Kostel svatého Petra a Pavla (Horažďovice): Porovnání verzí

Tato stránka je ve výstavbě v rámci projektu Studenti píší Wikipedii

Tato stránka je v současnosti upravována začínajícím editorem. Jste vítáni, abyste při této činnosti byli nápomocni vlastními editacemi. Případně můžete najít vkladatele této šablony v historii, pokud mu chcete poradit s editováním článku či s jeho obsahem.
Předpokládaný termín dokončení: 30. 5. 2014 | Podprogram: Education Program:České vysoké učení technické/Dějiny architektury II (2013-2014)

---

Tato šablona je určena pro užití v řádu dní. Pokud od poslední editace uplynula doba delší než týden, neváhejte šablonu odstranit.

Kostel svatého Petra a Pavla
Exteriér kostela
Místo
Stát	[[Soubor:Flag of Česko.svg|22x15px|border|Česko]] [[Česko]]
Obec	Horažďovice
Souřadnice	49°19′14,88″ s. š., 13°41′57,84″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	českobudějovická
Vikariát	Sušice-Nepomuk
Farnost	Horažďovice
Zasvěcení	svátek svatých Petra a Pavla
Architektonický popis
Stavební sloh	jagellonská gotika
Výstavba	cca 1260
Specifikace
Délka	46,5 m.
Další informace
Adresa	Hradební ul., Horažďovice
Ulice	Mírové náměstí
Kód památky	21979/4-2912 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gotický kostel svatého Petra a Pavla se nachází v Horažďovicích v jihozápadních Čechách. Byl založen kolem roku 1260 za Bavora II. pána ze Strakonic a Bavorova. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1]

Historie

Kostel byl založen v letech 1260-73 současně se založením města. Rozestavěný kostel dokončili johanité v první čtvrtině 14. století. Věž hranolového tvaru byla upravena roku 1454. Roku 1729 bylo přistavěno šnekové schodiště na věž. Jak vypadala věž dříve není známo. Při obléhání roku 1619 bylo město vypáleno a shořela i věž v horní části. Tím byly zničeny i zvony a orloj. Roku 1627 zničil věž další požár a oprava se uskutečnila za velkopřevora Hraběte Ditrichštejna roku 1729. Roku 1741 byla věž restaurována podle plánu stavitele Václava Germáře. Uprostřed věže byla lucerna s cimbálem, ale později roku 1837 hrozilo spadnutí odvážné stavby a ta musela být sňata. Poslední výmalba proběhla v letech 1968 - 1969. Výměna části krovu proběhla v roce 1975.

Dispozice

Kostel je bazilikální trojlodní. Presbytář je zakončen pětibokým závěrem. Po obou stranách jsou místnosti: sakristie (nad ní klenotnice) a na druhé straně kaple Sv. Barbory (nad ní je klenutá místnost, která tvoří patro věže. Hlavní loď je v šířce presbytáře a to je 7,5 metru. Lodě vedlejší jsou v šíři 4 metry a od hlavní lodi odděleny deseti pilíři. Ty jsou od sebe vzdálené 3,8 metru a vysoké 5 metrů. Délka bočních lodí je 28 metrů. Celková vnitřní délka chrámu je 46,5 metru.

• 
  Kostel sv. Petra a Pavla (Horažďovice) - půdorys

Architektura

Západní průčelí je završené vysokou štítovou zdí s oknem a je podepřeno průchozími půloblouky z lomového kamene.

Na nárožích presbytáře jsou dvakrát odstupněné opěrné pilíře. Presbytář je zaklenut dvěma poli a kápěmi závěru křížové klenby. Ta se sbíhá na štíhlé půlválcové přípory s kalichovitými hlavicemi. Konzoly jsou s geometrickým dekorem a konzolky s římsami jsou půlvejčité. Po obou stranách presbytáře jsou portálky profilované vejcovcem. Na epištolní straně (při pohledu k oltáří vpravo) se nachází sedile o třech místech, které sloužilo k posazení duchovních a dalších přisluhujících. Sedile má 3 výrazně gotické kružby. Protože je presbytář nejvýznamnější částí kostela byl akcentován bohatšími architektonickými prvky příznačnými pro gotiku. Jsou to hlavně okenní kružby a válcové přípory nesoucí klenbu. Ke klasické gotice se hlásí i jeho půdorysné a prostorové dispozice. Hlavice, které ukončují přípory jsou obohacené drobnými konzolkami. Na ne nasedají náběhy klenebních žeber, které jsou podobné k chóru dominikánckého kostela v Českých Budějovicích. Podobné řešení se nachází i v chóru klášterního kostela v dolnorakouském Heiligenkreuzu.

V západní části lodi je kruchta na šesti pilířích, podklenutá křízovými klenbami na kamených pásech. Prostor na tribuně byl přístupný od západu portálkem. Část jeho ostění je stále rozeznatelná na vnější líci západního průčelí kostela. Na severní a jižní straně se nacházejí arkády, které jsou přístupné z schodiště ke kruchtě.

Do bočních lodí se loď hlavní otevírá arkádami s hrotitými oblouky, které spočívájí na těžkých hranolových pilířích.

Klenba

Klenba obou postranních lodí ukazuje na původní stavbu. Je zde 12 polí křížových kleneb člěnených příčnými pásy bez žeber. Hlavní loď je členěna na 6 lodí s příčnými pásy a žebry jednoduše vyžlabenými. Protínají se v kruhových svornicích na vrcholu klenby. Klínová, po stranách vyžlabená žebra u klenby presbytáře vystupují na kalichovitých hlavicích oblých konzolových příporách.

Výška křížové klenby je 5,75 metru. Výška presbytáře je 13 metrů. Výška lodi je 13,75 metru.

Okna

Jsou zde okna dvojího typu. Hlavní loď má po čtyřech eliptických oknech na každé straně v nejvyšší části klenby. Okna jsou velká 1,2 x 1,5 metru. Druhým typem jsou okna přízemí a okna osvětlující kruchty, která jsou pravoúhlá velikosti 5 x 1,5 metru a jsou ukončena stlačeným obloukem. Těchto oken je 14. V západním zcela holém štítu je jedno gotické okno 3 metry vysoké. Při obnově vnějšku kostela byla na bočních lodích a tribunách nad nimi objevena špaletová lomená okna, která byla zazděná.

Kruchta

Kruchta (kůr) je 9,5 metru široká a 6,5 metru vysoká. Pod kruchtou jsou čtyři hlavní pilíře a 2 slabší, které jsou sklenuté jako u postranní lodi. Nachází se v zadní části kostela, jsou zde varhany. Kruchta je v tomto kostele jen přes jedno patro a nenavazuje na tribuny. Tribuny jsou přístupné samostatným vchodem ze schodiště a také jsou jen přes jedno patro. Tribuny byly dříve stavebně předchůdcem kruchty.

Podlaha

Podlaha je z větších žulových desek a v bočních lodích a pod kruchtou promísena náhrobními kameny, neboť sem bývala pohřbívána těla významných občanů města. Presbytář má podlahu vyvýšeno o jeden stupeň. Oltářní část je vyvýšena ještě o další tři stupně. Pod touto částí se nachází krypta.

Vybavení

Křtitelnice

Křtitelnice o kruhovém tvaru se nachází v pravé boční lodi. Je kamenná s gotickými znaky.

Kámen (Slicz z Drahenic)

Kámen je připojený k pilíři pravé boční lodi, je krásně tesán a je z červeného mramoru. Jedná se o figurální náhrobník Adama Šice z Drahonic z roku 1593.

Hlavní oltář

Má ráz pozdně barokní a je z roku 1775. Figurální výzdoba oltáře, sochy andělů a obou Sv. Janů jsou dobré barokní práce.

Socha Panny Marie

Jedná se o gotické dílo, které vzniklo kolem roku 1400.

Všechny řezby, otočný třídílný svatostánek a rám hlavního obrazu ukazují na vytříbený vkus své doby.

Část ostatního zařízení je od J. Hofmana z Rokycan z roku 1734: 2 protější boční oltáře sv. Františka a Anděla strážce, kazatelna, lavice, zpovědnice a dveře obou portálů v lodi.

Dva protější boční rozvilinové oltáře sv. Jana Nepomuckého a sv. Ludmily se současými obrazy pochází z 18. století. Z téže doby je také rozvilinový oltářík sv. Barbory se současným obrazem.

Věž

Nad kaplí Sv. Barbory je čtyřpatrová věž, která se během století značně změnila. Okno v prvním patře je pěkný kus gotické práce. Jak vypadala věž dříve není známo. Při obléhání shořela i věž v horní části. Tím byly zničeny i zvony a orloj. Roku 1627 zničil věž další požár a oprava se uskutečnila 1729. Roku 1741 byla věž restaurována podle plánu stavitele Václava Germáře. Uprostřed věže byla lucerna s cimbálem, ale později roku 1837 hrozilo spadnutí odvážné stavby a ta musela být sňata. Vstup na věž je umožněn z náměstí půlválcovitým přístavkem z roku 1729.

Fotogalerie

• 
  pohled na kostel a věž (sever)
• 
  pohled na věž a presbytář (východ)
• 
  jižní pohled
• 
  detailní pohled na věž
• 
  vedlejší loď - levá - severní
• 
  hlavní loď s presbytářem na východ
• 
  detail oltáře
• 
  pohled na varhany
• 
  detail kleneb a žeborví nad hlavní lodí
• 
  detail žebroví a oken
• 
  detail klenby nad vedlejšími loděmi
• 
  pohled na ochoz

Odkazy

Reference

Literatura

• JIŘÍ KUTHAN: Česká architektura v době posledních Přemyslovců, nakladatelství TINA Vimperk, 1994, vydání první
• DOBROSLAV LÍBAL: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek, nakladatelství Unicornis, Praha, 2001, vydání první, ISBN 80-901587-8-1
• KAREL KUČA: MĚSTA A MĚSTEČKA V ČECHÁCH, NA MORAVĚ A VE SLEZSKU II.díl: H-Kole, nakladatelství Libri, Praha, 1997, vydání první
• EMANUEL POCHE a kolektiv: Umělecké památky Čech 1 (A/J), nakladatelství Academia, Praha, 1977, vydání první

Externí odkazy

• http://www.bcb.cz/Katalog/Farnosti/farnost/HORAZDOVICE