Operace Anthropoid: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Řádek 47: Řádek 47:
Akce proti atentátníkům započala příjzdem 800 mužů z řad pražského gestapa před pravoslavný kostel v Resslově ulici dne [[18. června|18. červen]] 1942 ve 4:15 ráno. Celé okolí je neprodyšně uzavřeno. Ukrytým parašutistům je okamžitě jasné, kolik uhodilo. Vědí, že začíná jejich poslední boj.
Akce proti atentátníkům započala příjzdem 800 mužů z řad pražského gestapa před pravoslavný kostel v Resslově ulici dne [[18. června|18. červen]] 1942 ve 4:15 ráno. Celé okolí je neprodyšně uzavřeno. Ukrytým parašutistům je okamžitě jasné, kolik uhodilo. Vědí, že začíná jejich poslední boj.


Na kůr odchází velitel parašutistů Adolf Opálka spolu s [[Jan Kubiš|Janem Kubišem]] a Josefem Bublíkem. Netrvá dlouho a ke slovu přichází jejich zbraně. Boj trvá přes dvě hodiny. Odpor těchto tří můžů je zlomen po té, co jim dochází střelivo a Němci se je snaží dostat pomocí ručních granátů. Opálka a Bublík, ač zraněni střepinami, ještě z posledních sil stači přiložit ke svým hlavám pistole a ukočit tak své životy i když Bublík umírá až při převozu do nemocnice. Kubiš, kterého nejvíce zranily střepiny granátů, rovněž umírá v sanitce v bezvědomí, do něhož upadl po výbuchu granátu, proto si již nestačil přiložit svoji zbraň ke spánku jako jeho kolegové. Později jsou těla obou posledně jmenovaných přivezena zpět ke kostelu k identifikaci.
Na kůr odchází velitel parašutistů Adolf Opálka spolu s [[Jan Kubiš|Janem Kubišem]] a Jaroslavem Švarcem. Netrvá dlouho a ke slovu přichází jejich zbraně. Boj trvá přes dvě hodiny. Odpor těchto tří můžů je zlomen po té, co jim dochází střelivo a Němci se je snaží dostat pomocí ručních granátů. Opálka a Švarc, ač zraněni střepinami, ještě z posledních sil stači přiložit ke svým hlavám pistole a ukočit tak své životy. Kubiš, kterého nejvíce zranily střepiny granátů, umírá v sanitce v bezvědomí, do něhož upadl po výbuchu granátu, proto si již nestačil přiložit svoji zbraň ke spánku jako jeho kolegové. Později jsou těla obou posledně jmenovaných přivezena zpět ke kostelu k identifikaci.


Ostatní čtyři parašutisté s napětím sledovali boj svých kamarádů v kryptě kostela. Byly to [[Jozef Gabčík]], Jaroslav Švarc, Jan Hrubý a [[Josef Valčík]]. Také oni bojují do posledního náboje. Také oni raději volí smrt vlastní rukou, o čemž svědčí prostřelené pravé spánky těchto mužů.
Ostatní čtyři parašutisté s napětím sledovali boj svých kamarádů v kryptě kostela. Byly to [[Jozef Gabčík]], Josef Bublík, Jan Hrubý a [[Josef Valčík]]. Také oni bojují do posledního náboje. Také oni raději volí smrt vlastní rukou, o čemž svědčí prostřelené pravé spánky těchto mužů.


== Literatura ==
== Literatura ==

Verze z 23. 3. 2007, 12:05

Soubor:Reinhard Heydrich-NARA.jpg
Reinhard Heydrich

Atentát na Reinharda Heydricha (Operace Anthropoid) byl spáchán 27. května 1942 v Praze-Libni. Atentát provedli českoslovenští výsadkáři Josef Valčík, Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří byli pro tento úkol speciálně vycvičeni ve Velké Británii. Jednalo se o ojedinělý diverzní atentát na představitele německých ozbrojených sil v průběhu celé II. světové války.

Původní plán

Původní plán útoku předpokládal, že Gabčík a Kubiš zaútočí na Heydricha poblíž jeho sídla v Panenských Břežanech, ale díky zvýšené ochraně cíle byl plán zamítnut. Náhradním místem pro atentát se tak stala křižovatka v Kobylisích s ostrou zatáčkou ve svahu, která vedla směrem dolů k mostu v Troji. Podle předpokladu zde vůz bude muset zpomalit, což umožní střelbu na cíl. Další výhodou této lokace byl fakt, že se nacházel daleko od veškerých policejních posádek, od kasáren či stanic Gestapa.

Atentát

Ráno 27. května odjeli atentátníci tramvají na Žižkov, kde si vyzvedli jízdní kola, na kterých dorazili před 9 hodinou ranní do Holešovic. V Holešovicích se setkali s Valčíkem, který šel zaujmout své místo na pravé straně komunikace. Gabčík zatím pod kabátem sestavil svůj samopal. Heydrich po snídani strávil čas se svojí rodinou a okolo 10 hodiny ranní se vydává směr Pražský hrad. V rozporu s nařízením nebyl jeho automobil stále ještě opancéřovaný.

Sten gun Mk.VI, britský samopal z roku 1941

Heydrich jel ten den v otevřeném voze Mercedes ze svého sídla na zámku v Panenských Břežanech na Pražský hrad. Valčík dal ostatním výsadkářům signál o přijíždějícím vozu pomocí kapesního zrcátka. Když se automobil objevil v zatáčce, odhodil Gabčík svůj kabát a vytasil svůj samopal a následně se pokusil střílet na vůz, jeho samopal Sten gun však selhal. Heydrich nařídil řidiči vozu, aby zastavil a začal po atentátníkovi střílet ze své pistole. Tato chyba ho nejspíše stála život. Automobil zastavil přímo před Kubišem, který na auto hodil granát. Neodhadl ale přesně vzdálenost a tak minul cíl. Granát explodoval poblíž automobilu, u jeho zadní pneumatiky. Detonace byla tak silná, že se vysypala okna projíždějící tramvaje. Střepiny z výbuchu zasáhly Kubiše do obličeje. Oba dva Němci vyskočili z poničeného vozu s pistolí v ruce. Řidič Klein se vydal za krví oslepeným Kubišem, po kterém začal střílet. Kubiš se po chvíli vzpamatoval a střelbou do vzduchu si proklestil cestu vyděšeným davem přihlížejících. Nasedl na kolo a ujel na záchytné místo v Libni.

Mezitím se vydal Heydrich pronásledovat Gabčíka, strhla se krátká přestřelka pistolemi, po chvilce se však Heydrich hroutí na zem a potácí se směrem zpět k autu, kde padá na jeho kapotu. Klein přestává pronásledovat Kubiše, vrací se ke zraněnému nadřízenému a na rozkaz Heydricha začíná pronásledovat Gabčíka. Heydrich mezitím bojuje s rozsáhlým vnitřním zraněním, jelikož má díky explozi zlomené žebro, části zlomeniny se mu dostávají do sleziny. Hroutí se na kapotu mercedesu. Jeho utrpení sleduje hlouček cestujicích z tramvaje, avšak raněnému v esesácké uniformě nepřijde nikdo na pomoc.

Gabčík utekl do kopce, kde se chtěl schovat v jednom obchodě, bohužel pro něho majitel řeznictví Brauner byl stoupencem nacistů a tak vyběhl ven a přivolal Kleina, jenž vběhl do obchodu. Gabčík nemaje jiný únik, vyrazil proti Kleinovi, kterého postřelil do nohy. Klein přikázal Braunerovi, aby Gabčíka pronásledoval, ten se ale pro úkol nijak nenadchl a učinil pouze několik váhavých kroků. Gabčík mezitím zmizel v postranních uličkách.

Jedna žena z přihlížejících poznala ve zraněném říšského protektora a začala pro něho shánět odvoz do nemocnice. Po chvilce zmatků byla získána dodávka převážející leštidlo a Heydrich se dostal okolo 11 hodiny do nemocnice Na Bulovce. Zraněného Heydricha přijal lékař Vladimír Šnajdr, který se ujal prvního ošetření. Německý přednosta kliniky profesor Dick později provedl podrobné vyšetření. Výsledek rentgenových snímků ukázal rozsah těžkého zranění. Heydrich měl po atentátu zlomené žebro, protrženou bránici a poškozenou slezinu. Heydrich požadoval příjezd specialisty z Berlína, ale po přesvědčování souhlasil s operací na místě po příjezdu specialisty Hollbauma. Zpráva o atentátu se začala postupně šířit. Okolo 12. hodiny jí obdrželo gestapo, následoval Karl Hermann Frank, Hitler.

Heydrich upadl 3. června do komatu a 4. června v 4:30 zemřel na otravu krve v nemocnici Bulovka.

Důsledky

Po atentátu se výsadkáři skrývali v pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje na Resslově ulici v Praze

27. května ve večerních hodinách byl Státním tajemníkem K.H.Frankem vyhlášen výjimečný stav nad celým územím protektorátu:

„V důsledku atentátu na zastupujícího říšského protektora SS-obergruppenführera Heydricha se ustanovuje toto:
Článek I.
Na podkladě paragrafu nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě o vyhlášení civilního výjimečného stavu ze dne 27. září 1941 se s okamžitou účinností vyhlašuje civilní výjimečný stav nad celým protektorátem Čechy a Morava.
Článek II.
Na podkladě paragrafu 2 výše uvedeného nařízení nařizuji: Kdo osoby, které měly účast na spáchání atentátu přechovává anebo jim poskytuje pomoc, anebo maje vědomost o jejich osobě anebo o jejich pobytu, neučiní žádné oznámení, bude zastřelen se svou rodinou.
Článek III.
Tento výnos nabývá platnosti oznámením v rozhlase.

V Praze 27. května 1942

Říšský protektor v Čechách a na Moravě v zastoupení: K. H. Frank“


Dne 27. května vstoupil v platnost zákaz nočního vycházení.
V prvních dnech po atentátu bylo Němci vzato mnoho nevinných lidí jako rukojmí. Na parašutisty byla vypsána odměna milión říšských marek.
Tento čin měl pro český národ dalekosáhlé následky. Nacistický teror ještě zesílil.
Již 28. května zahájili nacisté popravy pro schvalovaní atentátu na Heydricha, do 4. června jen v Praze bylo popraveno 442 osob. V reakci na atentát nacisté zavraždili přes patnáct tisíc Čechů, mj. vypálili obce Lidice a Ležáky. Zároveň atentát vzbudil ve světě takový ohlas, že na jeho základě byla Brity odvolána Mnichovská dohoda a byla přislíbena poválečná obnova Československa v jeho „předmnichovských“ hranicích.

Okupanti svůj teror částečně zmírnili po dopadení atentátníků dne 18. června 1942 v kryptě chrámu Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Při této akci zahynuli jak oba atentátníci, tak pět dalších výsadkářů.

Smrt výsadkářů

Akce proti atentátníkům započala příjzdem 800 mužů z řad pražského gestapa před pravoslavný kostel v Resslově ulici dne 18. červen 1942 ve 4:15 ráno. Celé okolí je neprodyšně uzavřeno. Ukrytým parašutistům je okamžitě jasné, kolik uhodilo. Vědí, že začíná jejich poslední boj.

Na kůr odchází velitel parašutistů Adolf Opálka spolu s Janem Kubišem a Jaroslavem Švarcem. Netrvá dlouho a ke slovu přichází jejich zbraně. Boj trvá přes dvě hodiny. Odpor těchto tří můžů je zlomen po té, co jim dochází střelivo a Němci se je snaží dostat pomocí ručních granátů. Opálka a Švarc, ač zraněni střepinami, ještě z posledních sil stači přiložit ke svým hlavám pistole a ukočit tak své životy. Kubiš, kterého nejvíce zranily střepiny granátů, umírá v sanitce v bezvědomí, do něhož upadl po výbuchu granátu, proto si již nestačil přiložit svoji zbraň ke spánku jako jeho kolegové. Později jsou těla obou posledně jmenovaných přivezena zpět ke kostelu k identifikaci.

Ostatní čtyři parašutisté s napětím sledovali boj svých kamarádů v kryptě kostela. Byly to Jozef Gabčík, Josef Bublík, Jan Hrubý a Josef Valčík. Také oni bojují do posledního náboje. Také oni raději volí smrt vlastní rukou, o čemž svědčí prostřelené pravé spánky těchto mužů.

Literatura

  • Miroslav Ivanov: Atentát na Reinharda Heydricha. Vydavatelství Panorama, Praha, 1979 (Přihlížejte k této knize podle toho, v jaké době byla vydaná)
  • Callum MacDonald: Úder z Londýna, ISBN 80-7257-205-9 (mnoho pasáží neodpovída pravdě,v poznámkám v českém vydání jsou tyto omyly uvedeny)
  • H. G. Haasis: Smrt v Praze
  • Jaroslav Čvančara: Akce atentát
  • Jiří Šolc: Nikdo nás nezastaví

Film

První zpracování atentátu na Reinharda Heydricha vzniklo už v roce 1943. Natočil jej slavný německý režisér Fritz Lang. Dalšího zfilmování se námět dočkal roku 1964, šlo o film Jiřího Sequense Atentát.

Externí odkazy

Šablona:Geo


Zdroj datcs.wikipedia.org
Originálcs.wikipedia.org/wiki/w/index.php
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.