Cikáni: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-{{Faktická přesnost}}
 {{Dlouhodobě polozamčeno}}
 {{Různé významy|redirect=Cikán|stránka=Cikán (rozcestník)}}
@@ Řádek 5: / Řádek 4: @@
 [[Soubor:Sclavi Tiganesti.jpg|thumb|Leták z roku [[1852]], oznamující aukci cikánských otroků ve [[Valašsko (Rumunsko)|Valašsku]] (18 mužů, 10 hochů, 7 žen a 3 dívky)]]
 [[Soubor:Spanish Gypsy NGM-v31-p257.jpg|thumb|[[Španělsko|Španělská]] cikánka, [[National Geographic Magazine]] březen 1917]]
-Pojem '''Cikáni''' se všeobecně používá jako souhrnné označení různých větví (skupin) národa,{{Fakt?}} pocházejícího původně z [[Indie]], jehož nejznámějšími představiteli jsou [[Romové]] a [[Sinti]]. V přeneseném významu jsou takto označováni lidé naplňující [[Stereotyp|stereotypní]] představu cikána svými tělesnými nebo povahovými vlastnostmi.<ref>[http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php Slovník spisovné češtiny]</ref>
+V Česku běžné označení '''Cikán''' pochází z řeckého slova "athinganoi" z 8. století<ref>{{cite journal| journal=Interkulturní vzdělávání - příručka nejen přo středoškolské pedagogy | title=Původ názvů Rom-Cikán|publisher=Člověk v tísni | author=Alinčová, Milena et. al| url=http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/pgps/ikvz/podkapitoly/b02romove.pdf |accessdate=8 September 2013|page=194|quote=V byzantských pramenech se slovo objevuje již v 8. století}}</ref>, které označovalo buď separátní [[Hereze|heretickou]] sektu, nebo přímo samotné Romy.<ref>{{Citace elektronické monografie
+ | příjmení = Horvátová
+ | jméno = Jana
+ | odkaz na autora =
+ | titul = Kapitoly z dějin Romů
+ | url = http://www.varianty.cz/cdrom/podkapitoly/d01kapitoly.pdf
+ | datum vydání = 2002
+ | datum aktualizace =
+ | datum přístupu =
+ | vydavatel = Lidové noviny
+ | místo = Praha
+ | jazyk = český
+ | stránky=11}}
+"Podle některých badatelů bylo slovo Athinganoi označením pro příslušníky cizí heretické sekty, která se v oblasti Malé Asie věnovala věštění a černé magii. Romové měli být s touto sektou omylem ztotožněni, neboť se stejně jako oni věnovali magii, vzhledem se výrazně odlišovali od místního obyvatelstva, a navíc přicházeli ze stejné oblasti. Pobytem na maloasijském území mohli Romové převzít některé prvky místní kultury a zvyklosti, které byly typické i pro sektu Athinganů. Je však také možné, jak míní někteří byzantologové, že termínem Athinganoi byli od počátku nazýváni právě Romové."</ref>
+S termínem "Cikáni" se Romové beze zbytku neztotožnili nikdy.<ref>{{Citace elektronické monografie
+ | příjmení = Horvátová
+ | jméno = Jana
+ | odkaz na autora =
+ | titul = Kapitoly z dějin Romů
+ | url = http://www.varianty.cz/cdrom/podkapitoly/d01kapitoly.pdf
+ | datum vydání = 2002
+ | datum aktualizace =
+ | datum přístupu =
+ | vydavatel = Lidové noviny
+ | místo = Praha
+ | jazyk = český
+ | stránky=11}}
+"Pro vztah většiny k romské menšině je příznačné, že tímto termínem byli Romové nazýváni svým okolím, aniž by jej sami vytvořili, nebo alespoň posléze akceptovali; s názvem Cikán se Romové beze zbytku neztotožnili nikdy.."
+</ref> V přeneseném významu jsou takto označováni lidé naplňující [[Stereotyp|stereotypní]] představu cikána svými tělesnými nebo povahovými vlastnostmi.<ref>[http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php Slovník spisovné češtiny]</ref>
 == Etymologie ==
+Slovo cikán souvisí s možností záměny Romů se sektou athinganů (v [[9. století]] v [[Frýgie|Frýgii]]), jejíž příslušníci se později přistěhovali mj. na [[Balkán]]; řecký název pro příslušníky této sekty zní Athinganoi.<ref>{{Citace elektronické monografie
-Původ pojmu cikán není zcela vyjasněn. Nejčastěji se poukazuje na [[řečtina|řecký]] původ, kde ''athinganos'' znamená nedotknutelný (používané pro příslušníky nižších sociálních skupin, podobně jako v Indii){{zdroj?}}. Jako další možnosti jsou jmenovány mj. následující vysvětlení:
-* s tím těsně související možnost záměny Romů se sektou athinganů (v [[9. století]] v [[Frýgie|Frýgii]]), jejíž příslušníci se později přistěhovali mj. na [[Balkán]]; řecký název pro příslušníky této sekty zní Athinganoi.<ref>{{Citace elektronické monografie
  | příjmení = Horvátová
  | jméno = Jana
@@ Řádek 22: / Řádek 50: @@
  | jazyk = český
 }}</ref>
-* odvození z [[perština|perského]] ciganč (hudebník, tanečník) nebo asinkan (kovář){{Fakt?}}
-V žádném případě se však nejedná o pojem, který by byl odvozen z řeči národů, které má označovat, to je ale v češtině stejně jako v jiných jazycích běžné i u mnoha jiných etnonym ([[Finové]], [[Němci]], [[Rakušané]], [[Řekové]] atd.).
-Nejstarší dochovaný český záznam tohoto slova pochází z roku 1416, ačkoliv nelze vyloučit (a fakt, že soudobý kronikář necítil potřebu význam slova vysvětlit, to potvrzuje), že se používalo dlouho předtím: {{citát|Toho roku se po české zemi toulali cikáni a okrádali lidi.<ref>* {{Citace monografie
-| jméno =
-| příjmení =
-| odkaz na autora =
-| titul = Ze starých letopisů českých
-| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
-| místo = Praha
-| rok = 1980
-| kapitola= 1416, odst. 59
-| strany=50
-}}</ref>}}
+===Ostatní jazyky===
 Pojem cikán je velice podobný ve všech [[Evropa|evropských]] jazycích:
 * ''cigán'' [[slovenština|slovensky]]
@@ Řádek 58: / Řádek 73: @@
 Pouze ve [[španělština|španělštině]] (''gitano''), [[angličtina|angličtině]] (''gypsy''), částečně francouzštině (''gitane'' nebo ''bohémiens'') a také v řečtině (druhý výraz zní γύφτος) poukazuje označení na dříve rozšířený ale mylný názor, že Romové a další jejich skupiny a podskupiny pocházejí z [[Egypt]]a. Francouzský název odkazuje na jejich příchod z Bohemie (Čech).
+==Historické užití==
+Nejstarší dochovaný český záznam tohoto slova pochází z roku 1416, ačkoliv nelze vyloučit (a fakt, že soudobý kronikář necítil potřebu význam slova vysvětlit, to potvrzuje), že se používalo dlouho předtím: {{citát|Toho roku se po české zemi toulali cikáni a okrádali lidi.<ref>* {{Citace monografie
+| jméno =
+| příjmení =
+| odkaz na autora =
+| titul = Ze starých letopisů českých
+| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
+| místo = Praha
+| rok = 1980
+| kapitola= 1416, odst. 59
+| strany=50
+}}</ref>}}
 == Významy, použití dnes ==
 [[Soubor:Romani people Lviv Ukraine.jpg||thumb|Cikáni, [[Lvov]]]]
+V roce [[1971]] proběhl historicky první Mezinárodní romský sjezd (World Romani Congress), kde se Romové ze 14 zemí (včetně ČSSR) dohodli na používání slova Romové.<ref>{{cite journal |last=Guy |first=Will |year=2001 |title=Romani identity and post-Communist policy |journal=Between Past and Future: The Roma of Central and Eastern Europe|pages=19 |publisher=Univ of Hertfordshire Press|place=Hertfordshire |url=http://books.google.cz/books?id=lpBHAM3qafwC&lpg=PP1&pg=PA19#v=onepage&q&f=false |accessdate=8 September 2013|quote=This new dynamism inspired the foundation of other unprecedented organizations in the West, such as the Gypsy Council in Britain and Nordic Rom Council in Sweden and eventually led to the landmark first World Romani Congress, held in London in 1971 and attended by delegates from fourteen countries. The name Roma was preferred to variants of pejorative terms such as Gypsies, Zigeuner, etc., research comissions were established and in confirmations of the overtly nationalistic agenda, a flag and anthem were adopted.}}</ref> Od té doby se datuje Romský požadavek, aby byl tento název majoritou respektován. <ref name="pape">
-Použití výrazu cikán je neméně sporné jako i nejasnosti jeho vzniku, přičemž lze najít jak argumenty pro tak i proti. Na [[1. světový romský sjezd|sjezdu Romů]] v [[Londýn]]ě roku [[1971]] bylo usneseno, že by se mělo užívat označení Romové jako souhrnného názvu pro všechny skupiny.
+{{cite book|last=Pape|first=Iveta|title=Jak pracovat s romskými žáky - Příručka pro učitele a asistenty pedagogů|page=46
+| url=http://www.internetovekluby.cz/LinkClick.aspx?link=prirucka_jak_pracovat_s_romskymi_zaky_text_web.pdf&tabid=418|publisher=Slovo 21|year=2007|quote= Na tomto sjezdu se Romové usnesli, že označením příslušníků romského národa
+je etnonymum Rom a od té doby se datuje romský požadavek, aby tento fakt byl majoritou respektován. V Česku je běžně používáno označení „cikán“, přestože je toto označení většinou Romů vnímáno jako hanlivé. Jak řekl v roce 1990 v Československé televizi tehdejší předseda Romské občanské iniciativy (ROI) JUDr.Emil Ščuka: „Cikáni je označení deklasované sociální skupiny, Romové je označení národa“.}}</ref>
 I toto řešení je však zčásti nejednotné. Kritizována je hlavně skutečnost, že pojem Romové, pokud je užíván souhrnně, nerespektuje existenci jiných skupin cikánského národa. Název Romové, jakkoli zdánlivě [[politická korektnost|politicky korektní]], ve skutečnosti diskriminuje jiné.{{Fakt?}} Tento názor je zastáván silně v [[Německo|Německu]],{{Fakt?}} kde jej podporuje svaz ''Sinti Allianz Deutschland'' (jeden ze dvou cikánských svazů v Německu), který označení cikán považuje za neutrální a za správné, protože zahrnuje všechny cikánské národnostní skupiny.<ref>Viz např. ''Originalbrief der Sinti Allianz Deutschland an den Schweriner Landtag'' (Dopis Sinti Aliance zemskému parlament ve Šverínu, červenec 2010), online: [http://zigeunerinfo.de/sintiweb/index.php?action=posts&fid=2&tid=1153&PHPSESSID=7200e65602f2a7c2d3315a3abd84f8af zigeunerinfo.de/sintiweb] </ref>{{Fakt?}} Na webových stránkách Aliance se mj. píše: ''Zasazujeme se o to, aby ústřední památník evropským Cikánům, kteří byli pronásledováni nacionálně socialistickým režimem, byl zbudován pro všechny Cikány a ne jen pro Romy a Sinti.'' (''„Wir setzen uns dafür ein, daß das zentrale Mahnmal für die unter den Nationalsozialisten verfolgten Zigeuner Europas für alle Zigeuner errichtet wird und nicht nur für die Sinti und Roma.“'')<ref>Sinti Allianz Deutschland, Über uns, online: [http://deutschezigeuner.blogspot.de/ deutschezigeuner.blogspot.de]</ref>
+== Sebepojmenování romských skupin ==
-== Skupiny ==
+Ačkoliv ne všechny skupiny Romů označují sami sebe "Rom", ke společnému původu se hlásí všichni, hlavně jde-li o dichotomii Rom-[[gádžo]] (nerom).<ref>{{cite web|url=http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/artframe.pl?src=data/ethn/topics/names.cs.xml|title=Romové - subetnické skupiny|publisher=Karl-Franzens-Universität Graz|work=Rombase|year=2003|first=Hübshmanová|last=Milena|quote=Ačkoliv dnes existují v různých zemích světa Romové, kteří pro své společenství užívají autonym jiných (Sinti, Kale, Manuš, atd.), ke společnému původu a k základní identitě s Romy se hlásí všichni a to zejména, jde-li o dichotomii Rom-gádžo (nerom).}}</ref>
-Tradičně se cikánský národ dělí na dvě větve:{{Fakt?}} '''Romové''', původní cikánské obyvatelstvo přibližně ve východní Evropě, a '''Sinti''', kteří přišli do západní Evropy již ve středověku a dodnes zde žijí. Toto dělení je poněkud nepřesné. Mimo tyto dvě skupiny jsou uváděny i následující:
+K jiným používaným endonymům patří:
-* [[Jerli]], žijící převážně v [[Baltské státy|Pobaltí]], [[Bělorusko|Bělorusku]], [[Ukrajina|Ukrajině]] a v západním [[Rusko|Rusku]]{{Fakt?}}
+* [[Sintové]], žijící převážně v [[Německo|Německu]].<ref name="jurova_endonyma">{{cite journal |last=Jurová |first=Anna| title=From Leaving The Homeland to the First Assimilation Measures | year=2003|journal=ČAČIPEN PAL O ROMA - A Global Report on Roma in Slovakia |accessdate=September 7, 2013 | url=http://www.eurac.it/en/research/institutes/imr/Documents/romaglob_final.pdf‎ | pages=17|editor1-last=Vaščka|editor1-first=Michal|editor2-first=Martina|editor2-last=Jurásková|editor3-first=Tom|editor3-last=Nicholson|publisher=Institute for Public Affairs|place=Slovak Republic|quote=the Sinti lived in German territory, the Manusha in France, the Romanitsel in England, the Kale in Spain and Portugal, and the Kaale in Finland.}}</ref><ref name="rombase_sinti">{{cite web|url=http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/artframe.pl?src=data/ethn/topics/names.cs.xml|title=Romové - subetnické skupiny|publisher=Karl-Franzens-Universität Graz|work=Rombase|year=2003|first=Hübshmanová|last=Milena|quote=Autonymum Sinti pl. (Sinto sg.m., Sintica sg.f.) užívají příslušníci významného romského společenství, jehož převážný počet žije v Německu. Odtud také jedno z exonymních označení Sintů: "němečtí Cikáni/Romové". Ačkoliv Sintové o sobě nemluví jako o Romech, mají pro svůj jazyk adverbiální výraz romanes (/mluvit/ romsky).}}</ref> Sintové o sobě nemluví jako o Romech, ale svůj jazyk označují "romanes" ("mluvit romsky").<ref name="rombase_sinti" />
-* [[Kalé]], žijící ve [[Španělsko|Španělsku]], jižní [[Francie|Francii]] a ve [[Finsko|Finsku]]
+* [[Manušové]], zastoupeni převážně ve [[Francie|Francii]].<ref name="jurova_endonyma"/><ref name="rombase_manush">{{cite web|url=http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/artframe.pl?src=data/ethn/topics/names.cs.xml|title=Romové - subetnické skupiny|publisher=Karl-Franzens-Universität Graz|work=Rombase|year=2003|first=Hübshmanová|last=Milena|quote=Podskupinou Sintů jsou Manušové. Žijí převážně ve Francii.}}</ref> Manušové jsou podskupinou Sintů<ref name="rombase_manush"/>. Výraz "manuš" znamená v sanskrtu, novoindických jazycích a romštině "člověk", "manuša" znamená "lidé".<ref>{{cite web|url=http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/artframe.pl?src=data/ethn/topics/names.cs.xml|title=Romové - subetnické skupiny|publisher=Karl-Franzens-Universität Graz|work=Rombase|year=2003|first=Hübshmanová|last=Milena|quote=Etymologie jména Manuš je indická, výraz manuš znamená člověk (v sanskrtu, v novoindických jazycích i v romštině).}}</ref><ref>{{cite journal |last=Jurová |first=Anna| title=From Leaving The Homeland to the First Assimilation Measures | year=2003|journal=ČAČIPEN PAL O ROMA - A Global Report on Roma in Slovakia |accessdate=September 7, 2013 | url=http://www.eurac.it/en/research/institutes/imr/Documents/romaglob_final.pdf‎ | pages=17|editor1-last=Vaščka|editor1-first=Michal|editor2-first=Martina|editor2-last=Jurásková|editor3-first=Tom|editor3-last=Nicholson|publisher=Institute for Public Affairs|place=Slovak Republic|quote=The word “manush” is also included in all dialects of Romany. It means man, while “Manusha” equals people. This word has the same form and meaning in Sanskrit as well, and is almost identical in other Indian languages.}}</ref>
-* [[Kalderaš]], zastoupení v jihovýchodní Evropě{{Fakt?}}
+* [[Calé]] (či Kale), žijící ve [[Španělsko|Španělsku]] a [[Portugalsko|Portugalsku]]<ref name="jurova_endonyma"/><ref name="rombase_cale">{{cite web|url=http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/artframe.pl?src=data/ethn/topics/names.cs.xml|title=Romové - subetnické skupiny|publisher=Karl-Franzens-Universität Graz|work=Rombase|year=2003|first=Hübshmanová|last=Milena|quote=Jménem Cale (čti Kale) sami sebe označují Romové ve Španělsku. (...) tento výraz s významen "černý" (...)}}</ref> Kale znamená v romštině "černý".<ref name="rombase_cale"/> Pro svůj jazyk používají slovo "kale" a jedná se o pararomštinu.<ref>{{cite web|url=http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/artframe.pl?src=data/ethn/topics/names.cs.xml|title=Romové - subetnické skupiny|publisher=Karl-Franzens-Universität Graz|work=Rombase|year=2003|first=Hübshmanová|last=Milena|quote=Pro svůj jazyk užívají španělští Cale rovněž výraz cale. Jazyk cale je "pararomština", tj. romský etnolekt španělštiny - španělština obsahující romská slova a některá další specifika romštiny.}}</ref>
-* [[Lalleri]], žijící hlavně v [[Rakousko|Rakousku]]{{Fakt?}}
+* [[Kalé (Finsko)|Kalé]], žijící ve [[Finsko|Finsku]].<ref name="jurova_endonyma"/><ref>{{cite web|url=http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/artframe.pl?src=data/ethn/topics/names.cs.xml|title=Romové - subetnické skupiny|publisher=Karl-Franzens-Universität Graz|work=Rombase|year=2003|first=Hübshmanová|last=Milena|quote=Kale je autonymní označení užívané i Romy ve Finsku}}</ref>; stejné endonymum se španělskými Calé pravděpodobně vzniklo náhodně.<ref>{{cite web|url=http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/artframe.pl?src=data/ethn/topics/names.cs.xml|title=Romové - subetnické skupiny|publisher=Karl-Franzens-Universität Graz|work=Rombase|year=2003|first=Hübshmanová|last=Milena|quote=Španělští a finští Cale/Kale spolu nemají pravděpodobně nic společného a stejné autonymum vzniklo náhodně.}}</ref>
-* [[Lovara]], žijící v Rakousku, [[Maďarsko|Maďarsku]] a [[Slovensko|Slovensku]]{{Fakt?}}
+* [[Kalé (Wales)|Kalé]], žijící ve [[Wales|Walesu]], původem ze Španělska<ref>{{cite web|url=http://www.valleystream.co.uk/romany-welsh%20.htm|title=The Legend of the
-* [[Manuš]], zastoupeni ve Francii
+Romani Cymreig / Welsh Romani|work=Romani Cymru - Romany Wales Project|year=1980-2010|publisher=ValleyStream Media|quote=The Kale, who became the Welsh Gypsies, probably came from Spain, through France and landed in Cornwall, eventually making their way to Wales.}}</ref>
+* [[Romanichalové]] (čteno "Romaničelové"), žijící převážně ve [[Spojené království|Spojeném království]].<ref>{{cite web|url=http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/artframe.pl?src=data/ethn/topics/names.cs.xml|title=Romové - subetnické skupiny|publisher=Karl-Franzens-Universität Graz|work=Rombase|year=2003|first=Hübshmanová|last=Milena|quote=Romové v Anglii užívají autonyma Romanichels.}}</ref>
+Výše uvedené skupiny se dělí do ještě menších podskupin a rodů; například  [[Olašští Romové]] v České Republice představují asi 10% romské populace a nadále se dělí na [[Lovárové|Lováry]] (původně konští handlíři) a [[Kalderaši|Kalderaše]] (původně výrobci kotlů).<ref>{{Citace elektronické monografie
+ | příjmení = Horvátová
+ | jméno = Jana
+ | odkaz na autora =
+ | titul = Kapitoly z dějin Romů
+ | url = http://www.varianty.cz/cdrom/podkapitoly/d01kapitoly.pdf
+ | datum vydání = 2002
+ | datum aktualizace =
+ | datum přístupu =
+ | vydavatel = Lidové noviny
+ | místo = Praha
+ | jazyk = český
+ | stránky=63}}
+"Výraznou komunitu tvoří Romové olašští s asi 10 %, kteří se dále dělí na další skupiny, podskupiny a množství rodů. Zatímco jinde v Evropě najdeme rozličné olašské skupiny, u nás se v minulosti zpravidla objevovaly pouze dvě: Lovárové – koňští handlíři a Kalderaši – výrobci kotlů; v současné době žijí u nás většinou jen potomci někdejších Lovárů. I v rámci této komunity však dosud existuje jistá hierarchie podskupin a rodů."</ref>
 Národní skupina [[Jeniše]], často mylně zařazovaná do skupiny Romů, má s cikánským obyvatelstvem mnoho společných historických a sociologických stránek, jedná se však o samostatnou národní skupinu - která je ovšem jako taková úředně uznána jen ve Švýcarsku.<ref>Anerkennung als nationale Minderheit, BAK - Bundesamt für Kultur, online: [http://www.bak.admin.ch/kulturschaffen/04265/04266/index.html?lang=de www.bak.admin.ch]</ref>
+Všechny uvedené skupiny si ale v rámci základní dichotomie vůči neromům (gádžům) říkají Romové.<ref>{{cite web|url=http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/artframe.pl?src=data/ethn/topics/names.cs.xml|title=Romové - subetnické skupiny|publisher=Karl-Franzens-Universität Graz|work=Rombase|year=2003|first=Hübshmanová|last=Milena|quote=I když ze slova samého vyplývá jeho význam, přece zde chceme znovu zdůraznit jeden důležitý fakt, který byl implicitně zmíněn už výše: všichni Romové si v rámci základní dichotomie vůči neromům (gádžům) říkají Romové (dokonce i ti, kteří se jinak od ostatních Romů distancují autonymem Sinti, Cale, Manuš, atd.}}</ref>
 == Odkazy ==
@@ Řádek 85: / Řádek 135: @@
 * [[Romština]]
 * [[Dekáda rómské integrace]]
-* [[Romská hymna]]
 * [[Anticikanismus]]

Verze z 9. 9. 2013, 10:44

Šablona:Dlouhodobě polozamčeno

V Česku běžné označení Cikán pochází z řeckého slova "athinganoi" z 8. století^[1], které označovalo buď separátní heretickou sektu, nebo přímo samotné Romy.^[2]

S termínem "Cikáni" se Romové beze zbytku neztotožnili nikdy.^[3] V přeneseném významu jsou takto označováni lidé naplňující stereotypní představu cikána svými tělesnými nebo povahovými vlastnostmi.^[4]

Etymologie

Slovo cikán souvisí s možností záměny Romů se sektou athinganů (v 9. století v Frýgii), jejíž příslušníci se později přistěhovali mj. na Balkán; řecký název pro příslušníky této sekty zní Athinganoi.^[5]

Ostatní jazyky

Pojem cikán je velice podobný ve všech evropských jazycích:

cigán slovensky
Zigeuner německy,
zingaro italsky
cigano portugalsky
tsigane nebo také gitane francouzsky
Циганин / ciganin bulharsky
τσιγγάνος řecky
cygan polsky
ţigan rumunsky
Цыган / cygan rusky
циган / cyhan ukrajinsky
циган / cigan srbsky
zigenare švédsky
sigøyner norsky
cigány maďarsky
çingene turecky
čigāns lotyšsky
čigonas litevsky

Pouze ve španělštině (gitano), angličtině (gypsy), částečně francouzštině (gitane nebo bohémiens) a také v řečtině (druhý výraz zní γύφτος) poukazuje označení na dříve rozšířený ale mylný názor, že Romové a další jejich skupiny a podskupiny pocházejí z Egypta. Francouzský název odkazuje na jejich příchod z Bohemie (Čech).

Historické užití

Nejstarší dochovaný český záznam tohoto slova pochází z roku 1416, ačkoliv nelze vyloučit (a fakt, že soudobý kronikář necítil potřebu význam slova vysvětlit, to potvrzuje), že se používalo dlouho předtím:

„

Toho roku se po české zemi toulali cikáni a okrádali lidi.^[6]

“

Významy, použití dnes

V roce 1971 proběhl historicky první Mezinárodní romský sjezd (World Romani Congress), kde se Romové ze 14 zemí (včetně ČSSR) dohodli na používání slova Romové.^[7] Od té doby se datuje Romský požadavek, aby byl tento název majoritou respektován. ^[8]

I toto řešení je však zčásti nejednotné. Kritizována je hlavně skutečnost, že pojem Romové, pokud je užíván souhrnně, nerespektuje existenci jiných skupin cikánského národa. Název Romové, jakkoli zdánlivě politicky korektní, ve skutečnosti diskriminuje jiné.^{[[[Wikipedie:Ověřitelnost|<span class="doplnte-zdroj" title="Je potřeba doložit zdroj předchozího tvrzení, označeno Chyba: neplatný čas">zdroj⁠?]]]} Tento názor je zastáván silně v Německu,^{[[[Wikipedie:Ověřitelnost|<span class="doplnte-zdroj" title="Je potřeba doložit zdroj předchozího tvrzení, označeno Chyba: neplatný čas">zdroj⁠?]]]} kde jej podporuje svaz Sinti Allianz Deutschland (jeden ze dvou cikánských svazů v Německu), který označení cikán považuje za neutrální a za správné, protože zahrnuje všechny cikánské národnostní skupiny.^[9]^{[[[Wikipedie:Ověřitelnost|<span class="doplnte-zdroj" title="Je potřeba doložit zdroj předchozího tvrzení, označeno Chyba: neplatný čas">zdroj⁠?]]]} Na webových stránkách Aliance se mj. píše: Zasazujeme se o to, aby ústřední památník evropským Cikánům, kteří byli pronásledováni nacionálně socialistickým režimem, byl zbudován pro všechny Cikány a ne jen pro Romy a Sinti. („Wir setzen uns dafür ein, daß das zentrale Mahnmal für die unter den Nationalsozialisten verfolgten Zigeuner Europas für alle Zigeuner errichtet wird und nicht nur für die Sinti und Roma.“)^[10]

Sebepojmenování romských skupin

Ačkoliv ne všechny skupiny Romů označují sami sebe "Rom", ke společnému původu se hlásí všichni, hlavně jde-li o dichotomii Rom-gádžo (nerom).^[11]

K jiným používaným endonymům patří:

Sintové, žijící převážně v Německu.^[12]^[13] Sintové o sobě nemluví jako o Romech, ale svůj jazyk označují "romanes" ("mluvit romsky").^[13]
Manušové, zastoupeni převážně ve Francii.^[12]^[14] Manušové jsou podskupinou Sintů^[14]. Výraz "manuš" znamená v sanskrtu, novoindických jazycích a romštině "člověk", "manuša" znamená "lidé".^[15]^[16]
Calé (či Kale), žijící ve Španělsku a Portugalsku^[12]^[17] Kale znamená v romštině "černý".^[17] Pro svůj jazyk používají slovo "kale" a jedná se o pararomštinu.^[18]
Kalé, žijící ve Finsku.^[12]^[19]; stejné endonymum se španělskými Calé pravděpodobně vzniklo náhodně.^[20]
Kalé, žijící ve Walesu, původem ze Španělska^[21]
Romanichalové (čteno "Romaničelové"), žijící převážně ve Spojeném království.^[22]

Výše uvedené skupiny se dělí do ještě menších podskupin a rodů; například Olašští Romové v České Republice představují asi 10% romské populace a nadále se dělí na Lováry (původně konští handlíři) a Kalderaše (původně výrobci kotlů).^[23]

Národní skupina Jeniše, často mylně zařazovaná do skupiny Romů, má s cikánským obyvatelstvem mnoho společných historických a sociologických stránek, jedná se však o samostatnou národní skupinu - která je ovšem jako taková úředně uznána jen ve Švýcarsku.^[24]

Všechny uvedené skupiny si ale v rámci základní dichotomie vůči neromům (gádžům) říkají Romové.^[25]

Odkazy

Související články

Obrázky, zvuky či videa k tématu Cikáni na Wikimedia Commons

Poznámky

↑ Alinčová, Milena et. al. Původ názvů Rom-Cikán. Interkulturní vzdělávání - příručka nejen přo středoškolské pedagogy. Člověk v tísni. S. 194. Dostupné online [cit. 8 September 2013]. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ HORVÁTOVÁ, Jana. Kapitoly z dějin Romů [online]. Praha: Lidové noviny, 2002. S. 11. Dostupné online. (český) "Podle některých badatelů bylo slovo Athinganoi označením pro příslušníky cizí heretické sekty, která se v oblasti Malé Asie věnovala věštění a černé magii. Romové měli být s touto sektou omylem ztotožněni, neboť se stejně jako oni věnovali magii, vzhledem se výrazně odlišovali od místního obyvatelstva, a navíc přicházeli ze stejné oblasti. Pobytem na maloasijském území mohli Romové převzít některé prvky místní kultury a zvyklosti, které byly typické i pro sektu Athinganů. Je však také možné, jak míní někteří byzantologové, že termínem Athinganoi byli od počátku nazýváni právě Romové."
↑ HORVÁTOVÁ, Jana. Kapitoly z dějin Romů [online]. Praha: Lidové noviny, 2002. S. 11. Dostupné online. (český) "Pro vztah většiny k romské menšině je příznačné, že tímto termínem byli Romové nazýváni svým okolím, aniž by jej sami vytvořili, nebo alespoň posléze akceptovali; s názvem Cikán se Romové beze zbytku neztotožnili nikdy.."
↑ Slovník spisovné češtiny
↑ HORVÁTOVÁ, Jana. Kapitoly z dějin Romů [online]. Praha: Lidové noviny, 2002. Dostupné online. (český)
↑ * Ze starých letopisů českých. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1980. Kapitola 1416, odst. 59, s. 50.
↑ GUY, Will. Romani identity and post-Communist policy. Between Past and Future: The Roma of Central and Eastern Europe. Hertfordshire: Univ of Hertfordshire Press, 2001, s. 19. Dostupné online [cit. 8 September 2013]. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ PAPE, Iveta. Jak pracovat s romskými žáky - Příručka pro učitele a asistenty pedagogů. [s.l.]: Slovo 21, 2007. Dostupné online. S. 46. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Viz např. Originalbrief der Sinti Allianz Deutschland an den Schweriner Landtag (Dopis Sinti Aliance zemskému parlament ve Šverínu, červenec 2010), online: zigeunerinfo.de/sintiweb
↑ Sinti Allianz Deutschland, Über uns, online: deutschezigeuner.blogspot.de
↑ MILENA, Hübshmanová. Romové - subetnické skupiny [online]. Karl-Franzens-Universität Graz, 2003. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ ^a ^b ^c ^d JUROVÁ, Anna. From Leaving The Homeland to the First Assimilation Measures. Redakce Vaščka Michal. ČAČIPEN PAL O ROMA - A Global Report on Roma in Slovakia. Slovak Republic: Institute for Public Affairs, 2003, s. 17. Dostupné online [cit. September 7, 2013]. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ ^a ^b MILENA, Hübshmanová. Romové - subetnické skupiny [online]. Karl-Franzens-Universität Graz, 2003. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ ^a ^b MILENA, Hübshmanová. Romové - subetnické skupiny [online]. Karl-Franzens-Universität Graz, 2003. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ MILENA, Hübshmanová. Romové - subetnické skupiny [online]. Karl-Franzens-Universität Graz, 2003. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ JUROVÁ, Anna. From Leaving The Homeland to the First Assimilation Measures. Redakce Vaščka Michal. ČAČIPEN PAL O ROMA - A Global Report on Roma in Slovakia. Slovak Republic: Institute for Public Affairs, 2003, s. 17. Dostupné online [cit. September 7, 2013]. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ ^a ^b MILENA, Hübshmanová. Romové - subetnické skupiny [online]. Karl-Franzens-Universität Graz, 2003. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ MILENA, Hübshmanová. Romové - subetnické skupiny [online]. Karl-Franzens-Universität Graz, 2003. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ MILENA, Hübshmanová. Romové - subetnické skupiny [online]. Karl-Franzens-Universität Graz, 2003. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ MILENA, Hübshmanová. Romové - subetnické skupiny [online]. Karl-Franzens-Universität Graz, 2003. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ The Legend of the Romani Cymreig / Welsh Romani [online]. ValleyStream Media, 1980-2010. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ MILENA, Hübshmanová. Romové - subetnické skupiny [online]. Karl-Franzens-Universität Graz, 2003. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ HORVÁTOVÁ, Jana. Kapitoly z dějin Romů [online]. Praha: Lidové noviny, 2002. S. 63. Dostupné online. (český) "Výraznou komunitu tvoří Romové olašští s asi 10 %, kteří se dále dělí na další skupiny, podskupiny a množství rodů. Zatímco jinde v Evropě najdeme rozličné olašské skupiny, u nás se v minulosti zpravidla objevovaly pouze dvě: Lovárové – koňští handlíři a Kalderaši – výrobci kotlů; v současné době žijí u nás většinou jen potomci někdejších Lovárů. I v rámci této komunity však dosud existuje jistá hierarchie podskupin a rodů."
↑ Anerkennung als nationale Minderheit, BAK - Bundesamt für Kultur, online: www.bak.admin.ch
↑ MILENA, Hübshmanová. Romové - subetnické skupiny [online]. Karl-Franzens-Universität Graz, 2003. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Literatura

Encyklopedické heslo Cikáni v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

WERNER, Cohn. Cikáni. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009. 61 s. ISBN 978-80-7419-008-7.
WINTER, Zikmund. Kulturní obraz českých měst : Život veřejný v 15. a 16. věku : mezi roky 1420-1620. Praha: Matice česká, 1892. Dostupné online. Kapitola O chudině a tuláctvu - cikáni, s. 132-134.

Externí odkazy

CHYBA: {{Wikicitáty}} — Chybí některý z parametrů „dílo“, „kategorie“, „osoba“, „téma“.

[1] Alinčová, Milena et. al. Původ názvů Rom-Cikán. Interkulturní vzdělávání - příručka nejen přo středoškolské pedagogy. Člověk v tísni. S. 194. Dostupné online [cit. 8 September 2013]. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

[2] HORVÁTOVÁ, Jana. Kapitoly z dějin Romů [online]. Praha: Lidové noviny, 2002. S. 11. Dostupné online. (český) "Podle některých badatelů bylo slovo Athinganoi označením pro příslušníky cizí heretické sekty, která se v oblasti Malé Asie věnovala věštění a černé magii. Romové měli být s touto sektou omylem ztotožněni, neboť se stejně jako oni věnovali magii, vzhledem se výrazně odlišovali od místního obyvatelstva, a navíc přicházeli ze stejné oblasti. Pobytem na maloasijském území mohli Romové převzít některé prvky místní kultury a zvyklosti, které byly typické i pro sektu Athinganů. Je však také možné, jak míní někteří byzantologové, že termínem Athinganoi byli od počátku nazýváni právě Romové."

[3] HORVÁTOVÁ, Jana. Kapitoly z dějin Romů [online]. Praha: Lidové noviny, 2002. S. 11. Dostupné online. (český) "Pro vztah většiny k romské menšině je příznačné, že tímto termínem byli Romové nazýváni svým okolím, aniž by jej sami vytvořili, nebo alespoň posléze akceptovali; s názvem Cikán se Romové beze zbytku neztotožnili nikdy.."

[4] Slovník spisovné češtiny

[5] HORVÁTOVÁ, Jana. Kapitoly z dějin Romů [online]. Praha: Lidové noviny, 2002. Dostupné online. (český)

[6] * Ze starých letopisů českých. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1980. Kapitola 1416, odst. 59, s. 50.

[7] GUY, Will. Romani identity and post-Communist policy. Between Past and Future: The Roma of Central and Eastern Europe. Hertfordshire: Univ of Hertfordshire Press, 2001, s. 19. Dostupné online [cit. 8 September 2013]. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

[pape-8] PAPE, Iveta. Jak pracovat s romskými žáky - Příručka pro učitele a asistenty pedagogů. [s.l.]: Slovo 21, 2007. Dostupné online. S. 46. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

[9] Viz např. Originalbrief der Sinti Allianz Deutschland an den Schweriner Landtag (Dopis Sinti Aliance zemskému parlament ve Šverínu, červenec 2010), online: zigeunerinfo.de/sintiweb

[10] Sinti Allianz Deutschland, Über uns, online: deutschezigeuner.blogspot.de

[11] MILENA, Hübshmanová. Romové - subetnické skupiny [online]. Karl-Franzens-Universität Graz, 2003. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

[jurova_endonyma-12] JUROVÁ, Anna. From Leaving The Homeland to the First Assimilation Measures. Redakce Vaščka Michal. ČAČIPEN PAL O ROMA - A Global Report on Roma in Slovakia. Slovak Republic: Institute for Public Affairs, 2003, s. 17. Dostupné online [cit. September 7, 2013]. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

[rombase_sinti-13] MILENA, Hübshmanová. Romové - subetnické skupiny [online]. Karl-Franzens-Universität Graz, 2003. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

[rombase_manush-14] MILENA, Hübshmanová. Romové - subetnické skupiny [online]. Karl-Franzens-Universität Graz, 2003. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

[15] MILENA, Hübshmanová. Romové - subetnické skupiny [online]. Karl-Franzens-Universität Graz, 2003. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

[16] JUROVÁ, Anna. From Leaving The Homeland to the First Assimilation Measures. Redakce Vaščka Michal. ČAČIPEN PAL O ROMA - A Global Report on Roma in Slovakia. Slovak Republic: Institute for Public Affairs, 2003, s. 17. Dostupné online [cit. September 7, 2013]. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

[rombase_cale-17] MILENA, Hübshmanová. Romové - subetnické skupiny [online]. Karl-Franzens-Universität Graz, 2003. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

[18] MILENA, Hübshmanová. Romové - subetnické skupiny [online]. Karl-Franzens-Universität Graz, 2003. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

[19] MILENA, Hübshmanová. Romové - subetnické skupiny [online]. Karl-Franzens-Universität Graz, 2003. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

[20] MILENA, Hübshmanová. Romové - subetnické skupiny [online]. Karl-Franzens-Universität Graz, 2003. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

[21] The Legend of the Romani Cymreig / Welsh Romani [online]. ValleyStream Media, 1980-2010. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

[22] MILENA, Hübshmanová. Romové - subetnické skupiny [online]. Karl-Franzens-Universität Graz, 2003. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

[23] HORVÁTOVÁ, Jana. Kapitoly z dějin Romů [online]. Praha: Lidové noviny, 2002. S. 63. Dostupné online. (český) "Výraznou komunitu tvoří Romové olašští s asi 10 %, kteří se dále dělí na další skupiny, podskupiny a množství rodů. Zatímco jinde v Evropě najdeme rozličné olašské skupiny, u nás se v minulosti zpravidla objevovaly pouze dvě: Lovárové – koňští handlíři a Kalderaši – výrobci kotlů; v současné době žijí u nás většinou jen potomci někdejších Lovárů. I v rámci této komunity však dosud existuje jistá hierarchie podskupin a rodů."

[24] Anerkennung als nationale Minderheit, BAK - Bundesamt für Kultur, online: www.bak.admin.ch

[25] MILENA, Hübshmanová. Romové - subetnické skupiny [online]. Karl-Franzens-Universität Graz, 2003. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

[21]

[22]

[23]

[24]

[25]

Zdroj dat	cs.wikipedia.org
Originál	cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php

Cikáni: Porovnání verzí

Verze z 9. 9. 2013, 10:44

Etymologie

Ostatní jazyky

Historické užití

Významy, použití dnes

Sebepojmenování romských skupin

Odkazy

Související články

Poznámky

Literatura

Externí odkazy

Kalkulačka - Výpočet

Banky a Bankomaty

Práce - Volná místa

Dávky a příspěvky

Investice

Drahé kovy

Podnikání

Další odkazy

English version