Ladislav Bátora: Porovnání verzí

Ladislav Bátora (* 17. března 1952, Praha) je český úředník a politický aktivista maďarsko-českého původu.^[1] Působil v několika politických stranách včetně nacionalistické Národní strany, za kterou v roce 2006 kandidoval ve volbách do poslanecké sněmovny.^[2] Od roku 2010 současnosti je předsedou konzervativní euroskeptické Akce D.O.S.T., od dubna 2011 je také ekonomickým poradcem ministra školství Dobeše.^[3]

Vzdělání

Mgr. Ing. Bc. Ladislav Bátora, Ph.D., vystudoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy anglistiku a amerikanistiku, na Vysoké škole ekonomické ekonomiku zahraničního obchodu, na Právnické fakultě UK právo a právní vědu.^[zdroj⁠?] Doktorát (Ph.D.) získal na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v oboru mezinárodní politické vztahy.^[zdroj⁠?]

Zaměstnání

Bátora ve vlastním životopise uveřejněném na EUportálu uvádí, že pracoval v těchto zaměstnáních:^[4] Referent Škodaexportu (1978–1981), České energetické závody (1981–1992, začínal jako řidič buldozeru a následně v ČEZ vystřídal řadu povolání), generální ředitel GMA 91 (1992–1993, nyní v likvidaci),^[5] generální ředitel nakladatelství Artia (1993–1994, nyní v likvidaci),^[6] náměstek ředitele obchodního úseku ČKD Holding Praha (1994–1995)^[7], ředitel společnosti Synergon (1995–1999),^[8] zástupce ředitele Vyšší odborné školy publicistiky zřízené pražským arcibiskupstvím (1999–2002),^[9] generální ředitel společnosti provozující hotely Junior centrum (2004–2006, správce majetku bývalého SSM, nyní v likvidaci),^[10] vedoucí ve firmě Hypo-consult (2006–2007, nyní v likvidaci),^[11] předseda představenstva státního Škodaexportu (2007–2008, nyní PA export v konkurzu).^[12]

V roce 2011 se stal ekonomickým poradcem ministra školství Josefa Dobeše^[13] a později ředitelem personálního odboru ministerstva školství.^[14]

Ladislav Bátora prošel prověrkou Národního bezpečnostního úřadu a získal "Osvědčení pro fyzické osoby" pro stupeň "Tajné". NBÚ potvrdil na jaře 2011 platnost této prověrky.^[15][16]

Politická činnost

Bátora působil v následujících politických stranách a uskupeních:

• Československá strana socialistická 1983–1990 - člen
• Národně sociální strana 1990–1993 - člen
• Občanská demokratická aliance 1993–2001 - člen
• Národní strana 2006 - nebyl členem, ale kandidoval na prvním místě krajské kandidátky ve volbách do Poslanecké sněmovny^[17][18]
• Strana svobodných občanů 2009 - člen
• Suverenita - blok Jany Bobošíkové, strana zdravého rozumu 2010 - ve volbách kandidoval do Senátu^[19]

Celkem třikrát neúspěšně kandidoval do dolní komory českého parlamentu: v roce 1990 (tehdy ještě do České národní rady) na 4. místě kandidátky Československé strany socialistické, v roce 1996 na 9. místě kandidátky Občanské demokratické aliance a v roce 2006 jako nezávislý kandidát na 1. místě kandidátky Národní strany za kraj Vysočina. Do horní komory kandidoval jednou, a to za Suverenitu - Blok Jany Bobošíkové, opět neúspěšně.

Veřejná činnost a kontroverze

Ladislav Bátora ve své aktivistické činnosti vystupuje proti zavedení školného na vysokých školách, proti členství České republiky v Evropské unii či pro zvýšení věkové hranice volebního práva. Označuje se za českého vlastence, který je proti Evropské unii, Lisabonské smlouvě, multikulturalismu nebo feminismu, v čemž se shoduje s prezidentem Klausem.^[20][21]

V květnu 2007 poslal do redakce Lidových novin dopis, ve kterém se postavil za prezidenta Klause v jeho odporu proti postavení Kaplického blobu jako novostavby Národní knihovny. Podle Bátory by stavba působila „jako do očí bijící výsměch našemu národu a tisícileté svébytnosti jeho kultury“.^[22]

Je předsedou občanského sdružení Akce D.O.S.T. Např. 22. října 2010 vedl její demonstraci proti nové knize Jiřího Pehe Klaus: portrét politika ve dvaceti obrazech, a ačkoli účastníci demonstrace ČTK přiznali, že ji nečetli, jejího autora označili za „zemského škůdce“ a „vlastizrádce“. Podle oficiálního vyjádření iniciativy to bylo z důvodu autorova „léta trvajícího protistátního a protinárodního mudrování“.^[23][24][25] 17. června 2009 se účastnil demonstrace na podporu prezidenta Václava Klause, na které nesl dva transparenty, přičemž na jednom stálo: „Intelektuálové, jděte už do hajzlu“.^[26]

V prosinci 2010 napsal do časopisu Národní myšlenka, který podle politologa a odborníka na extremismus Miroslava Mareše propagoval soudobý italský neofašismus, úvodník který byl nazván „O kvazisanitárních hyenách“ a zabýval se českými novináři. Kromě toho se neměl jen účastnit ultrapravicových akcí, ale i na nich přednášet.^[27]

Český helsinský výbor vyzval v květnu 2011 k propuštění Bátory z pozice ekonomického poradce ministra školství,^[28] protože jej považuje za prokazatelně svázaného s „českou ultrapravicí, otevřeně se hlásící k ideám netolerance, xenofobie.“^[29]

Spojování s antisemitismem

V roce 2005 se spolu s několika osobami, spojovanými s ultrapravicí, zúčastnil neveřejné přednášky o českém antisemitismu, pořádané ultranacionalistickou Vlasteneckou frontou.^{[30][31][poznámka 1]} Přednášel zde Petr Kalinovský, který byl trestně stíhán pro hanobení rasy a národa či pálení Izraelské vlajky před budovou Rádia Svobodná Evropa.^[33] Na přednáškách Vlastenecké fronty Bátora podle vlasních slov i sám vystupoval^[34] a jeho přednášky navštívili lidé jako Patrik Vondrák z Dělnické strany (zatčený policií při zátahu na neonacisty po žhářském útoku ve Vítkově) nebo Erik Sedláček, nahlašovatel pochodu židovským městem na výročí křišťálové noci.^[32] Podle místopředsedy Akce D.O.S.T. Petra Bahníka na přednáškách Vlastenecké fronty vystupovali i profesoři Galandauer či Nakonečný z Univerzity Karlovy nebo Dr. Tomeš z Masarykova ústavu.^[35]

V Národní myšlence Bátora mj. v krátkém komentáři označil za skvělé dílo Zkáza Slovanů od Rudolfa Vrby,^[36] který byl jedním z nejvýraznějších českých antisemitů 90. let 19. století.^[30] Kniha je plná antisemitských narážek, pomluv a hanobení židovského národa.^[37] Místopředseda Akce D.O.S.T. Petr Bahník v otevřeném dopise premiérovi na obranu Bátory uvedl, že Vrbova kniha pojednává mimo jiné velmi otevřeným způsobem o zvěrstvech, kterých se dopouštěli bolševici v Rusku za Občanské války. Bátora podle Bahníka sám v komentáři ke knize čtenáře na Vrbův antisemitismus upozornil a s lítostí konstatoval, že je to jediný aspekt, který je z Vrbovy tvorby známý.^[38]

Federace židovských obcí ve své zprávě o stavu antisemitismu v ČR za rok 2010 uvedla, že chápe jím vedenou iniciativu D.O.S.T. „jako poměrně nebezpečný fenomén, nejen pro české Židy, ale pro celý demokratický vývoj ČR.“^[39] Bátora takové hodnocení odmítnul jako „veřejně šířená zlovolná, nepodložená, ba lživá a vpravdě extremistická tvrzení.“^[40]

Mnohé další organizace a sdružení opakovaně upozorňovaly na Bátorovy antisemitské a obecněji rasistické názory, postoje a aktivity. Například představitelé Amnesty International, Českého helsinského výboru, občanského sdružení Romea, Rady vlády pro záležitosti romské menšiny a IQ Roma Servis označili Bátoru v otevřeném dopise za člověka, napojeného na lidi z neonacistické scény, kteří popírají židovský holocaust.^[41][42][43] Svaz osvobozených politických vězňů a pozůstalých ČR napsal v otevřeném dopise Nečasovi, že podle dostupných infomací se Bátora hlásí k antisemitismu a fašismu.^[44][45] Počátkem srpna 2011 zveřejnila skupina senátorů pod vedením Marcela Chládka (ČSSD) otevřený dopis premiéru Petru Nečasovi, v kterém žádají odvolání Bátoru z ministerstva školství, protože se pohyboval mezi spolky, které byly sledovány pro svoji aktivní podporu antisemitismu a fašismu bezpečnostními složkami státu.^[46] Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka kritizoval počátkem září 2011 také prezidenta Václava Klause za to, že se zastává člověka, který se účastní extrémních a antisemitských aktivit.^[47]

Protiromský rasismus

Bátora bývá také spojován^[kým?] s protiromským rasismem.^[48][49][50] V souvislosti se svým působením jako přísedící v soudním senátu Obvodního soudu pro Prahu 7, byl narčen časopisem Respekt, že straní bílým v neprospěch Romů.^[51][50][52] Národní strana, za niž kandidoval roku 2006, propagovala o několik let později dobrovolné vystěhování Romů do Indie a její lídři odmítali na místě někdejšího koncentračního tábora v Letech pomník pro „cikány a jiné asociály“.^[50] Sám Bátora slova Národní strany o nuceném vystěhování Romů do Indie označil za pouhý „výkřik", vzápětí ale dodal, že by rozhodně souhlasil s Národní stranou v „obraně národních zájmů" a také schvaluje poválečné vysídlení Němců z Československa.^[53] Proti Bátorovi opakovaně vystupoval romský časopis a web Romea, podle kterého jsou Bátorovy názory fašistické.^[54]

Bátorova obrana

Ladislav Bátora se vůči označování své osoby za „fašistu“ či „neonacistu“ bránil podáváním trestních oznámení, mj. na poslankyni Vlastu Bohdalovou či publicistu Karla Hvížďalu. Podle vlastního vyjádření se do budoucna chce bránit i občanskoprávními žalobami.^[55]

Působení na ministerstvu školství

V únoru 2011 se v médiích spekulovalo o jeho možném jmenování prvním náměstkem ministra školství Josefa Dobeše, které měly doporučit osoby z okolí prezidenta republiky Václava Klause.^[56][57] Masmédia poté poukázala na to, že do Poslanecké sněmovny kandidoval za nacionalistickou Národní stranu.^[58] Takovouto nabídku ale ministr nepotvrdil a sdělil, že se jednalo jen o spekulace médií. Premiér Petr Nečas pak jeho případnou nominaci s odkazem na předchozí kandidaturu za Národní stranu odmítl schválit a 1. března se opět vyjádřil, že ji nepřijme ani poté, co se Bátory zastal prezident Václav Klaus.^[59][60] Samotný Klaus publikoval článek na Bátorovu obranu, ve kterém odmítl mediální „kauzu Bátora“ jako produkt diktatury politické korektnosti a Bátorovy názory označil za legitimní.^[61][62]

To dále vzbudilo nesouhlas mnohých osobností a organizací. Jmenování Bátory náměstkem či poradcem např. odmítla Vědecká rada Filozofické fakulty Univerzity Karlovy či kolegium děkana Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Bátora se proti nařčením FF UK ohradil v otevřeném dopise.^[63] Prof. Karel Rais, rektor Vysokého učení technického v Brně, považoval „za absurdní, že by při projednávání univerzitních problémů na ministerstvu školství musel jednat s pracovníky, kteří prezentují xenofobní názory.“^[64] Publicista Karel Hvížďala vyjádřil názor, že jeho sklony by mohly nebezpečně ovlivnit personální politiku ministerstva, které má na starosti výchovu mladých generací, a proto zde pracovat neměl.^[65][36] Jindřich Šídlo, hlavní analytik Hospodářských novin a České televize, jej označil za „nebezpečnou kreaturu, která ve svých upřímných chvilkách nezapře inspiraci druhou republikou.“^[66]

I přes jmenování Bátory pouze ředitelem personálního odboru ministerstva školství, a nikoli přímo náměstkem ministra Dobeše, se nadále objevovaly požadavky na jeho úplný odchod z ministerstva. Tak 3. srpna 2011 představitelé Českého helsinského výboru, Amnesty International a několika romských sdružení vyzvali předsedu vlády a další předsedy stran tvořících vládní koalici, aby Bátora z důvodu jeho údajného rasismu ministerstvo zcela opustil.^[67] O den později zaslalo 24 senátorů premiéru Nečasovi otevřený dopis, ve kterém jej vyzvalo ke stejnému kroku z důvodu Bátorovy extremistické minulosti. Šlo o senátory z různých politických stran, např. o iniciátora dopisu Marcela Chládka (ČSSD), předsedu Senátu Milana Štěcha (ČSSD), místopředsedy Alenu Gajdůškovou (ČSSD), Petra Pitharta (KDU-ČSL) a Zdeňka Škromacha (ČSSD), dále Karla Šebka (ODS), Alenu Dernerovou (Severočeši.cz) nebo Martu Bayerovou (KSČM). Kromě toho Bátoru označil poslanec a předseda pražské ODS Boris Šťastný za „kryptofašistu“.^[68] Kromě toho Svaz osvobozených politických vězňů a pozůstalých ČR, který vznikl v květnu roku 1945 z bývalých vězňů nacismu poslal v srpnu 2011 Nečasovi otevřený dopis, v kterém protestoval proti setrvávání Bátory na ministerstvu školství.^[69][70] Premiér Nečas ale na tyto požadavky zásadně nereagoval.

Konflikt s Karlem Schwarzenbergem a vládní krize

Karel Schwarzenberg nejprve na adresu Bátory prohlásil, že se hodí na ministerstvo školství jako „pazdeří k jisté části těla“. Bátora jej v reakci na to označil na svém facebookovém profilu za prskajího starého chudáčka. Schwarzenberg Bátoru posléze srovnal s pedofilem v čele dívčí školy. Ministři za TOP 09 v reakci na Bátorovo vyjádření o Schwarzenbergovi odešli z jednání vlády a ultimativně se dožadovali buď odchodu Bátory z ministerstva školství, nebo rezignaci ministra Dobeš, který jej propustit odmítl.^[71] Vítězslav Jandák k věci uvedl, že Bátora má právo říct svůj názor, tak jako to právo má pan Schwarzenberg. On sám podle vlastních slov už slyšel tolik vyjádření pana Schwarzenberga na různé politiky a různé strany, že mu z toho šel pot na čele.^[72]

Politolog Zdeněk Zbořil k prezentaci kauzy na TV Prima poznamenal, že „Bátora byl prezentován jako buran, který uráží pana ministra zahraničních věcí, ačkoli přece pan MZV nejprve urazil pana Bátoru. 'Prskající chudáček staroušek' na internetu je horší než 'voština v jisté části těla' na veřejnosti. Navíc, když pan MZV tuto část těla rád při jiných příležitostech nazývá "prdelí". To je ale, alespoň podle pana Gazdíka, jen projev aristokratické bujarosti“. ^[73]

Podle vyjádření Víta Bárty měl být Ladislav Bátora k 1. září odvolán z pozice ředitele personálního odboru a měl by v zásadě povýšit na post zástupce ředitele kanceláře ministra školství. Podle ministra financí a místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska jde o méně nebezpečnou „trafiku“.^[74][75][76]

Vedení ODS a Věci veřejné prohlásili, že osoba Bátory je pro politiky TOP 09 jen záminkou a ve skutečnosti sledují zájmy spjaté s vládním projednáváním reforem a státního rozpočtu.^[77][78] Ve smyslu, že jde jen o záminku se vyjádřila i předsedkyně Suverenity Jana Bobošíková.^[79] Podle Jaroslava Foldyny (ČSSD) je kauza Bátora vládními poliky uměle vytvořený pseudoproblém, která má odvádět pozornost veřejnosti od zásadních otázek, zejména toho, jak dle něj vláda ubírá daně nejbohatším, což musí zaplatit ti nejchudší.^[80] Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek vidí za jednáním TOP 09 obavu Miroslava Kalouska ze vzniku nové národně-konzervativní strany s Václavem Klausem v čele a jeho snahu obrátit veřejné mínění již v zárodku proti této skupině lidí. Nezjednoduší je podle něj nazývat je oklikou extrémisty, pohrobky Národní strany, nebo „starými fašouny“, jako to u Bátory udělal.^[81] Bátorovy názory, které slyšel, mu nepřišly extrémistické a Bátoru považuje za člověka, na kterého je prováděn hon a který je obětním beránkem. Kombinaci vysoké úřednické funkce a politického aktivismu ovšem považuje za problematickou a je podle něj důvodem k propuštění úředníka. Hlavní chybu pak spatřuje v tom, že žádná vláda od roku 2004 nebyla schopna přijmout zákon o státní službě, který je již léta „zaparkován“ v Senátu.^[82]

Hacknutý profil na Facebooku

V září 2011 se na facebookovém profilu Bátory objevil komentář namířený ostře proti Schwarzenbergovi a Kalouskovi. Bátora i Dobeš téhož dne na mimořádně svolané tiskové konferenci MŠMT od textu distancovali a uvedli, že souvisí s tím, že se Bátorovi někdo naboural do emailové schránky i facebookového profilu, které nyní neovládá.^[83] K útoku se později přihlásil hacker vystupující pod přezdívkou Luckyluck, který též předtím vytvořil falešný profil šéfa ÚOOZ Roberta Šlachty, prostřednictvím něhož zveřejnil citlivá data lidí z detektivova blízkého okolí. Počítačový bezpečnostní expert Jindřich Hlavatý, který vyšetřuje prolomení do Bátorova facebookového profilu a e-mailové schránky, uvedl, že mechanismus útoku na Bátorův profil byl takový, že se hacker pokoušel obnovit přístupové heslo k e-mailové schránce Ladislava Bátory a po několika pokusech odpověděl správně na bezpečnostní otázku. V okamžiku, kdy se dostal do e-mailové schránky pana Bátory, měl automaticky přístup i k jeho facebookovému profilu, kam napsal falešný vzkaz ministru Schwarzenbergovi.^[84]

Demonstrace proti Bátorovi a na jeho podporu

Proti Bátorovu setrvání na ministerstvu školství a jeho veřejné podpoře ze strany ministra Dobeše protestovalo 1. září 2011 cca 300 osob. Svolavatel demonstrace – předseda Strany zelených Ondřej Liška označil Dobeše za "nástupce kolaboranta s nacisty Emanuela Moravce". Obavy ze sílícího extremismu a xenofobie vyjádřil i předseda pražské židovské obce František Bányai. Na stejné demostraci promluvil také Ivan Odilo Štampach a Dušan Radvanovič z občanské iniciativy ProAlt^[85]. Dopisem podpořil demonstraci také představitel svazu osvobozených politických vězňů a pozůstalých v ČR Oldřich Stránský.^[86] Na demonstraci pro podporu Ladislava Bátory konané ve stejný den se sešlo několik desítek^[87][88][89] až necelá stovka^[90] lidí. Na podporu Bátory zpíval písničkář Pepa Nos, na akci jeho odpůrců zase Jiří Dědeček.^{[91][87][92][93]}

Státní bezpečnost

Bátora byl od 29. června 1978 prověřovanou osobnou Státní bezpečnosti pod krycím jménem LÁĎA. O rok později byl svazek zrušen.^[94] Od 21. března 1988 byl zaveden do systému evidence zájmových osob StB.^[95]

Odkazy

Poznámky

Reference

Je zde použita šablona {{Reflist}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Externí odkazy

Šablona:Sisterlinks

• Podrobný Bátorův životopis na České pozici
• Bátorova autobiografie na euportal.cz
• Ladislav Bátora v pořadu ČT Hyde park ČT24 na webu České televize
• Prezident Václav Klaus o „malé české hilsneriádě“ a „diktatuře politické korektnosti“ v souvislosti s kauzou Ladislava Bátory
• Hana Holcnerová, Život a dílo neofašisty Bátory, Deník Referendum, 06.05.2011
• Ondřej Slačálek: Miluj Bátoru svého jako sebe samého
• Silvie Lauder, Tomáš Sacher: Bahničtí rytíři, Respekt 17.4.2011, dostupné online
• Jiří Doležal, Klausův oblíbenec Bátora chodil s nácky na protižidovské přednášky, Reflex 2.5.2011
• Silvie Lauder, Ještě nemáme D.O.S.T., Respekt 24. 5. 2011
• Anna Šabatová, Český helsinský výbor vyzývá k bezodkladnému odvolání Ladislava Bátory z pozice poradce ministra školství, tisková zpráva Českého helsinského výboru
• Adam B. Bartoš: Případ Bátora. Návod, jak zničit člověka. První Zprávy. 26. 2. 2011