editace |
|||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
Extremismus bývá dělen například na politický, náboženský, ekologický a národnostní. |
Extremismus bývá dělen například na politický, náboženský, ekologický a národnostní. |
||
Politický extremismus bývá někdy dělen na pravicový a levicový, přičemž o zařazení konkrétnějších hnutí do těchto skupin nepanuje úplná shoda. Obecně bývají některé [[Marxismus-leninismus|marxisticko-leninské]] skupiny a ideologie řazeny k levicovému extremismu, [[neonacismus|neonacisté]] a další rasistická hnutí zpravidla k pravicovému extremismu, přičemž bývají připomínány levicové kořeny [[nacismus|nacismu]] (národního socialismu). [[Anarchismus]] bývá častěji řazen k levicovým ideologiím, anarchistický extremismus tedy k levicovému extremismu. |
|||
Do souvislosti s termínem ''extremismus'' bývají dávány například [[radikalismus]], [[fanatismus]], [[fundamentalismus]], [[terorismus]], některé, většinovou společností nesdílené formy [[nacionalismus|nacionalismu]], [[fašismus|fašismu]], [[xenofobie]] a [[rasismus|rasismu]], nátlakové akce [[environmentalismus|environmentálních či ekologistických aktivistů]] (tzv. [[ekoterorismus]]) atd. |
|||
Extremismus bývá dělen například na politický, náboženský, ekologický a národnostní. |
|||
Politický extremismus bývá někdy dělen na: |
|||
* [[levice|levicový]] - [[Marxismus-leninismus|marxisticko-leninské]], [[komunismus|komunistické]] a [[anarchismus|anarchistické]] |
|||
* [[pravice|pravicový]] - [[neonacismus|neonacisté]], [[nacionalismus|nacionalisté]] a další rasistická hnutí, přičemž bývají připomínány [[národního socialismu]]. [[Anarchismus]] |
|||
Ale přesto toto rozdělení je sporné. Anarchismus má společný s liberalismem [[svoboda|svobodu]]. Přičemž u anarchismu se jedná o extremní svobodu a liberalismus je pravicový. A pravicový extremismus je sporný, protože národní socialismus byl částečně levicový. |
|||
[[Jiří Pehe]] o některých projevech pravicového extremismu napsal, že jsou „nedemokratickou obrannou reakcí proti změnám, které přesahují absorbční schopnosti společnosti.“ <ref>Jiří Pehe: [http://www.pehe.cz/clanky/1997/1997-Extremismus2.html Extrémismus], Týden, č. 15/1997, 4. 4. 1997</ref> |
[[Jiří Pehe]] o některých projevech pravicového extremismu napsal, že jsou „nedemokratickou obrannou reakcí proti změnám, které přesahují absorbční schopnosti společnosti.“ <ref>Jiří Pehe: [http://www.pehe.cz/clanky/1997/1997-Extremismus2.html Extrémismus], Týden, č. 15/1997, 4. 4. 1997</ref> |
||
Někteří politologové smysluplnost pojmu extremismus zpochybňují a tvrdí, že tento pojem vede k přílišným zjednodušením.<ref>[http://www.mvcr.cz/soutez/zpravy/extremis.html Problematika extremismu na území České republiky v roce 2000], úvod k dětské soutěži Jak to vidím já, odbor public relations Ministerstva vnitra ČR, 11. 1. 2002</ref> |
|||
Někteří politologové smysluplnost pojmu extremismus zpochybňují a tvrdí, že tento pojem vede k přílišným zjednodušením.<ref>[http://www.mvcr.cz/soutez/zpravy/extremis.html Problematika extremismu na území České republiky v roce 2000], úvod k dětské soutěži Jak to vidím já, odbor public relations Ministerstva vnitra ČR, 11. 1. 2002</ref> |
Někteří politologové smysluplnost pojmu extremismus zpochybňují a tvrdí, že tento pojem vede k přílišným zjednodušením.<ref>[http://www.mvcr.cz/soutez/zpravy/extremis.html Problematika extremismu na území České republiky v roce 2000], úvod k dětské soutěži Jak to vidím já, odbor public relations Ministerstva vnitra ČR, 11. 1. 2002</ref> |
||
Verze z 26. 4. 2009, 15:17
Extremismus je termín, jímž bývají označovány jednání, ideologii či skupiny mimo hlavní (střední) proud společnosti, kterým je připisováno porušování či neuznávání základních etických, právních a jiných důležitých společenských standardů, zejména ve spojení s verbální nebo fyzickou agresivitou, násilím nebo hrozbou násilí, historickým revizionismem, sociální demagogií, motivované zejména rasovou, národnostní, náboženskou, třídní nebo jinou sociální nenávistí.
Obecně je obvykle chápán jako pejorativní, bývá užíván k „delegitimizaci“ jím označených skupin, jednání nebo ideologií, předpokládá nelegitimnost (neoprávněnost) jejich ústředních ideí či metod.
Souvislosti a dělení
Do souvislosti s termínem extremismus bývají dávány například radikalismus, fanatismus, fundamentalismus, terorismus, některé, většinovou společností nesdílené formy nacionalismu, fašismu, xenofobie a rasismu, nátlakové akce environmentálních či ekologistických aktivistů (tzv. ekoterorismus) atd.
Extremismus bývá dělen například na politický, náboženský, ekologický a národnostní.
Politický extremismus bývá někdy dělen na pravicový a levicový, přičemž o zařazení konkrétnějších hnutí do těchto skupin nepanuje úplná shoda. Obecně bývají některé marxisticko-leninské skupiny a ideologie řazeny k levicovému extremismu, neonacisté a další rasistická hnutí zpravidla k pravicovému extremismu, přičemž bývají připomínány levicové kořeny nacismu (národního socialismu). Anarchismus bývá častěji řazen k levicovým ideologiím, anarchistický extremismus tedy k levicovému extremismu.
Jiří Pehe o některých projevech pravicového extremismu napsal, že jsou „nedemokratickou obrannou reakcí proti změnám, které přesahují absorbční schopnosti společnosti.“ [1]
Někteří politologové smysluplnost pojmu extremismus zpochybňují a tvrdí, že tento pojem vede k přílišným zjednodušením.[2]
Zprávy Ministerstva vnitra ČR
Ministerstvo vnitra ČR extremismus jakožto bezpečnostní riziko systematicky sleduje a vyhodnocuje a nejméně od roku 1997 vydává o stavu extremismu každoroční zprávy.[3]
Dne 22. listopadu 2006 se na základě rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. září 2005 potvrzeným rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 27. září 2006 omluvilo Nezávislému sociálně ekologickému hnutí (Nesehnutí) za neoprávněné uvedení ve Zprávě o problematice extremismu na území České republiky v roce 1999. [4]
Spor na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy
K významnému sporu o přístup k extremismu a akademické svobodě došlo na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Děkan fakulty Petr Kolář 25. dubna 2001 zrušil probíhající seminář Typologie politického extremismu, který vedl v Ústavu politologie FF UK politolog Zdeněk Zbořil, a Zbořila i jeho nadřízeného finančně postihl. Na seminářích na základě pozvání vystupovali například Filip Vávra, sekretář Národně sociálního bloku a bývalý neformální šéf skupiny Národní odpor Praha, jemuž článek v Lidových novinách přičítá účast na útocích na synagogu (hajlování před synagogou) i na gay klub (téže diskuse se podle Práva na pozvání současně účastnil i anarchista Jakub Polák a dva policisté z protiextremistického oddělení policejního prezídia), jindy Jan Skácel, představitel Vlastenecké fronty, nebo anarchista Ondřej Slačálek. Zbořil zval na semináře i představitele skupin řazených jak k pravicovém, tak k levicovému extremismu a podle článku v Právu byl v minulosti neonacisty sám několikrát napaden a svými znaleckými posudky napomohl odsouzení několika z nich.
Předmětem sporu bylo, zda Zbořil tím, že zval do semináře extremisty, napomáhal jejich legitimizaci, anebo zda jde o přiměřený způsob studia extremismu, pokud proti nim v diskusi na akademické půdě jsou postaveni kvalitní oponenti. Akademický senát FF UK se 10. května 2001 neshodl na jednotném postoji a proto přijal kompromisní usnesení, jímž děkanovo rozhodnutí podpořil jen s výhradami. K zastáncům Zbořila patřili například romanista Giorgio Cadorini a historik Jan Pelikán, anarchista Jakub Polák, ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD), studentka politologie Kateřina Jacques a další. Děkanův postup proti Zbořilovi podpořili například historik Jan Wiener a tajemník Ústavu světových dějin Martin Kovář, politologové Rudolf Kučera z Fakulty sociálních věd UK a Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity v Brně, vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab, poslanec Petr Koháček (ODS), předseda vlády Miloš Zeman (ČSSD) a další. [5]
Odkazy
Externí odkazy
- Extremismus, web Ministerstva vnitra ČR, sekce Bezpečnost a prevence, odbor bezpečnostní politiky MV ČR
- Zprávy MV ČR o problematice extremismu, MV ČR, od roku 1997
- Problematika extremismu na území České republiky v roce 2000, úvod k dětské soutěži Jak to vidím já, odbor public relations Ministerstva vnitra ČR, 11. 1. 2002
- Jiří Pehe: Extrémismus, Týden, č. 15/1997, 4. 4. 1997
Reference
- ↑ Jiří Pehe: Extrémismus, Týden, č. 15/1997, 4. 4. 1997
- ↑ Problematika extremismu na území České republiky v roce 2000, úvod k dětské soutěži Jak to vidím já, odbor public relations Ministerstva vnitra ČR, 11. 1. 2002
- ↑ Zprávy MV ČR o problematice extremismu, MV ČR, od roku 1997
- ↑ Omluva Ministerstva vnitra ČR sdružení Nesehnutí, 22. 11. 2006
- ↑ Tomáš Menschik, Petr Kolář: Neonacista „učil“ na univerzitě, Lidové noviny, 25. 4. 2001, str. 1
Učiteli UK zakázali kvůli neonacistům kurs, Právo, 26. 4. 2001, str. 2, autor mez
Extremisté nesmí na univerzitu, MF Dnes, 26. 4. 2001, regionální příloha Praha, str. 2, autoři ček a rak
Svoboda u nás narazila na zodpovědnost, říká děkan, MF Dnes, 12. 5. 2001, regionální příloha Praha, str. 2, autor ček
Marie Koldinská: Obětní beránci virtuální reality, MF Dnes, 19. 5. 2001, regionální příloha Praha, str. 3
Jan B. Uhlíř: Doznávám a znovu tvrdím, MF Dnes, 1. 6. 2001, regionální příloha Praha, str. 3
Opisy těchto a dalších článků: http://www.ff.cuni.cz/dok/org/dekan/tisk/pol3.htm, http://www.ff.cuni.cz/dok/org/dekan/tisk/ika66147.htm
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |
