky_ hrozí podobné stavy. Zdůrazňuji slovo teoreticky, protože zásluhou modernějšího řídícímu systému (a inteligentnější obsluze) toto v praxi nehrozí. Na rozdíl od nich je Temelín postaven na vodě - tedy používá na zpomalování neutronů těžkou vodu. Tato koncepce zaručuje, že v případě narušení hermetičnosti sice unikne vysoce radioaktivní voda, ale následkem toho zmizí z aktivní zóny moderátor a reakce vyhasne. Proto je zde o několik řádů menší riziko havárie podobného rozsahu jako byl Černobyl. Sami si můžete udělat obrázek o inteligenci "rádobyekologů", kteří mohutně protestovali proti Temelínu a přitom jim nijak zvlášť nevadily Dukovany.

A nakonec největší námitka - bohužel je nefunkční odkaz http://www.a-newsreport.com/video/sarkofagus-d.avi (záběry zevnitř sarkofágu). Jestli někdo víte kte to video najít, opravte to prosím. --Wikipedista:BenesM

Dukovany také jednou na vodě, mají reaktory VVER - 400 --Li-sung ✉ 20:53, 20. 3. 2006 (UTC)

Jaslovské Bohunice mají také reaktory VVER-440. Pouze reaktor před dvaceti lety odstaveného bloku V1 měl reaktor moderovaný těžkou vodou a chlazený CO2. Takže nikde řádný grafit. --Postrach 22:53, 20. 3. 2006 (UTC)

A ještě drobnost: Temelín, Bohunice i Dukovany používají LEHKOU vodu. --Postrach 22:55, 20. 3. 2006 (UTC)

Nechci moc rejpat, ale jak tohle může být dobrý článek, když nemá jedinou referenci? V článku není jediná reference, pod článkem není žádná literatura, ze které autor/autoři čerpali. Co jsem prokoukl historii, tak není také uvedeno, jestli se jedná o překlad a nebo jestli to někdo psal dle vlastní chuti a podobně :) Dle mého, pokud máme zlepšovat kvalitu hesel, je nutno zdrojovat, zdrojovat, zdrojovat a pak teprve, když bude heslo ozdrojováno, je možné ho mezi dobré články řadit. --Chmee2 12:20, 9. 6. 2007 (UTC)

Zdravim, podle en:Chernobyl_disaster#Possible_causes_of_the_disaster existuji dve +/- rovnocenne verze o tom, jak se to vlastne stalo. Stavajici podoba CS clanku je IMHO zavadejici. --Jkt 21:13, 16. 10. 2007 (UTC)

Abych řekl pravdu, v této věci mě en wiki neoslňuje. Už je dvě tvrzení "This is known as the flawed operators theory." , "This theory is called the flawed design theory." a google na "flawed operators theory" i "flawed design theory" hlásí jen kopie Wikipedie. I podle zpracování obou teroií to spíše vypadá na NErovnocenné teorie. --Li-sung ✉ 21:27, 16. 10. 2007 (UTC)

Pardon, ale prijde Vam nasledujici text z EN clanku:

The IAEA's 1986 analysis attributed the main cause of the accident to the operators' actions. But in January 1993, the IAEA issued a revised analysis, attributing the main cause to the reactor's design.^[1]

jako neverohodny? --Jkt 21:45, 16. 10. 2007 (UTC)

V článku jsou ale zmíněny argumenty z obou analýz. Pokud hodláte tyto argumenty od sebe oddělit a představit celou věc jako souboj dvou analýz, je to jistě možné a článku to prospěje. Jen mě zajímá, jaká fakta vlastně zpochybňujete, kde jsou v něm podle Vás faktické nepřesnosti. Není-li v něm zmíněno, který argument pochází z jaké analýzy, neznamená to ještě, že předkládá chybné údaje. Ať uděláte jakýkoliv článek, vždy v něm budou nějaké věci zmíněny bez dalších podrobností. --Beren 22:27, 16. 10. 2007 (UTC)

Toto přidání šablony přesnost se mi zdá poněkud zvláštní:

a) en.wiki bych rozhodně neoperoval, není pro nás argumentem, tím sou jen nezávislé a objektivní zdroje /pokud je en uvádí je je jistě možné využít, ale samotnou en jako argument nikoliv/.

Jiste, avsak ty jsou v EN verzi uvedeny.

b) skutečností je, že není nutné dávat chyby obsluhy a nebezpečnou konstrukci do kontrastu, úzce to spolu souviselo; příčiny havárie se v principu nevylučujou.

OK

c) viz Beren, jaká fakta sou zde vlastně zpochybňována? --Nolanus ✉ C E 19:36, 19. 10. 2007 (UTC)

Aha, vypada to na chybu na me strane, zrejme jsem v clanku spatne interpretoval zmineny odstavec (tj. cetl jsem z nej to, co tam nebylo zmimeno ani receno, snad jako dusledek anglickeho textu). Za toto opomenuti se omlouvam, sablonu odstranuji. --Jkt 20:12, 21. 10. 2007 (UTC)

V žádném případě nevybouchl reaktor! Radioaktivní voda, která reaktor chladí, se kvůli polovičnímu výkonu čerpadel přehřála a přešla do plynného skupenství, na kovovém povrchu došlo ke katalyzovanému rozkladu na vodík a kyslík, vznikla výbušná směs, která vybouchla. S jaderným reaktorem se nic nestalo. Opravdu miluji tyhle chyby, které pak odrazují mnoho lidí věřit v bezpečnost jaderné energie. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 85.71.219.210 (diskuse)

Prosím? Já nejsem jaderný inženýr, ale zdá se mi, že nesmysl je spíše to, co jste teď napsal Vy. Ano, výbuch byl primárně způsoben vodou, nikoliv jadernou náplní, ale došlo k němu v reaktoru, jehož střechu to rozbilo. O tom, že se reaktoru nic nestalo si rád vyslechnu Vaši pohádku - samozřejmě že se stalo - díky tomu, že přišel o střechu a navíc hořel, došlo k rozptýlení radioaktivního materiálu v okolí. --Cinik 18:12, 12. 3. 2008 (UTC)

Samozřejmě že to nebyl jaderný výbuch, ale to se v článku nikde netvrdí. Podstatné vnitřní části reaktoru se nadměrným teplem roztekly, výbuch páry reaktor obnažil a do okolí byly rozmetány i nějaké úlomky z něj. Při hašení požáru docházelo k výbuchům, které z něj uvolňovaly další radioaktivní materiál. Tedy není pravda, že s reaktorem se nic nestalo. Slovní vazba „výbuch něčeho“ má mimo jiné význam, že daná věc výbuchem ztratila celistvost, neporušenost (ekvivalentně např. „výbuch budovy“). Nicméně zkusil jsem se podívat, jaké formulace užívají v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii a v prvním článku jsem zjistil, že užívají termín „reactor explosion“ [1]. --Beren 19:03, 12. 3. 2008 (UTC)

Nikdy nedošlo k žádnému výbuchu reaktoru, sice to v článku není napsáno přímo, ale raději bych to tam uvedla. Člověk, který sem zabrousí a neví nic moc o reaktorech, by mohl nabýt dojmu, že v ten reaktor zrušil jaderný výbuch.--Nevena 16:45, 2. 4. 2008 (UTC)

Úvod má být velmi stručný, nemá se do něj psát, co se nestalo a vyvracet předem potenciální mylné dojmy (je vůbec názor o jaderném výbuchu nějak rozšířen?), ale psát jen to, co se stalo. K výbuchu reaktoru samozřejmě došlo. Pokud tvrdíte, že ne, prosím o doložení věrohodným zdrojem. Já zdroj v předchozím příspěvku uvedl (Mezinárodní agentura pro atomovou energii). --Beren 15:05, 2. 4. 2008 (UTC)

Je fakt, že když mi někdo řekne, že Černobil vybouchl" pokoušejí se o mě mrákoty a už tuším, co bude následovat, pro řadu lidí je totiž rozdíl mezi parní a jadernou explozí nedůležitý; v textu to je dobře, nicméně bližší vysvětlení a zdůraznění prospěje; navíc v úvodu, který je nadměrně a nepříjemně nabobtnalý není nutné tyto detajly řešit, stačí napsat, že šlo o největší jadenrou havárii a základní důsledky; udělám, ale ne už dneska. --Nolanus ✉ C E 13:36, 3. 4. 2008 (UTC)

... sice nejsem jaderný inženýr, ale považuji se za laického ekologa, pro mě osobně je celkem z gruntu jedno z jakého důvodu vlastně reaktor vybuchl, faktem, je že vybuchl a natropil obrovské škody. Zdá se mi, že se zde jedná o zcela zbytečné slovíčkaření - obyčejným lidem je skutečně jedno z jakého důvodu vybuchl, faktem je, že se jednalo především o lidské chyby, které k němu vedly, tedy selhání lidského faktoru - člověk je nebezpečné zvíře ... **--MiroslavJosef 13:44, 3. 4. 2008 (UTC)

No ono to je dosť veľký rozdieľ keď vybuchne reaktor pretože sa v ňom nahromadí veľké množstvo pary (situácia v Černobyle) a keď by reaktor vybuchol pri jadrovom výbuchu (to sa ešte nikde zatiaľ nestalo). Ak by bol reaktor č. 4 v Černobyle vybuchol pre nekontrolovanú jadrovú reakciu, tak by bola explózia podobná Hirošime a celú elektráreň vrátane okolia do vzdialenosti 5 či 6 km by to bolo zrovnalo zo zemou. Treba si uvedomiť že výbuch pary v reaktore č. 4 spôsobil únik radiácie veľkých rozmerov a úplne zničil reaktor č. 4. Pritom ale netreba zabudnúť že ostatné tri reaktory v elekrarni fungovali ďalej a veselo dodávali elektrinu do siete. Reaktor č. 1, 2 a 3 išli bezproblémov ďalej a len na nejakú dobu boli z bezpečnostného hľadiska vypnuté. Potom boli znovu uvedené do prevázdky a odstavené boli až v roku 2001.

Ne že se to zatím nikde nestalo, ale to se stát ani nemůže, protože palivo na to není dostatečně obohacené /palivo v elektrárnách je obohacené kolem 5 %, jaderná puma musí mít aspoň 50 % ale daleko spíš kolem 90 %/. Navíc obohacenost sama k fungování pumy nestačí, je tam potřeba ještě pár dalších fíglů. --Nolanus ✉ C E 24. 10. 2008, 20:14 (UTC)

Mnou dodaný externí odkaz obsahuje informace o příčinách havárie, záběry rozpadlého reaktoru, vysvětlení, zda se může u nás havárie zopakovat, informace o informovoání o havárii v Československu a o následcích havárie. Miracetiho tvrzení, že není o Černobylské havárii, je absurdní a nerozumím mu. --Cinik 27. 10. 2008, 07:39 (UTC)

Přes Tvé přesvědčování jsem si stále jist, že v tom pořadu o Alexeji Čepičkovi nepadlo o Černobylu ani slovo. Miraceti 27. 10. 2008, 08:28 (UTC)

Aha, sorry, ovšem kdyby ses vyjadřoval jasněji (že jsem patrně vybral jiný díl), mohli jsme si tuhle diskusi odpustit. Radči se podívám, co jsem dal k Čepičkovi. --Cinik 27. 10. 2008, 09:26 (UTC)

Ten podlý a šílený blábol ve Wikipedii nemá co dělat. To že je neozdrojován, je z toho důvodu, že vše co se tam píše je v rozporu se skutečností a vědeckým poznáním, a narhuji ho proto na okamžité odstranění a nahrazení fakty.

krátce alespoň pár důvodů: Už zpráva SSSR vypracovaná Valeriem Legasovem pro Vídeňskou mezinárodní konferenci v srpnu 1986 obsahovala odhad počtu lidí kteří budou postiženi rakovinou v důsledku radioaktivního spadu na 30 000 až 40 000. http://www.unige.ch/sebes/textes/1998/98BelbeochB.html#Vienne1986 (odkaz z Wikipedie). Jelikož se Legasov nemýlil, tak např. v Minsku existuje speciální nemocniční oddělení pro lidi ostižené nemocemi způsobené spadem. Jeďte se tam podívat a řekněte jim že jejich rakoviny jsou "důsledkem zřízení onkologického registru" protože "většina z nich byla ovlivněna jen nízkými dávkami radiace". Tam se neléčí jen likvidátoři, ale také pacienti co v době havárie byli malými dětmi. Dodneška jsou v Bělorusku a Ukrajině zakázané zóny kde nikdo nesmí žít... proč asi. Najděte si to ve Wiki.

Devět měsíců po havárii se v Evropě skokově zvýšil počet narozených dětí s genetickými poruchami, je to zdokumentováno (např. film: Disaster at Chernobyl, Discovery Channel). Plody mužských zárodků v určitém týdnu těhotenství zemřely, rodily se holčičky, protože jejich chromosomy jsou odolnější před poškozením radiací. Sklenice se zmutovanými potraty najdete v každém lepší univerzitním inventáři.

81.10.189.129 19. 3. 2011, 06:03 (UTC)voytex

Viz článek editujte s odbahou - nikdo zde za Vás nesmysly neopraví ... MiroslavJosef 19. 3. 2011, 06:28 (UTC)

Já tu žádné nesmysly nešířím... ten odstavec tedy smažu. Bylo by dobré najít nějaké studie o dopadu na lidi v Československu. 81.10.189.129 19. 3. 2011, 17:24 (UTC)voytex

Tak jsem odstavec trochu upravil. 81.10.189.129 19. 3. 2011, 23:30 (UTC)voytex

Doplnil jsem studie a zdroje o dopadu na populaci. Odkazy na nečeské Wiki jsem upravil podle normy. 81.10.189.129 21. 3. 2011, 02:35 (UTC)voytex

Pokud teď nechám stranou, že se vynucováním jediného prostředku porozumění, v tomto případě českého jazyka, ztrácí možnost navázat na kontext skokem jinam v internetu - hypertextovost, která dělá Wikipedii tím čím je, pravidla Wikipedie zní takto:

Z nápovědy Wikipedie:

• "[...] if a topic does not have its own page in the English Wikipedia, but has in another language version of Wikipedia, then linking to that is useful, from a page that mentions the topic, and/or covers a more general topic."

V české verzi stojí:

• "Pokud byste potřebovali udělat přímo v textu článku mezijazykový odkaz na článek v jiné Wikipedii, vložte před jazykový kód dvojtečku, takto: de:Konstanz dá de:Konstanz."

Použité odkazy na wikistránky Jurije Bandaževského a Valerije Legasova nepodléhají seznamu zakázaných výjmek. V jejich opakovaném výmazu tedy nenacházím smysl.

Odůvodující komentář: 21. 3. 2011, 06:34, Egg:"na jiné jazykové verze v textu zásadně neodkazujeme" je opakovaně psaný formou majestátního plurálu kdy "představitel státu nebo církve" dává najevo "vážnost svého postavení". "Neuropatolog František Koukolík ve své přednášce Mocenská posedlost uvedl, že používání majestátního plurálu (lidmi, kterým to společensky nenáleží) je jedním ze znaků tzv. hybris syndromu – formy narcistické psychopatie.[1]"

81.10.189.129 21. 3. 2011, 12:36 (UTC)voytex