Alternativa pro Německo: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Verze 16962659 uživatele Zbrnajsem (diskuse) zrušena - uvedeno do souladu s doloženými zdroji
značka: vrácení zpět
Verze 16962724 uživatele Bazi (diskuse) zrušena. Já jsem to upřesnil. Český zdroj trochu fantazíroval. Neví o zemských úřadech s nezná Junge Alternative.
značka: vrácení zpět
Řádek 246: Řádek 246:
}}</ref> AfD je často spojována či dokonce zaměňována s protiimigračním hnutím [[PEGIDA|Pegida]]. Vzájemně sdílí politické postoje a příznivce, v&nbsp;květnu 2016 stranické národní shromáždění rozhodlo o distanci od akcí občanské iniciativy Pegida, což však bylo odmítnuto tvrdě pravicovým křídlem strany.<ref name="ez170905" />
}}</ref> AfD je často spojována či dokonce zaměňována s protiimigračním hnutím [[PEGIDA|Pegida]]. Vzájemně sdílí politické postoje a příznivce, v&nbsp;květnu 2016 stranické národní shromáždění rozhodlo o distanci od akcí občanské iniciativy Pegida, což však bylo odmítnuto tvrdě pravicovým křídlem strany.<ref name="ez170905" />


Po prvotní fázi nejasného ideologického zakotvení se strana následně vyprofilovala jako pravicově populistická, někteří politologové ji hodnotí jako radikální střed. Voličskou oporu získává zejména ve východní části Německa mezi lidmi nespokojenými s mainstreamovou politikou, přitahuje i příznivce extrémní pravice.<ref name="ez170905" /> Oficiálně uvádí podporu přímé demokracie, právního řádu a oddělení státních pravomocí. Kritici vyčítají některým jejím představitelům propagaci [[Neonacismus|neonacistických]] myšlenek a používání neonacistického jazyka.<ref name="ez170905" /> Německé ministerstvo vnitra nicméně uvádělo, že AfD jako celek nepovažuje za neústavní, a [[Spolkový úřad pro ochranu ústavy]] ji neměl pod stálým dohledem.<ref name="ez170905" /> To se však postupem času změnilo a německá civilní kontrarozvědka podle zpráv z&nbsp;ledna 2019 začala stranu „pozorovat“ kvůli inklinaci k&nbsp;pravicovému extremismu. Úřad pro ochranu ústavy zaměřil své zkoumání na stranické křídlo kolem předsedy [[Durynsko|durynské]] AfD [[Björn Höcke|Björna Höckeho]] a&nbsp;mládežnickou organizaci strany.<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
Po prvotní fázi nejasného ideologického zakotvení se strana následně vyprofilovala jako pravicově populistická, někteří politologové ji hodnotí jako radikální střed. Voličskou oporu získává zejména ve východní části Německa mezi lidmi nespokojenými s mainstreamovou politikou, přitahuje i příznivce extrémní pravice.<ref name="ez170905" /> Oficiálně uvádí podporu přímé demokracie, právního řádu a oddělení státních pravomocí. Kritici vyčítají některým jejím představitelům propagaci [[Neonacismus|neonacistických]] myšlenek a používání neonacistického jazyka.<ref name="ez170905" /> Německé ministerstvo vnitra nicméně uvádělo, že AfD jako celek nepovažuje za neústavní, a [[Spolkový úřad pro ochranu ústavy]] ji neměl pod stálým dohledem.<ref name="ez170905" /> To se však postupem času změnilo a spolkový úřad resp. některé zemské úřady pro ochranu ústavy podle zpráv z&nbsp;ledna 2019 začaly stranu nebo její části „pozorovat“ kvůli inklinaci k&nbsp;pravicovému extremismu. Úřady pro ochranu ústavy zaměřily svá zkoumání na stranické křídlo kolem předsedy [[Durynsko|durynské]] AfD [[Björn Höcke|Björna Höckeho]] a&nbsp;mládežnickou organizaci strany ''Junge Alternative''.<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
| autor = ČTK
| autor = ČTK
| odkaz na autora = Česká tisková kancelář
| odkaz na autora = Česká tisková kancelář

Verze z 18. 2. 2019, 17:00

Neutralita tohoto článku byla zpochybněna.
Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Neodstraňujte, prosíme, tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny.
Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.
Právě se vede spor o to, kterou ze dvou podob má tato stránka mít.
Jedna verze je vidět zde; můžete se podívat na druhou nebo na jejich rozdíl. Další verze jsou uloženy v historii. Prosíme, nerevertujte na druhou diskutovanou verzi (platí i pro přesuny), dokud není rozhodnuto v diskusi, že se to má stát.
Alternativa pro Německo
Alternative für Deutschland
ZkratkaAfD
Datum založení2013
Předseda Jörg Meuthen
ZakladatelBernd Lucke
SídloAlternative für Deutschland, Bundesgeschäftsstelle, Schillstraße 9, 10785 Berlin, Deutschland
Ideologieeuroskepticismus, národní konzervatismus, nacionalismus[1]
Politická pozicepravice
Politická skupina EPEvropa svobody a přímé demokracie, Evropa národů a svobody
Barvyazurová, červená
Oficiální webhttps://www.alternativefuer.de/
Zisk mandátů ve volbách
Spolkový sněm:Šablona:Infobox - politická strana/mandáty
Zemské sněmy:Šablona:Infobox - politická strana/mandáty
Evropský parlament:Šablona:Infobox - politická strana/mandáty
Zemští premiéři:Šablona:Infobox - politická strana/mandáty
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alternativa pro Německo (německy Alternative für Deutschland, zkratka AfD) je německá pravicová politická strana.[2][3][4][5][6][7][8] Byla založena 6. února 2013 jako euroskeptická strana kritizující především snahy o bezpodmínečnou záchranu eura.[9] Po odštěpení ekonomicky liberálního křídla v roce 2015 převládli ve straně národní konzervativci.[zdroj⁠?] Kvůli nárůstu populismu, kritice islámu a kritice gender mainstreamingu, po začátku Evropské migrační krize je Alternativa pro Německo řazena většinou politologů mezi pravicově populistické strany.[10][11][12]

Historie

Bernd Lucke (2014)

Za zakladatele strany je považován hamburský profesor ekonomie Bernd Lucke, který ji založil v reakci na dluhovou krizi v eurozóně, kdy se její klíčovou myšlenkou stalo přesvědčení o neudržitelnosti eurozóny, jejíž další existence ve stávajícím rozsahu byla hájena zavedenými stranami. Lucke stranu opustil začátkem července 2015 poté, když delegáti na sjezdu v Essenu dali ve volbě dvou předsedů více hlasů Frauke Petryové, což Lucke a mnozí komentátoři vnímali jako posun ke xenofobním a pravicovějším a údajně také proruským pozicím. Kromě Luckeho odešli z AfD i další čtyři z dosavadních sedmi europoslanců strany[13] a přidali se k novému politickému uskupení zvanému ALFA.

Radikalizace strany se odrazila i v evropském parlamentu. Kvůli výroku europoslankyně Beatrix Storchové, která navrhovala střílet na hranicích do uprchlických žen (původně i dětí, což později odmítla) vyzvala umírněně euroskeptická frakce Evropských konzervativců a reformistů (nejsilnější stranou jsou v ní britští konzervativci, členem je i ODS) k vystoupení oba zbývající europoslance AfD.[14][15] Storchová se následně přidala k zásadně euroskeptické frakci Evropa svobody a přímé demokracie, ve které je nejsilnější stranou britská UKIP a členy jsou i čeští Svobodní. Tato frakce požaduje vystoupení zemí v ní zastoupených z EU. Druhý europoslanec AfD Marcus Pretzell přestoupil do frakce Evropa národů a svobody, ve které je nejsilnější stranou francouzská Národní fronta (Front national). V obou frakcích převládají pravicové a zásadně euroskeptické strany.

Výsledky ve volbách

Volební rok 2013

Ve svých prvních volbách do Německého spolkového sněmu v roce 2013 zůstala AfD se ziskem 4,7 % těsně pod pětiprocentní uzavírací klauzulí. Uspěla ovšem v evropských volbách roku 2014 se ziskem sedmi mandátů a rovněž v roce 2014 také získala křesla v saském, braniborském a durynském zemském parlamentu. Od roku 2015 má své zastoupení i v parlamentech spolkových zemí Hamburk[16] a Brémy.[17]

Volební rok 2016

Dne 13. března 2016 se v dalších třech německých spolkových zemích konaly volby do tamních zemských sněmů, které byly prvními volbami od počátku evropské migrační krize. V důsledku důsledně opoziční politiky vůči postojům kancléřky Angely Merkelové získala AfD v Sasku-Anhaltsku 24,4 % hlasů, v Bádensku-Württembersku 15,1 % hlasů a v Porýní-Falci 12,6 % hlasů.[18]

Dne 5. května 2016 byly uveřejněny výsledky jednoho z průzkumů volebních preferencí německého obyvatelstva, který provedla televizní stanice ARD. Podle nich dosáhla Alternativa pro Německo svého doposud nejlepšího celoněmeckého výsledku a stala se s 15 % třetí nejpodporovanější stranou (pro srovnání: sociálnědemokratická strana SPD 20 %).[19]

4. září 2016 skončila AfD druhá za SPD v zemských volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku, když získala 20,8 % hlasů a 18 mandátů.

18. září 2016 skončila AfD pátá ve Volbách do Poslanecké sněmovny Berlína, když získala 14,2 % hlasů a 25 mandátů.[20]

Volební rok 2017

Vstup strany do Spolkového sněmu

Hlavní kandidáti Alternativy pro Německo pro volby do Spolkového sněmu dne 24. října 2017. Zleva: Alexander Gauland a Alice Weidelová
Soubor:Wahlplakat AfD Bundestag 2017.jpg
Volební plakát do Bundestagu v roce 2017 v bavorském Mnichově

Ve svých druhých volbách do Německého spolkového sněmu (Bundestag) dne 24. září 2017 získala AfD 12,6 % hlasů, čímž se tak stala třetí nejsilnější politickou stranou v Německu po CDU/CSU a SPD.[21] Tyto dvě doposud vládní strany naopak utrpěly dramatické ztráty hlasů. V novém Bundestagu bude mít AfD pravděpodobně 94 poslanců.[22] Největší úspěch měla strana v bývalé NDR, kde dostala procentuelně dvakrát více hlasů než ve zbytku země. V Sasku se stala se ziskem 27 % hlasů dokonce vůbec nejúspěšnější stranou.[23] Ale i v mnohem bohatších spolkových zemích bývalého Západního Německa byla AfD úspěšná. O tom svědčí její výsledky například v Bavorsku (12,4 %, o 633 tisíc hlasů více než 2013), Bádensku-Württembersku (12,2 %, o 434 tisíc hlasů více) a v Hesensku (11,9 %, o 222 tisíc hlasů více).[24]

Zisk hlasů AfD ve srovnání s volbami roku 2013 byl značný, z 2,06 milionu na 5,88 milionu, tedy o 3,82 milionu hlasů více (o 186 %).[25] Analytikové hovoří o nespokojenosti těchto voličů s mnoha oblastmi politiky dosavadních vládních stran.

Dosavadní spolupředsedkyně strany Frauke Petryová, jejíž postavení v AfD bylo již značně oslabené, oznámila hned 25. září, že nebude členkou stranické frakce (poslaneckého klubu) AfD ve Spolkovém sněmu, nýbrž nezařazenou poslankyní.[26] Přitom byla zvolena v Sasku s tzv. přímým mandátem (Direktmandat), dostala tedy ve svém volebním obvodu nejvíce hlasů voličů ze všech kandidátů. 29. září 2017 pak Petryová oznámila svoje vystoupení z AfD. Postupně ji s obdobným krokem následovali její manžel Marcus Pretzell, dosavadní předseda zemské organizace AfD v Severním Porýní Vestfálsku, a několik dalších poslanců AfD v zemských sněmech.

První schůze poslaneckého klubu AfD ve Spolkovém sněmu se zúčastnilo 93 poslanců. Společnými předsedy tohoto klubu byli zvoleni 76 let starý bývalý dlouhodobý člen CDU Alexander Gauland a 38letá poslankyně Alice Weidelová.[27]

Po několika dnech vystoupil z poslaneckého klubu AfD ještě Mario Mieruch, stoupenec Marcuse Pretzella. Počet členů klubu se tím snížil na 92.

Ke členům poslaneckého klubu AfD patří několik politiků, kteří se narodili v bývalých komunistických státech. Patří k nim Petr Bystroň (nar. 1972 v Olomouci), Joana Cotar (nar. 1973 v Piteşti, Rumunsko) a Pavol V. Podolay (nar. 1946 v Bratislavě).

České ohlasy na volební úspěch AfD

Dle bývalého českého prezidenta Václava Klause, který s AfD ideově dlouhodobě souhlasí,[28] se jedná o „úžasný výsledek“ a zároveň o „Pyrrhovo vítězství stávající kancléřky Angely Merkelové“.[29][30][31] Dle českého politika Andreje Babiše (ANO 2011) je AfD také faktickým vítězem těchto voleb.[32]

Prosincový sjezd strany

Od 2. prosince 2017 jsou Jörg Meuthen (poslanec Evropského parlamentu) a Alexander Gauland rovnoprávnými spolupředsedy celoněmecké Alternativy pro Německo. Gauland nastoupil na sjezdu strany v Hannoveru jako kompromisní kandidát poté, co na tento post neúspěšně kandidovali umírněný předseda zemské organizace v Berlíně Georg Pazderski a národně-konzervativní předsedkyně strany ve Šlesvicku-Holštýnsku Doris von Sayn-Wittgenstein.[33] Ani Pazderski ani Sayn-Wittgensteinová ve dvou kolech hlasování totiž nezískali potřebnou nadpoloviční většinu a oba následně svou kandidaturu stáhli. Místo nich byl zvolen Gauland,[34] který nepatří k žádnému ze dvou proudů v AfD. Pazderski byl pak zvolen prvním ze tří místopředsedů strany. Jak umírněná část výkonných politiků AfD, tak národně-konzervativní pravicové křídlo (v AfD zvané zkratkovitě pouze Flügel) mají ve stranické základně značnou podporu.

Volební rok 2018

Na rok 2018 byly ohlášeny dvoje důležité volby do zemských sněmů: v září v Bavorsku, v říjnu pak v Hesensku. Podle výsledků celonárodního průzkumu institutu Emnid ze začátku července 2018 měla Alternativa pro Německo 17% podporu, což bylo o 3 % více než posledně. To znamená stejnou hodnotu jako pro SPD a doposud nejlepší výsledek AfD, jaký kdy v průzkumech volebních preferencí dosáhla. AfD a SPD se dělí o druhé a třetí místo za CDU/CSU, které měly dohromady 30 %. Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung to znamenalo, že se v preferencích přinejmenším krátkodobě neprojevilo zostření politického boje o migrační témata mezi tzv. unijními stranami a proti AfD ze strany politiků bavorské Křesťanskosociální unie (CSU).[35] Dne 18. července 2018 byly uveřejněny nové výsledky průzkumu veřejného mínění Institutu für Demoskopie Allensbach. Podle těchto údajů měla AfD 15% podporu dotázaných, což znamenalo růst o 2 % oproti předchozímu výsledku.[36]

Zaměření a program

Albrecht Glaser, nejstarší poslanec Bundestagu za Alternativu pro Německo

Strana se zformovala v roce 2013 kolem odmítání snahy o záchranu zadlužených zemí Evropské unie jako Řecko. Odmítá myšlenku „Spojených států evropských“ a chce přenést více pravomocí zpět na národní úroveň. Upřednostňuje také zrušení společné měny euro.[37]

Alternativa pro Německo získala popularitu díky svým nekompromisním postojům vůči migraci. Požaduje uzavření hranic Evropské unie a důslednou kontrolu, striktní deportace neúspěšných žadatelů o azyl, plnou intergraci až asmiliaci přijatých cizinců apod.[37] Profilovala se odmítáním tzv. „Willkommenspolitik“ vlády Angely Merkelové.[38] Ke kontroverzním patří např. výrok spolupředsedkyně strany Frauke Petryové z ledna 2016 (později ze strany vystoupila), že by německá pohraniční policie měla střílet na nelegální migranty.[37][39] Dne 1. května 2016 na sjezdu ve Stuttgartu přijala programové usnesení, že je islám neslučitelný s německou ústavou, a zároveň s tím se vyslovila i pro zákaz nošení burek a stavění mešit.[40][41] AfD je často spojována či dokonce zaměňována s protiimigračním hnutím Pegida. Vzájemně sdílí politické postoje a příznivce, v květnu 2016 stranické národní shromáždění rozhodlo o distanci od akcí občanské iniciativy Pegida, což však bylo odmítnuto tvrdě pravicovým křídlem strany.[37]

Po prvotní fázi nejasného ideologického zakotvení se strana následně vyprofilovala jako pravicově populistická, někteří politologové ji hodnotí jako radikální střed. Voličskou oporu získává zejména ve východní části Německa mezi lidmi nespokojenými s mainstreamovou politikou, přitahuje i příznivce extrémní pravice.[37] Oficiálně uvádí podporu přímé demokracie, právního řádu a oddělení státních pravomocí. Kritici vyčítají některým jejím představitelům propagaci neonacistických myšlenek a používání neonacistického jazyka.[37] Německé ministerstvo vnitra nicméně uvádělo, že AfD jako celek nepovažuje za neústavní, a Spolkový úřad pro ochranu ústavy ji neměl pod stálým dohledem.[37] To se však postupem času změnilo a spolkový úřad resp. některé zemské úřady pro ochranu ústavy podle zpráv z ledna 2019 začaly stranu nebo její části „pozorovat“ kvůli inklinaci k pravicovému extremismu. Úřady pro ochranu ústavy zaměřily svá zkoumání na stranické křídlo kolem předsedy durynské AfD Björna Höckeho a mládežnickou organizaci strany Junge Alternative.[42][43][44] Höcke např. v lednu 2017 prohlásil o berlínském památníku holocaustu, že je to „památník hanby" a že by se Německo už nemělo omlouvat za svou nacistickou minulost.[37][45][46] Jeden z předních členů strany Alexander Gauland v září 2017 prohlásil, že by Němci měli být hrdí na výkony německých vojáků v obou světových válkách.[47][48] V červnu 2018 pronesl na sjezdu mládežnické organizace strany bagatelizoval nacistickou minulost výrokem o tom, že „Hitler a nacionální socialismus [byli] za 1000 let německých dějin jen ptačí trus“.[49] [50]

Strana se prezentuje jako ochránce tradičního modelu nukleární rodiny, odmítá potraty a staví se nepřátelsky k alternativním modelům soužití včetně stejnopohlavních.[37]

AfD vystupuje antikomunisticky a v květnu 2018 uspořádala protestní akci proti vztyčení sochy Karla Marxe v nadživotní velikosti v jeho rodném městě Trevíru ve spolkové zemi Porýní-Falc.[51]

Podobně jako americký prezident Donald Trump či představitelé evropských euroskeptických stran vyjadřují zástupci strany značnou nedůvěru vůči mainstreamovým médiím, požaduje zrušení poplatků, z nichž jsou financována německá veřejnoprávní média, a opakovaně vykazuje novináře ze svých akcí.[37]

Detailní volební výsledky

Volby do Spolkového sněmu

Volby Počet hlasů Hlasy v % Počet mandátů
2013
2 056 985
4,7 %
0
2017

5 877 094

12,6 %

94

Evropské volby

Volby Počet hlasů Hlasy v % Počet mandátů
2014
2 070 014
7,1 %
7 (5 přešlo k ALFA)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alternative für Deutschland na německé Wikipedii.

  1. ↑ BEYER, Susanne; FLEISCHHAUER, Jan. AfD Head Frauke Petry: 'The Immigration of Muslims Will Change Our Culture'. Der Spiegel [online]. 2016-03-30 [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Germany's populist AfD seeks to turn online 'censorship' to its advantage. Deutsche Welle. Published 2 January 2018. Retrieved 22 January 2018.
  3. ↑ Germany's right-wing AfD party surges to new high amid concern over refugees. 'Germany’s eurosceptic right-wing party has hit a new all-time high in the opinion polls as concern about migration rises in the country'. Independent. Author – Jon Stone. Published 13 January 2016. Retrieved 7 June 2016.
  4. ↑ New poll shows Alternative for Germany gaining support. 'The right-wing Alternative for Germany (AfD) has garnered some of its best numbers yet in a nationwide poll'. Deutsche Welle. Author – Brandon Conradis. Published 23 September 2016. Retrieved 26 September 2016.
  5. ↑ Germany's Right-Wing Challenge. 'All of that is now changing fast, thanks mostly to the rise of the right-wing Alternative for Germany (AfD) party, which is capitalizing on widespread discontent with Merkel’s refugee policy'. Foreign Affairs. Author – Thorsten Benner. Published 26 September 2016. Retrieved 26 December 2016.
  6. ↑ Right-wing German party Alternative for Germany adopts anti-Islam policy. 'The right-wing Alternative for Germany party declared that "Islam does not belong in Germany" as it passed its new party manifesto on Sunday'. Author – Anne-Beatrice Clasmann. The Sydney Morning Herald. Published 2 May 2016. Retrieved 7 June 2016.
  7. ↑ Germany AfD conference: party adopts anti-Islam policy. 'The German right-wing party Alternative für Deutschland (AfD) has adopted an explicitly anti-Islam policy'. BBC News. Published 1 May 2016. Retrieved 7 June 2016.
  8. ↑ STONE, Jon. Germany's right-wing AfD party surges to new high amid concern over refugees. The Independent. 13 Leden 2016, roč. 2016. Dostupné online. 
  9. ↑ ARZHEIMER, Kai. The AfD: Finally a Successful Right-Wing Populist Eurosceptic Party for Germany?. West European Politics. 2015-05-04, roč. 38, čís. 3, s. 535–556. Dostupné online [cit. 2016-05-18]. ISSN 0140-2382. DOI 10.1080/01402382.2015.1004230. 
  10. ↑ BERBUIR, Nicole; LEWANDOWSKY, Marcel; SIRI, Jasmin. The AfD and its Sympathisers: Finally a Right-Wing Populist Movement in Germany?. German Politics. 2015-04-03, roč. 24, čís. 2, s. 154–178. Dostupné online [cit. 2016-05-18]. ISSN 0964-4008. DOI 10.1080/09644008.2014.982546. 
  11. ↑ Die Alternative für Deutschland - Springer. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. DOI 10.1007/978-3-658-10638-6. 
  12. ↑ BEBNOWSKI, David. Die Alternative für Deutschland - Springer. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. DOI 10.1007/978-3-658-08286-4. 
  13. ↑ RICHARD, Seemann. Otec Alternativy pro Německo opustil její řady. Český rozhlas [online]. 2015-7-13 [cit. 2015-9-18]. Dostupné online. 
  14. ↑ Hospodářské noviny [online]. Hospodářské noviny, 2016-03-09 [cit. 2016-05-11]. Dostupné online. 
  15. ↑ EurActiv.com [online]. EurActiv.com [cit. 2016-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ SPD gewinnt deutlich - Hansestadt steuert auf Rot-Grün zu. Focus.de [online]. 16.2.2015 [cit. 7.11:2015]. Dostupné online. 
  17. ↑ Bürgerschaftswahl in Bremen: Alle Ergebnisse. Spiegel [online]. 10.5.2015 [cit. 7.11:2015]. Dostupné online. 
  18. ↑ Merkelová ve volbách ztratila ve všech třech zemích, AfD naopak posílila. iDNES.cz [online]. 2016-03-13 [cit. 2016-07-12]. Dostupné online. 
  19. ↑ ARD-Umfrage: AfD erreicht bislang höchsten Umfragewert (Anketa ARD: AfD dosáhla doposud nejvyššího výsledku), http://www.t-online.de/nachrichten/deutschland/parteien/id_77752842/deutschlandtrend-afd-erreicht-bislang-hoechsten-umfragewert.html, 5. června 2016 (německy).
  20. ↑ http://wahl.tagesschau.de/wahlen/2016-09-18-LT-DE-BE/index.shtml
  21. ↑ GEIL, Karin; STEFFEN, Tilman; VU, Vanessa. Bundestagswahl: Schulz greift Merkel persönlich an. Die Zeit. 2017-09-25. Dostupné online [cit. 2017-09-25]. ISSN 0044-2070. (německy) 
  22. ↑ Oslabená CDU/CSU obhájila prvenství, posílili pravicoví populisté. Konečné výsledky voleb v Německu. Aktuálně.cz. 2017-09-24. Dostupné online [cit. 2017-09-25]. 
  23. ↑ Rozdíly přetrvávají i 27 let po sjednocení. Němci z bývalé NDR trestali vládu a volili protest. ČT24. 2016-09-25. Dostupné online [cit. 2017-09-25]. 
  24. ↑ Die Ergebnisse in den Bundesländern. Frankfurter Allgemeine Zeitung, 26. září 2017, s. 15 (německy).
  25. ↑ Das Ergebnis der Bundestagwahl. Frankfurter Allgemeine Zeitung, 26. září 2017, s. 2 (německy).
  26. ↑ Neue Zürcher Zeitung online, https://www.nzz.ch/international/liveblog-bundestagswahl-ld.1317936, 25. září 2017 (německy).
  27. ↑ Gauland und Weidel sind AfD-Fraktionsvorsitzende, Die Zeit 26. 9. 2017, online: zeitonline
  28. ↑ Klaus řečnil na mítinku AfD: V Evropě válčí svoboda a demokracie s agresivním homosexualismem. Aktuálně.cz. 2017-08-30. Dostupné online [cit. 2017-09-25]. 
  29. ↑ TANEČEK, David. Volby v Německu: Klaus: Zisk protiimigrační AfD je úžasný výsledek. TÝDEN.cz. 2017-09-24. Dostupné online [cit. 2017-09-25]. 
  30. ↑ Klaus: Zisk protiimigrační AfD je úžasný výsledek. Deník.cz. 2017-09-24. Dostupné online [cit. 2017-09-25]. 
  31. ↑ Nemecké voľby vyhrala Merkelová. Strany vyzvala k zodpovednosti. Pravda.sk. 2017-09-24. Dostupné online [cit. 2017-09-25]. (slovensky) 
  32. ↑ KUCHYŇOVÁ, Zdeňka. Čeští politici ocenili výhru Merkelové. Podle exprezidenta Klause jeto Pyrrhovo vítězství | Radio Praha. Rozhlas.cz. 2017-09-25. Dostupné online [cit. 2017-09-25]. 
  33. ↑ AMANN, Melanie a TEEVS, Christian: Chaos beim AfD-Parteitag. Höckes erstolperter Erfolg. Der Spiegel, http://www.spiegel.de/politik/deutschland/afd-und-ihre-neuer-co-chef-alexander-gauland-bjoern-hoeckes-erfolg-a-1181473.html, 2. prosince 2017, 22:10 hod. (německy).
  34. ↑ Umírněný kandidát neuspěl. AfD povedou Meuthen a Gauland. Echo24, https://echo24.cz/a/STmv9/umirneny-kandidat-neuspel-afd-povedou-meuthen-a-gauland, 2. prosince 2017.
  35. ↑ Steinmeier fordert Rückkehr zur Vernunft in der politischen Debatte (Steinmeier požaduje návrat k rozumu v politické debatě). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 9. července 2018, s. 1 (německy).
  36. ↑ KÖCHER, Renate: Sehnsucht nach starker Führung (Touha po silném vedení). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 18. července 2018, s. 8 (německy).
  37. ↑ a b c d e f g h i j HRON, Jan. 10 věcí, které potřebujete vědět o Alternativě pro Německo. EuroZprávy.cz [online]. 2017-09-05 [cit. 2019-01-20]. Dostupné online. 
  38. ↑ VOLFOVÁ, Tereza. Sekuritizace uprchlíků ve Spolkové republice Německo v průběhu syrské migrační krize. Role politických stran.. Brno, 2018 [cit. 2019-01-20]. 83 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Zdeněk Kříž. s. 58–61. Dostupné online.
  39. ↑ Novinky; ČTK. Policisté na hranicích musí v případě nutnosti střílet, řekla šéfka německé AfD. Novinky.cz [online]. 2016-02-01 [cit. 2019-01-20]. Dostupné online. 
  40. ↑ vlp, Právo. Islám do Německa nepatří, zakažme mešity i burky, AfD si schválila program. Novinky.cz [online]. [cit. 2016-05-01]. Dostupné online. 
  41. ↑ ČTK. Islám je neslučitelný s ústavou, zakažme mešity a burky, hlásá program populistické AfD. Aktuálně.cz [online]. [cit. 2016-05-01]. Dostupné online. 
  42. ↑ ČTK; iDNES.cz. Německá kontrarozvědka bude sledovat AfD. Její člen chválil Heydricha. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-01-19 [cit. 2019-01-20]. Dostupné online. 
  43. ↑ ČTK. Kontrarozvědka ve zprávě o AfD zmiňuje i chválu Heydricha. ČeskéNoviny.cz [online]. Česká tisková kancelář, 2019-01-18 [cit. 2019-01-20]. Dostupné online. 
  44. ↑ JANDOUREK, Jan. Na Klausovu spřízněnou AfD se zaměří kontrarozvědka. Její politik chválil i Heydricha. forum24.cz [online]. 2019-01-20 [cit. 2019-01-20]. Dostupné online. 
  45. ↑ dpa. Památník hanby v srdci Berlína... Člen AfD rýpl do muzea holocaustu. Týden.cz [online]. 2017-01-18 [cit. 2019-01-20]. Dostupné online. 
  46. ↑ ČTK. Politik z AfD se postavil proti památníku holokaustu, hrozí mu vyhazov. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-02-13 [cit. 2019-01-20]. Dostupné online. 
  47. ↑ Novinky. Buďme pyšní na úspěchy našich vojáků za války, vyzval Němce předák AfD. Novinky.cz [online]. 2017-09-15 [cit. 2019-01-20]. Dostupné online. 
  48. ↑ HRON, JAn. Německo by se nemělo stydět za své vojáky z druhé světové války: 95 % jich nemělo podíl na válečných zločinech, tvrdí lídr AfD. EuroZprávy.cz [online]. 2017-10-02 [cit. 2019-01-20]. Dostupné online. 
  49. ↑ ČTK. Hitler a nacisté jsou jen ptačí trus na naší úžasné historii, prohlásil šéf AfD. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-06-02 [cit. 2019-01-20]. Dostupné online. 
  50. ↑ KUHN, Philip: „Perfide AfD-Strategie, deutsche Geschichte umzuschreiben“ (Perfidní strategie AfD, přepsat německé dějiny). Die Welt, [1], 3. června 2018 (německy).
  51. ↑ ČTK; iDNES.cz. Marxova socha je výsměch obětem komunismu, vzkázal Němcům exprezident Klaus. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-05-06 [cit. 2019-01-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Autoritní data
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alternativa_pro_Německo&oldid=16962832“
Zdroj datcs.wikipedia.org
Originálcs.wikipedia.org/wiki/w/index.php
X 
Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz > Aktuálně > Monitor tisku > Wikipedie
pátek 21.6.2024 15:11:49

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange

Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

Reklama na kurzy.cz

Kontakty pro kurzy.cz

Vyloučení odpovědnosti

Použití | RSS | HTML kódy | S