→Výběr z díla: - odkaz na galerii, rozumné množství obr. lze vložit do tohoto článku -> nejlépe však podstatně rozšířit text a pak přidávat |
|||
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
== Výběr z díla == |
== Výběr z díla == |
||
* Herkules a Omfalé – 1724 (Puškinovo výtvarné muzeum, Moskva) |
* Herkules a Omfalé – 1724 (Puškinovo výtvarné muzeum, Moskva) |
||
* Diana odpočívající po koupeli – 1742 ([[Louvre]], Paříž) |
|||
* Venuše s kupidy – 1751 ([[Metropolitní muzeum umění]], New York) |
* Venuše s kupidy – 1751 ([[Metropolitní muzeum umění]], New York) |
||
* Pán a Seléné – 1759 |
* Pán a Seléné – 1759 |
||
* Triton a Nymfy – 1763 (Louvre, Paříž – kresba) |
* Triton a Nymfy – 1763 (Louvre, Paříž – kresba) |
||
* [[Rybolov (Boucher)|Rybolov]] – 1757 ( Grand Trianon, Paříž) |
* [[Rybolov (Boucher)|Rybolov]] – 1757 ( Grand Trianon, Paříž) |
||
[[Soubor:Boucher, il pranzo, 1739, 02.JPG|vlevo|náhled|upright|Snídaně, olej na plátně,1739,81,5 x 65,5 cm, Musée du Louvre, Paříž ]] |
|||
'''Snídaně''' je obraz, jehož nálada ranní pospolitosti se odvíjí ze světlých a jasných tónů. Prostřednictvím dopadajícího světla se elegantní prostředí noří do nazlátlého nádechu, který obklopuje mládí, krásu a bezstarostnost znázorněných postav harmonický dojem je však zároveň jen zdáním - směry pohledů, posunků i jednání které se navzájem rozcházejí , svědčí o maximální distancovanosti. {{clear}} |
|||
[[Soubor:François Boucher - Les Forges de Vulcain (1757).JPG|vlevo|náhled|upright|Venuše a Vulkán, olej na plátně, rok 1757, rozm: 210 x 200 cm, Musée du Lovre, Paříž]] |
|||
'''Venuše a Vulkán''' je dílo, které neznázorňuje žádné erotické dobrodružství. Do Vulkánovy kovárny se vznese bohyně venuše, aby odtud přinesla zbraně pro trójského hrdinu Aenea. Oživující účinek se odvíjí právě tak z rytmu oblaků a postav jako z kontrastu výrazných a jemných barev, které jsou příznačné pro rozdílné sféry boha ohně a jeho ženy. {{clear}} |
|||
[[Soubor:Boucher Diane sortant du bain Louvre 2712.jpg|vlevo|náhled|upright|Diana v lázni, olej na plátně, rok 1742, rozm.:57 x 73 cm , Musée du Louvre, Paříž]] |
|||
'''Diana v lázni''', někdy také '''Diana odpočívající po koupeli''' - Na tomto obraze Boucher ztvárňuje své mytologické náměty zcela v rokokovém duchu. Středem výjevu tudíž nejsou hrdinské činy, nýbrž prvek milostného dobrodružství. Na tomto intiním vyobrazení jsou s voyeurským zalíbením předváděny svůdné vnady panenské a přísné bohyně lovu, jímž se pozicí nymfy dostáv ještě zřetelnějšího důrazu. Podobně jako na dalších malbách se nejchoulostivější skrývá právě ve smyslném aspektu nevinnosti. {{clear}} |
|||
[[Soubor:François Boucher - Blond Odalisque (L'Odalisque Blonde) - WGA2906.jpg|vlevo|náhled|upright|Odpočívající dívka (Louise O'Murphy), olej na plátně, rok 1752, rozm.: 59 x 73 cm, Alte Pinakothek, Mnichov]] |
|||
Boucher je autorem několika ležících aktů. Jeho modelem v tomto případě je mladá Irin, která byla po krátký čas považována za favoritku Ludvíka XIV. Znázorněná žena není ztělesnšním klasické krásy, nýbrž pohlednou koketou, hovící si v eroticky vyzývavé póze. Nepřrozené ztvárnění povrchu i delikátní kolorit však vykazují tělo ženy i prostor obrazu do sféry, která je pro pozorovatele nepřípustná. {{clear}} |
|||
== Reference == |
== Reference == |
||
Verze z 28. 8. 2016, 17:56
| François Boucher | |
|---|---|
 | |
| Narození | 29. září 1703 Paříž |
| Úmrtí | 30. května 1770 (ve věku 66 let) Paříž |
| Povolání | malíř, tiskař, tapestry designer, ilustrátor, rytec leptů, kreslíř a exlibrista |
| Ocenění | první cena Říma v malbě (1723) |
| Choť | Marie-Jeanne Buzeau[1] |
| Děti | Marie-Emilie Boucher Jeanne-Élisabeth Victoire Deshays Juste-Nathan François Boucher |
| Příbuzní | François Baudouin (vnuk) |
| Funkce | Premier peintre du Roi (1765–1770) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
François Boucher (29. září 1703, Paříž – 30. května 1770, Paříž) byl francouzský malíř, jeden z hlavních představitelů rokokové malby. Pracoval i jako dvorní portrétista Madame de Pompadour. Byl též výborným kreslířem, jeho způsob kresby připomíná Rubense a Watteaua.
Život a dílo
François Boucher se narodil 29. září 1703 v Paříži jako syn kreslíře vzorků pro medaile a mědirytce. Od něj získal první umělecké poučení pro svoji tvorbu. Pak strávil řadu let na Akademii u malíře fresek Lemoyna a u mědirytce J.F.Carse. V té době vytvořil rytiny podle Watteauových obrazů a z tohoto vlivu se již nikdy nevymanil. V roce 1720 získal Římskou cenu a v roce 1727 podnikl cestu do Itálie, kde se seznámil s Tiepolovými freskami, které na něj učinily hluboký dojem a ovlivnily jeho další malířský vývoj. Podle některých pramenů vytvořil Boucher přes 10 000 kreseb a nepřeberné množství obrazů. V jeho vlastním díle hrají důležitou roli i gobelíny pro manufakturu v Beauvais.[2]
V Boucherově díle najdeme rozličná témata,jsou to mimo jiné portréty,historické a mytologické obrazy i pastorální scény. Jeho volba barev je rafinovaná,náměty jsou velmi smyslné a v portrétech jde Boucherovi především o elegantní pózu modelu, nikoli o psychologii. Díky těmto schopnostem byl Boucher považován za jednoho z nejlepších malířů své doby.
Již v průběhu Boucherova života se ozývaly kritické hlasy,předhazující mu jeho vyumělkovanost a nepřirozenost. Jeden z nejhalasnějších kritiků Denis Diderot obvinil Bouchera z toho, že maluje ženy jako prostitutky a nadbíhá vkusu šlechty. Diderot se zapříčinil o to,že veřejnost Bouchera na konci života více odsuzovala než obdivovala. François Boucher zemřel 30. května 1770 v Paříži.
Výběr z díla
- Herkules a Omfalé – 1724 (Puškinovo výtvarné muzeum, Moskva)
- Venuše s kupidy – 1751 (Metropolitní muzeum umění, New York)
- Pán a Seléné – 1759
- Triton a Nymfy – 1763 (Louvre, Paříž – kresba)
- Rybolov – 1757 ( Grand Trianon, Paříž)
Snídaně je obraz, jehož nálada ranní pospolitosti se odvíjí ze světlých a jasných tónů. Prostřednictvím dopadajícího světla se elegantní prostředí noří do nazlátlého nádechu, který obklopuje mládí, krásu a bezstarostnost znázorněných postav harmonický dojem je však zároveň jen zdáním - směry pohledů, posunků i jednání které se navzájem rozcházejí , svědčí o maximální distancovanosti.
.JPG)
Venuše a Vulkán je dílo, které neznázorňuje žádné erotické dobrodružství. Do Vulkánovy kovárny se vznese bohyně venuše, aby odtud přinesla zbraně pro trójského hrdinu Aenea. Oživující účinek se odvíjí právě tak z rytmu oblaků a postav jako z kontrastu výrazných a jemných barev, které jsou příznačné pro rozdílné sféry boha ohně a jeho ženy.
Diana v lázni, někdy také Diana odpočívající po koupeli - Na tomto obraze Boucher ztvárňuje své mytologické náměty zcela v rokokovém duchu. Středem výjevu tudíž nejsou hrdinské činy, nýbrž prvek milostného dobrodružství. Na tomto intiním vyobrazení jsou s voyeurským zalíbením předváděny svůdné vnady panenské a přísné bohyně lovu, jímž se pozicí nymfy dostáv ještě zřetelnějšího důrazu. Podobně jako na dalších malbách se nejchoulostivější skrývá právě ve smyslném aspektu nevinnosti.
_-_WGA2906.jpg)
Boucher je autorem několika ležících aktů. Jeho modelem v tomto případě je mladá Irin, která byla po krátký čas považována za favoritku Ludvíka XIV. Znázorněná žena není ztělesnšním klasické krásy, nýbrž pohlednou koketou, hovící si v eroticky vyzývavé póze. Nepřrozené ztvárnění povrchu i delikátní kolorit však vykazují tělo ženy i prostor obrazu do sféry, která je pro pozorovatele nepřípustná.
Reference
- ↑ Union List of Artist Names. 2. března 2019. Dostupné online. [cit. 2021-05-21].
- ↑ Slovník světového malířství, Odeon 1991
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu François Boucher na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |
