fix taxoboxu, pracuje se |
úpravy taxoboxu, odkazy, ref na biolib, <references />, {{pracuje se}}->{{neověřeno}}, port, wikidruhy, commonscat, mírná úprava úvodu, nezlomitelné mezery |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{ |
{{neověřeno}} |
||
{{Taxobox |
{{Taxobox |
||
| jméno = |
| jméno = Zlatokrtovití |
||
| obrázek = Taupe doree.jpg |
|||
| říše = [[Animalia]] |
|||
| |
| říše = [[živočichové]] (Animalia) |
||
| |
| kmen = [[strunatci]] (Chordata) |
||
| |
| třída = [[savci]] (Mammalia) |
||
| řád = [[afrosoricidi]] (Afrosoricida) |
|||
| podřád = [[Chrysochloridea]] |
| podřád = [[Chrysochloridea]] |
||
| čeleď = [[zlatokrtovití]] |
| čeleď = [[zlatokrtovití]] (Chrysochloridae) |
||
| čeleď popsal = [[John Edward Gray|Gray]], [[1825]] |
|||
| rod = 9 rodů |
|||
| |
| druhotné dělení = Rody |
||
| podřazené taxony = |
|||
| druhotné dělení = |
|||
* ''Eremitalpa'' |
|||
| podřazené taxony =Eremitalpa, Chrysospalax, Chrysochloris, Cryptochloris, Carpitalpa, Chlorotalpa, Calcochloris, Amblysomus, Neamblysomus |
|||
* ''Chrysospalax'' |
|||
* ''Chrysochloris'' |
|||
* ''Cryptochloris'' |
|||
* ''Carpitalpa'' |
|||
* ''Chlorotalpa'' |
|||
* ''Calcochloris'' |
|||
* ''Amblysomus'' |
|||
* ''Neamblysomus'' |
|||
}} |
}} |
||
''' |
'''Zlatokrtovití''' (''Chrysochloridae'') je čeleď malých zmyzožravých [[Afrosoricida|afrosoricidů]] žijících v [[Jižní Afrika|jižní části Afriky]]. Žijí převážně pod zemí. Způsobem života i vzhledem jsou podobní krtkům, ale nejsou s nimi příbuzní, jde tedy o příklad [[Konvergence (evoluce)|konvergence]]. Ve skutečnosti jsou příbuzní [[Bodlínovití|bodlínům]]. |
||
== Charakteristika == |
== Charakteristika == |
||
Žijí téměř výlučně pod zemí, tam kde jsou [[ |
Žijí téměř výlučně pod zemí, tam kde jsou [[planina|planiny]], [[Les|lesy]], [[Bažina|bažiny]], [[Poušť|pouště]], či [[hora|hory]]. Vyskytují se v jižní části afriky, na jih od [[Viktoriino jezero|Viktoriina jezera]], [[Africký roh|Afrického rohu]], či [[Kamerun|Kamerunu]]. Jsou dobře přizpůsobení životu v podzemí. Mají krátké [[nohy]], silné [[Dráp|drápy]] a hustou [[srst]]. Jsou zcela slepí, [[oči]] mají potažené [[Kůže|kůží]] a jejich [[uši]] jsou jen drobné dirky. Jejich nejlepším smyslem je [[hmat]]. Jsou také velice citliví na [[chvění|vibrace]], které mohou naznačovat blížící se nebezpečí. |
||
| ⚫ | Velikost se u jednotlivých druhů liší, jsou velcí od 8 do 20 centimetrů. V [[Písek (materiál)|písku]] zlatokrti doslova plavou, prsty se silnými drápy písek odhrnují a jsou schopni každou noc urazit za potravou až šest kilometrů. Druhy žijící mimo [[poušť]] si staví [[Nora (biologie)|nory]], které mohou být hluboké až metr. V extrémně horkém počasí jsou schopni upadnout do [[Stav strnulosti|stavu strnulosti]]. Samice v norách rodí jedno až tři mláďata, která po narození nemají [[srst]]. Mláďata mohou rodit po celý rok. Dospělí jedinci jsou samotáři a brání si svá teritoria. |
||
[[Soubor:Taupe doree.jpg|thumb|zlatokrt]] |
|||
| ⚫ | Velikost se u |
||
Zlatokrti mají (stejně jako jejich příbuzní bodlíni) mnohé primitivní znaky, například mají [[Kloaka|kloaku]] a samcům chybí [[šourek]]. |
Zlatokrti mají (stejně jako jejich příbuzní bodlíni) mnohé primitivní znaky, například mají [[Kloaka|kloaku]] a samcům chybí [[šourek]]. |
||
Nejstarší pozůstky zlatokrtů pocházejí z |
Nejstarší pozůstky zlatokrtů pocházejí z raného [[Miocén|miocénu]]. |
||
== Stav == |
== Stav == |
||
V |
V současnosti existuje 21 druhů zlatokrtů, 11 z nich je [[Ohrožený druh|ohrožených]]. Ohrožení způsobuje těžba písku, neekologické [[zemědělství]] a [[pastevectví]] v chudých oblastech, [[urbanizace]] a lov ze strany domácích [[Pes domácí|psů]] a [[Kočka domácí|koček]]. |
||
== Klasifikace == |
== Klasifikace == |
||
Dříve byli řazeni do řádu [[Hmyzožravci|hmyzožravců]], dnes se spolu s |
Dříve byli řazeni do řádu [[Hmyzožravci|hmyzožravců]], dnes se spolu s [[Bodlínovití|bodlíny]] řadí do řádu [[afrosoricida]]. |
||
Zástupci této čeledi jsou například [[zlatokrt kapský]] nebo [[zlatokrt grantův]]. |
Zástupci této čeledi jsou například [[zlatokrt kapský]] nebo [[zlatokrt grantův]]. |
||
== Odkazy == |
|||
=== Reference === |
|||
* {{Citace elektronické monografie |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = zlatokrtovití |
|||
| url = http://www.biolib.cz/cz/taxon/id37317/ |
|||
| datum vydání = |
|||
| datum aktualizace = |
|||
| datum přístupu = 14.2.2016 |
|||
| vydavatel = Biolib.cz |
|||
| jazyk = |
|||
}} |
|||
<references /> |
|||
== Externí odkazy == |
|||
* {{commonscat|Chrysochloridae}} |
|||
* {{Wikidruhy|taxon = Chrysochloridae}} |
|||
{{Portály|Živočichové}} |
|||
[[Kategorie:Afrosoricidi]] |
[[Kategorie:Afrosoricidi]] |
||
Verze z 14. 2. 2016, 15:58
 Zlatokrtovití | |
|---|---|
| alternativní popis obrázku chybí | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | afrosoricidi (Afrosoricida) |
| Podřád | Chrysochloridea |
| Čeleď | zlatokrtovití (Chrysochloridae) Gray, 1825 |
| Rody | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zlatokrtovití (Chrysochloridae) je čeleď malých zmyzožravých afrosoricidů žijících v jižní části Afriky. Žijí převážně pod zemí. Způsobem života i vzhledem jsou podobní krtkům, ale nejsou s nimi příbuzní, jde tedy o příklad konvergence. Ve skutečnosti jsou příbuzní bodlínům.
Charakteristika
Žijí téměř výlučně pod zemí, tam kde jsou planiny, lesy, bažiny, pouště, či hory. Vyskytují se v jižní části afriky, na jih od Viktoriina jezera, Afrického rohu, či Kamerunu. Jsou dobře přizpůsobení životu v podzemí. Mají krátké nohy, silné drápy a hustou srst. Jsou zcela slepí, oči mají potažené kůží a jejich uši jsou jen drobné dirky. Jejich nejlepším smyslem je hmat. Jsou také velice citliví na vibrace, které mohou naznačovat blížící se nebezpečí. Velikost se u jednotlivých druhů liší, jsou velcí od 8 do 20 centimetrů. V písku zlatokrti doslova plavou, prsty se silnými drápy písek odhrnují a jsou schopni každou noc urazit za potravou až šest kilometrů. Druhy žijící mimo poušť si staví nory, které mohou být hluboké až metr. V extrémně horkém počasí jsou schopni upadnout do stavu strnulosti. Samice v norách rodí jedno až tři mláďata, která po narození nemají srst. Mláďata mohou rodit po celý rok. Dospělí jedinci jsou samotáři a brání si svá teritoria.
Zlatokrti mají (stejně jako jejich příbuzní bodlíni) mnohé primitivní znaky, například mají kloaku a samcům chybí šourek.
Nejstarší pozůstky zlatokrtů pocházejí z raného miocénu.
Stav
V současnosti existuje 21 druhů zlatokrtů, 11 z nich je ohrožených. Ohrožení způsobuje těžba písku, neekologické zemědělství a pastevectví v chudých oblastech, urbanizace a lov ze strany domácích psů a koček.
Klasifikace
Dříve byli řazeni do řádu hmyzožravců, dnes se spolu s bodlíny řadí do řádu afrosoricida.
Zástupci této čeledi jsou například zlatokrt kapský nebo zlatokrt grantův.
Odkazy
Reference
- zlatokrtovití [online]. Biolib.cz [cit. 2016-02-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu zlatokrtovití na Wikimedia Commons 
Taxon Chrysochloridae ve Wikidruzích
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |
