Šťavnatka tečkovaná: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
  | druh popsal = ([[Persoon|Pers.]]) [[Elias Magnus Fries|Fr.]]
 }}
 '''Šťavnatka tečkovaná''' (''Hygrophorus pustulatus'') patří mezi [[jedlé houby]]. Typický je bílý [[výtrusný prach]]. Šťavnatku tečkovanou poznáme podle sbíhavých spodních lupenů na třeň.
 == Popis ==
+Šťavnatku tečkovanou pokrývají šupiny, které vedou až ke klobouku. [[Klobouk (houby)|Klobouk]] je jemně šupinatý, šedý až šedohnědý. Šířka klobouku je 30-60 mm. V mládí houby je vyklenutý. V dospělosti šťavnatky je typická rýhovanost a zesvětlení okrajů klobouku. [[Lupen]]y jsou bílé, řídké a sbíhavé na třeň. [[Třeň]] je bílá a pokrytá tmavými tečkami. Chuť i vůně je nevýrazná.<ref>{{Citace monografie
-Šťavnatku tečkovanou pokrývají šupiny, které vedou až ke klobouku.
-'''Klobouk''' je jemně šupinatý, šedý až šedohnědý. Šířka klobouku je 30-60 mm. V mládí houby je vyklenutý. V dospělosti šťavnatky je typická rýhovanost a zesvětlení okrajů klobouku.
-'''Lupeny''' jsou bílé, řídké a sbíhavé na třeň.
-'''Třeň''' je bílá a pokrytá tmavými tečkami. Chuť i vůně je nevýrazná.<ref>{{Citace monografie
  | příjmení = L. Hagara, V. Antonín, J. Baier
  | titul = Houby
@@ Řádek 27: / Řádek 23: @@
  | strany = 143
  | isbn = 80-7151-259-1
-}}</ref>
+}}</ref>{{Zdroj?}}
 == Využití ==
-Šťavnatka tečkovaná se řadí mezi jedlé houby. Využívaná je do směsí s jinými houbami, právě kvůli její nevýraznosti. Např. ([[penízovka sametová]] - ''Flammulina velutipes''). Energická hodnota je velmi vysoká. Proto je šťavnatku vhodné zařadit do našeho jídelníčku. Obsahuje [[cukry]], [[aminokyseliny]], [[bílkoviny]], [[minerály]] a 95% vody. Tyto látky jsou nezbytné pro naše tělo. Je známo, že nejvíce bílkovin obsahují právě plodnice. Po usušení hodnota bílkovin klesá pouze na 30%. Houby a tedy i šťavnatka tečkovaná obsahuje [[chitin]] (polysacharid), ten napomáhá k funkci střev a tím tedy i k trávení.
+Šťavnatka tečkovaná se řadí mezi jedlé houby. Využívaná je do směsí s jinými houbami, právě kvůli její nevýraznosti. Např. ([[penízovka sametová]] - ''Flammulina velutipes''). Energická hodnota je velmi vysoká. Proto je šťavnatku vhodné zařadit do našeho jídelníčku. Obsahuje [[cukr]]y, [[Aminokyselina|aminokyseliny]], [[Bílkovina|bílkoviny]], [[Minerál|minerály]] a 95% vody. Tyto látky jsou nezbytné pro naše tělo. Je známo, že nejvíce bílkovin obsahují právě plodnice. Po usušení hodnota bílkovin klesá pouze na 30%. Houby a tedy i šťavnatka tečkovaná obsahuje [[chitin]] (polysacharid), ten napomáhá k funkci střev a tím tedy i k trávení.
 <ref>{{Citace monografie
  | příjmení = J. Holec, A. Bielich, M. Beran
@@ Řádek 39: / Řádek 35: @@
  | strany = 622
  | isbn = 978-80-200-2077-2
-}}</ref>
+}}</ref>{{Zdroj?}}
-==Výskyt==
+== Výskyt ==
+Šťavnatka tečkovaná nejraději roste ve skupinách ve vlhčích lokalitách od září do listopadu. Roste většinou ve skupinách v jehličnatých lesích pod smrky, ale můžeme ji objevit i v listnatých lesích pod dubem, bukem a lípou. Lze ji zaměnit za [[Šťavnatku vonná|šťavnatku vonnou]] (''Hygrophorus agathosmus''). Šťavnatku vonnou poznáme podle chuti, připomínající hořké mandle. Pokud dojde k záměně nemusíme mít obavy, šťavnatka vonná se také řadí mezi jedlé houby.
-Šťavnatka tečkovaná nejraději roste ve skupinách ve vlhčích lokalitách '''od září do listopadu'''. Roste většinou ve skupinách v jehličnatých lesích pod smrky, ale můžeme ji objevit i v listnatých lesích pod dubem, bukem a lípou. Lze ji zaměnit za šťavnatku vonnou (''Hygrophorus agathosmus''). Šťavnatku vonnou poznáme podle chuti, připomínající hořké mandle. Pokud dojde k záměně nemusíme mít obavy. [[Šťavnatka vonná]] se také řadí mezi jedlé houby.
-K nejvyhledávanějším druhům patří '''[[Šťavnatka pomrazka]]''' a '''[[Šťavnatka modřínová]]'''.
-<ref>{{Citace monografie
- | příjmení = J. Holec & M. Beran
- | titul = Červený seznam hub (makromycetů) České republiky
- | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
- | místo = Praha
- | rok = 2006
- | strany = 280
- | isbn = ISBN 80-87051-02-5
-}}</ref>
-[[Kategorie:Jedlé houby]]
 == Galerie ==
 <gallery>
-File:Hygrophorus.pustulatus2.-.lindsey.jpg|Šťavnatka tečkovaná
+Soubor:Hygrophorus.pustulatus2.-.lindsey.jpg|Šťavnatka tečkovaná
-File:Hygrophorus.pustulatus3.-.lindsey.jpg|Šťavnatka tečkovaná
+Soubor:Hygrophorus.pustulatus3.-.lindsey.jpg|Šťavnatka tečkovaná
-File:Hygrophorus hypothejus.jpg|Šťavnatka pomrazka
 </gallery>
-<ref>{{Citace monografie
- | příjmení = L. Hagara
- | titul = Atlas hub
- | vydavatel = Neografia
- | rok = 1993
- | isbn = ISBN: 8088892368
-}}</ref>
 == Reference ==
@@ Řádek 76: / Řádek 50: @@
 == Externí odkazy ==
-* http://www.houbareni.cz/houba.php?id=634
+* [http://www.houbareni.cz/houba.php?id=634 Šťavnatka tečkovaná] v atlasu hub na Houbaření.cz
-* http://www.damyko.info/ForumB/viewtopic.php?p=225
+* [http://www.damyko.info/ForumB/viewtopic.php?p=225 Šťavnatka tečkovaná] na stránkách Domova Amatérských Mykologů
-* http://www.naturfoto.cz/
+[[Kategorie:Šťavnatkovité]]
 [[Kategorie:Jedlé houby]]

Verze z 27. 4. 2015, 11:07

Šťavnatka tečkovaná

Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi)
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída	stopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřída	houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád	Lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď	šťavnatkovité (Hygrophoraceae)
Rod	Šťavnatka (Hygrophorus)
Binomické jméno
Hygrophorus pustulatus (Pers.) Fr.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šťavnatka tečkovaná (Hygrophorus pustulatus) patří mezi jedlé houby. Typický je bílý výtrusný prach. Šťavnatku tečkovanou poznáme podle sbíhavých spodních lupenů na třeň.

Popis

Šťavnatku tečkovanou pokrývají šupiny, které vedou až ke klobouku. Klobouk je jemně šupinatý, šedý až šedohnědý. Šířka klobouku je 30-60 mm. V mládí houby je vyklenutý. V dospělosti šťavnatky je typická rýhovanost a zesvětlení okrajů klobouku. Lupeny jsou bílé, řídké a sbíhavé na třeň. Třeň je bílá a pokrytá tmavými tečkami. Chuť i vůně je nevýrazná.^[1]^[zdroj?]

Využití

Šťavnatka tečkovaná se řadí mezi jedlé houby. Využívaná je do směsí s jinými houbami, právě kvůli její nevýraznosti. Např. (penízovka sametová - Flammulina velutipes). Energická hodnota je velmi vysoká. Proto je šťavnatku vhodné zařadit do našeho jídelníčku. Obsahuje cukry, aminokyseliny, bílkoviny, minerály a 95% vody. Tyto látky jsou nezbytné pro naše tělo. Je známo, že nejvíce bílkovin obsahují právě plodnice. Po usušení hodnota bílkovin klesá pouze na 30%. Houby a tedy i šťavnatka tečkovaná obsahuje chitin (polysacharid), ten napomáhá k funkci střev a tím tedy i k trávení. ^[2]^[zdroj?]

Výskyt

Šťavnatka tečkovaná nejraději roste ve skupinách ve vlhčích lokalitách od září do listopadu. Roste většinou ve skupinách v jehličnatých lesích pod smrky, ale můžeme ji objevit i v listnatých lesích pod dubem, bukem a lípou. Lze ji zaměnit za šťavnatku vonnou (Hygrophorus agathosmus). Šťavnatku vonnou poznáme podle chuti, připomínající hořké mandle. Pokud dojde k záměně nemusíme mít obavy, šťavnatka vonná se také řadí mezi jedlé houby.

Galerie

Šťavnatka tečkovaná
Šťavnatka tečkovaná

Reference

↑ L. HAGARA, V. ANTONÍN, J. BAIER. Houby. Praha: AVENTINUM, 1999. ISBN 80-7151-259-1. S. 143.
↑ J. HOLEC, A. BIELICH, M. BERAN. Přehled hub střední Evropy. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2077-2. S. 622.

Externí odkazy

Šťavnatka tečkovaná v atlasu hub na Houbaření.cz
Šťavnatka tečkovaná na stránkách Domova Amatérských Mykologů

[1] L. HAGARA, V. ANTONÍN, J. BAIER. Houby. Praha: AVENTINUM, 1999. ISBN 80-7151-259-1. S. 143.

[2] J. HOLEC, A. BIELICH, M. BERAN. Přehled hub střední Evropy. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2077-2. S. 622.

[1]

[2]

Zdroj dat	cs.wikipedia.org
Originál	cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php

Šťavnatka tečkovaná: Porovnání verzí

Verze z 27. 4. 2015, 11:07

Popis

Využití

Výskyt

Galerie

Reference

Externí odkazy

Kalkulačka - Výpočet

Banky a Bankomaty

Práce - Volná místa

Dávky a příspěvky

Investice

Drahé kovy

Podnikání

Další odkazy

English version