m typografie značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: revertováno |
||
Řádek 59: | Řádek 59: | ||
* '''[[Dortmundský typ]]''' – silnější sladové chuti, méně chmelené a s nižším obsah CO2. Světlá ale sytější barva oproti Pilsnerům. |
* '''[[Dortmundský typ]]''' – silnější sladové chuti, méně chmelené a s nižším obsah CO2. Světlá ale sytější barva oproti Pilsnerům. |
||
* [[Bock (pivo)|'''Bock''']] – německý nasládlý a silný ležák, s barvou od světle oranžové až po hnědou. Pochází z německého města Einbeck. Často mylně přisuzován Bavorsku, které si jej natolik oblíbilo, že jej považuje za vlastní. |
* [[Bock (pivo)|'''Bock''']] – německý nasládlý a silný ležák, s barvou od světle oranžové až po hnědou. Pochází z německého města Einbeck. Často mylně přisuzován Bavorsku, které si jej natolik oblíbilo, že jej považuje za vlastní. |
||
* '''[[Märzen]]''' – podobný bocku, ale |
* '''[[Märzen]]''' – podobný bocku, ale načervenálé barvy. Pochází z Bavorska a název je odvozen od německého měsíce března. Je velmi rozšířen na pivních slavnostech během [[Oktoberfest]]u. |
||
* '''[[Vídeňský ležák]]''' – polotmavé rudé barvy s jemně nahořklou kořeněnou chutí. |
* '''[[Vídeňský ležák]]''' – polotmavé rudé barvy s jemně nahořklou kořeněnou chutí. |
||
* '''[[Kellerbier]]''' – německé často nefiltrované pivo. |
* '''[[Kellerbier]]''' – německé často nefiltrované pivo. |
Verze z 14. 2. 2021, 16:54
Pivo je možno dělit podle různých kritérií. Tradičně se dělila podle stupňovitosti, nyní správně nazývané extrakt původní mladiny (EPM), tj. podle původní koncentrace mladiny, založené na výpočtu koncentrace alkoholu a skutečného extraktu. Výsledná hodnota se uváděla v hmotnostních procentech. Označována byla od 8° až po nejtvrdší 27,6° pivo Schorschbräu (nejsilnější pivo na světě), které ve výsledku obsahuje 57,5 % alkoholu.[1]
Piva se dále dělí na piva výčepní (8°–10,99°), ležáky (v rozmezí 11°–12,99°) a speciální (nad 12,99°) a také podle způsobu kvašení na svrchně, spodně a spontánně kvašená piva. Nejtypičtější druhy v Česku jsou spodně kvašená piva výčepní a ležáky. To však nejsou jediné druhy piva. V roce 1997 se přešlo v Česku na nové dělení, které lépe odpovídá zvyklostem Evropské unie. Pivo se začalo dělit na čtyři základní skupiny dle barvy a extraktů původní mladiny před zkvašením, obsahu alkoholu či způsobu konečné úpravy.
Základními skupinami jsou skupina světlá, polotmavá, tmavá (z tmavého nebo karamelového sladu) a řezaná piva (při stáčení smíšené z tmavého a světlého piva). Podskupinami pak pivo výčepní, ležáky, speciální, portery, se sníženým obsahem alkoholu, se sníženým obsahem cukrů, pšeničná, kvasnicová, nealkoholická, ovocná a lehká.
Kategorie piva je povinným údajem při označení piva při prodeji. Níže jsou uvedeny všechny známější druhy piv dle způsobu kvašení.
Svrchně kvašená piva
Pojem svrchní kvašení vychází z chování kvasnic při konci hlavního kvašení. Svrchní kvasnice vyrobí na hladině jakousi "krustu" podobnou tomu, co udělají pekařské kvasnice při výrobě kvásku. Svrchně kvašená piva vznikají při teplotách okolo 15–20 °C s využitím kvasinek Saccharomyces cerevisiae subsp. cerevisiae či za pomoci spontánního kvašení vlivem mikroflóry mléčných či octových bakterií. Využívá se k výrobě veškerých svrchně kvašených pšeničných piv. Vznikající kvasnice jsou z hladiny kádě sbírány a zkvašená mladina se následně ukládá do sudů a nebo do tanků, kde dozrává za přirozené či sklepní teploty po dobu několika dní až měsíců.
K obvyklému problému svrchního kvašení patří spojování kvasinek s bakteriemi z okolního ovzduší, což znemožňovalo historicky používat tuto metodu v letním období. V současnosti je technicky možné kontrolovat teplotu a okolní atmosféru uměle, takže je možné využívat svrchní kvašení po celý rok. Toto mělo za následek oživení této metody v současnosti.
Pšeničná piva
- Belgická – V Belgii mu říkají „bière blanche / witbier“ – bílé pivo. Jedná se o pšeničné pivo s obsahem cca 45 % pšenice. Nejrozšířenější belgické „bílé pivo“ se vyrábí ve městě Hoegaarden. Některé druhy obsahují i oves. Do jiných se přidává směs pomerančové kůry, koriandru a dalšího koření. Pije se lehce chlazené – cca 9 stupňů Celsia.
- Berlínská pšeničná piva – Berliner Weisse. Typické berlínské pšeničné pivo, s obsahem pšenice cca 30 %; má nakyslou chuť, nízký obsah alkoholu a je velmi osvěžující. V poslední době se míchá s různými příchutěmi, a tak není problém mít je malinové, jahodové, citronové, mátové, mařinkové atd.
- Bavorská – jihoněmecká, pocházející z Bavorska
- Pšeničný bock
Ale
Je pivo kvašené svrchně kvasícími kvasinkami (Saccharomyces cerevisiae subsp. cerevisiae). Tyto kvasinky kvasí při teplotách nad 15 °C a výrazně rychleji (v řádu několika dnů). V Británii bylo jako Ale původně označováno nechmelené pivo. Existuje celá řada druhů, světlá, červená, hnědá a temná varianta.[2]
- Britské a irské – nejvíce rozšířený druh piva
- Belgická – nejznámější jsou piva označovaná jako Saison – sezonní. Jsou to osvěžující, jemně nakyslá piva občas ochucená bylinkami a kořením.
- Americká
Stout
Stout je velmi tmavé pivo vyráběné z praženého sladu, které je vyráběno hlavně v Británii a Irsku. Může se podávat i nechlazené.
Porter
Porter je tmavé pivo podobné stoutu, které je původně z Londýna. Chuťově se jedná o vyzrálé pivo, které se podává chlazené na teplotu 13 °C. Existují i spodně kvašené portery.
Trappist
Je to silné klášterní pivo původem z Belgie a Nizozemí, musí být připravováno jen pod dohledem mnichů. Je podobné belgickým aleům a neskladuje se chlazené.
Německá svrchně kvašená piva
- Altbier – „staré pivo“, jehož výroba je spjata s městem Düsseldorf. Pivo je výrobou podobné pivu Ale. Má měděnou barvu a chuťově je čisté.
- Kölsch – pivo vyráběné v oblasti Kolína nad Rýnem. Je velmi vhodné jako digestiv – pro povzbuzení trávení. Je nazlátlé barvy, aromatické, chuti jemné, nahořklé, s lehkými ovocnými tóny.
Francouzská svrchně kvašená piva
Spodně kvašená piva
Spodně kvašená piva vznikají za kvašení, které probíhá při nižších teplotách pohybujících se v rozmezí 8–14 °C. Kvašení se účastní kvasinky Saccharomyces cerevisiae subsp. uvarum.
Ležáky
Po procesu kvašení měsíc a déle leží, od toho označení ležák.
- Pivo plzeňského typu (Pilsener, Pils) – světlý průsvitný ležák s chmelovou chutí, který se podává chlazený na teplotu 7 – 9 °C. Pochází z Plzně.
- Dortmundský typ – silnější sladové chuti, méně chmelené a s nižším obsah CO2. Světlá ale sytější barva oproti Pilsnerům.
- Bock – německý nasládlý a silný ležák, s barvou od světle oranžové až po hnědou. Pochází z německého města Einbeck. Často mylně přisuzován Bavorsku, které si jej natolik oblíbilo, že jej považuje za vlastní.
- Märzen – podobný bocku, ale načervenálé barvy. Pochází z Bavorska a název je odvozen od německého měsíce března. Je velmi rozšířen na pivních slavnostech během Oktoberfestu.
- Vídeňský ležák – polotmavé rudé barvy s jemně nahořklou kořeněnou chutí.
- Kellerbier – německé často nefiltrované pivo.
- Oud bruin – holandské tmavší a sladší pivo, bývá poměrně slabé.
Piva výčepní
Mají oproti ležáku nižší stupňovitost (8°–10°).
Spontánně kvašená piva
V historii jediný způsob kvašení piva – zkvasí se prostě tím, co je ve vzduchu a tím co zbude v sudech po předchozí várce. V dnešní době jsou tato piva nejvíce rozšířena v Belgii a některých částech Francie a Nizozemí.
Lambik (Lambic)
Lambik je pivo původem z Belgie, chuťově připomíná Chardonay nebo suchý Vermut.[2] Je tradičně spontánně kvašený, s vysokým podílem pšenice, bez chmelové chuti a dozrávající v dřevěných kádích. Pivo se vaří hlavně od podzimu do jara, protože přes léto jsou "vzdušné" kvasnice příliš divoké a výsledný mok by získal mnoho nežádoucích chutí. Lambik je velmi málo nasycen oxidem uhličitým a charakteristický i tím, že žádná várka nechutná stejně. Empirický výrobní proces lambiku je velmi podobný výrobě piva v dobách před využitím vědeckých poznatků.
Gueuze (Geuze)
Gueuze je perlivé pivo, vzniká řezáním lambiků starých a mladých. Jeho míchání je velmi podobné výrobě sladové whisky – poměr mladých a starých lambiků je rozdílný s důrazem na co nejstálejší chuť výsledného produktu. Hlavně díky míchání starých a mladých piv a dokvašováním a zráním v lahvích se vyvine více oxidu uhličitého a gueuze je tak svým charakterem perlení podobný perlivým vínům šampaňského typu. Také proto se správně servíruje do sklenic podobných šampuskám. Některá gueuze dozrávají v lahvích i několik let.
Kriek
Kriek je směs lambiků podobná směsi na Gueuze navíc při dokvášení doplněná celými třešněmi. Zrání probíhá v lahvích cca 6 měsíců.
Frambozen
Frambozen je pivo podobné pivu kriek, do kterého se ale přidávají maliny.
Faro
Faro je směs lambiků smíchaná před dokvášením s hnědým cukrem nebo karamelem.
Nealkoholická piva
Pivo s velmi nízkým nebo žádným obsahem alkoholu[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Nejsilnější pivo světa je z Bavorska, má víc alkoholu než whisky nebo vodka
- ↑ a b JACKSON, Michael. Encyklopedie piva. 1. vyd. Praha: Volvox Globator, 1988. ISBN 80-85769-37-9. S. 12.
- ↑ Jak se vyrábí nízkoalkoholické a nealkoholické pivo?
Externí odkazy
Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
---|---|
Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |