+kat, +portál |
m oprava nesmyslu... lučavka královská nemohla být připravena už v 9. stol., když kys. dusičná byla připravena až v 14. stol. |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Lučavka královská''', latinsky ''aqua regia'' neboli ''královská voda'', je dýmavá žlutohnědá [[kapalina]] používaná pro rozpouštění obtížně rozpustných prvků, vzácných (královských) [[kov]]ů. Jde o směs koncentrované [[kyselina dusičná|kyseliny dusičné]] (HNO<sub>3</sub>) a [[kyselina solná|kyseliny chlorovodíkové]] (HCl) v poměru 1:3. Nevydrží dlouho, je potřeba ji namíchat bezprostředně před použitím |
'''Lučavka královská''', latinsky ''aqua regia'' neboli ''královská voda'', je dýmavá žlutohnědá [[kapalina]] používaná pro rozpouštění obtížně rozpustných prvků, vzácných (královských) [[kov]]ů. Jde o směs koncentrované [[kyselina dusičná|kyseliny dusičné]] (HNO<sub>3</sub>) a [[kyselina solná|kyseliny chlorovodíkové]] (HCl) v poměru 1:3. Nevydrží dlouho, je potřeba ji namíchat bezprostředně před použitím. Až do roku [[1997]] byla jediným známým rozpouštědlem [[zlato|zlata]]. |
||
'''Lučavka Leffortova''', někdy též ''obrácená lučavka'', je směs stejných kyselin v opačném poměru — 3 díly HNO<sub>3</sub> na 1 díl HCl. Samotné slovo '''lučavka''' (''aqua fortis'') je výraz pro kyselinu dusičnou. |
'''Lučavka Leffortova''', někdy též ''obrácená lučavka'', je směs stejných kyselin v opačném poměru — 3 díly HNO<sub>3</sub> na 1 díl HCl. Samotné slovo '''lučavka''' (''aqua fortis'') je výraz pro kyselinu dusičnou. |
||
== Princip rozpouštění == |
== Princip rozpouštění == |
||
[[Soubor:Jabir ibn Hayyan.jpg|thumb|200px|right|abú Músa Jabir Ibn Hayyan zvaný [[Geber]] ]] |
|||
'''Lučavka královská''' rozpouští velmi odolné kovové prvky, jako je [[zlato]] a [[platina]]. Některé jiné ušlechtilé kovy jí odolávají, například [[stříbro]], [[iridium]] a [[titan (prvek)|titan]]. Samotná kyselina dusičná ani chlorovodíková se zlatem a platinou prakticky nereagují. |
'''Lučavka královská''' rozpouští velmi odolné kovové prvky, jako je [[zlato]] a [[platina]]. Některé jiné ušlechtilé kovy jí odolávají, například [[stříbro]], [[iridium]] a [[titan (prvek)|titan]]. Samotná kyselina dusičná ani chlorovodíková se zlatem a platinou prakticky nereagují. |
||
| Řádek 20: | Řádek 19: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
K první přípravě kyseliny došlo ve [[14. století]] někde v [[Evropa|Evropě]], ovšem je možné, že se jí podařilo připravit již ve [[12. století]] v [[Indie|Indii]] (díky problémům s datací děl oné doby a nejednoznačnosti návodů v nich to ovšem zatím nelze potvrdit). <ref>{{Citace monografie | příjmení = KARPENKO| jméno = VLADIMÍR| rok = 2007| titul = Alchymie, Nauka mezi snem a skutečností | vydavatel = Academia | místo = Praha | isbn = 978-80-200-1491-7 | vydání = 1}}</ref> |
|||
Kolem roku [[800]] arabský [[alchymista]] [[Geber]] rozpustil [[chlorid sodný|kuchyňskou sůl]] ve [[kyselina sírová|vitriolu]] a objevil tak kyselinu chlorovodíkovou. Jeho další objev prvního rozpouštědla zlata jako směsi chlorovodíkové kyseliny s dusičnou byl příspěvkem k základnímu cíli alchymie: nalezení [[kámen mudrců|kamene mudrců]] pro [[transmutace|transmutaci]] kovů. |
|||
== Zajímavost == |
== Zajímavost == |
||
Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] během [[Německo|německé]] invaze do [[Dánsko|Dánska]] použil lučavku královskou nebývalým způsobem [[maďarsko|maďarský]] chemik [[George de Hevesy]]. Rozpustil v ní dvě zlaté [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] pro [[Max von Laue|Maxe von Laue]] a [[James Franck|Jamese Francka]], aby je [[nacismus|nacisté]] neukradli. Roztok položil na polici ve své laboratoři v [[Institut Nielse Bohra|Institutu Nielse Bohra]]. Po válce se vrátil, našel roztok neporušený a vysrážel z něj zlato zpět. Nobelova společnost pak znovu odlila medaile z původního zlata. |
Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] během [[Německo|německé]] invaze do [[Dánsko|Dánska]] použil lučavku královskou nebývalým způsobem [[maďarsko|maďarský]] chemik [[George de Hevesy]]. Rozpustil v ní dvě zlaté [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] pro [[Max von Laue|Maxe von Laue]] a [[James Franck|Jamese Francka]], aby je [[nacismus|nacisté]] neukradli. Roztok položil na polici ve své laboratoři v [[Institut Nielse Bohra|Institutu Nielse Bohra]]. Po válce se vrátil, našel roztok neporušený a vysrážel z něj zlato zpět. Nobelova společnost pak znovu odlila medaile z původního zlata. |
||
== Reference == |
|||
<references /> |
|||
{{Portály|Chemie}} |
{{Portály|Chemie}} |
||
Verze z 16. 11. 2011, 22:03
Lučavka královská, latinsky aqua regia neboli královská voda, je dýmavá žlutohnědá kapalina používaná pro rozpouštění obtížně rozpustných prvků, vzácných (královských) kovů. Jde o směs koncentrované kyseliny dusičné (HNO3) a kyseliny chlorovodíkové (HCl) v poměru 1:3. Nevydrží dlouho, je potřeba ji namíchat bezprostředně před použitím. Až do roku 1997 byla jediným známým rozpouštědlem zlata.
Lučavka Leffortova, někdy též obrácená lučavka, je směs stejných kyselin v opačném poměru — 3 díly HNO3 na 1 díl HCl. Samotné slovo lučavka (aqua fortis) je výraz pro kyselinu dusičnou.
Princip rozpouštění
Lučavka královská rozpouští velmi odolné kovové prvky, jako je zlato a platina. Některé jiné ušlechtilé kovy jí odolávají, například stříbro, iridium a titan. Samotná kyselina dusičná ani chlorovodíková se zlatem a platinou prakticky nereagují.
Kyselina dusičná má velmi silné oxidační vlastnosti, které způsobí rozpuštění nepatrného množství kovu.
- Au + 3NO3- + 6 H+ → Au3+ + 3 NO2 + 3 H2O
Chloridové ionty vytvoří s kovovými ionty z roztoku velmi stabilní komplexní ionty [AuCl4]- či [PtCl6]2-.
- Au3+ + 4 Cl- → [AuCl4]-
Tím se koncentrace kovových iontů v roztoku sníží a rozpouštění pokračuje dále.
Zlato se dá zpět vyloučit za pomoci rtuti, která tvoří se zlatem amalgám.
Historie
K první přípravě kyseliny došlo ve 14. století někde v Evropě, ovšem je možné, že se jí podařilo připravit již ve 12. století v Indii (díky problémům s datací děl oné doby a nejednoznačnosti návodů v nich to ovšem zatím nelze potvrdit). [1]
Zajímavost
Za druhé světové války během německé invaze do Dánska použil lučavku královskou nebývalým způsobem maďarský chemik George de Hevesy. Rozpustil v ní dvě zlaté Nobelovy ceny pro Maxe von Laue a Jamese Francka, aby je nacisté neukradli. Roztok položil na polici ve své laboratoři v Institutu Nielse Bohra. Po válce se vrátil, našel roztok neporušený a vysrážel z něj zlato zpět. Nobelova společnost pak znovu odlila medaile z původního zlata.
Reference
- ↑ KARPENKO, VLADIMÍR. Alchymie, Nauka mezi snem a skutečností. 1. vyd. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1491-7.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |
