Vlárská dráha: Porovnání verzí

Vlárská dráha
Stát	Česko Česko a Slovensko Slovensko
Číslo	340/341 SŽDC, 123 ŽSR
Provozovatel dráhy	SŽDC/ŽSR
Technické informace
Délka	179 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	C3
Napájecí soustava	25 kV, 50 Hz v úseku Brno - Blažovice
Počet kolejí	1 (Brno hl. n. - Veselí n. M. 2)
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda 0,000 Brno hlavní nádraží Svratka trať do Střelic a Břeclavi Soubor:BSicon vSTRa.svg Svratka Soubor:BSicon vSTRrf.svg trať do Přerova Svitava 5,278 Brno-Černovice 6,207 2,230 2,272 trať do Brna-Židenic Odb. Slatinská 6,105 Brno-Slatina Dálnice D1 10,422 Šlapanice Říčka 12,556 Ponětovice 16,264 Blažovice Soubor:BSicon vSTRa.svg vlečka do cementárny Mokrá Soubor:BSicon vSTRlf.svg Blažovická spojka - směr Přerov trať Brno - Přerov Rakovec 20,516 Křenovice dolní nádraží Litava 23,743 Slavkov u Brna Silnice I/54 Litava 28,418 Křižanovice 31,270 Marefy Litava 33,342 Bučovice Litava Litava 37,081 Nevojice Litava 40,035 Nesovice Litava 44,117 Brankovice trať do Koryčan 47,710 Nemotice Kyjovka 53,668 Jestřabice 57,963 Hr. Bohuslavice u Kyjova Kyjovka Kyjovka Kyjovka 62,425 Kyjov Silnice I/54 trať do Mutěnic Kyjovka 64,368 Kyjov zastávka přeložka od roku 1941 67,300 68,900 70,172 Vlkoš 74,300 Vracov 77,694 Bzenec trať do Moravského Písku trať Břeclav - Přerov Baťův kanál Morava Silnice I/55 trať do Sudoměřic nad Moravou 87,828 Veselí nad Moravou Soubor:BSicon vSTRa.svg Silnice I/54 Soubor:BSicon vSTRrf.svg trať do Nového Mesta nad Váhom 91,692 Uherský Ostroh Silnice I/71 Okluky Silnice I/55 95,720 Ostrožská Nová Ves 96,840 Ostrožská Nová Ves lázně 99,402 Kunovice zastávka Olšava Soubor:BSicon vSTRa.svg 100,702 Silnice I/50 Soubor:BSicon vSTRlf.svg trať do St. Města u Uh. Hradiště 101,389 Kunovice 103,950 Vésky 106,098 Popovice u Uherského Hradiště Olšava Olšava 109,931 Hradčovice 114,005 Havřice 116,164 Uherský Brod Olšava Olšava 119,582 Újezdec u Luhačovic trať do Luhačovic Šťávnice 122,625 Šumice 124,754 Nezdenice 127,151 Záhorovice 129,369 Bojkovice Olšava 130,757 Bojkovice město 133,530 Pitín zastávka Olšava 137,142 Pitín 139,490 Hostětín 143,988 Slavičín 147,100 Divnice 148,409 Bohuslavice nad Vláří Vlára Vlára 153,460 Popov Vlára Soubor:BSicon vSTRrg.svg trať do Horní Lidče Brumovka Soubor:BSicon vSTRe.svg 157,761 Bylnice Silnice I/57 160,900 Svatý Štěpán Silnice I/57 162,880 Vlárský průsmyk 163,500 12,649 státní hranice CZ/SK Vlára Vlára Silnice I/57 7,740 Horné Srnie Silnice I/57 trať do Lednických Rovní 3,738 Nemšová Váh Dálnice D1 Kočkovský kanál trať do Žiliny 0,000 Trenčianska Teplá trať do Trenčianských Teplic trať do Bratislavy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlárská dráha nebo Vlárská trať je tradiční označení pro železniční trať Brno - Veselí nad Moravou - Trenčianska Teplá o délce 179 km, dnes v jízdním řádu pro cestující rozdělenou mezi traťové úseky č. 340 a 341 v Česku a č. 123 na Slovensku. Nazývá se podle řeky Vláry, podél níž je vedena její koncová část.

Vede z Brna přes Blažovice, Kyjov, Bzenec, Veselí nad Moravou, Kunovice, Uherský Brod a Bylnici do slovenské Trenčianské Teplé. V úseku Odbočka Brno-Černovice (Slatinská) - Veselí nad Moravou je trať dvoukolejná a zbývající, delší, úsek až do Trenčianské Teplé je jednokolejný. Vyjma úseku Brno hlavní nádraží - Blažovice, který byl elektrifikován v roce 1996, se jedná o neelektrifikovanou trať.

Úsek Brno - Kunovice je součástí celostátní dráhy, navazující úsek je kategorizován jako regionální dráha. Při převzetí funkce provozovatele Správou železniční dopravní cesty v roce 2008 byla úsekem celostátní dráhy ještě celá trať.

Historie

Stavba trati probíhala v 80. letech 19. století a do provozu byly dávány jednotlivé úseky následovně:

• 1. dubna 1883: Kunovice - Uherský Brod
• 20. července 1884: Kyjov - Bzenec
• 4. června 1887: Bzenec - Kunovice
• 10. října 1887: Brno - Kyjov
• 28. října 1888: Uherský Brod - Trenčianska Teplá^[1]

Vlárská dráha byla budována jako součást Českomoravské transverzálky, podobně jako např. Trať 240. Roku 1941 byla zprovozněna přeložka krátkého úseku v Kyjově. V roce 1996 byl elektrifikován úsek mezi brněnským hlavním nádražím a Blažovicemi.

Osobní provoz na trati v historii Vlárské dráhy kromě vlaků spíše lokálního významu zahrnoval do konce 80. let i několik významnějších vlaků. Tak např. denně byly provozovány dva páry rychlíků, které spojovaly Brno s Trenčianskou Teplou (z Brna rychlík odjížděl kolem 8. a 13. hodiny, z Trenčianské Teplé kolem 13. a 19. hodiny, celková jízdní doba se pohybovala kolem 3,5 hodiny ). Rychlíky spojující Brno a Trenčianskou Teplou byly koncipovány jako návazné vlaky k významné železniční tepně směřující do Tater a dále do východoslovenských Košic. Význam tohoto spojení však zejména v 90. letech 20. století vymizel s rozmachem autobusové dopravy na Slovensko. Část Vlárské dráhy dále využíval i noční rychlík Petrov z Brna do Košic (v úseku Brno - Bzenec) nebo noční vlak Děvín (v úseku Brno - Veselí nad Moravou) jedoucí z Bratislavy do Prahy přes Myjavu a Piešťany.^[2]

I v současnosti převažují vlaky regionálního významu. Na krátko bylo od jízdního řádu 2010/2011 obnoveno přímé spojení Brna a Trenčianské Teplé prostřednictvím víkendového spěšného vlaku. Na základě dohody se slovenským dopravcem ZSSK je od prosince 2012 zajištěno spojení už jen s přestupem v pohraniční přechodové stanici Vlárský průsmyk.^[3]

Galerie

• 
  Žel. st. Trenčianska Teplá
• 
  Zastávka na Vlárské dráze; Bojkovice město
• 
  Bylnice, železniční stanice

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlárská dráha na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.