Operace Anthropoid: Porovnání verzí

Operace Anthropoid byl krycí název pro parašutistický výsadek vyslaný během druhé světové války z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava. Byl organizován zpravodajským odborem exilového Ministerstva národní obrany a řazen byl do první vlny výsadků. Jednalo se o diverzní operaci, při níž byl uskutečněn útok na zastupujícího říšského protektora a šéfa RSHA Reinharda Heydricha.

Složení výsadku

Do výcviku na provedení operace byli povoláni rotmistr Jozef Gabčík a rotný Karel Svoboda. Svoboda byl ale koncem roku 1941 z důvodu úrazu při cvičném seskoku z operace vyřazen a na Gabčíkův návrh nahrazen Janem Kubišem. Základním předpokladem pro úspěch celé operace bylo maximální utajení. Gabčík, Svoboda i Kubiš byli přeřazeni od svých jednotek k II. odboru (zpravodajskému) MNO bez sdělování podrobností. Výsledek celé akce měl působit dojmem spontánního aktu odporu domácího odboje. Celý plán znali v Londýně pouze čtyři lidé, další znali jen dílčí části plánu.^[1] Organizátoři považovali celou operaci za víceméně sebevražednou a Gabčík s Kubišem na to byli několikrát upozorněni.

Výcvik

Samotný výcvik byl zahájen v létě 1941 ve výcvikových školách a stanicích SOE ve Skotsku, ve kterých prodělávali výcvik i britští commandos. Vojenský výcvik a bojové nasazení, kterými českoslovenští vojáci prošli byly pro jejich příští úkoly nedostačující. Bylo nutné, aby prodělali výcvik v oblastech sabotáže, diverze a útočného boje.

Výcvik se skládal z ženijní části (ničení infrastruktury, komunikací, průmyslových objektů či transportních prostředků) včetně průzkumu, výroby a používání trhavých či hořlavých náloží a ručních bomb. Další částí byl vzdušný výcvik (seskok padákem, jeho balení, balení kontejnerů, jejich příjem ze vzduchu atd.) a výcvik ve střelbě (mířená i letmá střelba z různých druhů pěchotních zbraní včetně odstřelovací pušky či lehkého kulometu), v boji holýma rukama a výcviky topografický a spojovací (Morseova abeceda a Q-kód), vytyčování přistávacích ploch atd. Celý kurz trval 6 týdnů. Po jeho skončení se parašutisté vrátili zpět ke svým jednotkám, kde očekávali rozkaz k nasazení. Doba čekání závisela na technických možnostech SOE. V průběhu výcviku vypracovala SOE několik rámcových plánů útoku na R. Heydricha, při kterém byly zvažovány různé možnosti prostředí, ve kterých bude čin proveden.

Úkoly operace

Úkolem operace byl čin demonstrativního charakteru, kterým by Spojencům i světové veřejnosti bylo dokázáno, že československý národ se s německou okupací nesmířil a stojí plně na straně spojeneckého úsilí o porážku nacistického Německa. Podle názoru hlavních představitelů československé exilové vlády v Londýně tím mohla být likvidace některého z předních exponentů okupační správy či českých kolaborantů; v úvahu přicházeli R. Heydrich, K. H. Frank a E. Moravec (ten byl později vyškrtnut, neboť jeho význam a známost byla pouze lokálního dosahu)^[zdroj?]. Členové desantu byli upozorněni, že konečný výběr cíle závisí na jejich uvážení. SOE, která prováděla výcvik příslušníků desantu ale veškerou tréninkovou a přípravnou činnost zaměřila na likvidaci R. Heydricha.^[2]

Nasazení

Desant byl vysazen na třetí pokus 29. prosince 1941 z letounu Handley Page Halifax Mk.II NF-V (ser. L9613) 138. peruti RAF.^[3] Společně s ním byly vysazeny desanty operací Silver A a Silver B. Vinou navigační chyby byli oba příslušníci desantu vysazeni v půl třetí ráno poblíž Prahy, u hřbitova obce Nehvizdy, přičemž plánované místo seskoku byly 100 km vzdálené Ejpovice u Plzně.^[4] Při seskoku se navíc na noze zranil Gabčík. Po ukrytí materiálu se oba příslušníci desantu vydali směrem k Plzni, kde měli připravené kontaktní adresy. Díky nim se jim podařilo dostat se do Prahy, kde navázali kontakty s místním odbojem, zejména Obcí sokolskou v odboji (OSVO).

František Moravec ovšem v knize Špión, jemuž nevěřili uvádí, že k seskoku došlo až koncem dubna 1942, se zdůvodněním, že se úmyslně čekalo, až skončí tuhá zima, jelikož parašutisté nedostali žádné úkrytové adresy, s nimiž nebyly dobré zkušenosti, a počítalo se s tím, že budou nuceni strávit nějaký čas v přírodě. Rovněž zde tvrdí, že původním místem výsadku mělo být okolí Benešova u Prahy. Plzeň byla podle něj coby důležité průmyslové středisko pro vysazení parašutistů s úkoly konspirativního charakteru vyhodnocena jako nevhodná.

Přestože podle rozkazů se měli zabývat pouze přípravou útoku na Heydricha, zúčastnili se díky naléhání příslušníků dalších výsadků navigační podpory, při níž britské letectvo bombardovalo Škodovy závody. Tato operace skončila neúspěchem. Poté se Gabčík s Kubišem začali podrobně zabývat plánem na odstranění Heydricha. Při plánování a přípravě se přes přísný zákaz ústředí podíleli další lidé z odboje, zejména učitel Jan Zelenka (původní rozkazy dokonce zapovídaly jakékoliv^[5] kontakty s domácím odbojem či dalšími výsadkovými skupinami).

Přestože Gabčík s Kubišem o svém úkolu zástupcům domácího odboje nic neprozradili, ti odhadli, že se připravuje akce, která by mohla mít dalekosáhlé následky pro obyvatelstvo. Prostřednictvím vysílačky Libuše se pokoušeli přimět politické a vojenské vedení v Londýně, aby příkaz k útoku zrušilo. To se ale nestalo. Gabčík a Kubiš provedli řadu pozorování a s pomocí informací dodaných učitelem Zelenkou připravili plán operace.

Útok na Heydricha

Dne 27. května 1942 oba příslušníci desantu Anthropoid společně s rtm. Valčíkem, příslušníkem desantu Silver A a npor. Opálkou z desantu Out Distance zaútočili na vozidlo zastupujícího říšského protektora Heydricha. V rozhodující chvíli sice selhal Gabčíkův samopal, ale Kubiš hodil na vozidlo nálož z upraveného protitankového granátu. Heydrich, který v rozporu s bezpečnostními předpisy nechal zastavit vozidlo, byl při výbuchu zraněn střepinou. 4. června 1942 přes veškerou péči lékařů na následky zranění zemřel.

Oběma útočníkům a dalším pěti výsadkářům se díky pomoci odboje podařilo ukrýt a německé moci se jim ani přes rozsáhlé vyšetřování a represálie nepodařilo přijít na stopu. Teprve vinou zrady jednoho z výsadkářů, rtn. Karla Čurdy z výsadku Out distance, se německé vyšetřovací orgány dostaly až ke kryptě pravoslavného chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde se oba útočníci skrývali společně s příslušníky dalších výsadků. 18. června 1942 zde došlo k urputnému boji mezi výsadkáři a německými jednotkami, při kterém Kubiš s Gabčíkem a dalšími pěti výsadkáři padli.

Výsledek operace

Přestože oba příslušníci desantu zahynuli, byla mise považována za úspěšnou, neboť zadaný úkol byl v plném rozsahu splněn. Samotná likvidace Heydricha se později stala předmětem řady sporů, neboť přes klady, které měla (zejména mezinárodní ohlas a následné odstoupení signatářských zemí od Mnichovské dohody, které přispělo k znovuobnovení poválečné ČSR v předmnichovských hranicích), přinesla i zápory. V reakci na čin vedoucí k odstranění R. H. nacisté zavraždili několik tisíc Čechů, mj. vypálili obce Lidice (10. června 1942) a Ležáky (24. června 1942).

Literatura

• HANÁK, Vítězslav. Muži a radiostanice tajné války. Dvůr Králové nad Labem: ELLI print, 2002. ISBN 80-239-0322-5. 
• REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1. 
• ŠOLC, Jiří. Přijdeme za svítání. Praha: Naše vojsko, 2005. ISBN 80-206-0800-1. 
• ŠULC, Jiří. Dva proti Říši. Praha: Knižní klub, 2007. ISBN 978-80-242-1935-6. 
• BURIAN, Michal; KNÍŽEK, Aleš; RAJLICH, Jiří; STEHLÍK, Eduard. Atentát: Operace Anthropoid 1941–1942. Ministerstvo obrany ČR, Praha 2002 (neprodejná publikace)

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Operace Anthropoid na Wikimedia Commons
• Kategorie Operace Anthropoid ve Wikizdrojích

• Operace Anthropoid na altermedia.info
• Zprávy SS a gestapa o dobývání chrámu sv. Cyrila a Metoděje 18. června 1942 na fronta.cz
• Proč zabili Heydricha? Jako odplatu za popravené vojáky na aktualne.centrum.cz
• Pardubicemi po stopách SILVER A