Kamenina: Porovnání verzí

Kamenina je ideální materiál pro výrobu užitkové keramiky i pro venkovní použití, díky svým unikátním vlastnostem (trvanlivosti, pevnosti a malé nasákavosti). Je vhodný i pro keramické plastiky.

Kameninové výrobky se vypalují na teplotu dostatečně vysokou na to, aby došlo k tzv. slinování (tj. vzniku skelné nebo sklu podobné látky). Se zvyšováním teploty dochází k rozkladu hydrátů a k dalším chemickým změnám vedoucím k slinování a zhutňování (slepení ostatních částic taveninou) a tvorbě koheretního (souvislého) produktu. Protože vypálením jílu by bylo potřeba teploty vyšší než 1600 °C, přidává se pro její snížení snáze tavitelná látka jako:

• Živec, který je základem tvrdé kameniny (1300 stupňů Celsia).
• Vápenec obsahuje tzv. vápencová kamenina (1100 stupňů Celsia).
• Kaolín společně s bílým žáruvzdorným jílem dá vzniknout bíle se vypalujícímu kameninovému jílu.

Tyto látky se roztaví a spojí (slinou) částice jílu.

Historie kameninové keramiky

Kamenina pochází z východní Asie, pravděpodobně z Číny ze 4. století. Byla velmi světlá vzhledem podobná porcelánu.

Díky arabským obchodníkům se do Evropy dostala v 16. století. Stala se velmi využívanou, protože ložiska kameninových jílů jsou zde častější, než kaolinu, imitoval se jí porcelán.

V Porýní se zpracování kameniny vyvinulo bez návaznosti na čínské vzory již v 8. století.

O její zdokonalení a rozšíření se zasloužil v 18. století anglický keramik Josiah Wedgwood. Jeho vylepšená kamenina byla bez polevy a zdobená jemným reliéfem. Vyráběl proslulou Queen´s ware (královninu keramiku) ze žlutavé hmoty a také černé kameninové předměty připomínající bazalt. Nejznámější byla jeho jaspisová keramika Jasperware s bílými reliéfy na modrém podkladě.

V České republice má tradici výroba kameninové keramiky např. v Týnci nad Sázavou, a proto se v městském muzeu nachází trvalá expozice tzv. týnecké keramiky. Zdejší raná keramika byla ovlivněna rokokem i anglickou reliéfní kameninou.

Externí odkazy

• Stánky muzea týnecké kameniny v Týnci nad Sázavou
• článek o kamenině na portálu Artkeramika.cz