překlad článku sk:Tisza-tó udělátkem Česko-slovenské Wikipedie |
m Robot: přidáno {{Problém s autorským právem}}; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Problém s autorským právem}} |
|||
{{Infobox - jezero |
{{Infobox - jezero |
||
| velikost obrázku = |
| velikost obrázku = |
||
| Řádek 35: | Řádek 36: | ||
Vzniklo z důvodu protipovodňové ochrany, jakož i pro lepší fungování zemědělství v nížině, když se vybudovala v [[Kisköre]] v roce 1973 elektrárna s přehradou. Naplnění přehrady skončilo v roce 1990. |
Vzniklo z důvodu protipovodňové ochrany, jakož i pro lepší fungování zemědělství v nížině, když se vybudovala v [[Kisköre]] v roce 1973 elektrárna s přehradou. Naplnění přehrady skončilo v roce 1990. |
||
Jezero o rozloze 127 km² se stalo druhým největším maďarským jezerem po [[Balaton |
Jezero o rozloze 127 km² se stalo druhým největším maďarským jezerem po [[Balaton]]u. Je 27km dlouhé s průměrnou hloubkou 1,3 m. Největší hloubka jezera je 17 metrů a nacházejí se v něm ostrovy o rozloze 43km². |
||
== Současné využití == |
== Současné využití == |
||
Verze z 13. 8. 2016, 19:42
Tisza-tó nebo Kiskörei-víztározó, někdy též jezero Tisa je vodní nádrž, svou rozlohou druhé největší jezero v Maďarsku a největší uměle vytvořené.
Poloha
Tisza-tó leží uprostřed Velké uherské nížiny. Jeho největší část se rozprostírá na území Hevešské župy, menší objemy se nacházejí i v Boršodsko-Abaúj-Zemplínské a Jasovsko-velkokumánsko-solnocké župě, přičemž východně od Tisza-tó se rozprostírá Národní park Hortobágy v župě Hajdú-Bihar.
Vzniklo z důvodu protipovodňové ochrany, jakož i pro lepší fungování zemědělství v nížině, když se vybudovala v Kisköre v roce 1973 elektrárna s přehradou. Naplnění přehrady skončilo v roce 1990.
Jezero o rozloze 127 km² se stalo druhým největším maďarským jezerem po Balatonu. Je 27km dlouhé s průměrnou hloubkou 1,3 m. Největší hloubka jezera je 17 metrů a nacházejí se v něm ostrovy o rozloze 43km².
Současné využití
Po naplnění přehrady začali maďarští turisté navštěvovat jezero, protože bylo mnohem levnější než Balaton. Mělká a rychle se zahřívající voda je vhodná ke koupání a pro vodní sporty. Obrovské zálivy, mrtvá ramena, ostrůvky, velké množství různých ryb, ptáků a zvěřiny svou divokostí láká milovníky klidu a přírody. Vedle pobřeží vzniká stále více rekreačních středisek (Tiszafüred, Kisköre, Abádszalók), rybářských středisek (Poroszló, Sarud), veřejných koupališť a kempů. V této panenské přírodě v oblasti Poroszló se vybudovalo Tisza-tavi Ökocentrum (Tisza-tavi Ökocentrum), největší evropská soustava sladkovodních akvárií, představující faunu jezera a Karpatské kotliny.[1]
Jezero je navrženo na zařazení do seznamu světového přírodního dědictví UNESCO.[2]
Jezero se dá objet na kole po asfaltovém cyklostezce. Cyklotrasu Tisza-tó křižuje mezinárodní cyklostezka EuroVelo 11, která, prochází celou Evropou a tvoří nejdelší souvislý systém cyklostezek v Maďarsku (170 km). Cyklistické túry se dají kombinovat s vodními.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tisza-tó na slovenské Wikipedii.
- ↑ http://cestovanie.sme.sk/c/6899440/jazero-tisa-je-lepsie-ako-balaton.html Morvai, Peter. Jezero Tisa je lepší než Balaton. In: Jsme, 12.8.2013. Dostupné online. Verze z: 2015-07-04
- ↑ http://whc.unesco.org/en/statesparties/hu Hungary UNESCO World Heritage Sites. Dostupné online. Verze z: 2015-07-04
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |
