Bez shrnutí editace |
Verze 1786265 uživatele 80.95.102.226 (diskuse) zrušena. |
||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
|[[Skupenství]]||Plynné |
|[[Skupenství]]||Plynné |
||
|- |
|- |
||
|[[Teplota tání]]||-248, |
|[[Teplota tání]]||-248,6 °C (24,4 K) |
||
|- |
|- |
||
|[[Teplota varu]]||- |
|[[Teplota varu]]||-268,03 °C (4,97 K) |
||
|- |
|- |
||
|Ve [[vzduch]]u||0,0018% |
|Ve [[vzduch]]u||0,0018% |
Verze z 7. 9. 2007, 20:19
Neon | |
![]() | |
Chemická značka | Ne (lat. Neonum) |
Atomové číslo | 10 |
Izotopy | 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30 |
Relativní atomová hmotnost | 20,183 amu |
Elektronová konfigurace | [He] 2s2 2p6 |
Skupenství | Plynné |
Teplota tání | -248,6 °C (24,4 K) |
Teplota varu | -268,03 °C (4,97 K) |
Ve vzduchu | 0,0018% |
Skupenské teplo varu při -246°C | 1,84 kJ/mol |
Skupenské teplo tání při -249°C | 0,326 kJ/mol |
Kritická teplota | -228,7°C |
Kritický tlak | 2,26 atm |
Kritická hustota | 0,4 |
Neon chemická značka Ne je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny
Základní fyzikálně - chemické vlastnosti
Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, nereaktivní, naprosto inertní. Chemické sloučeniny neonu nejsou známy. V 1 litru vody se při 20°C rozpustí 10,4 ml neonu. Při velmi nízkých teplotách je možno neon zachytit na aktivním uhlí.
Neon má velmi dobrou elektrickou vodivost, stejně jako i ostatní vzácné plyny. Má totiž velmi malý elektrický odpor. Toho se využívá v osvětlovací technice. Neon má ve výbojkách šarlatovou barvu.
Historický vývoj
Po té co William Ramsay objevil helium a spolu s lordem Rayleightem argon a správně oba plyny zařadil do periodické tabulky prvků, zůstalo mu volné místo před a za argonem. Podle těchto volných míst předpověděl William Ramsay v roce 1897 neon a krypton. Neon byl objeven o rok později (tedy roku 1898) Williamem Ramsayem a Morrisem Traversem, kdy William Ramsay využil nové metody frakčního destilace zkapalněného vzduchu a zároveň s neonem objevil i krypton a xenon.
Neon byl pojmenován dvanáctiletým Ramseyovým synem, který se se zájmem díval na nové, šarlatově červené světlo, které vycházelo ze spektrální trubice. Syn navrhl tento prvek pojmenovat jako nový - neon.
Výskyt a získávání
Je přítomen v zemské atmosféře v koncentraci přibližně 0,0018% (Ve 100 litrech vzduchu je přibližně 1,82 ml neonu). Je proto získáván frakční destilací zkapalněného vzduchu.
Další možností získávání neonu je frakční adsorpce na aktivní uhlí, při teplotách kapalného vzduchu.
Využití
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/NeTube.jpg/200px-NeTube.jpg)
Elektrickým výbojem v prostředí neonu o tlaku několik torrů vzniká intenzivní světelné záření oranžově-červené (šarlatové) barvy. Tohoto jevu se využívá pří výrobě výbojek tzv. neonek, která slouží jako osvětlovací tělesa nebo různé světelné indikátory. Spolu s heliem lze neon využít i v obloukových lampách a doutnavkách.
Neonové trubice se používají v různých oblastech elektrotechniky (usměrňovače, pojistky, reduktory napětí...).
Kapalný neon se využívá v kryogenní technice jako náhrada dražšího a obtížněji připravitelného kapalného helia.
Neon slouží i jako náplň do některých typů laserů.
Literatura
- Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
Galerie neon na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou galerii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Lokální odkaz: Category:Neon
- Wikidata: c:Neon
- Lokální šablona odkazuje na jinou galerii Commons než přiřazená položka Wikidat:
Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
---|---|
Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |