Pomník T. G. Masaryka (Praha, Hradčany): Porovnání verzí

Pomník Tomáše Garrigue Masaryka stojí na Hradčanském náměstí na Hradčanech v Praze poblíž Salmovského paláce v městské části Praha 1.

Historie

Na severovýchodním nároží Salmovského paláce byla 7. března 2000 při příležitosti 150. výročí narození T. G. Masaryka odhalena jeho bronzová socha. Byla sponzorována Nadací pro postavení pomníku T. G. M. v Praze Masarykova demokratického hnutí, které bylo v roce 1989 založeno Alexandrem Dubčekem a Václavem Havlem. Sochu v nadživotní velikosti vytvořili akademičtí sochaři Josef Vajce a Jan Bartoš podle původního díla sochaře Otakara Španiela z roku 1931, které je umístěno v Pantheonu Národního muzea v Praze.

Význam pomníku

Po dlouhodobém úsilí demokratických složek republiky již od roku 1935 (kdy T. G. Masaryk 14. prosince abdikoval) jde o vůbec první trvalou realizací sochy našeho prvního prezidenta na území Velké Prahy stojící na veřejném prostranství (busta T. G. M. Vincence Makovského byla umístěna na Náměstí Prezidenta Masaryka, dnes stojící na sloupu v Praze 4 - Kunraticích, již za První republiky). Masarykův pomník (s bronzovou sochou T. G. Masaryka Vincence Makovského pro Bystřici nad Pernštejnem) s podstavcem v Preclíkově úpravě byl předtím dočasně postaven v ose Václavského náměstí a pěší zóny v Praze "Na můstku", u příležitosti tehdejší více než půlroční výstavy k výročí vítězství demokracie v Československu, konajícící se v ulici Na Příkopech a v paláci "U Hybernů" v roce 1990.

Pomník TGM z Parlamentu

Mramorová socha T. G. Masaryka (dílo Jana Štursy z let 1922-24), stojící od roku 1990 nad schodištěm z Plečnikovy sloupové síně uvnitř Pražského hradu, před vchodem do Španělského sálu, stávala za První republiky v tehdejším sídle československého parlamentu (dnes Dvořákově síni Rudolfina). Tam byla též svědkem poslední, čtvrté volby T.G. Masaryka prezidentem Republiky československé, dne 24. května 1934 přenášené přímým přenosem Československým rozhlasem, včetně památného Masarykova slibu.

Historická místa pro pomník

Velkorysé prvorepublikové plány vnějšího pomníku T. G. Masaryka počítaly s umístěním na Letenské pláni v ose Čechova mostu, po druhé světové válce byl navržen Újezd, kde byl dokonce v roce 1946 slavnostně položen a zbudován základní kámen ve tvaru mramorového stolce, ještě v roce 1968 stojící nad tramvajovou zastávkou u Malostranské sokolovny (která má uvnitř krásnou bronzovou desku, upomínající na Masarykovo členství v Malostranském Sokole). S Újezdem a vysokou stélou za Masarykovým pomníkem v ose Vítězné ulice bylo počítáno i v projektu z roku 1968 (viz časopis Nová Praha, srpen 1968 ). Úsilí Masarykova demokratického hnutí, které se snažilo o postavení pomníku od roku 1989, vyústilo právě v tuto realizaci na Hradčanech.

Projektové řešení

Projektové řešení provedl včetně úprav kamenného zábradlí, vyhlídky a schodiště architekt Jiří Rathouský.

Anketa o umístění

Než bylo rozhodnuto o umístění tohoto pomníku na Hradčanech, byl model sochy (nikoliv Španielovy, ale Vincence Makovského, umístěné tehdy v zámku na Zbraslavi) postaven na pěti dalších místech v Praze (Újezd, Sněmovní ulice, náměstí Jana Palacha, Klárov, Národní divadlo - Masarykovo nábřeží). Byl vyzkoušen také v protějším rohu Hradčanského náměstí vedle Arcibiskupského paláce. K usnadnění rozhodnutí o umístění na jednom z těchto různých mist byla uspořádána anketa. V této fázi řešení již nebylo uvažováno umístění v prostorách hradních nádvoří ani zahrad Pražského hradu. Za daných podmínek optimální umístění bylo poté realizováno podle sochy Otakara Španiela.

Charakteristika pomníku

Socha je vysoká 3 metry a váží okolo 555 kilogramů. Stojí na kruhovém žulovém podstavci s bronzovým nápisem TGM s malou trikolórou a je dvojnásobnou zvětšeninou původního Španielova modelu (1,3 krát větší, než je Masarykova socha v Pantheonu).

Slavnostní odhalení

Slavnostního odhalení dne 7. března 2000 se účastnil prezident Václav Havel, americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, primas český Miloslav kardinál Vlk a další významní hosté. Hradčanské náměstí bylo zcela zaplněno. V tento den byla na blízkém Pražském hradě rovněž otevřena výstava o životě a díle T. G. Masaryka ve Starém královském paláci a hradní pošta razítkovala příležitostné poštovní známky vydané k tomuto výročí až do pozdních večerních hodin. Od té doby již nebyla vydána žádná poštovní známka, připomínající Masarykovská výročí (ani ke 160. výročí narození v roce 2010, ani k 70. výročí úmrtí v roce 2007). K 70. výročí skončení pozemské pouti T. G. Masaryka však uspořádalo Masarykovo demokratické hnutí u tohoto pomníku velkou vzpomínkovou akci za účasti sdělovacích prostředků, pražského primátora, zástupců kanceláře prezidenta republiky, představitelů občanských sdružení, dalších významných hostí a veřejnosti. Obdobné akce se u této sochy konají každoročně vždy kolem 7. března a 14. září.

Věnce prezidenta republiky, předsedy (předsedkyně) parlamentu, premiéra, předsedy senátu a další jsou k tomuto pomníku kladeny každoročně u příležitosti státního svátku republiky 28. října.

Duplikáty ve světě

Duplikáty této sochy byly převezeny do Mexika pro osazení v centru kruhového objezdu na hlavní třídě hlavního města, která nese Masarykovo jméno, a také do Washingtonu pro odhalení v parku T. G. M. poblíž řeky Potomac a Kapitolu.

Pamětní deska

Z iniciativy a nákladem Masarykova demokratického hnutí zde byla později instalována bronzová deska s nápisem Tomáš G. Masaryk (7. 3. 1850 - 14. 9. 1937) zakladatel a první prezident Československé republiky. Galerie Pomník T. G. Masaryka na Wikimedia Commons

Šablona:Geo cz