{{Zdroj?}}e, úmaz nesouvisejícího, úmaz obecného zdroje a ExtOdk, odkazy, kategorie, odtučnění, úprava ExtOdk, napřímení odkazů |
|||
Řádek 12:
| druh popsal = ([[Persoon|Pers.]]) [[Elias Magnus Fries|Fr.]]
}}
'''Šťavnatka tečkovaná''' (''Hygrophorus pustulatus'') patří mezi [[jedlé houby]]. Typický je bílý [[výtrusný prach]]. Šťavnatku tečkovanou poznáme podle sbíhavých spodních lupenů na třeň.
== Popis ==
▲'''Klobouk''' je jemně šupinatý, šedý až šedohnědý. Šířka klobouku je 30-60 mm. V mládí houby je vyklenutý. V dospělosti šťavnatky je typická rýhovanost a zesvětlení okrajů klobouku.
| příjmení = L. Hagara, V. Antonín, J. Baier
| titul = Houby
Řádek 27 ⟶ 23:
| strany = 143
| isbn = 80-7151-259-1
}}</ref>{{Zdroj?}}
== Využití ==
Šťavnatka tečkovaná se řadí mezi jedlé houby. Využívaná je do směsí s jinými houbami, právě kvůli její nevýraznosti. Např. ([[penízovka sametová]] - ''Flammulina velutipes''). Energická hodnota je velmi vysoká. Proto je šťavnatku vhodné zařadit do našeho jídelníčku. Obsahuje [[
<ref>{{Citace monografie
| příjmení = J. Holec, A. Bielich, M. Beran
Řádek 39 ⟶ 35:
| strany = 622
| isbn = 978-80-200-2077-2
}}</ref>{{Zdroj?}}
== Výskyt ==
Šťavnatka tečkovaná nejraději roste ve skupinách ve vlhčích lokalitách
▲Šťavnatka tečkovaná nejraději roste ve skupinách ve vlhčích lokalitách '''od září do listopadu'''. Roste většinou ve skupinách v jehličnatých lesích pod smrky, ale můžeme ji objevit i v listnatých lesích pod dubem, bukem a lípou. Lze ji zaměnit za šťavnatku vonnou (''Hygrophorus agathosmus''). Šťavnatku vonnou poznáme podle chuti, připomínající hořké mandle. Pokud dojde k záměně nemusíme mít obavy. [[Šťavnatka vonná]] se také řadí mezi jedlé houby.
[[Kategorie:Jedlé houby]]▼
== Galerie ==
<gallery>
</gallery>
== Reference ==
Řádek 76 ⟶ 50:
== Externí odkazy ==
* [http://www.houbareni.cz/houba.php?id=634 Šťavnatka tečkovaná] v atlasu hub na Houbaření.cz
* [http://www.damyko.info/ForumB/viewtopic.php?p=225 Šťavnatka tečkovaná] na stránkách Domova Amatérských Mykologů
[[Kategorie:Jedlé houby]]
|
Verze z 27. 4. 2015, 11:07
Šťavnatka tečkovaná | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Třída | stopkovýtrusé (basidiomycetes) |
Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
Řád | Lupenotvaré (Agaricales) |
Čeleď | šťavnatkovité (Hygrophoraceae) |
Rod | Šťavnatka (Hygrophorus) |
Binomické jméno | |
Hygrophorus pustulatus (Pers.) Fr. | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šťavnatka tečkovaná (Hygrophorus pustulatus) patří mezi jedlé houby. Typický je bílý výtrusný prach. Šťavnatku tečkovanou poznáme podle sbíhavých spodních lupenů na třeň.
Popis
Šťavnatku tečkovanou pokrývají šupiny, které vedou až ke klobouku. Klobouk je jemně šupinatý, šedý až šedohnědý. Šířka klobouku je 30-60 mm. V mládí houby je vyklenutý. V dospělosti šťavnatky je typická rýhovanost a zesvětlení okrajů klobouku. Lupeny jsou bílé, řídké a sbíhavé na třeň. Třeň je bílá a pokrytá tmavými tečkami. Chuť i vůně je nevýrazná.[1][zdroj?]
Využití
Šťavnatka tečkovaná se řadí mezi jedlé houby. Využívaná je do směsí s jinými houbami, právě kvůli její nevýraznosti. Např. (penízovka sametová - Flammulina velutipes). Energická hodnota je velmi vysoká. Proto je šťavnatku vhodné zařadit do našeho jídelníčku. Obsahuje cukry, aminokyseliny, bílkoviny, minerály a 95% vody. Tyto látky jsou nezbytné pro naše tělo. Je známo, že nejvíce bílkovin obsahují právě plodnice. Po usušení hodnota bílkovin klesá pouze na 30%. Houby a tedy i šťavnatka tečkovaná obsahuje chitin (polysacharid), ten napomáhá k funkci střev a tím tedy i k trávení. [2][zdroj?]
Výskyt
Šťavnatka tečkovaná nejraději roste ve skupinách ve vlhčích lokalitách od září do listopadu. Roste většinou ve skupinách v jehličnatých lesích pod smrky, ale můžeme ji objevit i v listnatých lesích pod dubem, bukem a lípou. Lze ji zaměnit za šťavnatku vonnou (Hygrophorus agathosmus). Šťavnatku vonnou poznáme podle chuti, připomínající hořké mandle. Pokud dojde k záměně nemusíme mít obavy, šťavnatka vonná se také řadí mezi jedlé houby.
Galerie
-
Šťavnatka tečkovaná
-
Šťavnatka tečkovaná
Reference
- ↑ L. HAGARA, V. ANTONÍN, J. BAIER. Houby. Praha: AVENTINUM, 1999. ISBN 80-7151-259-1. S. 143.
- ↑ J. HOLEC, A. BIELICH, M. BERAN. Přehled hub střední Evropy. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2077-2. S. 622.
Externí odkazy
- Šťavnatka tečkovaná v atlasu hub na Houbaření.cz
- Šťavnatka tečkovaná na stránkách Domova Amatérských Mykologů
Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
---|---|
Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |