Wikipedie:Diskuse o smazání: Porovnání verzí

Tato stránka obsahuje archiv navrhovaného smazání článku. Tuto stránku už laskavě needitujte.

Diskuse skončila výsledkem smazáno. U článků, které mají potenciální sklon k propagačnímu vyznění, není vhodné slevovat ze zásad encyklopedické významnosti. Zde nebyly předloženy přesvědčivé WP:2NNVZ, článek je na hraně významnosti nebo pod ní. --Jvs 20. 9. 2016, 19:25 (CEST)[odpovědět]

Studenta (časopis)

Toto není hlasování, ale diskuse. Důležité jsou argumenty.

Diskusi otevřel(a)

Remaling (diskuse) 24. 7. 2016, 16:19 (CEST)[odpovědět]

Uzavření diskuse

standardní: týden po zahájení

Doporučená řešení

• Nevím jistě – spíše smazat – Do článku byla 5. 7. vložena kolegou Paulem E příslušná zpochybňující šablona, jako správce se po uplynutí lhůty pro doplnění zdrojů kloním spíše ke smazání (vysvětlím níže), ale všimnul jsem si jak se jeho existence v diskuzi u článku zastává kolega Zbrnajsem a připomenul mu, že odebráním šablony pro Významnost bude podnětem pro založení diskuze. Diskuzi jsem založil i z důvodu, že článek má poměrně dlouhou editační historii, zdá se také, že předmět článku určitý význam má. V článku se ovšem podle mě nenacházejí alespoň 2NNVZ. Za jediný NNVZ by se myslím dala považovat reference č. 7, tedy článek z tohoto webu. Ostatní zdroje jsou podle mě buď závislé nebo jinak nekvalitní. Na internetu jsem další NNVZ nenašel. --Remaling (diskuse) 24. 7. 2016, 16:19 (CEST)[odpovědět]

• Ponechat – Existence 2NNVZ není závazné pravidlo. Základní definice významnosti na Wikipedii zní: Články ve Wikipedii pojednávají o encyklopedicky zajímavých tématech, významných pro větší množství lidí. Časopis vychází v nákladu 40 000 kusů. To je sakra dost velké množství lidí. --Jowe (diskuse) 24. 7. 2016, 17:42 (CEST)[odpovědět]

  Při vší úctě, kdejaké reklamní letáky vycházejí i ve větších nákladech. Samotný náklad by neměl být poměřovatelem encyklopedické významnosti, ta se prokazuje tím, že byl předmět okolním světem považován za natolik významný, aby o něm byly publikovány nějaké věrohodné texty. Stále zůstáváme u té hlavní definice, kterou citujete, ale k jejímu poměření bychom neměli používat pouze vlastní, subjektivní úsudek, ale právě zprostředkovaně tu existenci zdrojů. --Bazi (diskuse) 27. 7. 2016, 16:29 (CEST)[odpovědět]

  Také při vší úctě, kolego Bazi, ale jak lze pochopit Vaše vyjádření? Ponechat nebo jak? Přečtěte si laskavě všechno to, co jsem dnes tady napsal já, a co jsem přidal do článku. I ten druhý zdroj si prohlédněte. Ten zdroj je naprosto reálný, vydavatel i samotný časopis jsou označeni. --Zbrnajsem (diskuse) 27. 7. 2016, 18:53 (CEST)[odpovědět]

  Kolego, můžete to chápat tak, že se vyjadřuji k použitému argumentu, který považuji za lichý. Toť vše. --Bazi (diskuse) 27. 7. 2016, 19:11 (CEST)[odpovědět]

  Jistě Bazi, takže když například o školním časopise v nákladu 50 kusů náhodou (z protekce) budou psát dva jiné časopisy v celkovém nákladu 20 000 kusů, tak je ten školní ncyklopedicky významnější než časopis vycházející v nákladu 40 000 kusů o němž nikdo nepíše... No a to srovnání s letáky snad ani nemá cenu komentovat. --Jowe (diskuse) 27. 7. 2016, 19:05 (CEST)[odpovědět]

  Možná jste pozapomněl, že základním principem Wikipedie je ověřitelnost. Bez věrohodných zdrojů není co psát, informace nemohou být ověřitelné. Náklad skutečně není a nemůže být rozhodujícím hlediskem, není-li podpořen příslušnými zdroji. --Bazi (diskuse) 27. 7. 2016, 19:11 (CEST)[odpovědět]

  Jistě, věrohodné zdroje jsou nezbytně nutné (závazné pravidlo), nezbytně nutné však nejsou 2NNVZ (doporučení). --Jowe (diskuse) 27. 7. 2016, 19:18 (CEST)[odpovědět]

  Tak si znovu pro osvěžení paměti připomeňme: Vy jste argumentoval citací z doporučení (!), takže se do toho doporučení vraťme a přidejme citaci pasáže, která je jen o odstavec dále: „Téma je významné, pokud o něm pojednává více netriviálních nezávislých publikovaných zdrojů nebo jestliže splňuje oborově závislá kritéria“. Je to stále totéž doporučení, asi by se z něj tedy nemělo vytahovat jen to, co se Vám hodí, a další přehlížet. Nemá totiž větší závaznost jedna věta než druhá věta. Pokud existuje oborové kritérium ohledně nákladu tiskovin, prosím o odkaz na něj, rád si to tam přečtu. Děkuji. --Bazi (diskuse) 27. 7. 2016, 19:33 (CEST)[odpovědět]

  @Bazi, Jowe: Opravdu nevím, zda tady snad píšu zbytečně? Bazi, ty dva zdroje k časopisu Studenta už jsou na světě, tak to vezměte laskavě na vědomí. Svaz průmyslu a dopravy České republiky rovněž existuje, i když se mnohým třeba nelíbí?!? Takže na existenci tohoto článku o Studentě se už shodneme, kolegové, že ano. --Zbrnajsem (diskuse) 27. 7. 2016, 19:51 (CEST)[odpovědět]

  @Bazi:Shrňme si to. Já jsem si z doporučení něco vytáhl, vy jste si z něj něco vytáhl. Je to však stále jen doporučení a záleží na komunitě, zda bude v tomto případě uplatněno a v jaké míře. Já jsem na příkladu se školním časopisem argumentoval nelogičností. Vy jste protiargumetoval ověřitelností, já protiargumentoval tím, že i článek bez 2NNVZ může být ověřitelný. Je však na komunitě, k jakému řešení se přikloní a co upřednostní. --Jowe (diskuse) 27. 7. 2016, 20:06 (CEST)[odpovědět]

• Asi Ponechat, je to možná na hraně významnosti, ale já myslím, že Studenta svůj význam má. Jako bývalý student jsem se párkrát s časopisem setkal a musím podotknout, že nešlo v žádném případě jenom o inzerci (čemuž by napovídalo šíření zdarma), ale obsahoval i zajímavé články a kulturní programy. Pokud se podíváme do kategorie časopisy, zjistíme, že Studenta si s nákladem přes 40 000 ks stojí lépe než mnoho jiných časopisů. Navíc obsah článku je rozsáhlejší než u jiných (obecně známějších) časopisů v kategorii, které jsem namátkově prohlédl. 0kozel (diskuse) 25. 7. 2016, 00:15 (CEST)[odpovědět]

• Ponechat - Je to nejčtenější, tak to patrně bude i významnější. Toto bych ponechal, zdroje si pak ještě projdu. OJJ, Diskuse 25. 7. 2016, 05:40 (CEST)[odpovědět]

• Ponechat jde o časopis, který se distribuuje do většiny kampusů v ČR, s vysokým nákladem. Je sice známý především mezi vysokoškoláky, ale do nesnižuje jeho významnost. Významnost tedy vidím: (i) podle nákladu a (ii) v celorepublikovém rozšíření. --Quar (diskuse) 26. 7. 2016, 17:59 (CEST)[odpovědět]

• Smazat Ve stávajících předchozích pozitivních názorech je opomenut hlavní účel vydávaného časopisu, a to je komerce, nabídka zboží ap. Je to také absence NNVZ resp. 2NNZV. Ostatně dominantním cílem časopisu, distribuovaného bezplatně, je vždy zisk, což dokládá existence právniho statutu s.r.o. vydavatele (IČO 27678148). Jsem přesvědčen, že existence (Studenta (časopis)) této stránky na Wikipedii nemá žádné opodstatnění.--Zemanst (diskuse) 27. 7. 2016, 09:54 (CEST)[odpovědět]

Dobrý den, proč by neměl být významný časopis, který je komerční a určen pro reklamu? To je přeci jen zaměření časopisu a nic to nemění na tom, jestli je významný, nebo ne. Tu by mělo přeci dávat to, jestli je rozšířen, vydáván ve velkém nákladu a čten. A ikdyž bude plný jen reklamy, ale bude jej číst 20 tisíc lidí, tak už je to významné si myslím. --Quar (diskuse) 27. 7. 2016, 16:19 (CEST)[odpovědět]

Prosím kolegu Zemansta, aby přehodnotil svůj postoj. Absence druhého NNVZ podle WP:2NNZV už není. A že vydavatel je s.r.o., tak to není vůbec argument. Kdo vydává Lidovky, MF Dnes a pod.? --Zbrnajsem (diskuse) 27. 7. 2016, 16:23 (CEST)[odpovědět]

Jsem přesvědčen, že smyslem a hlavním cílem Wikipedie je šířit encyklopedické znalosti, obecně platné obohacující poznání a oproštěné od lokálních komerčních zájmů. Takže, tím že někdo šíří či odebírá X výtisků reklamních letáků, po statisících distribuovanými obchodními řetězci, nebo jinou z podstaty komerční organizací např. Svaz průmyslu a dopravy České republiky , může ve vaší logice být považováno za významné publikace. Jsem přesvědčen, že zjevné komerční zájmy na Wikipedii nepatří a zodpovědní správci by je měli zásadně eliminovat. Ve svém předchozím konstatováním jsem identifikoval skutečné zájmy vydavatele diskutovaného časopisu (sic). Náhlédnutím do obchodního rejstříku najdete „Předmět podnikání: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ Proto také striktně souhlasím s argumenty, které zde uvedl kolega Bazi--Zemanst (diskuse) 28. 7. 2016, 10:56 (CEST)[odpovědět]

• Ponechat. Naprosto jasně. Návrh na smazání byl ukvapený. Chtěl jsem dokonce (omylem) požádat kolegu Remalinga, aby jej vzal zpět. Další, tedy potřebný druhý, NNVZ (nezávislý zdroj), který jsem v článku již použil a zapracoval do něj, potvrzuje samotnou existenci i význam časopisu Studenta. I když se jedná o vzájemnou spolupráci těch dvou partnerů. Ale Svaz průmyslu a dopravy České republiky je seriózní organizace, ne nějaký „hej počkej“. Zdroj je tento - GOJNÁ, Markéta: SP ČR jde vstříc studentům. Spolupracuje se Studenta Media. http://www.prumysl.cz/sp-cr-jde-vstric-studentum-spolupracuje-se-studenta-media/, 16. prosince 2013. Co se týče obsahu časopisu se 45 000 výtisky (že je zdarma, to přece nevadí), tak jsou tam i hojné hezké reportáže ze života studentů. Mám poslední číslo, je tam několik článků od tzv. cyber nomads. --Zbrnajsem (diskuse) 27. 7. 2016, 15:28 (CEST) - --Zbrnajsem (diskuse) 27. 7. 2016, 15:31 (CEST)[odpovědět]

Zmiňovaný „druhý NNVZ“ je ve vztahu k časopisu úplně triviální. --Mario7 (diskuse) 27. 7. 2016, 20:10 (CEST)[odpovědět]

To vidím zcela jinak, kolego Mario7. --Zbrnajsem (diskuse) 27. 7. 2016, 21:16 (CEST)[odpovědět]

To mě nepřekvapuje. Jen pro informaci, stejně tak „třetí NNVZ“ (diff) je naprosto triviální. --Mario7 (diskuse) 28. 7. 2016, 19:08 (CEST)[odpovědět]

• Jsem na vážkách. Většina zdrojů momentálně použitých v článku je závislá, jde buď přímo o stránky časopisu, vydavatele, případně osob s časopisem spojených. Nebo jde o zmínky triviální, jako je údaj v databázi ABC ČR. Relativně obstojně vypadají Marketingové noviny, ale text je podepsaný „redakcí“ a může jít jen o převzatou tiskovou zprávu, působí to trochu tím dojmem. Další poměrně obstojně vyhlížející zdroj je Průmysl.cz, který ovšem nepojednává ani tak o časopise, jako spíš jen o jeho vydavateli a jednom konkrétním aktu, časopis je pouze zmíněn jako jeden z produktů společnosti, čili pojednání triviální. Třetí jakýsi pokus o nezávislý zdroj je czsk.net, ale text je podepsán jen „autorem“, není ani datovaný (podařilo se mi dohledat datum 4.5.2006), procházením dalších článků v tamní rubrice jsem zjistil, že server veskrze přebíral české zpravodajství z MF Dnes, iDNES, Lidovek, Práva, Novinek, ČTK... široko daleko se mi takto nepodepsaný text najít nepodařilo, mým soukromým závěrem tedy je, že by mohlo jít o propagační článek (nebo je to převzaté odjinud a vkladatel opomněl původní zdroj vyplnit, pak by ale bylo žádoucí pohledat ten původní zdroj). Pohybujeme se stále jen na hraně, a protože jde o komerční produkt se sklonem k propagačnímu účelu a vyznění jeho prezentace na Wikipedii (patrno už z historie článku), za současného stavu bych se klonil k variantě spíše smazat. --Bazi (diskuse) 28. 7. 2016, 13:27 (CEST)[odpovědět]

• Ja jsem pro spise smazat tak nejak stejne jako Bazi. Krome MN jsou zdroje zavisle (vsechny Studenty) nebo trivialni takrka doslova podle Wikipedie:Dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje. --CCCVCCCC (diskuse) 28. 7. 2016, 23:32 (CEST)[odpovědět]

• Smazat – Dlouho jsem zvažoval pro a proti. Existence dvou NNVZ není dogma a poměrně vysoký náklad časopisu se na první pohled zdá být silným argumentem. Je nutno si ale uvědomit, že jelikož je časopis distribuován zdarma, jeho náklad není odrazem skutečného čtenářského zájmu, nýbrž je určován na základě výšky příjmů z inzerce; obecně řečeno, náklad inzertních periodik (bez ohledu na to, jestli je v nich obsažen také nějaký seriózní obsah) považuji za zcela irelevantní. Toto je klíčová souvislost, která napadá hlavní argument pro ponechání (vyšší náklad -> větší významnost). Periodikum, které si koupí a přečte třeba deset tisíc lidí, je IMO významnější než leckteré médium, které díky inzertním příjmům vychází v nákladu několikrát větším a dostane se do rukou větší masy čtenářů, protože je jednoduše zdarma. Kromě poněkud lichých argumentů (zajímavý obsah, jiné srovnatelné časopisy své články mají) nevidím žádný další podstatný důvod pro ponechání; s přihlédnutím k obsahovému složení časopisu, kde tvoří významnou část reklama (jinak bych uvažoval třeba o odborném nebo regionálním periodiku) a propagačním tendencím (viz Baziho názor), převážilo tedy to proti a nakonec se přikláním ke smazání. --Mario7 (diskuse) 31. 7. 2016, 13:57 (CEST)[odpovědět]

  Kolego, četl jste ten časopis? Asi ne, protože jste přehlédl, co jsem já napsal zde výše. Co se týče obsahu časopisu se 40 000 výtisky, tak jsou tam i hojné reportáže ze života studentů. Mám poslední číslo, je tam několik článků od tzv. cyber nomads. Tedy studentů, kteří jezdí po světě se svými notebooky a živí se prací přes internet. --Zbrnajsem (diskuse) 31. 7. 2016, 15:34 (CEST)[odpovědět]

Nihil novi sub sole, „snad žádný wikipedista zde nemůže vyjádřit svůj nesouhlasný názor, aniž by nebyl obratem konfrontován s Vaší nesouhlasnou reakcí.“ Váš příspěvek je zralý na revert, jelikož nepřináší žádné nové argumenty do diskuse, ale to patrně víte. Pokud byste pociťoval neovladatelné nutkání reagovat i na tento příspěvek, učiňte tak prosím na mé osobní diskusní stránce, ať se tento DoS nezapleveluje další nepřípadnou diskusí. Děkuji za pochopení. --Mario7 (diskuse) 31. 7. 2016, 16:12 (CEST)[odpovědět]

• Smazat U nás ve škole jej žádní kameloti nekolportují. Balíky tohoto braku jsou umisťovány na příslušné fakulty, do menzy, knihovny atd. Po čase končí ve sběru. Časopis, rozdávaný zdarma, může mít jakýkoliv náklad, ale čtenářský zájem může být minimální a hlavně neverifikovatelný. Časopis nemá žádnou významnou literární hodnotu. Je to komerční projekt a komerční prezentace sem nepatří.--Cechblog (diskuse) 1. 8. 2016, 00:36 (CEST)[odpovědět]

• Smazat leda by někdo našel srovnatelné případy, které se na Wikipedii udržely a nehrozí u nich DoS. Jinak asi budu věřit analýze některých, že je to v podstatě něco jako akční leták/časopis ze supermarketu ozvláštněný o nějakou reportáž aby se neřeklo. Chrzwzcz (diskuse) 3. 8. 2016, 23:49 (CEST)[odpovědět]

  Kolego, Studenta je časopis pro studenty vysokých škol. Není rozdáván v prostorách supermarketů, nýbrž univerzit a jiných vysokých škol. To je podstatný rozdíl. --Zbrnajsem (diskuse) 4. 8. 2016, 12:03 (CEST)[odpovědět]

  Letáky chodí do schránek, to je taky podstatný rozdíl, a k dobru nebo ke zlu? Podle toho, jakého výsledku DoSu chcete docílit si to můžete ospravedlnit na jakou stranu chcete. Já bych radši viděl ty srovnatelné případy na wikipedii než porovnávat jestli distribuce v trafice je 5x nebo 74x důležitější než distribuce zadarmo v metru. Chrzwzcz (diskuse) 4. 8. 2016, 18:43 (CEST)[odpovědět]

  Vy tady ale argumentujete celou dobu velice zvláštně, kolego Chrzwzcz. Sotva jsem já oprávněně namítl, že časopis Studenta není rozdáván v supermarketech, tak Vy přijdete s tézí, že je snad distribuován v metru (???). To ale také není pravda. Ušetřete nás prosím dalších takových nápadů. A teď k těm zavedeným novinám a časopisům. Ohledně referencí na tom nejsou dokonce Lidové noviny moc skvěle. Kdo by tak asi o nich psal? Je jedna kniha, kde jsou asi zmíněny. Celkově mají pět referencí. Ale jedna z nich je docela podivná, uvedu ji zde: VYLEŤAL, Martin. Křišťálová Lupa 2010 zná své vítěze. Lupa.cz [online]. 2010-11-26, roč. 12 [cit. 2010-12-07]. Dostupné online. ISSN 1213-0702. To má být důvěryhodný a netriviální zdroj? Velmi zvláštní ale je, že článek Reflex (časopis) má pouze jednu jedinou referenci, a sice právě tu zmínku od jistého Vyleťala z webu Lupa.cz. Víc nic, a teď to porovnejte se Studentou! --Zbrnajsem (diskuse) 4. 8. 2016, 19:56 (CEST)[odpovědět]

  Vždyť já nepsal že je distribuován! Říkám že je mi jedno jak je distribuován, pro mě je třeba důležitější časopis co stojí 10 Kč a koupí si ho 1000 lidí než 40tisícový časopis co rozhodí na VŠ mezi studenty zadarmo. A nevím čím je zadarmová distribuce na VŠ důležitější než zadarmová distribuce v supermarketu, třeba tam jsou pěkné recepty :) Ale doporučuju nehledat negativní případy co by měly z wikipedie taky zmizet ale pozitivní příklady které podpoří tenhleten. Chrzwzcz (diskuse) 5. 8. 2016, 18:24 (CEST)[odpovědět]

Tak třeba časopis ČD pro vás byl navržen na smazání a padlo rozhodnutí článek ponechat. Ovšem moc přesvědčivé to nebylo, uzavírající vznesl návrh na přepracování, kterého se ovšem za ty tři roky nikdo neujal...--Hnetubud (diskuse) 4. 8. 2016, 23:24 (CEST)[odpovědět]

A jak to vidíte tady, kolego? Ponechat? --Zbrnajsem (diskuse) 4. 8. 2016, 23:51 (CEST)[odpovědět]

Pouze jsem odpovídal na dotaz týkající se obdobných případů. Na mém názoru ostatně zas tolik nezáleží, diskuse o smazání není hlasováním. Ale budiž: ve sporných případech se kloním spíše k ponechání, i když současná podoba článku působí spíš propagačně než encyklopedicky. Ale to se samozřejmě dá do budoucna zlepšit.--Hnetubud (diskuse) 5. 8. 2016, 00:16 (CEST)[odpovědět]

Věřte nebo ne ale na ČD pro vás jsem si sám vzpomněl ještě před dotazem a jako příklad to zapudil. Jednak to je nákladem zase někde jinde, jednak se o časopise asi i někde píše pořádně, když vydržel a hlavně bych ho neoznačil za srovnatelný případ - studentský časopis (reklamní? inzertní?) versus "reklamní" magazín pro zákazníky rozsáhlé firmy (a ten samozřejmě neuvádí jen ČD věci ale o "mašinkách obecně"). Ale zase nějaké tažení proti Studentě nevedu, jen jestli se tím neotevře brána pro kdejaký Řev septimy ;) Chrzwzcz (diskuse) 5. 8. 2016, 00:08 (CEST)[odpovědět]

Ano, náklad ČD pro vás je minimálně třikrát vyšší, ale podle zdejších diskutujících náklad není argumentem. Jinak s vaší poslední větou naprosto souhlasím.--Hnetubud (diskuse) 5. 8. 2016, 00:16 (CEST)[odpovědět]

Komentáře

Podrobnější statistika nákladu je zde rozmezí nákladu je 40 až 60 tisíc, ale nevychází všechny měsíce v roce.--Rosičák (diskuse) 28. 7. 2016, 05:13 (CEST)[odpovědět]

Díky za údaje. I když je veskrze smutné, že se argumentace vícero wikipedistů soustředí jen na náklad časopisu, bez ohledu na dostupnost zdrojů pojednávajících o něm. Takže by bylo lépe místo dokladů o nákladu doložit doklady o nezávislých věrohodných zdrojích zabývajících se do hloubky tím časopisem. --Bazi (diskuse) 28. 7. 2016, 11:19 (CEST)[odpovědět]

Pokusů vměstnat komerční zájmy do Wikipedie bylo již mnoho. Zatím se komunitě dařilo odolávat četným lobby skupinám --Zemanst (diskuse) 28. 7. 2016, 11:31 (CEST)[odpovědět]

Kolego, já nejsem žádná lobby skupina. A obsah nesmím doložit články z toho časopisu. Začarovaný kruh? --Zbrnajsem (diskuse) 28. 7. 2016, 12:30 (CEST)[odpovědět]

Zdroje

Zkusil jsem google a během dvou minut jsem našel tohle. Vážně se nic z toho nedá považovat za zdroj?

1. http://www.mediaguru.cz/2012/03/studenta-media-kupuje-rivala-university-media/#.V5nRPkKY48o
2. https://www.novinky.cz/veda-skoly/394356-vice-nez-polovina-studentu-vs-vidi-stesti-v-rodine-a-pratelich-tvrdi-pruzkum.html
3. http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-live-zpravy/267615/pri-hledani-prace-studenti-vs-nejvice-vyuzivaji-socialni-site.html
4. http://www.mediar.cz/tema/studenta-media/ http://www.investujeme.cz/hranice-dobreho-vkusu-aneb-proc-se-ovb-citi-byt-ropuchou/
5. http://www.peoplemanagementforum.cz/tz-studenty-stesti-znameni-pro-vysokoskolaky-rodina/
6. http://mam.ihned.cz/c1-55152850-vydavatelstvi-studenta-media-koupilo-konkurenta
7. http://www.tiskovky.info/zdroje/studenta-media-s-r-o0kozel (diskuse) 28. 7. 2016, 12:36 (CEST)[odpovědět]

Pokus o jejich posouzení: 1) je hlavně o vydavateli, o vlastním časopisu spíš jen triviální zmínka; 2) je hlavně o průzkumu, o vlastním časopisu spíš jen triviální zmínka; 3) nevěrohodné médium, ale čerpá z ČTK, chtělo by to lépe původní zdroj, opět spíš jen triviální zmínka; 4) opět o vydavateli spíš než o médiu; 5) předmětem článku je spor o reklamu, která jen shodou okolností vyšla v tomto časopise, ale o něm se nedozvídáme zhola nic; 6) nadepsáno TZ, zjevná tisková zpráva = závislý zdroj; 7) opět o vydavateli, časopis jen triviálně zmíněn; 8) jen výběr tiskových zpráv, ryze závislý zdroj. Takže některé nepoužitelné, některé jsou na hraně. Ale díky za úsilí, toto je určitě cesta správným směrem. --Bazi (diskuse) 28. 7. 2016, 13:41 (CEST)[odpovědět]

Noviny Blesk jsou tady IMHO někdy docela věrohodným zdrojem, kolego Bazi. Krom toho jsem já přece již dodal informace ze dvou zdrojů, které jsou důvěryhodné. Zpráva o počtu výtisků časopisu (40 000) není ani trochu triviální. Na WP máme bohužel spoustu článků (skoro) beze zdrojů a o nevýznamných tématech. Jedním z nich je Doc MaCock, o pornofilmu. Tam jsem navrhl DOS já, protože ten článek nemá ani jeden zdroj a je nicotný. --Zbrnajsem (diskuse) 28. 7. 2016, 18:02 (CEST)[odpovědět]

Zde jsem se vyjádřil pouze k těm zdrojům, které byly předloženy na tomto místě. Vámi zmiňované jiné zdroje jsem zhodnotil ve svém vlastním návrhu řešení. Zkusme se tedy podržet tématu. Blesk je klasické bulvární médium a s tím je třeba zacházet opatrně, neboť taková média „mají obvykle za cíl především bavit, nikoli informovat své čtenáře“. Jinak Vám tedy děkuji za postup ohledně Vámi zmíněného filmového článku, k tomu se ale budeme případně vyjadřovat tam, ne tady. --Bazi (diskuse) 28. 7. 2016, 23:00 (CEST)[odpovědět]

Ten Blesk je ve skutecnosti zprava CTK dohledatelna v cetkarske databance, pripadne bez pristupu tam to jde castecne vycist z na fragmentu internetu [1]. Kazdopadne myslim zminka trivialni podle 2NNVZ, jen o "nekolika malo slovech". --CCCVCCCC (diskuse) 28. 7. 2016, 23:39 (CEST)[odpovědět]

Díky za reakci, díky tomu máme i skutečně dohledatelný archiv článku čerpajícího z téže zprávy ČTK na Lidovky.cz. Tím by se tedy dal nahradit Blesk, ale stále zůstává ta trivialita zmínky. --Bazi (diskuse) 28. 7. 2016, 23:45 (CEST)[odpovědět]

Až uvidím nějaké zdroje, které mají autora, název, vydavatele, datum vydání atd., tak možná budu posuzovat, jestli něco z toho není ten NNVZ. Ale shluk URL adres opravdu jako zdroje neuznávám, ať v diskusi, nebo v článku. Nicméně celkově bych považoval pro Wikipedii spíše za přínosné, pokud v ní čtenář najde nějakou informaci o tom, co je zač ten reklamní plátek, Byť samozřejmě náklad nemá u tiskoviny tohoto typu se čteností nic společného. Koukám, část těch "zdrojů" je o tom, že firma vydávající ten časopis koupila nějakou jinou firmu, a část je o tom, že ten časopis Studenta uspořádal nějaký průzkum. A někde jsou bokem i nějaké stručné faktické informace o tom časopise a o vydavateli. Nezávislost nemáme možnost ověřit, ale řekněme, že když nějaké zmínky protlačili do iHnedu, do Novinek a na Blesk, tak by se to při dobré vůli uznat dalo. --ŠJů (diskuse) 22. 8. 2016, 02:18 (CEST)[odpovědět]

Agitace

@Zbrnajsem: S politováním musím konstatovat, že znovu diskutujete tím svým charakteristickým způsobem (přemíra diskusních příspěvků, opakovaní stejných argumentů „v kruhu“, ...), který byl objektivně shledán jako nežádoucí. Snad žádný wikipedista zde nemůže vyjádřit svůj nesouhlasný názor, aniž by nebyl obratem konfrontován s Vaší nesouhlasnou reakcí. Chci Vás proto požádat, kolego, abyste toho zanechal a umožnil dalším členům komunity vyjádřit své názory svobodně, tj. bez rizika, že budou následně „přinuceni“ k polemice s Vámi. P.S.: K tomu pornofilmu, doporučuji k přečtení WP:NEKIT. Vyvolání DoSu k jednomu článku je přirozeně v pořádku (i když motivace k Vašemu kroku je nabíledni), ale pokud byste chtěl ve „vylepšování encyklopedie“ pokračovat tímto stylem vě větším rozsahu, bylo by potřeba aktivovat standardní ochranné mechanizmy projektu. --Mario7 (diskuse) 28. 7. 2016, 19:38 (CEST)[odpovědět]

Doufám, že za to, že s použitím dostupných seriózních, věru běžně užívaných zdrojů doplňuji tento článek, nebudou proti mně aktivovány „standardní ochranné mechanizmy projektu“. Rád bych věděl, zda si to kolega Mario7 ještě teď myslí, když článek o časopisu Studenta je už daleko lépe ozdrojován než článek o velmi známém časopisu Reflex. --Zbrnajsem (diskuse) 5. 8. 2016, 11:47 (CEST)[odpovědět]

Mezitím se objevily další informace, např. o dvou anketách pořádaných časopisem Studenta, o kterých referoval jak denní tisk, tak ČT. Anket se zúčastnilo jednou 2000, podruhé 1000 studentů. To jsou závažné informace. Teď snad už nelze mít pochyby, že časopis je ve vysokoškolském prostředí významný. Doufám velmi, že tento dobře ozdrojovaný článek zůstane, že nebude smazán. To není agitace, to je moje osobní přání, které snad zde vyslovit mohu. --Zbrnajsem (diskuse) 11. 8. 2016, 12:42 (CEST)[odpovědět]

Ankety jsou spíše méně relevantní, pokud zmínky o nich neříkají nic o samotném médiu, jenom o tom, co v anketách bylo zjištěno o studentech. --Bazi (diskuse) 11. 8. 2016, 12:49 (CEST)[odpovědět]

Nejenže můžete, někdy je to dokonce žádoucí. --Mario7 (diskuse) 11. 8. 2016, 18:05 (CEST)[odpovědět]

Tato stránka obsahuje archiv navrhovaného smazání článku. Tuto stránku už laskavě needitujte.

Diskuse skončila výsledkem smazáno. Jen 1 NNVZ (http://www.hokej.cz/vic-lajku-ma-jen-jagr-vyslechl-jsem-si-hodne-nadavek-vypravi-jehlicka/5016782), více článků z jednoho periodika netvoří více zdrojů. 2 NNVZ sice nejsou dogma, ale nebyly uvedeny ani žádné přesvědčivé důvody pro zachování. Fakt, že jde o prvního hokejistu, na kterého se nevztahuje přestupní řád, může být zmíněn v článku o přestupním řádu, ale není to dostatečný důvod pro samostatný článek. --Jvs 19. 9. 2016, 19:25 (CEST)[odpovědět]

Adam Jehlička

Toto není hlasování, ale diskuse. Důležité jsou argumenty.

Diskusi otevřel(a)

OJJ, Diskuse 5. 8. 2016, 11:51 (CEST)[odpovědět]

Uzavření diskuse

standardní: týden po zahájení

Doporučená řešení

• Nevím, spíš smazat - autor odstranil {{významnost}}, proto dle doporučení WP:OS zakládám DoS. IMHO nevýznamné. Jinak se omlouvám za třetí DoS v krátké době, nehledejte v tom nic jiného než že se sešlo několik špatných článků. OJJ, Diskuse 5. 8. 2016, 11:51 (

• Ponechat - Profil Adama jsem založil, protože hráče znám. V hokejovým prostředí je jeho jméno velice dobře známe. Dokonce jsem si sehnal i použitelné fotky kvůli autorským právům, musel jsem poporpsil o nahrání fotek rodinu. Do jisté míry jsem dostal vynadáno, protože rodina o založení Wiki moc nestála z důvodu možných on-line editací. Když vezmu v úvahu https://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Narozen%C3%AD_2005, tak je zřejmé, že Wiki neni schopna pobrat jiné mladé známe tváře než ty se o zapsání zaslouží tím, že se vhodně narodí.

A proč jsem sem Adama navrhl: 1) Má velkou základnu Fanoušků 2) Je první hokejista, na kterého se nevztahuje přestupní řád v médiích hodně kritizovaný jako otrocký systém 3) Je to výmečný hokejista o kterém nikdo nepochybuje, že to ve sportu nikam nedotáhne a za 4) Je to první dítě o kterém psal deník Hokej.cz. Nikdy v minulosti se tak nestalo.

Jde doslova proti všem zažitým věcem. Zatím co hokej jde dolů, on jde nahoru a je pro mnohé rodiny a hráče inspirací.

Myslím, že by stránka měla být vymazána a to ne do týdne ale hned. Debata o jeho významnosti je spíše ostuda pro Wikipedii a myslím, že Adam záznam ve wiki vůbec nepotřebuje. Byla to chyba to tady založit. Doslova to ukazuej malost českých editorů -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) PetrSportak (diskuse) 5. 8. 2016, 12:34 (CE(S)T)

Ale my tu nejsme vsichni obtloustli a oplesateli nesportovci, co nikdy o talentovanych hokejistech neslyseli. My se jen snazime ridit pravidly: Wikipedie:Dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje, Wikipedie:Encyklopedická významnost a Wikipedie:Významnost (lidé). Nebylo by lepsi namisto emotivnich prohlaseni clanek vytvorit a upravit tak, aby vubec podobne drama nemuselo vznikat? --CCCVCCCC (diskuse) 5. 8. 2016, 12:40 (CEST)[odpovědět]

To: CCCVCCCC, já to upravit neumím, protože jsem sportovec a ne IT Specialista. Některý z wikipedistů to tam provedl za mě a dostalo to docela slušnou podobu. Asi když viděl ten zoufalý pokus o založení stránky tak se na to vrhnul. Nevím co tam už napsat, takže bych raději, pokud by to bylo smazáno. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) PetrSportak (diskuse)

Na to precist si ty tri odkazovane clanky s obyceji a pravidly Wikipedie a dodani zdroju, ktere jim odpovidaji, nemusi byt clovek IT specialista. Kdyz se pozorne podivate, do clanku byla umistena sablona zpochybnujici jeho vyznamnost, nikoliv technickou zdatnost zakladajiciho uzivatele. --CCCVCCCC (diskuse) 5. 8. 2016, 12:55 (CEST)[odpovědět]

Ale my tu nejsme vsichni obtloustli a oplesateli nesportovci,.... no tak pokud by se tady řešila významnost, tak osoba sportovně znalá nemůže nikdy napsat, že Adam Jehlička je Wikipedicky nezajímavá osoba, jehož záznam na Wiki nelze shledat ve veřejném zájmu. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) PetrSportak (diskuse)

Ale vy porad nectete, co se vam tu lide snazi rict. Wikipedie neresi, co je zajimave pro sportovne znale osoby, co je ve verejnem zajmu, jak treskute je toto tema pro hokej nebo jake jine konstrukce tu zaznely. Stejne tak lze myslim rict, ze tu nikdo nesprada zadnou ruzickovsko-kralovskou konspiraci, ani se nesnazi znehodnotit uspechy hrace, ani to tu netouzi smazat ze zavisti. Proste a jednoduse jako se hokej neposuzuje pravidly fotbalu, tak Wikipedie resi sva vlastni kriteria (odkazovana vyse). A stejne jako ve sportu se staci jimi ridit a nemuseli jsme tady ci na FB mit vsechny ty s prominutim vykriky, posmesky a vystriky emoci. --CCCVCCCC (diskuse) 6. 8. 2016, 13:51 (CEST)[odpovědět]

Mě osobně mrzí, že se těžko hledají s částí wikipedistů společné myšlenky. Cílem záznamu -Adam Jehlička není z dítětě dělat super talent, neboť to bude muset ukázat za několik let sám. I když nepatří ke skupině "tolik talentů tu máme dost".

Podstatou věci je, že on zcela změnil myšlení kolem mládežnického hokeje. Pokud do googe zadate hokej otroctví děti, tak pochopíte o co jde!

1) Kluby zakazují dětem trénovat jinde ... on trénuje a funguje úplně mimo zabehnutý hokejový systém + klasicky s klubem.

2) Kluby často vydírají děti skrze registrační a přestupní řád ... on se jím neřídí, je svobodným hokejistou jako Kanada, USA, Švédsko. Může přestoupit kam chce, aniž by rodina platila desítky tisíc.

3) Po kauze Růžička a spol, se tvrdilo že v hokeji není korupce a protekce. Najednou hokej.cz, který je pod svazem sepíše rozhovor s dítkem, který popírá celou výchovnou růžově natřenou strategii a dokonce se ho ptají na témata, která byla doslova zakázané. Ten článek byl pro mnohé šok.

Pokud Wikipedie posuzuje významovost, tak já osobně toto považuji v mládežnickém sportu za zcela revoluční. Díky AJ existuje vzor, kdy dítě může existovat bez tabulkových hodnot, hraje, trénuje, není penalizováno, rodiče vydíráni. Slovo protekce a korupce najednou existuje a jakmile existuje, dá se s tím pracovat. Wikipedie by neměla takovéto informace popírat ... mazáním. Možná hledat lepší pojmenování v rámci pravidel Wiki.

Jde o to, že v případě že se někdo zajímá o to dítě, tak zjistí, že "otrocký systém" dětí v hokeji lze podle šablon změnit ve prospěch dítěte.

Myslím, že nemusím psát jak náš národní sport jde od 10 k 5 a není snaha ho změnit. Pavel Zacha, Adama Jehlička tento stávající systém oslabují a dělají ho více svobodným. I když každý funguje z poloviny jinak. Systém ovšem ničí řadu talentů. V tom vidím já ten význam, že 11 leté dítě funguje zcela jinak, jeho příběh je otevřený, měl by být dostupný a mělo by být jasné, že chtít svobodu neznamená s hokejem končit. Vždyť v hokeji kolem dětí panuje strach a je to ve všech tématech.

ZA 30 dní, článek bude v propadlišti a z mého pohledu právě Wikipedie by ho měla pro další děti nechat text dohledatelný a živý.

Zdroj: https://www.google.cz/?client=safari#q=děti+přestupn%C3%AD+řád+hokej+otroci

PetrSportak (diskuse) 7. 8. 2016, 02:16 (CEST)[odpovědět]

Založte článek Mládežnický lední hokej v Česku, tam můžou být popsány i jeho problémy a může tam být popsána i role Adama Jehličky. Takový článek nebude mít s významností problémy a pro čtenáře bude mnohem prospěšnější a informačně hodnotnější než popis žákovské kariéry Adama Jehličky. --Jowe (diskuse) 7. 8. 2016, 09:57 (CEST)[odpovědět]

• Smazat - počet fanoušků na Facebooku nezakládá automaticky encyklopedickou významnost; úspěchy nadaných dětských sportovců nejsou zárukou úspěchů v dospělosti, kdy už jde o něco jiného. (Jinak ale samozřejmě Adamovi přeju, aby se významným hokejistou stal!!) --Svenkaj (diskuse) 5. 8. 2016, 13:00 (CEST)[odpovědět]

  Svenkaj Jde vidět, že nechápete podstatu ... jeho významnost je jeho sportovní život, kterým za sebou zanechává nesmazatelnou stopu. To pak smažte všechny narozenené např. 2005, neboť jejich význam je ještě bezvýznamější. To je jako když na wiki jsou jména vítězů pěvěckých talentů, jejich význam je tedy úplně srovnatelný s Adamem Jehličkou. Mimo jiné je význaným tím, jak ovlivňuje hokejové prostředí. Svenkaj, to by jsi pochopila až když by si s tebou jiné děti dělali selfie a chtěli podpis na kartičku. Mimo jiné právě takovéto dítě do sportu přitahuje více dětí něž kde jaký sportovec, co funguje již jako placený profesionál. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) PetrSportak (diskuse)

• Nechat - Jehlu tam určitě nechat, tady je slavnější než většina hráčú NHL. Tak trošku závist se mi zdá :-)))). Fanda -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 37.48.7.118 (diskuse) 5. 8. 2016, 13:17 (CE(S)T)
• NECHAT - počet Fanoušků není o Wiki, ale tom že o něm už dvakrát psal Hokej.cz což už je o Wiki. Nikdo jinej se na pohodu nezmínil jak funguje protekce, kolik hokej stojí, co hokej obnáší. Za mě neskutečný respekt, protože myslím že to jak dělá hokej tak jej o základu tady změní a mění Kdo hokejové prostředí nezná, není schopen vůbec pochopit jeho význam. Ten kluk je už teď legenda. JehlaFanda (5. 8. 2016, 13:33)
• Smazat - i když o něm lze najít 2NNVZ. Ukazuje to, jak je existence 2NNVZ pro encyklopedickou významnost hloupé pravidlo (doporučení). --Jowe (diskuse) 5. 8. 2016, 14:37 (CEST)[odpovědět]
• Smazat - encyklopedicky nevýznamné, nevidím NNVZ. --BarbatusCZ (diskuse) 5. 8. 2016, 15:46 (CEST)[odpovědět]
• Ponechat - Ztotožňuji se s názorem kolegy Vlouta, diff, včetně toho, že toto je hodně zajímavá diskuse . --Martin Urbanec (diskuse) 5. 8. 2016, 15:59 (CEST)[odpovědět]

  @Martin Urbanec: Rád bych ještě podotknul, že 2NNVZ nemusejí znamenat významnost, jak praví pravidlo. Na internetu se píše o lecčems, 2NNVZ bych teoreticky našel i o jednom nejmenovaném, co si udělal z vycpané kočky kvadrakoptéru a jiných, tedy co je zrovna v módě. OJJ, Diskuse 8. 8. 2016, 19:18 (CEST)[odpovědět]

• Ponechat – 2NNVZ v článku uvedeny jsou (oba články na hokej.cz). @Jowe: Váš postoj se zdá být poněkud schizofrenní. Zde horujete pro smazání i přes existenci 2NNVZ, přitom v této diskusi jste naopak s 2NNVZ horlivě argumentoval… --Vachovec1 (diskuse) 5. 8. 2016, 17:29 (CEST)[odpovědět]

  Nikoliv, nikdy 2NNVZ horlivě neargumentuji, naopak vždy upozorňuju, že existence 2NNVZ je jen a pouze doporučení. Stejnou důležitost jako 2NNVZ má Wikipedie:Významnost (lidé). --Jowe (diskuse) 5. 8. 2016, 17:51 (CEST)[odpovědět]

• Ponechat - Mazat to chtějí ti co trpí svou bezvýznamností. Je dost známí s dobrý zdroj informací. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 37.48.0.252 (diskuse) 6. 8. 2016, 07:14 (CE(S)T)
• Ponechat - Mažou jen pokrytci, zdroj má zajímavý obsah + 2NNVZ to má, nevím co řešíte! Děláte si tady akorát ostudu. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 37.48.0.124 (diskuse) 6. 8. 2016, 08:01 (CE(S)T)
• Smazat - Určitě by se tento článek měl smazat. Jistě je tento chlapec talentovaný hokejista, ale těch tady bruslí stovky. Tenhle kluk se od nich liší jenom tím, že jeho manažer(nejspíš otec) vytvořil výbornou reklamu a marketing k tomuto klukovi. Články na wikipedii se nezakládají podle počtu "liků" na facebooku. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Gigo123 (diskuse) 6. 8. 2016, 09:48 (CE(S)T)
• Smazat Tím jak se počet stránek na Wiki hominem nequam presentation stále množí bez jakéhokoliv vztahu k jejímu encyklopedickému, v čase trvalejšímu poslání, vede k inflaci, bezvýznamnosti a presentaci banálností. Asi by komunita (cs) měla projevit více smysluplné kritičnosti. --Zemanst (diskuse) 6. 8. 2016, 11:42 (CEST)[odpovědět]
• Nechat fulltextem lze dohledat, že na HTA ve svém ročníku patří ke špičce, bodově na tom je také mimořádně, je první co popsal protekci, cenu Talent roku dostal od osobností z vrcholového sportu, záslužná činnost spočívá v tom, že zcela online otevřel a ukázal co hokej obnáší, nikdo a opakuji nikdo to před ním neudělal, členem vítězných týmů v žákovský lize, po jeho odchodu už Meteor nevyhrál ( s ním dvakrát ve dvou kategorií). Má větší reakci na Facebooku než hokej.cz, jeho rozhovor na stránkách hokej.cz má nejvíce Like za posledních 5 let. O kom jiném se to dá napsat. Tady se pořád spekuluje, ale fulltextem lze dohledat dost, aby se dalo napsat, že na Wiki patří. BadBoy -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 37.48.11.88 (diskuse) 6. 8. 2016, 20:37 (CE(S)T)
• Ponechat - Zdroje jsou, Adam Jehlička je evidentně docela hodně veřejně známý, není co řešit. Pokud to bude smazáno, wikipedie bude opravdu vypadat jako spolek obtloustlých a oplešatělých nesportovců. Poměrně velkou část diskusí o smazání na wikipedii považuji za naprostou zbytečnost a nechápu, proč je někteří kolegové zakládají, když k dohledání vhodných zdrojů by stačilo použít google!--Rosenfeld (diskuse) 6. 8. 2016, 21:58 (CEST)[odpovědět]
• Ponechat - Čtu na Facebooku, že to chcete smazat. Myslel jsem si, že na Wikipedii jsou osoby veřejně známé a to Adam je více než známý. Docela ostuda, že to Wikipedie tady řeší. Hlavně že tu máte bezvýznamné modelky, včetně Jágrovi striptérky. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 62.209.212.141 (diskuse) 7. 8. 2016, 19:33 (CE(S)T)
• Smazat - Adamovi je jedenáct let, zatím je jeho životní cesta zcela otevřená, hokeje může a nemusí nechat. Stejně tak se z něj může a nemusí stát špičkový hokejista. Znovuzaložit stránku o někom je velmi jednoduché, narozdíl od situace, kdy se bude za pár měsíců (let) znovu (a třeba opakovaně) diskutovat o smazání. Ale jak podotkl kolega Jowe, zřejmě existuje závažný problém s možností kariérního postupu v mládežnických soutěžích a to může být skutečně významným problémem zasluhující vlastní článek. --Z.Johny (diskuse) 8. 8. 2016, 17:00 (CEST)[odpovědět]
• Ponechat - Adamovi je sice 11, ale důvod tam je jasně uveden. Je to hokejista, který má od 8 let smlouvu, která ruší tabulkovou hodnotu. Hodnota zápisu krom jeji všeobecné známosti je v tom, že je schopen fungovat bez omezení v klubech, které jiné děti zužuje. Jinak někteří tu trpí tou známým syndromem malosti, kdy to že skončí, nepůjde mu to se psalo u Zachy. No nakonec byl 6 tým hráčem draftu. Zápis má sledovat významnost osoby a zde není podstatný jeho výkon, ale průlom ve sportovní přípravě bez hráčských práv. Wikipedie má sloužit k dohledání informací k osobě a jejich počinů k doložení věrohodnosti skutku, výsledku. Vždy to bude hokejista, který otevřel cestu mimo zaběhnutý systém, který se zdál neprolomitelný a právě jeho kariérní postup bude s tímto vyvázánim z práv tou nejazímavější informaci. článek. ostatní jedu v duchu naší povahy https://m.novinky.cz/articleDetails?aId=334293&sId=&mId= --TurboHockeyBoy (8. 8. 2016, 18:09 CEST)
• Smazat - Mělo být smazáno už dávno. Na mne to dělá dojem reklamního textu. Takové snad patří na Linkedin a obdobné personální portály, ne do Wikipedie. --Leotard (diskuse) 8. 8. 2016, 19:04 (CEST)[odpovědět]
• Ponechat - Debata je hrozné fiasko. Pravidla to splňuje,pokud smazat tak pak mazat ty další. Je to politikaření. Zdroje to má, odkazy také, důvod též. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 37.48.9.76 (diskuse) 8. 8. 2016, 20:56 (CE(S)T)
• Ponechat - došel jsem s Facebooku takže jsem noname. Chci jen napsat, že nechápu co tu řešíte. Na Wikipedii jsou daleko větší hovadiny a ta jeho stránka je OK. Psát že nemá co dělat na Wikipedii je nedůstojné. Jeho profil si každý týden prochází syn a díky němu chce víče trénovat. Žádný Jágr jako idol, ale obyčejný kluk. Musel jsem tu podpořit Adama, protože mám pocit že to tady už o ješitnosti jednotlivců. Dobrou -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 37.48.8.81 (diskuse) 9. 8. 2016, 01:11 (CE(S)T)
• Smazat - článek porušuje hned několik pravidel, viz WP:CWN --Gampe (diskuse) 9. 8. 2016, 08:02 (CEST)[odpovědět]
• Smazat - článek porušuje někilik závazných pravidel - vyjmenuji - wikipedie neslouží pro publikaci originálních myšlenek, není nástrojem propagace, nenásociální síť a komunita wikipedie není bitevní pole.Mirek256 11. 8. 2016, 17:42 (CEST)[odpovědět]
• Smazat - všechny argumenty už byly vysloveny a bylo by zbytečné je opakovat. Snad bych jen dodal, že podobně nechutná snaha o propagaci se zde opravdu nevidí každý den. Životní zkušenosti mi říkají, že za tím stojí klukův tatínek, jde ale samozřejmě jen o můj osobní názor. A pokud by článek snad měl být zachován, považuji za vysoce pravděpodobné, že se postupně dopracujeme až k {{Celkově zpochybněno}}. --Mario7 (diskuse) 11. 8. 2016, 17:55 (CEST)[odpovědět]

  Mně to neříkají životní zkušenosti, mně to říká tento článek a vše co se kolem něho dělo. --Jowe (diskuse) 12. 8. 2016, 22:48 (CEST)[odpovědět]

  Podobnost příjmení je čistě náhodná? 109.81.208.118 15. 8. 2016, 22:17 (CEST)[odpovědět]

  Toto určitě náhoda nebude... --Jowe (diskuse) 18. 8. 2016, 19:34 (CEST)[odpovědět]

• Smazat - plně souhlasím s tím co napsal Mario7. 0kozel (diskuse) 12. 8. 2016, 00:06 (CEST)[odpovědět]
• Ponechat - plně nesouhlasím s tím co napsal Mario7.V podstatě je to sportovec, který je svým statutem v hokejovém prostředí výjimečný. Navíc bych založil WikiStránku Tabulkové hodnoty hokejistů, nebo Hokejový a registrační a přestupní řád. Je to právní norma, dotýká se desítek tisíc sportovců a poslední roky je neustále medializována. Na Wiki toto téma a osoby na něj navázané absolutně chybí. CzWikiEditor (diskuse) 12. 8. 2016, 22:06 (CEST) názor + ponechat - Mám pocit, že návrh na výmaz je spíše návrhem na zakázku od Svazu a Ministertsva školství. Adam Jehlička je průkopník svobodného hokeje a wiki by to měla tak chápat a tudíž zánam jako významný ponechat. Pojetí sportu v ČR je novodobé otroctví a obchod s dětmi, což je hodně smutné. Debata o smazání, nebo ponechání je spíše ostudou nás editorů. Neschopnost rozhodnout! -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) CzWikiEditor (diskuse • příspěvky) 18. 8. 2016, 19:21‎ (CE(S)T)[odpovědět]
• ponechat, ale téma článku soustředit především na to, čím je podle úvodu ten hokejista významný, nikoliv na tuctové informace, jaké lze napsat o statisících sportujících dětí. --ŠJů (diskuse) 22. 8. 2016, 02:41 (CEST)[odpovědět]
• To je něco jako Prague Pride 2016, reportáž s propagačním charakterem. Reportáž ani propagace sem nepatří, takže smazat.--Juandev (diskuse) 10. 9. 2016, 19:56 (CEST)[odpovědět]
  • Navíc je tu vidět určitá "tlačenka" heslo ponechat. Proč asi?--Juandev (diskuse) 10. 9. 2016, 19:58 (CEST)[odpovědět]

Komentáře

Zajímavá diskuze o smazání. Podle mě možná splňuje podmínku vícera nezávislých a netriviálních zdrojů ([2], [3]). --Valdemar (diskuse) 5. 8. 2016, 12:50 (CEST)[odpovědět]

Rád bych diskutující upozornil, že existence 2NNVZ nezakládá automaticky encyklopedickou významnost. To bychom tu mohli mít článek o každé vážnější autohavárii na D1, ke které by bylo také zajisté dostatek nezávislých, netriviálních, věrohodných zdrojů. Nebo o každém hokejovém či fotbalovém ligovém zápase atd. --Jowe (diskuse) 5. 8. 2016, 17:59 (CEST)[odpovědět]

Mohli, ale pokud je nikdo doposud nezaložil, svědčí to buď o tom, že nikoho toto téma nezajímá (=článek mít je zbytečné) anebo o tom, že to není dostatečně významné, aby se o tom někdo z wikipedistů dozvěděl. Zde ovšem jsou vyvráceny oboje dvoje tvrzení. Pak bych také rád poukázal na to, že stejně jako není "články o jiných firmách tu jsou" použitelný argument, nemělo by to platit ani naopak. Nebo se mýlím? --Martin Urbanec (diskuse) 5. 8. 2016, 18:03 (CEST)[odpovědět]

Byly již smazány články, které měly 2NNVZ. Co si vzpomínám tak např. Lord Hoven, ale určitě byly i jiné. Rozhodně by u článku o osobě mělo být přihlíženo na kritéria významnosti v Wikipedie:Významnost (lidé). --Jowe (diskuse) 5. 8. 2016, 18:49 (CEST)[odpovědět]

No podle mé splňuje hned několik kriterií, je osobou známou, je vzorem mladých sportovců, je profesionálním sportovcem (jen. nemá příjem), ovlivňuje veřejnost (otevřeně mluví o protekci). Co chcete více :-)))) Martn -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 37.48.0.252 (diskuse)

Nemám u sebe přihlašovací údaje, ale co tady píšeš nemá logiku. Tady nejde o žádný fotbalový zápas, ale o záznam který lze považovat za wikipedicky zajímavý. Otázka tedy zní, je zajímavý dítě, které výhrálo Talent roku, Hokej.cz s ním jako sprvním do 15 let udělalo rozhovor na zajímavé téma a sportovní tabu, má 182.000 fanoušků a je bez pochyb považován za velký sportovní talent? Můj názor je, že zápis je hodný Wikipedii. Je to sportovní anomálie, která je známá. To pak tu můžeme mazat politiky, dětské zpěvák, blogery, protože u 90% těchto záznamů je mnohem menží wikipedická významovost. https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Kristian_Reichel Včem tento hráč je wikipedicky zajímavý? Že to je syn Reichla? Protože to je asi tak vše! Max -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 37.48.0.252 (diskuse)

Viz. Wikipedie:Významnost (lidé) Sportovci, kteří hrají v plně profesionální lize... --Jowe (diskuse) 5. 8. 2016, 18:53 (CEST)[odpovědět]

Veronika Kopřivová a stovky podobných. Tato debata je tady prostě divná. Todítě je teda mnohem dál než tato slečna :-). hezký večer. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) PetrSportak (diskuse)

ROZHOVOR

Četl někdo tady z odpůrců záznamu ty rozhovory na Hokej.cz? Pokud se tady bavíme o důležitosti, tak právě tyto články jsou významově vzácné. Pokud pogooglujete, tak zjistíte že hokejové prostředí je doslova mediálně uzavřené prostředí, které si žije vnitřínm životem a navenek jiným mediálním obrazem. Hráči jsou vázány přestupním řádem a jejich názory nesmí odporovat názoru vedení klubu.

Defakto mediální facebooková zmámost Adama Jehličky umožnila vzniku takto otevřenému rozhovoru, protože právě on nemůže být názorově limitován. Pokud to napíše na Facebook, tak si to stejně každý přečte. Je to doslova první absolutně svobodný hokejista, který není limitován právní úpravou ČSLH, jež omezuje tisíce dětí.

Vůbec se divím, že je tady někdo vůbec schopen napsat, že informace a osobnost Adam Jehlička je Wikipedicky nezajímavý. Již se budu opakovat, informace o něm obsahují zcela zásadní věci, které běžně nemohou být jiným presentovány.

To byl taky důvod mé snahy založit jeho wiki kartu. Pro tisíce malých hokejistů a jejich rodiny obsahuje jeho příběh zásadní informace z hokejového prostředí a dáva šanci na změnu a volbu.

To že patří k velkým talentům jen podtrhuje skutečnost, že právo na svobodnou volbu klubu bez nutnosti hradit výpalné je zásadní pro rozvoje hráče. Vždyť tento kolektivní sport jde ke dnu, a hráči jako Jágr, tyto sportovní bariéry neznaly.

PetrSportak

Argumenty PetrSportak o osobnosti Adama Jehličky jako o prvním absolutně svobodným hokejistovi, jsou ve své podstatě absurdní. Vždyť se jedná o jedenáctiletého chlapce jehož osobní údaje jsou takto zveřejňovány, když jeho sportovní angažmá je v plné odpovědnosti rodičů, a to od jeho šesti let (sic). Co brání tomu, aby své zdánlivě velké hokejové ambice subjektivně popisoval na své soukromé stránce ^[1]. Co to všechno má společného s Wikipedií?--Zemanst (diskuse) 10. 8. 2016, 09:01 (CEST)[odpovědět]

Loutkové hlasy?

WP:LÚ#Zakázané způsoby využití alternativních účtů/3. OJJ, Diskuse 5. 8. 2016, 13:59 (CEST)[odpovědět]

Těžko hlasy, kolego, když AfD/DoS není VfD/HoS . Proto také checkuser zamítl check, protože pokud uzavírající uzavře správně, nemůže dojít k ovlivnění diskuse. --Martin Urbanec (diskuse) 5. 8. 2016, 14:03 (CEST)[odpovědět]

@Martin Urbanec: Vím, já tomu ale prostě říkám hlasy. Nevím proč, když to je diskuse... Vsadím se, že to napíšu zas . OJJ, Diskuse 5. 8. 2016, 14:18 (CEST)Překlep opravil --Martin Urbanec (diskuse) 5. 8. 2016, 14:20 (CEST)[odpovědět]

Další zdroj: http://www.aascr.cz/vitez-souteze-talent-roku-2014-se-setkal-na-lipne-s-katerinou-neumannovou/ -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) PetrSportak (diskuse)

anti Wikipedisti - Nevím co na to napsat, ale souhlasím s prohlášením na Facebooku, je to tady šaškárna, protože Adam je první kdo otevřeně promluvil o protekci v mládežnickém hokeji a svazový portál to vydal. Nevídaná věc. Jde vidět, že to tady některým nevoní. Pro mě to je opravdu velice významný postoj na Hokej.cz. Řeči o nevýznamnosti? Sorry ale je to nejvýznamější událost roku v upadajícím hokeji. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 194.228.130.250 (diskuse)

Veronika Kopřivová O čem je tento profil, když při editaci na přidání zaměstnání v Německu je automaticky mazána informace o refaktorizováno. Tady hledáte významnost, jine mažete poznámky proč tam info chybí. :-))))))))))))) Vybral jsem si profil Veronika Kopřivová. který krásně ukazuje jak Wiki je založena na podivných základech a dezinformací. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) PetrSportak (diskuse) Pot. pomlouvačné údaje k dané osobě refaktoroval --Martin Urbanec (diskuse) 20. 8. 2016, 15:40 (CEST)[odpovědět]

Kolego, možná toto je ten problémem: Veronika Kopřivová není profil, nýbrž článek na wikipedii. Profily si zakládají lidé na sociálních sítích, promo webech..., aby prezentovali sami sebe, nejčastěji jako něčím vynikající. A pokud v profilu není nic, co by porušovalo na něj se vztahující zákony, nikdo do obsahu nemluví. Na druhou stranu článek na wiki však má zcela objektivně popisovat celospolečensky významnou osobu. Zkuste se zamyslet nad 100letým testem (spekulace do budoucnosti). Slečna Kopřivová vyhrála celospolečenskou soutěž, která zajímá prakticky polovinu republiky, psaly o ní prakticky všechny celorepublikové denníky a pokud provede nějakou zásadní změnu v kariéře opět o ní uslyšíme. Na druhou stranu Adam Jehlička je v současnosti zajímavý pouze pro pár hokejových nadšenců. Pokud však bude dál budovat svoji kariéru a začne hrát za extraligový tým, tak je jeho významnost potvrzena. Ale pozor wikipedie NENÍ promo server, na jehož základě se kariéra buduje. Chápu, že pokud má člověk svůj článek na wiki, může to být pro jeho kariéru prospěšné, ale osobně to považuji za krajně nekalou soutěž.

P.S.: A pokud se Vám na jakémkoli článku něco nelíbí, nic Vám nebrání v jeho změně, zpochybnění.... Ale prosím věcné a podložené připomínky. Děkuji --Z.Johny (diskuse) 12. 8. 2016, 12:22 (CEST)[odpovědět]

@Z.Johny: Jen k tomu doplním, že prezentovat něco či někoho skrz Wikipedii ani nejde. --OJJ, Diskuse 12. 8. 2016, 12:34 (CEST)[odpovědět]

Straší to tady už dlouho, ale pročetl jsem to a myslím, že se fejsbůku nikdo zvlášť nevěnoval. Mrknul jsem na nějaké volně dostupné statistiky, a vypadá to, že ačkoliv je Adam druhý příjezd Ježíše Krista na bruslích, místo pravidelného nárustu fanoušků mu za posledních 6 měsíců 3 tisíce ubyly. (dle portálu SocialBakers) Z toho za poslední měsíc ubylo 500 fanoušků z hokejové velmoci – Turecka. Pro srovnání, na stejné stránce je uvedeno, že za toto časové období přibylo 23 (slovy dvacet tři) fanoušků Českých. Na Twitteru má 1549 sledujících, ale za 5 měsíců má pouze jeden lajk u jednoho tweetu z několika stovek. Takže bych to s tou jeho senzačností neviděl tak horce, a byť může kritéria významnosti splňovat, počet lajků na sociálních sítích bych v tomto případě nezohledňoval.--TFerenczy (diskuse) 10. 9. 2016, 13:09 (CEST)[odpovědět]

Reference

Tato stránka obsahuje archiv navrhovaného smazání článku. Tuto stránku už laskavě needitujte.

Diskuse skončila výsledkem ponecháno, encyklopedická významnost doložena. --Jvs 29. 9. 2016, 19:32 (CEST)[odpovědět]

Mishovy šílenosti

Toto není hlasování, ale diskuse. Důležité jsou argumenty.

Diskusi otevřel(a)

Dominikosaurus (diskuse) 17. 8. 2016, 22:26 (CEST)[odpovědět]

Uzavření diskuse

standardní: týden po zahájení

Doporučená řešení

• Smazat. Vždy jsem si myslel, že článek na Wikipedii mají jen opravdu známé osoby – osoby, které se o to nějak výrazně zasloužily. Bez urážky, ale to rozhodně nejsou dva kluci, kteří jsou známý jen díky své „provokativní cancer tvorbě“. --Dominikosaurus (diskuse) 17. 8. 2016, 22:26 (CEST)[odpovědět]

To je jen subjektivní pohled na věc, daný nejspíše Vaším celkovým odporem k trendu youtuberů. Ale když se podíváte na to, jací jiní youtubeři tady mají stránku, pak přeci nemůže být pochyb o tom, že zde Mishovy šílenosti také patří. Zdá se mi, že je tady spíše spor o tom, jestli vůbec tady mají mít celebrity z youtube světa svoji stránku. Nikoliv o této konkrétní stránce. OK, nechť se vede tento spor, ale pokud se dojde k tomu, že zde youtubeři svoji stránku mít nemají, tak by měli být odstraněni všichni. --Olosh (diskuse) 18. 8. 2016, 18:33 (CEST)[odpovědět]

Popravdě nevím, co Vás vedlo k názoru, že se stavím proti „trendu YouTuberů“. Sám jsem náctiletý mladý muž, který jich dokonce pár sleduje, ale to nutně neznamená, že je musím cpát na Wikipedii. Klidně můžou být sebevtipnější, vydávat videa s dechberoucími speciálními, či zvukovými efekty, ale to z nic nedělá encyklopedicky významné osoby. Ono celkově stát se YouTuberem není žádná věda. Chci tím říct, že za nějakých deset let tady můžeme mít kategorii 11 letých dětí, jejichž jedinou encyklopedičnost dokládá hrstka rozhovorů v bulvárních denících. A ne jen bulvárních – kdo by se přeci nechtěl přiživit na aktuálním trendu. To je můj pohled na věc jako delecionisty. Když už jsme u toho, tak bych klidně nechal smazat i PedrosGame a Martina Rotu, ale to už je jiný příběh. --Dominikosaurus (diskuse) 18. 8. 2016, 19:39 (CEST)[odpovědět]

oba dva uvedené články jsou ozdrojované o něco hůře, než je tento.--Grtek (diskuse) 18. 8. 2016, 19:49 (CEST)[odpovědět]

Jako inkluzionista si zase myslím, že všechny uvedené stránky tady mají svoje místo. Jediný youtuber, u kterého vidím existenci jeho stránky jako problematickou, je Baty Alquawen. --Olosh (diskuse) 19. 8. 2016, 09:34 (CEST)[odpovědět]

• Ponechat. Ačkoli na to, stejně jak na cokoli jiného, může mít každý nějaký názor, na Wikipedii je důležitá encyklopedická významnost. A ta podle mne byla doložena uvedenými zdroji. Jinými slovy, není důležité kvůli čemu jsou známí, ale to, že známí jsou. --Valdemar (diskuse) 17. 8. 2016, 22:37 (CEST)[odpovědět]
• Ponechat. V podstatě jako Vlout, významnost je tady v současné době už naprosto jistá.--frettie.net (diskuse) 18. 8. 2016, 00:15 (CEST)[odpovědět]
• Spíše smazat. článek sice plní podmínku dvou zdrojů. Nicméně další otázkou je, jsou-li skutečně netriviální. Dále, když si pročítám doporučení WP:VL a WP:VW, tak jsem přesvědčen, že článek neprojde ani jedním 100letým testem a podmínky významnosti webu také nejsou jednoznačně splněny. Po shlédnutí několika videí z oněch pár příspěvků z daného kanálu si kladu otázku, jestli si toto skutečně zaslouží nějakou pozornost... Skutečně chceme našim dětem dávat něco takového za vzor? Wikipedie se dnes stává poměrně důležitou autoritou pro běžný život a protože děti touží být něčím jedinečné a vynikat a nová kultura "youtuberů" je pro ně velice jednoduše dosažitelná, můžeme ponecháním článku zůsobit poměrně významné škody.--Z.Johny (diskuse) 18. 8. 2016, 08:11 (CEST)[odpovědět]

Druhá část argumentace mi přijde irelevantní - wikipedie tu není od toho, aby tvořila či bořila vzory. Smazat článek z toho důvodu by bylo obdobné jako smazat článek o Daeš, aby se po jeho přečtení náhodou někdo nepřidal k teroristům...--Grtek (diskuse) 18. 8. 2016, 14:06 (CEST)[odpovědět]

• Vážený kolego, zřejmě ne úplně chápete můj pohled a argumentujete poněkud absurdně. U hesla Daeš není pochyb o jeho významnosti, za 100, možná 1000 let bude stále mít místo v historii. Na druhou stranu já se snažím říct, že a) u hesel, jejichž významnost není zjevná, se založením článku invertuje situace, kdy z původně prakticky nevýznamného subjektu se stává významný. B) proto je potřeba dobře zvážit, jestli je významnost natolik vysoká, aby se tímto jejím invertováním nenatropilo více škody než užitku. --Z.Johny (diskuse) 18. 8. 2016, 18:18 (CEST)[odpovědět]

Děkuji za dovysvětlení, skutečně jsem Vaši argumentaci nepochopil úplně přesně. Měl jsem za to, že A a B jsou nezávislé argumenty a nikoli že B vychází z A. Nicméně, stále si myslím, že A v tomto konkrétním případě tak úplně neplatí, takže nehrozí ani B...--Grtek (diskuse) 18. 8. 2016, 19:36 (CEST)[odpovědět]

"Po shlédnutí několika videí z oněch pár příspěvků z daného kanálu si kladu otázku, jestli si toto skutečně zaslouží nějakou pozornost" - Taky si nemyslím, že by to byl nějaký relevantní argument. Tvorba youtuberů se nám nemusí líbit. Třeba FattyPillow mluví sprostě a hází na sebe chipsy a křupky, a stejně tady svoji stránku má. Stejně jako tento kanál. Pokud by se měla Vaše argumentace brát důsledně, pak bychom měli odstranit všechny youtubery, co tu jsou. --Olosh (diskuse) 18. 8. 2016, 18:33 (CEST)[odpovědět]

• Smazat - Ano, WP není z papíru a může zde být halda témat, ale myslím, že je tu mnoho důležitějších témat na rozepsání než 9letí a 21letí kluci, kteří se baví točením nějakých videí nebo co já vím či jedenáctiletý hokejista, kteří to všechno dělají jen jako zábavu a jejich současná práce a povinnost je škola. Vsadím krk na to, že za nějakých 15 let, až budou mít normální práci, si na nějaký YT ani nevzpomenou. Takže přestože možná NNVZ existují (jako existují i k jiným smazaným tématům) smazat, nevidím vcelku nic, co by na tom bylo významného. OJJ, Diskuse 18. 8. 2016, 08:38 (CEST)[odpovědět]

Jak jsem již zareagoval výše, to už rovnou můžeme smazat všechny youtubery, co tu jsou. Není to argument proti této konkrétní stránce, nýbrž proti youtuberům obecně. --Olosh (diskuse) 18. 8. 2016, 18:33 (CEST)[odpovědět]

Dokonce to, Oloshi, není vůbec argument. Nemohu ho totiž pochopit jinak, než žře argumentem pro smazání je to, že existují důležitější témata. Neposuzuje se ency. důležitost, ale významnost. --Martin Urbanec (diskuse) 30. 8. 2016, 19:54 (CEST)[odpovědět]

• Ponechat. O 2NNVZ dle mého nemůže být pochyb, co se týče WP:VL, i tam by mohl článek při troše vůle vyhovět. Ono je to dost těžké posoudit, protože kritéria nejsou moc psaná s ohledem na "nová média", ale asi by se dalo říct, že předmět článku obdržel více nezávislých recenzí nebo ocenění svých děl a vydává je v nezanedbatelném nákladu, a navíc má rozsáhlou fanouškovskou základnu. Jestli je široce uznáváno, že se navíc stal ve svém (pro mnohé z nás jistě dosti pochybném) oboru trvalou součástí historických záznamů nedokážu vyloučit, pravděpodobně tento obor nemá nic, co by se dalo nazvat historickými záznamy. Také bych narozdíl od wikipedisty:Z.Johny zcela nevylučoval, že by článek mohl projít 100letým testem do budoucnosti - pokud za 100 let bude někdo psát publikaci o počátcích vlogování v Česku, dost možná by se mu informace mohly hodit.. Z jiných alternativních testů článek zcela určitě vyhovuje google testu, testu ověřitelnosti a nemá znaky autobiografie. Naopak myslím, že by neprošel testem rozšířitelnosti.--Grtek (diskuse) 18. 8. 2016, 13:33 (CEST)[odpovědět]
• Ponechat, nepochybně jeden z nejvýznamějších reprezentantů významného fenoménu dnešní doby. Kritériem pro zařazení do encyklopedie není nějaká "záslužnost", "užitečnost" či "hodnota", ale encyklopedická významnost, a tu tento YouTuberácký kanál naplňuje vrchovatě. Pokud bychom z nějakého snobství měli takto zjevně a napřehlédnutelně významné fenomény ignorovat, tak to můžeme celou naši slavnou Wikipedii rovnou zabalit. Dost na tom, že jsme kdysi proti všem zásadám a pravidlům smazali článek Lord Hoven, byť ten opravdu svou významností tady tomu Mishovi nesahal po kolena. --ŠJů (diskuse) 20. 8. 2016, 04:22 (CEST)[odpovědět]

Víte, kdy bychom to tu mohli zabalit? Právě, kdybychom se tyto „fenomény“ nesnažili ignorovat. Na informování o tom, co právě letí tady máme spoustu webů, ale rozhodně ne Wikipedii. Nedávno se například mluvilo o přítelkyni Jaromíra Jágra ([4]), propagačním spotu Svazu školkařů s pozoruhodným názvem Everybody do školky ([5]) nebo YouTube kanálu MikeJePan ([6]). Jak tak čtu Vaše reakce na tuto diskusi o smazání, tak i oni by si zasloužili svůj vlastní článek na Wikipedii. Zároveň bych polemizoval o tom jestli je právě Misha „jedním z nejvýznamějších reprezentantů významného fenoménu dnešní doby“, protože podobných jako on tu jsou stovky, ba dokonce tisíce. A to nemluvě o hromadě YouTuberů ze zahraničí. Vůbec se nesnažím zabránit pokroku dnešni doby a už vůbec si nepřijdu proti YouTuberům nijak zaujatý, ale je potřeba si uvědomit, že ne vše, co se na krátkou dobu objevilo ve zprávách, může být přetvořeno v encyklopedický článek. --Dominikosaurus (diskuse) 20. 8. 2016, 14:27 (CEST)[odpovědět]

Když pominu to, že Mishovy šílenosti nejsou událost, která se pouze po krátkou dobu objevila ve zprávách, a že celá Vaše argumentace vlastně směřuje proti dosavadnímu konceptu relativně objektivní encyklopedické významnosti založené na uznatelných zdrojích, tak by Vás možná zajímalo, že článek Veronika Kopřivová zde už máme. --Valdemar (diskuse) 20. 8. 2016, 14:59 (CEST)[odpovědět]

V odstavci č. 5, který jsem citoval, se píše o osobách i událostech. --Dominikosaurus (diskuse) 20. 8. 2016, 15:32 (CEST)[odpovědět]

Ano, a přesně tím on, resp. i jeho bratr a vůbec tento YouTube kanál není. Ještě bych k tomu dodal, že Wikipedie není výběrová encyklopedie, reflektuje to, co zajímá svět. Jestliže je ten zájem dostatečně veliký, existuje více netriviálních a věrohodných zdrojů, což zakládá možnost samostatného článku. --Valdemar (diskuse) 20. 8. 2016, 15:59 (CEST)[odpovědět]

• Smazat. Argumenty jako kolega Dominikosaurus. --Zbrnajsem (diskuse) 20. 8. 2016, 15:18 (CEST)[odpovědět]
• Ponechat Jaho předposlední píseň se jménem PokemonGO song už má 7.95 milionu zhlédnutí a proto si myslím že je lepší ponechat tento článek... myslím že je tam i několik dalších faktorů proč si myslím, že je lepší ponechat tento článek, ale mohl by být trochu upraven. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 86.49.14.64 (diskuse) 21. 8. 2016, 11:18‎ (CE(S)T)

Osobně nevím o žádném pravidle, na základě kterého hodnotíme encyklopedičnost podle počtu zhlédnutí na YouTube. Zároveň ale souhlasím s tím, že by mohl být článek trochu poupraven. Otázkou však je, co víc chcete psát o životě a úspěchu 9letého kluka? --Dominikosaurus (diskuse) 21. 8. 2016, 14:10 (CEST)[odpovědět]

• Ponechat I když to je proti mému staromilskému přesvědčení o encyklopedické významnosti. Na rozdíl od Adam Jehlička, kde jsem byl z mnoha důvodů pro smazání, tady beru v úvahu nejen počet Youtube shlédnutí, ale i návštěvnost vlastní stránky. Můj šálek čaje ale ty neumělé zpívánky nejsou. --Svenkaj (diskuse) 21. 8. 2016, 14:34 (CEST)[odpovědět]
• Smazat, viz Dominikosaurus + OJJ, --Ivannah (diskuse) 22. 8. 2016, 22:40 (CEST)[odpovědět]
• Ponechat - Sice je to obsahem kravina, ale encyklopedická významnost je zdroji, které nemají charakter popisu jednorázové události, dána. --Dezidor (diskuse) 23. 8. 2016, 14:59 (CEST)[odpovědět]
• Smazat, další reportážové selfpromo. Je jasné, jak článek na WP prospěje další popularizaci dua.--Juandev (diskuse) 10. 9. 2016, 20:07 (CEST)[odpovědět]

  Co encyklopedická významnost, ta nás už nezajímá? --Valdemar (diskuse) 10. 9. 2016, 20:10 (CEST)[odpovědět]

  @Juandev: Přesně tak. --Dominikosaurus (diskuse) 10. 9. 2016, 20:38 (CEST)[odpovědět]

  @Vlout: ona jsou tu i jiná pravidla. To se již řešilo v případě Prague Pride. Navíc nejdůležitější je rozhodnutí komunity, tedy konsenzus zde dosažený.--Juandev (diskuse) 10. 9. 2016, 20:53 (CEST)[odpovědět]

  Reportáž? Toto? To už musí být opravdu buď vtip, nebo naprostá absence ponětí, co to reportáž je. --Bazi (diskuse) 10. 9. 2016, 21:50 (CEST)[odpovědět]

  "Je jasné, jak článek na WP prospěje další popularizaci dua." - To by šlo říct o všech ostatních youtuberech a i o mnohých dalších lidech ze showbusinessu. Podle nárustu odběratelů za posledních 30 dní je kanál Mishovy šílenosti umístěný v Top 500 CELOSVĚTOVĚ podle statistik, jako jediný z českých Youtube kanálů. Dva měsíce starý Pokemon Go Song je jedno z nejsledovanějších českých videí za celou dobu existence Youtube. A podle zhlédnutí za poslední měsíc se jedná o nejsledovanější český youtube kanál. Na tu tvorbu může mít každý názor jakýkoliv, protože je hodně kontroverzní. Ale fakta jsou fakta. Však se zeptejte třeba svých dětí, jestli znají Mishovy šílenosti. Domnívám se, že vím, jaká bude jejich odpověď. --195.178.83.65 21. 9. 2016, 13:11 (CEST)[odpovědět]

Fakta to možná jsou, ale ve Vašem podání naprosto neověřená Podotýkám, že se tu bavíme o významnosti, ne o známosti. --Dominikosaurus (diskuse) 21. 9. 2016, 14:23 (CEST)[odpovědět]

Je fakt, že by pan anonym mohl daná tvrzení ozdrojovat (když už jsme na té wikipedii), nicméně dané kategorie uvedl tak přesně, že je pravděpodobně není moc problém dohledat. Během pár vteřin googlení první z nich: ^[1].

A ano, bavme se o významnosti, ta je přeci nejobjektivněji vyjádřena NNVZ, kterých je tu dostatek --Grtek (diskuse) 21. 9. 2016, 18:51 (CEST)[odpovědět]

Jj, když pomineme, že polovina všech referencí jsou YouTube videa a sem tam je přihozen nějaký bulvární článek (viz. sekce komentářů) nebo rozhovor. --Dominikosaurus (diskuse) 22. 9. 2016, 16:04 (CEST)[odpovědět]

…občas proložené nějakým tím rozsáhlejším článkem v Respektu…--Grtek (diskuse) 25. 9. 2016, 00:35 (CEST)[odpovědět]

Youtube a bulvární zdroje jsou jenom pro doplnění informací, ne pro dokázání významnosti. A významnost dokázána je, právě těmi ostatními zdroji. -31.30.101.24 28. 9. 2016, 12:23 (CEST)[odpovědět]

• Ponechat! Moc jsem je nesledoval, nicméně bych řekl, že ty písničky jsou celkem strašný a videa jakbysmet, ale to by neměl být důvod pro smazání. Důležitá je encyklopedická významnost. A tu tihle dva týpci splňují. Ostatně jde o jedny z našich nejznámějších youtuberů, známých daleko za hranicemi naší země. --Marek Genius (diskuse) 12. 9. 2016, 23:49 (CEST)[odpovědět]
• Ponechat. Víc k tomu napsat nelze, mafie by to nedovolila. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Fanoušek kopané (diskuse • bloky) 22. 9. 2016, 15:29‎ (CE(S)T)

Pšššt... Myslíte kliku? --Dominikosaurus (diskuse) 22. 9. 2016, 15:42 (CEST)[odpovědět]

Komentáře

S těmi 2NNVZ bych brzdil, protože článků z podobných webů bych vám mohl najít desítky. Teď mám na mysli ten typ webů, které se snaží jít s davem a psát o tom co je právě trendy. Viz. například Prima Style: [7][8][9]. Nestačí? Tak prosím, tady máte další: [10][11][12][13][14][15]. A teď nemám na mysli jen Prima Style. Chci tím říct, že ne všechno na internetu je nutně nezávislý netriviální věrohodný zdroj. Pamatuji si, že – ne před zas tak dávnou dobou – se tu objevovali články o mnoha jiných YouTuberech. Nejfake, Ňákej McCitron. Všechny tyto články byly smazány jako neencyklopedické, nevýznamné. Co pak tedy rozhoduje o tom, kdo z nich na Wikipedii bude a kdo ne? Velikost fanouškovské základny, či snad počet článků v mainstreamových médiích? K zamyšlení. --Dominikosaurus (diskuse) 18. 8. 2016, 14:55 (CEST)[odpovědět]

Z Vámi uvedených odkazů plyne, že o encyklopedické významnosti popisovaného subjektu nemůže být pochyb. K tomu jen z článku je možné dodat [16] a [17], jistě by se při troše snahy našly i další. Ano, youtubeři jsou fenomén a Wikipedie jeho hodnotu jistě nebude hodnotit, od toho zde není. --Valdemar (diskuse) 18. 8. 2016, 15:00 (CEST)[odpovědět]

(s e.k.) Prima Style se dá chápat jako bulvární médium, pro naše potřeby tedy asi bude narážet na kritérium věrohodnosti. Byť pro obecně společenská témata se takové zdroje dají s přivřením oka použít snáz než pro témata odborná/vědecká. V mnoha případech taky ty texty můžou být na štíru s trivialitou, protože když má třeba článek dva odstavce vyplněné ovšem převážně vatou a třeba s jedinou nebo dvěma skutečnými informacemi použitelnými pro encyklopedii, tak se to nedá brát jako zdroj jdoucí do hloubky. Oproti tomu třeba text z Respektu je ucelený a jde o seriózní médium, tam bych tu pochybnost neměl. --Bazi (diskuse) 18. 8. 2016, 15:16 (CEST)[odpovědět]

Chápal bych tu výtku, kdyby bulvární média zde byla jediným zdrojem. To však nejsou. --Olosh (diskuse) 18. 8. 2016, 18:33 (CEST)[odpovědět]

@Grtek,Olosh: vážení kolegové, uvědomme si, že 2NNVZ je jen doporučení, nikoli závazné pravidlo. Pokud bychom se jej striktně drželi, tak bychom zde měli taktéž strpět články o dírách na silnici a případně další podobné. A to je podle mého další faktor významnosti: do výmolu někdo nasype kolečko asfaltu a je po tématu, stejně tak u takovýchto pseudocelebrit dojde k odchodu do zaměstnání, navázání vztahu a pod. a jejich činnost je ukončena významnost klesne téměř k nule. Ale je pravdou, že správné řešení je přezkoumat z tohoto pohledu i ostatní členy Kategorie:Youtubeři. Podle tothoto úsodku bych navrhnul v ní ponechat pouze lidi, kteří se touto činností dokáží uživit, případně lidi, kteří dosáhli skutečné špičky v tomto "oboru", například viz poslední odstavce článku Youtuber. -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Z.Johny (diskuse • příspěvky • bloky) 19. 8. 2016, 10:35‎ (CE(S)T)

Kritérium uživení se je zajímavý nápad. Jen mám obavu, že kdybychom ho podobně aplikovali třeba na básníky nebo malíře, jejichž mnohá díla se třeba dnes prodávají za horentní sumy, ale oni sami zemřeli v bídě, protože se tím neuživili, nebo to dělali při jiném zaměstnání... Nevím, jestli to obstojí pro youtubery. Každopádně dost špatné kritérium je i prostá sledovanost, protože to vypovídá možná tak o relativní důležitosti jednoho vůči jiným, ale není schopno vypovědět o srovnání významnosti vůči jiným oblastem života. Takže se vrátíme zase nejspíš k osvědčenému NNVZ, kdy jen musíme důkladněji zkoumat, jak moc triviální jsou ty zmínky a v jak kvalitních médiích se objevují, jestli o youtuberovi pojednávají jenom specializované webové pseudopořady, nebo jejich věhlas pronikl i do mainstreamových médií a pořadů, případně i dál. A je dobré si třeba všímat, jestli ty zmínky pojednávají jenom o jednotlivých excesech, které stály za zmínku jenom svou bizarností, nebo se zabývají třeba obšírněji celou tvorbou dotyčného a snaží se proniknout do hloubky. --Bazi (diskuse) 19. 8. 2016, 10:55 (CEST)[odpovědět]

@Z.Johny: O výmolu, který nejméně dvakrát po sobě získal titul "výmol roku" a opakovaně ohlas v celostátních médiích včetně celostátního veřejnoprávního rozhlasu i televize, bychom tu určitě měli mít článek. Na tom nevidím vůbec nic absurdního. A z hlediska praktického života je to možná i závažnější věc než nějaké sportovní medaile. Wikipedie není příručka ani telefonní seznam. Na Wikipedii platí, že co jednou bylo významné, je provždy významné. Co jednou prošlo všemi velkými médii, stává se definitivně přinejmenším součástí historické paměti jedné generace lidí. A jestli to neplatí zrovna o výmolu U Seřadiště, tak o Mishových šílenostech to bude platit zcela nepochybně. Stejně jako třeba o Aničce Dajdou, dřevorubecké anabázi Lídlu, knižním velkoobchodu Miroslava Macka anebo "článku vlevo dole" a "fotografické paměti" prezidenta Zemana. Kritérium, zda se někdo něčím "dokáže uživit", je totálně nesmyslné. Encyklopedicky významných je i mnoho subjektů nebo projektů, které zkrachovaly, a mnoho lidí, kteří se zbláznili nebo přišli na mizinu. A samozřejmě i mnoho kýčovitých děl, tlachajících neschopných politiků, neužitečných celebrit. Významnost prostě neznamená úspěšnost ani záslužnost. --ŠJů (diskuse) 20. 8. 2016, 04:48 (CEST)[odpovědět]

Vážený kolego, na tom se neshodneme, myslím si, že o díře v silnici (natož parkoviště náklaďáků a autobusů, jakým je ulice U Seřadiště) bychom článek mít neměli. Pokud by to byla díra na nějaké podstatné dopravní tepně, kde alespoň jednou do roka způsobí vážnou nehodu a píše se o ní jako známé, tak prosím. A s tématem tohoto DoSu je to stejné, pokud Mishovy šílenosti dosáhnou věhlasu např. Kazmy nebo ViralBrothers - budou mít vlastní kanál na nějakém redigovaném médiu, někdo vydá jejich tvorbu na fyzickém nosiči nebo se alespoň udrží v obecném povědomí (já třeba, i když se snažím dění v ČR sledovat, tak mi to vůbec nic neříká) po několik dalších let, budiž, nemám námitek. Ale takto je to jen malý kluk, který ani neví co vlastně chce, řízený svým slávychtivým bratrem a v tomto by je cswiki neměla podporovat - rozhodně nejsme propagační web. --Z.Johny (diskuse) 22. 8. 2016, 10:48 (CEST)[odpovědět]

@Bazi: Je pravda, že posuzovat "triviálnost" zmínek nebo "kvalitu" médií je jedna z cest, jak do Wikipedie propašovat jinak zakázan vlastní názor či postoj ("výzkum" je pro takové dojmy a soudy příliš silné slovo). Požadovat, aby téma proniklo ze specializovaných publikací, médií či pořadů do těch velkých, mainstreamových a všeobecných (neboli do povrchního bulváru), je také ošidné. Kam bychom přišli, kdybychom takto postupovali u technických či vědeckých témat a ignorovali je, pokud neproniknou mimo svůj obor? Co se týče bizarnosti, jistě má svůj důvod, že bizarnost je jedním z důvodů, proč se lidé o věci zajímají, tj. proč pro ně jsou takové věci významné, a tento důvod není o nic méně důležitý, než jiné důvody. Důvody, proč zrovna v naší době propukl zrovna na Youtube zrovna tento fenomén, který hýbe značnou částí zrovna jedné dnešní generace, mohou být zkoumány donekonečna - jisté však je to, že nějaké takové důvody jsou a že se tak stalo. --ŠJů (diskuse) 20. 8. 2016, 04:48 (CEST)[odpovědět]

To přirovnání youtuberů k technickým a vědeckým tématům ohledně jejich průniku do mainstreamových médií poněkud pokulhává, vlastně hodně. Protože každé z těch témat se k onomu mainstreamu přibližuje z opačné strany. Zatímco u vědeckých témat lze s úspěchem předpokládat, že jsou převážně seriózní, průnik do mainstreamových médií je pro ně bulvarizací. Naopak témata spíše z oblasti zábavy, různých pikanterií apod. jsou ze své povahy spíše bulvární (připomeňme si, že bulvarizace je právě posun informační funkce směrem k funkci zábavní), takže průnik z médií silně bulvárních nebo úzce vymezených do médií serióznějších a mainstreamovějších je pro ně dokladem právě o posunu z pouhé bulvární roviny k rovině encyklopedicky zajímavější a významnější. (Něco jiného by samozřejmě bylo, kdybychom mluvili o specializovaném odborném, vědeckém textu na téma youtuberů. Ale tady se jedná o specializované pořady zábavní.) --Bazi (diskuse) 20. 8. 2016, 15:16 (CEST)[odpovědět]

Cejchovat témata či média podle osobního dojmu a vkusu jako "seriozní" nebo "bulvární" anebo považovat zábavnost nebo pikantnost za nějakou kontraindikaci významnosti je velmi ošidné. Představte si, že bychom tato hlediska uplatňovali třeba na LGBT témata jako třeba nějaký ročník nějakého "pikantního" průvodu po pražském bulváru. Ovšem významné zábavné nebo pikantní věci jsou předmětem zájmu encyklopedie úplně stejně jako ty, které se natolik zpolitizovaly, že jsme nuceni je považovat za seriozní. Pro mě osobně je třeba kritériem významnosti, že pokud o něčem vím, přestože se o daný obor v podstatě vůbec nezajímám, tak už to považuji za významné (mimo jiné proto, že u takových věcí už je podstatně vyšší pravděpodobnost, že o tom někdo bude hledat informace). Z tohoto hlediska bych tohodle Mishu a možná pár podobných jevů řadil téměř na stejnou úroveň jako třeba Kancelář Blaník nebo Opráski sčeskí historje, byť o nich lze psát přece jen hlubokomyslnější recenze. Je to úroveň, při které se dá říct, že komu nejsou povědomé, ten nemá všeobecný přehled. --ŠJů (diskuse) 22. 8. 2016, 03:43 (CEST)[odpovědět]

Však tak to je, že Prague Pride 2016, na který je tu naráženo, pokud pomineme tu aktivistickou či politickou stránku věci, by byl festivalem ryze zábavním a svou významnost by prokazoval tak jako tak nejlépe právě ohlasem v celostátních seriózních mainstreamových médiích. Tady jsem to ovšem stavěl do kontrastu s onou dřívě zmiňovanou vědou a technikou. Samozřejmě můžeme nacházet oblasti sporné, nejednoznačné, jako asi v kdečem, ale nevím, jestli by někdo chtěl přijít s hypotézou, že veškerá věda je v principu bulvární a veškerá zábava v principu seriózní. Samozřejmě i z oblastí zábavních existují třeba encyklopedické práce, všemožné encyklopedie filmu, populární hudby i třeba televizní tvorby, což IMHO dokládá právě prostup oněch témat do oblasti seriózního zájmu. Máme i encyklopedie turistické ad. O žádné youtuberské encyklopedii zatím nevím, ale nemůžu vyloučit do budoucna vznik nějaké takové. Tím by se opět potvrdil jakýsi seriózní zájem o tuto oblast. A záznamy v takové práci by se pak daly využívat k dokládání encyklopedického významu jednotlivých youtuberů. --Bazi (diskuse) 22. 8. 2016, 04:01 (CEST)[odpovědět]

Řada článků, rozhovorů atd. se najde. Potíž je, z jaké pozice a jakou metodu my chceme určovat, který zájem je "seriózní" nebo "důvěryhodný". Samozřejmě že intenzivněji a do větší hloubky se tím budou zabývat zdroje, které jsou kulturně a žánrově blíž tomu, o co se jedná. A budou se tím zabývat především způsobem, jaký je danému žánru vlastní. --ŠJů (diskuse) 22. 8. 2016, 16:09 (CEST)[odpovědět]

Tato stránka obsahuje archiv navrhovaného smazání článku. Tuto stránku už prosím needitujte.

Diskuse skončila výsledkem smazáno. Diskutující se shodli, že se jedná o historický relikt, který není reálně potřebný a že se jedná o de facto zdvojení rozcestníků v hlavním jmenném prostoru. Proto diskusi uzavírám s výsledkem "smazáno" a kategorii i její prázdné podkategorie mažu. --Martin Urbanec (diskuse) 15. 12. 2016, 16:52 (CET)[odpovědět]

Kategorie:Wikipedie:Záchytné kategorie

Toto není hlasování, ale diskuse. Důležité jsou argumenty.

Diskusi otevřel(a)

ŠJů (diskuse) 27. 8. 2016, 11:49 (CEST)[odpovědět]

Uzavření diskuse

až se dojde k závěru (systémová diskuse)

Popis problému

Kategorie:Wikipedie:Záchytné kategorie je tu jednou z nejstarších kategorií – založil ji 21. 11. 2007 Danny B. pod názvem Kategorie:Záchytné homonymní kategorie. Podle popisku, který vznikl v roce 2007 současně se založením kategorie, měla tato kategorie obsahovat de facto "kategoriové rozcestníky". 5. srpna 2016 ji DvorapaBot přesunul na nový název Kategorie:Wikipedie:Záchytné kategorie, zdůvodnění v popisu editace žádné nevidím, ale zřejmě šlo primárně o odlišení "údržbové kategorie" od kategorií pro články a o snahu název zkrátit; od června 2016 jsou v historii stránky vidět zásahy související s děláním pořádku v údrřbových kategoriích.

Ani stránka Nápověda:Kategorie, ani stránka Wikipedie:Rozcestníky se o možnosti zřizovat tento typ rozcsetníků nezmiňuje a pokud vím, nikdy nezmiňovala a ani v praxi se takové rozcestníky nijak významně nepoužívaly.

Chemické názvy: (pro několik kategorií použil Zirland 17. 12. 2007, Chloridy a Bromidy v roce 2010 Mercy s asistencí BobMa usurpoval zpět pro jeden ze dvou významů, ale 13. 1. 2011 ji s odkazem na diskusi Pod Lípou Jvs změnil zpět na "záchytnou", pro Disulfidy použil Kusurija 15. 6. 2012) V červenci 2012 celou skupinku rozcestníků na rychlé smazání navrhoval 194.213.41.2, před smazáním je zachránil Jvs. Arsenidy‎ Bromidy ‎ Disulfidy ‎ Fluoridy ‎ Chloridy Jodidy‎ Selenidy Sulfidy‎

Biologické názvy (použil JAn Dudík 4. 9. 2013): Sasanky

Místní názvy: (jeden rozcestník (Jankov) vytvořil 29. ledna 2013 JAn Dudík a ostatních 22 vytvořil v posledních dnech po jeho vzoru Chrzwzcz. Adamov‎ Bělušice‎ Dlouhá Lhota Dolní Krupá‎ Hlavatce‎ Hostomice‎ Husinec‎ Jankov Kamenný Újezd‎ Kněževes Kramolín Louka‎ Nové Sady ‎ Olešnice ‎ Onšov‎ Písková Lhota ‎ Přepychy ‎ Skorkov ‎ Staré Sedlo‎ Střítež ‎ Studená‎ Tetín‎ Zlatá Olešnice‎

Pokud tedy z dnešního obsahu zrekonstruujeme historii této kategorie: v listopadu 2007 ji Danny B. založil, dnes už nevíme proč. necelý měsíc poté ji Zirland využil pro nejméně 6 článků zřejmě v rámci jednorázového sporu mezi chemiky a mineralogy. V letech 2011 a 2012 se Mercy a 194.213.41.2 pokusili tuto anomálii likvidovat, ale v obou případech se zastáncem stal Jvs, který k tomu zřejmě v roce 2011 dostal nějakou podporu Pod Lípou. V roce 2012 přihodil sedmý rozcestník z téhož oboru Kusurija. A pak ještě JAn Dudík v roce 2013 založil dva rozcestníky ve dvou jiných oborech (biologie a místopis), čehož se nyní v srpnu 2016 chytil Chrzwzcz a aplikoval tuto metodu na 22 dalších místopisných názvů, z jeho inicativy na mé diskusní stránce jsem otevřel i tuto diskusi.

Ještě jsem dohledal tu diskusi Pod Lípou 2011. Jvs tehdy otevřel diskusi s tím, že BobM prý začal s úpravami, které jdou proti původnímu smyslu záchytných homonymních kategorií. Petr Karel tam přišel připomenout pozice mineralogů v té bitvě o 6 rozcestníků, User:Danny B. přišel tyto kategorie obhájit s poukazem na to, že jejich založení kdysi doporučil nějaký chemik, a že kategorie je zamýšlena i pro využití v jiných oborech, a tím považoval Jvs diskusi za uzavřenou, nikdo jiný se nepřipojil. Danny B. víceméně zdůvodnil, proč v oněch případech je nevhodné jeden ze dvou významů preferovat a obsadit jím název bez rozlišovače, ale otázka je, nakolik z toho vyplývá nutnost či vhodnost mít na názvu bez rozlišovače ten rozcestnik. --ŠJů (diskuse) 27. 8. 2016, 12:11 (CEST)[odpovědět]

Doporučená řešení

Na úvod uvedu několik principiálních možností, jak situaci řešit či neřešit:

• 1) Ponechat nynější stav, tj. nesystematickou kategorii s nahodilým obsahem bez podpory v pravidlech a doporučeních, a to s rizikem, že se ji občas někdo bude snažit zlikvidovat či vyprázdnit a občas se naopak zase někdo pokusí ji začít hromadněji využívat, čímž rozvíří vodu a naruší převažující zvyklosti a doporučení a zažehně nové spory. K nynější aktivitě Chrzwzcz zaujmout pozici mrtvých brouků, tj. ani se jí neinspirovat v jiných oblastech (např. jména osobností), ani ji nezarazit.
• 2) Kategorii i obsah definitivně smazat a definitivně se rozhodnout, že pro kategorie rozcestníky (ani přesměrování) mít nebudeme a homonymie budeme řešit jinak. K této možnosti lze doplnit sofistikovanější softwerová řešení, například že by existující redirekty a rozcestníky v hlavním jmenném prostoru zároveň fungovaly jako přesměrování a rozcestníky pro "červené kategorie", tj. že články omylem či záměrně zařazené do neexistujících kategorií by boti a poloboti obratem třídili podle existujících rozcestníků a přesměrování v hlavním jmenném prostoru.
• 3) Oficiálně zavést možnost rozcestníků a přesměrování na názvech kategorií, tj. zapracovat tuto možnost do pravidel a doporučení a přizpůsobit tomu technické nástroje (napřimovací a kategorizující boty, našeptávače apod.). V Commons to tak bez problémů funguje, ale tam jsou jiné podmínky (kategorie tam mají spíše funkci, kterou na Wikipediích mají články, tj. víceméně tam neexistují rozcestníky a přesměrování v hlavním jmenném prostoru, a běžně se tam užívá kategorizace do "červených", dosud nezaložených kategorií podle očekávatelnosti jejich budoucího názvu). Předpokládám, že pak bychom takových rozcestníků či přesměrování měli výhledově řádově tisíce.

Stanoviska k řešení

• Možnost 2) bych preferoval za podmínky, že by správci bota (botů), které hlídají přesměrování, rozlišovače a neexistující kategorie, uměli funkci "záchytných kategorií" plnohodnotně nahradit, což by zase nemuselo být tak složité. Možnost 3 je možno tolerovat jako provizorní řešení, ale pokud bychom na ni přistoupili, znamenalo by to, že bychom tu skoro všechny rozcestníky a přesměrování museli mít dvojmo, jednou v hlavním jmenném prostoru a podruhé v kategoriích. Což se mi jeví jako poněkud neefektivní a nepraktické. První možnost beru jako nouzovou pro případ, že se nebudeme schopni dohodnout na jiné. --ŠJů (diskuse) 27. 8. 2016, 11:49 (CEST)[odpovědět]
• Nechat jak je - Trochu upřesním. Já jsem dané kategorie vysloveně nevytvořil, ale přetvořil z existujících (podle vzoru). Pokud dvě obce obsahovaly rozlišovač (tj. byly stejně ne-významné) a jedna z obcí si zabrala kategorii bez rozlišovače, byly v tom zmatky, špatně zařazené články a taky někdy kategorie duplicitní. Kategorie i v původním stavu měly jako svůj hlavní článek rozcestník (zřejmě relikt po nedotaženém přejmenování článku - nepřejmenovaná kategorie; ano předpokládám, že pokud jsou dvě obce stejně ne-významné, že mají rozlišovač, měly by ho tyto obce podědit i do stejnojmenné kategorie i kdyby pak neexistovala kategorie bez rozlišovače). Druhým řešením je mazat neobsazené kategorie bez rozlišovače, ale hrozí opětovné vytvoření, duplicita, a zařazování nesprávných článků do ní. Proto myslím, že je dobrá pro "zachytávání" a napravování omylů, co už se jednou staly, ne vysloveně jako prevence k případům, co se stát můžou. Chrzwzcz (diskuse) 27. 8. 2016, 12:05 (CEST)[odpovědět]

  Pokud jsem zmiňoval, kdo které ty rozcestníky vytvořil, tak ve všech uvedených případech šlo o to, že v ně technicky vzato byla přetvořena původní stránka, kterou buď původně uzurpoval jeden z více významů podle zásady "kdo dřív přijde...", anebo tam byly smíchané oba významy dohromady (což byl asi případ těch chemicko-mineralogických kategorií). Pokud bychom tedy toto řešení měli v těchto případech ponechat (což nechci apriori vylučovat), pak by asi bylo správné ho legitimizovat a aplikovat plošně na všechny podobné případy ve všech oborech, což už ovšem není řešení č. 1, ale řešení č. 3. A zároveň se tedy domluvit, zda kritéria pro použití rozlišovačů u kategorií budou shodná jako u článků, anebo zda v kategoriích tendenci k rozlišovačům oslabit (protože některé významy zřejmě nikdy nebudou mít svoji kategorii) anebo naopak v kategoriích používat rozlišovače důsledněji a častěji než v článcích (protože kategorie bez rozlišovače má tendenci stahovat na sebe pomocí našeptávače i články o ostatních významech). --ŠJů (diskuse) 27. 8. 2016, 12:19 (CEST)[odpovědět]

Ano, spíš jsem vytvářel ty rozlišenější kategorie, přesunul do nich články a přetvořil tu kategorii s výrazem bez rozlišovače. K tomu robotickému zpracování - na výrazu Lhota bude rozlišovač, ale to by pak musel být velmi chytrý robot aby věděl, že z toho vyplývá i rozlišování pro kategorii "Narozeni ve Lhotě", protože článek "Narozeni ve Lhotě"-rozcestníkový nebo "Narozeni ve Lhotě (rozcestník)" jednoduše existovat nebude, aby se dovtípil že má automaticky vytvořit rozcestníkovou kategorii. Nepsané pravidlo pro rozlišovače v kategoriích asi zní: kategorie má buď stejný rozlišovač jako její hlavní článek, nebo ten rozlišovač nemá, pokud nehrozí záměna, nebo jde o nejrozšířenější význam mezi těmi, co kategorii mít budou. Mezi dvěma obcemi ta záměna hrozí, proto když mají obě rozlišovač u článku, musí si ho podědit i do stejnojmenné kategorie a kategorií typu "Narozeni v". Chrzwzcz (diskuse) 27. 8. 2016, 13:29 (CEST)[odpovědět]

V tom případě by to ale jako standardní řešení mělo být zmíněno v doporučeních Pojmenování kategorií, Rozlišovač, Rozcestníky atd. Pokud narazíme na někoho, kdo tomu bude bránit, tak zůstaneme zase viset na půl cesty a nikdo s tím nehne. --ŠJů (diskuse) 27. 8. 2016, 19:11 (CEST)[odpovědět]

• Smazat – podle mého názoru zcela zbytečné a jdoucí proti definici „kategorie“ sdružovat články na související téma, ne z nich dělat rozcestníky sdružující 0 souvisejících článků, které se jen stejně jmenují. Navíc se jedná o raritní (místopisné) případy, někdy i s dosud jediným výskytem. V době funkčního našeptávače, přímo nabízejícího všechny názvy, IMO přežitek. A aby to nemátlo, klidně bych názvy kategorií rozepisoval: Střítež v okrese Třebíč /místo závorky/. Také nepojmenováváme XXX (Česko), ale v Česku apod. (XXX lze nahradit čýmkoli). --Kacir 27. 8. 2016, 21:41 (CEST) / --Kacir 27. 8. 2016, 21:59 (CEST)[odpovědět]

Ano, ale našeptává to existující kategorie. Vyšlo mi, že duplicitních obcí je 1860 (tedy obcí, které se jmenují stejně; a obcí, které mají rozlišovač, protože se jmenují stejně jako něco jiného) a kdyby se to vážně chtělo dělat pro všechny, tak by záchytných kategorií bylo pro obce 942 (pro zájemce můžu poskytnout), což je krásný argument proti jejich existenci, ale proto jsem je podle vzoru stvořil (přetvořil z původních kategorií a články přesunul do kategorie s rozlišovačem) jenom tam, kde se při mé kontrole problém vyskytl. Další možnost by bylo stvořit všechny kategorie s rozlišovače předem, i kdyby měly být prázdné, aspoň by byly připraveny pro našeptávání. Úplně prázdné by tedy nebyly, obsahovaly by 1 článek o dané obci a všechny obce článek mají. Ale pokud je nálada proti, zejména z důvodu omezeného používání a jen v několika málo oblastech, budiž. Chrzwzcz (diskuse) 27. 8. 2016, 22:17 (CEST)[odpovědět]

Jinak proti rozepisování, závorky se v názvech kategorií používají běžně, a článek o obci se taky nejmenuje Střítež v okrese Třebíč, ani Narozeni ve Stříteži v okrese Třebíč. To už by vám řekl spíš ŠJů, že to by bylo vhodnější spíš pak využívat (podle německého wikivzoru) název jejich katastrálního území (zde Střítež u Třebíče), které je napříč Českem vždy unikátní. Chrzwzcz (diskuse) 27. 8. 2016, 22:21 (CEST)[odpovědět]

Německá Wikipedie je ve zpracování českých reálií specifická (nejen u obcí, ale i např, u železničních tratích), ale neznamená to, že musíme jít jejich cestou. Já bych i nadále preferoval držet se (i z důvodu očekávatelnosti) co nejpřesněji oficiálního názvu a blížší rozlišení zřetelně oddělovat závorkou. Je ovšem prozíravé použít rozlišovací závorku včas, tedy ověřovat, zda název nekoliduje s jiným existujícím objektem (tématem), nikoliv jen to, zda koliduje s již existujícím článkem nebo kategorií.

Jinak neřešme tu jen 1860 obcí, ale obecně otázku, jestli chceme obecně jako systémové opatření zavést kategorie-rozcestníky a kategorie-přesměrování. Týkalo by se to nejen obcí, ale všech témat, pro která dnes máme rozcestníky, tedy zejména ještě jmen osob. Mně by se bývalo zdálo jednodušší odstranit těch 6 chemicko-mineralogických rozcestníků jakožto špatný precedens – jakožto anomálii z roku 2007, kdy jsme ještě neměli ujasněné, co od kategorií chceme a jak je budeme používat. Ale k tomu se komunita za 9 let nebyla schopna nijak systematicky postavit. Těch 6 pozapomenutných kategorií-nekategorií tu celou dobu číhalo jako mina. --ŠJů (diskuse) 1. 9. 2016, 20:29 (CEST)[odpovědět]

• smazat - viz Kacir, takto kategorizovat mělo smysl pouze provizorně. Důvody pro kategorii (jako formu údržby) již pominuly. --Wikipedista:BobM _d|p 29. 8. 2016, 11:09 (CEST)[odpovědět]
• Přijde mi složité tady řešit systém a myslím si, že v tuto chvíli to není problém. Obecně bych byl pro ponechání, ale zrovna v případě Dannyho řešení je problém ten, že vytváří "božké" systémy, které asi tak božské nejsou, protože nikdo neví jak fungují, či jak by měly. Na Wikiverzitě Danny B. se svojí partou protalčoval násilím se svojí partou nějaký systém údržbových kategorií. Když byl zbaven komunitou práv, tak jsme chvíli hledali vysvětlení, ale jelikož jsme nic nenašli, tak jsme došli k názoru, že to celé smažeme - nic se nestalo Wikiverzita šlape dál. A tak i v tomto případě bych to smazal: je to zřejmě nástřel nějakého božského systému, který nebyl realizován. Za druhé, systém bych v tuto chíli neoklešťoval pravidlem, protože funguje a protože může kdokoliv aplikovat technické kategorie vhodné pro sémantické vyhledávání, nebo generování statistik.--Juandev (diskuse) 10. 9. 2016, 20:33 (CEST)[odpovědět]
• Smazat – historický relikt, který je překlenut např. HotCatem. Navíc si myslím, že červená neexistující kategorie je sama o sobě do očí bijící a výstražná. — Draceane ^diskuse 22. 10. 2016, 20:33 (CEST)[odpovědět]
• Pokud je HotCat ve výchozím nastavení zapnut, pak se nebráním smazání i s podkategoriemi, přidělávají totiž zcela zbytečně práci. HotCat a stejně tak i VisualEditor automaticky dokončují pouze existující kategorie a tyto tak mohou zmást. Pokud není, nezbývá než je ponechat, jako údržbové kategorie v tomto případě totiž dávají celkem smysl a jsou celkem užitečné. V editoru zdroje narozdíl od VisualEditoru a HotCatu žádné automatické dokončování není a editor tak nemusí mít tušení, zda neexistuje lepší kategorie. Nejlepším řešením by však bylo mít HotCat ve výchozím nastavení zapnut, protože ač to nese riziko vandalismu od nováčků, ve VisualEditoru podobná funkce povolená i pro nováčky je. --Dvorapa (diskuse) 18. 11. 2016, 13:48 (CET)[odpovědět]

  Na druhou stranu i kdyby nebyl, pokud jsou v neexistující kategorii více než dva články, lze to snadno odhalit a napravit, takže i tak by to nemusel být takový problém. --Dvorapa (diskuse) 14. 12. 2016, 17:50 (CET)[odpovědět]

Komentáře

Tato stránka obsahuje archiv navrhovaného smazání článku. Tuto stránku už laskavě needitujte.

Diskuse skončila výsledkem ponecháno --Ria (diskuse) 16. 11. 2016, 12:27 (CET)[odpovědět]

Navrhovatel navrhuje smazat článek z důvodu rasistické orientace podobného seznamu a neexistence podobných seznamů v jiných jazykových verzích Wikipedie, zároveň argumentuje, že původ hráče není důležitý.

Dále zazněly argumenty, že:

• původ hráče hraje roli, počet nastupujících cizinců je omezen;
• čtenáře podobné informace mohou zajímat;
• ve sportovních kruzích se filtrace dle národnosti užívá;
• seznam je nacionalistický;
• neexistují ani seznamy všech hráčů klubu;

Dále je třeba se věnovat definici pojmů rasismus a nacionalismus.

Rasismus je teorie a ideologie hierarchizující sociální skupiny podle rasového klíče. Rasismus jako politická ideologie se snaží legitimizovat společenské nerovnosti na základě biologických (rasových) rozdílů mezi lidmi.

• Důležitý aspekt: nadřazování, oddělování jedné sociální skupiny.

Nacionalismus (z lat. natio, národ) jsou myšlenkové tendence, ideologie a politika zdůrazňující význam národa, tedy sounáležitost skupiny lidí, kteří obvykle (dle různé definice národa) sdílejí společný původ, historii, jazyk, kulturu a území.

• Důležitý aspekt: Vyzdvihování a zdůrazňování národnosti, může vést až k rasismu.

Seznam evidentně nesleduje žádný z cílů zmíněných ideologií, pouze zavádí poměrně nešťastně třídící kritérium, které ovšem existuje i na jiných Wikipediích, kde však je možnost řazení dle státní příslušnosti obsažena v celkovém přehledu všech hráčů.

Seznam byl v průběhu diskuse ozdrojován.

Proto je evidentně nejvhodnějším řešením nezakládat další obdobné články a do budoucna tvořit pouze všeobecné přehledy všech hráčů klubu, které nyní chybí, a v tabulce v přehledu umožnit řazení dle řady kritérií včetně státního občanství/národnosti po vzoru například anglické Wikipedie. Zároveň tyto seznamy koncipovat nejen jako aktuální přehled, ale i zpětný, opět obdobně jako na cizojazyčných verzích Wikipedie S ohledem objem dat při tvorbě celkových seznamů, se přesun informací ze specifických seznamů jeví jako zanedbatelná část práce. Zároveň však současné seznamy mohou do doby přeměny posloužit jako dobrý zdroj informací. Po přeměně by měly být eliminovány. S ohledem na současný stav, množství postižených seznamů a rozsah informací v nich uvedených je však v současnosti vhodnější je ponechat a postupně využívat ke vzniku celkových seznamů.

Seznam cizinců v HC Oceláři Třinec

Toto není hlasování, ale diskuse. Důležité jsou argumenty.

Diskusi otevřel(a)

Mirek256 28. 8. 2016, 07:33 (CEST)[odpovědět]

Uzavření diskuse

standardní: týden po zahájení

Doporučená řešení

• Smazat dávám na zvážení, jestli by se měli vytvářet takové seznamy, mé maličkosti připadají rasistické. Anglická či německá wikipedie podobné seznamy nemají, mají seznamy hráčů klubu, kde je vlaječka země původu. Ostatně v tomto článku je nejvíce cizinců ze Slovenska. Wikipedie by neměla vytvářet žádné seznamy dle etnického původu či státní příslušnosti hráčů, důležité jsou jiné věci, sportovní výkony, jak se hráč chová, ne etnický původ či státní přílušnost. Zde seznamy cizinců v české wikipedii [18]. Mirek256 28. 8. 2016, 07:33 (CEST)[odpovědět]

Svůj původní příspěvek mažu. --Zbrnajsem (diskuse) 28. 8. 2016, 22:46 (CEST)[odpovědět]

• Ponechat Rasistické ?? To snad ne... To snad spíš toto, ne ? I to, jestli je hráč cizinec nebo není, je celkem důležité. V české extralize je stanoven maximální počet cizinců týmu v jednom utkání. Což určitě není rasistické opatření, kolego Mirku256. --Jowe (diskuse) 28. 8. 2016, 12:26 (CEST)[odpovědět]

@Jowe: Mám na Vás dotaz, proč seznamy cizinců v spotrovních klubech nemá anglická, německá či ruská wikipedie? Proč u nich toto kritérium není důležité? Je pro vás tak důležité, kdo ve sportovním klubu je cizinec, že na wikipedii musí být seznam? A nechci slyšet, že co není na en, de či ru, muže být u na české wikipedie. Připadá vám to důležitější než spotrovní výkon? U české extralize nebudu psát, mám názor, že je vcelku zbytečné ji sledovat. --Mirek256 28. 8. 2016, 13:04 (CEST)[odpovědět]

Nemohu vám odpovědět jinak než, že není důležité pro cs.wiki, co existuje nebo neexistuje na jiných jazykových verzích. Obávám se, že váš argument "jinde to taky nemají" bude mít při vyhodnocování této diskuse velmi malou váhu. Proč je informace o tom, zda někdo je nebo není cizinec, celkem důležitá jsem v psal v minulém příspěvku. --Jowe (diskuse) 28. 8. 2016, 13:19 (CEST)[odpovědět]

Označovat seznam za rasistický není vhodné. Jde však bezpochyby o nacionalismus. Nejde o národní/národností seznamy, které jsou v pořádku a není na nich nic zaujatého. Tento seznam je ovšem nacionalistický a tudíž porušující závazné pravidlo o nezaujatém úhlu pohledu, protože rozděluje lidi (sportovce) na našince a cizince dle nacionalistického klíče (nacionalistický klíč není rozhodně neutrální, protože zaujímá úhel pohledu z pozice vlastní národnosti pisatele, soutěže či nacionalistické pozice daného území- aneb seznamy cizinců v NHL). (S rasismem však vidím souvislost ve snaze o separaci/segregaci našinců a cizinců do odlišných skupin). A to je také odpověď, proč jiné wikipedie takové seznamy nemají. Toto není Wikipedie Česká republika, ani Česká Wikipedie ve smyslu vztahující se k nějakému území. Nejsme národní encyklopedií (nejsme encyklopedií o Česku, ani encyklopedie psaná z českého pohledu a není 19. století), jsme universalistickou a kosmopolitní encyklopedií psanou v českém jazyce. Obzvláště absurdně působí seznamy cizinců v NHL: "Cizinci jsou myšleni hráči nepocházející z Kanady a Spojených států amerických."-což je mimochodem vlastní výzkum, (v NHL se nevyznám, ale tipuji, že žádné kvóty na Američany a Kanaďany zde neexistují, jaké má tedy odůvodnění pro ponechání takových seznamů? nehledě na to tipuji, že většina hráčů hrajících několik let má rezidenturu a je tedy otázkou nakolik člověk mající kanadskou rezidenturu je cizincem, když může volit a být volen, má přístup ke vzdělání či sociálnímu systému jako jakýkoli Kanaďan). Jestliže je "V české extralize je stanoven maximální počet cizinců týmu v jednom utkání." pak neexistuje žádné kritérium pro majitele klubu kolik cizinců mohou mít v týmu (jde o pravidlo soutěže ve které působí vztahující se na konkrétní utkání) a pak tedy nechápu argument, že máme dělit hráče HC Oceláři Třinec na našince a cizince, jelikož toto kritérium je zřejmě irelevantní ve vztahu k jednotlivému klubu. Jinými slovy vyjádřeno, jestli je hráč cizinec je podstatné pouze z hlediska soupisky trenéra na konkrétní utkání, ne na počet cizinců, kteří mohou v týmu působit.

Tento a ostatní seznamy jsou na smazání tedy především z důvodu flagrantního porušení nezaujatého pohledu. --Elm (diskuse) 9. 9. 2016, 05:07 (CEST)[odpovědět]

• Ponechat - je nesmysl mluvit o rasismu. To bychom pak mohli ze všech článků vymazat věty typu "byl český malíř", "byl francouzský archistekt" apod. a tvářit se, že žádné státní příslušnosti neexistují. Jak uvedl Jowe má to smysl i proto, že je omezen počet cizinců. Navíc je to statistika jako každá jiná, která má svoji hodnotu a bežně se objevuje i ve sportovních článcích viz http://sport.lidovky.cz/cizinci-na-soupiskach-extraligovych-tymu-fg9-/hokej.aspx?c=A150909_151902_ln-sport-fotbal_makr, http://ihned.cz/c1-44734570-v-hokejove-extraligu-bude-omezen-pocet-cizincu-na-sest, http://isport.blesk.cz/clanek/live-sport/262115/v-hokejove-extralize-nastoupilo-rekordnich-89-cizincu.html. Nikde jsem nezaznamenal, že by někomu vadilo, že je označen jako cizinec. Navíc se dříve v extralize i vyhlašoval nejlepší cizinec extraligy. A na portálu hokej.cz je kompletní seznam cizinců, co v extralize nastoupili. http://www.hokej.cz/v-nasi-nejvyssi-soutezi-uz-hraly-vic-nez-dve-stovky-cizincu-prvnim-byl-kanadan-legget/23096?do=showRegisterForm --0kozel (diskuse) 28. 8. 2016, 20:08 (CEST)[odpovědět]
• spíše smazat - neúčelný a (snad) nahodilý seznam osob (cizinců) není encyklopedický obsah. --Wikipedista:BobM _d|p 29. 8. 2016, 11:15 (CEST)[odpovědět]
  • dodatek: souhlasím s Elmovým komentářem výše. Seznam je účelový a nacionalistický, čímž je porušeno pravidlo wp:NPOV, určitě smazat. --Wikipedista:BobM _d|p 13. 10. 2016, 11:52 (CEST)[odpovědět]

O neúčelnosti se dá diskutovat, já si to třeba nemyslím. Ale nahodilý ten seznam určitě není a naopak je systematicky tříděný podle národností pro větší přehlednost.--0kozel (diskuse) 29. 8. 2016, 12:58 (CEST)[odpovědět]

• Ponechat (autor seznamu) - To bychom museli mazat i Zde a mnoho dalších. Doporučená řešení slabě smazat tak této formulaci fakt nerozumím. Toto není náhodilý seznam, ale seznam , který je skutečný!!! --Zoner60 (diskuse) 29. 8. 2016, 12:33 (CEST)[odpovědět]

dobrá, tedy spíše smazat

@Zoner60: Zeptám se, proč jsi nevytvořil článek Seznam hráčů v HC Oceláři Třinec, no, je zde kategorie Kategorie:Hráči HC Třinec, proč zde musí nbýt Seznam cizinců v HC Oceláři Třinec. Je nutné cizince hrajíci za hokejocý klub odlišit. Jinak je mi líto, že komunita nechápe, proč chci podobné stránky smazat. Je to stejný důvod, proč nejsou jinde.

• Ponechat byl by to precedens pro mazání dalších seznamů Zde a seznam je udržovaný. --Addvisor (diskuse) 29. 8. 2016, 14:05 (CEST)[odpovědět]
• spíše ponechat - sice je podle mě seznam málo důležitý, ale pokud je poctivě zpracovaný, což tento je, je prospěšný. Sice nahodilý v tom smyslu, že asi nebudou podobné seznamy pro všechny kluby, a snadno se stane zastaralý, a takové seznamy by bylo nejlíp generovat strojově, ovšem to by o každém hokejistovi muselo být zaznamenáno, že a kdy hrál za Třinec a jeho státní příslušnost. S rasismem jistě nemá nic společného. Paul E (diskuse) 31. 8. 2016, 10:48 (CEST)[odpovědět]

O NPOV jít nemůže, ciznec hrající za hokejový klub je cizincem z každého pohledu, hrač je cizincem, hraje v cizim klubu, jde o vztah mezi hráčem a klubem, který je neměnný ze všech bodů pohledu. Ve sportu je státní příslušnost, reprezentační příslušnost, používána a proto je možné a vhodné s ni na pracovat wiki. A nemůže jit ani o nacionalism, o národnost se nejedná, důležité je občanství a doba působení v lize. Proč se tu vůbec operuje s nacionalismem, podle některých příspěvků to vypadá, jako by nacionalism způsobil všechny války, včetně punských, třicetileté a o dědictví habsburské, všechna krupobití, zemětřesení, povodně, nálety kobylek, mor, černý kašel i pravé neštovice. Paul E (diskuse) 16. 10. 2016, 01:30 (CEST)[odpovědět]

• Smazat - jelikož dané seznamy implicitně dělí hráče na našince a cizince. To nepovažuji za encyklopedické hledisko podle kterého mají vznikat články s takovými názvy. Aneb ukaž co máš v pase ať víme do jakého seznamu Tě zařadit v české encyklopedii (co mi to jen sakra připomíná?). Bullshit. Jestliže ponecháme takový seznam, není žádného argumentu, abychom nezakládal seznamy "našinců" v HC Oceláři (a ad absurdum seznam cizinců ve vedení českých akciových společností (vždyť ve smlouvě mohou mít kvótu na počet cizinců ve vyšším managementu) a seznam našinců ve vedení českých akciových společností). Jakýkoli argument zde použitý pro ponechání tohoto seznamu by se dal stejně tak použít pro ponechání seznamu našinců v HC Oceláři. Dělit sportovce na cizince a necizince a separovat je do odlišných seznamů na encyklopedii je jednoduše zaostalé. Nepíšeme články na idnes, píšeme encyklopedii. --Elm (diskuse) 2. 9. 2016, 00:22 (CEST)[odpovědět]
• Doložit encyklopedickou významnost, jinak smazat – divím se, že se tu ještě nikdo nezaobíral encyklopedickou významností daného seznamu. Na můj podnět níže byla alespoň zajištěna ověřitelnost, nicméně pomocí zdrojů, které nesplňují podmínku "netriviálnosti" (databáze je triviální zdroj). Například pro „Čechy v NHL“ by pravděpodobně nebyl problém netriviální zdroje dohledat. Platí totéž i pro "Cizince v klubu HK Oceláři Třinec"? Pokud ano, je to velmi podstatný důvod pro zachování. Pokud ne, je to pádný důvod pro smazání. --Vachovec1 (diskuse) 4. 9. 2016, 18:28 (CEST)[odpovědět]

  Nevím, co byste si jako zdroj pro seznam, který by byl "netriviální" představoval. Popište to, prosím. --Jowe (diskuse) 4. 9. 2016, 19:00 (CEST)[odpovědět]

  Bleskovým hledáním třeba něco takového. To by se týkálo konkrétně "Čechů v draftu NHL". Prostě jde o to, aby to nebyla jenom databáze, ale aby se tématu věnoval plnohodnotný článek. --Vachovec1 (diskuse) 4. 9. 2016, 20:19 (CEST)[odpovědět]

  No lépe databáze než nahodile sestavované seznamy typu Seznam německy píšících spisovatelů. Lze najít články [19], které se věnují tématu cizinců v extraligových klubech. Těžko však najít plnohodnotný článek, který by se věnoval všem cizincům v HC Třinec. Takový plnohodnotný článek byste marně hledal k naprosté většině seznamů na Wikipedii. --Jowe (diskuse) 4. 9. 2016, 20:34 (CEST)[odpovědět]

  Já nezpochybňuji databáze jako věrohodné zdroje, pouze tvrdím, že to jsou ve své podstatě triviální zdroje, čili pro doložení EV existence stručné datové položky (či seznamu položek) v nějaké databázi nestačí. Pro „Seznam německy píšících spisovatelů“ existují dokonce knižní netriviální zdroje jako [20]. A není třeba, aby se zdroj věnoval všem cizincům v HK Třinec, stačilo by, kdyby se zabýval tematikou cizinců v HK Třinec obecně (tj. například nejznámější cizinci, nejproduktivnější cizinci atd.). Jde o to, aby byla doložena EV ne přímo samotného seznamu, ale jeho tématu. Pokud bychom například měli "Seznam českých savců", měřítkem EV by bylo, zda existují nějaké práce věnující se českým savcům obecně (což nepochybně existují). --Vachovec1 (diskuse) 4. 9. 2016, 20:52 (CEST)[odpovědět]

  Tématu cizinců v HC Třinec se věnuje mnoho zdrojů, i když ne nějakým komplexním dílem. Pro seznamy je důležité, jestli je encyklopedicky významné kritérium, podle kterého je seznam sestaven. Kritérium cizinci v HC Třinec významné je, protože je možné se s ním setkat v mnoha seriózních zdrojích. Oproti tomu např. kritérium modroocí hokejisté významné není, protože se s ním nikde v seriózních zdrojích nesetkáme. --Jowe (diskuse) 4. 9. 2016, 21:06 (CEST)[odpovědět]

  @Jowe: Píšeš: "Tématu cizinců v HC Třinec se věnuje mnoho zdrojů" a "Kritérium cizinci v HC Třinec významné je, protože je možné se s ním setkat v mnoha seriózních zdrojích." Můžeš to prosím nějak konkrétněji rozvést? S argumentem o "mnoha seriózních zdrojích", který je podpořen dvěma až třemi odkazy se pracuje výrazně lépe, než jen se samotným konstatováním. Děkuji ti. S pozdravem --Mates (diskuse) 22. 9. 2016, 00:15 (CEST)[odpovědět]

  V médiích je běžné rozdělování hokejistů v extralize na cizince a necizince, je to i z výše zmiňovaného důvodu, že počet cizinců, kteří můžou nastoupit za klub, je omezen. Je tedy běžné se i setkávat s informacema, kolik cizinců nastoupilo za Třinec a kteří to byli [21], [22]. Samozřejmě se většinou jedná o informace vztahující se k jedné sezóně a článek zde přináší komplexní informace o celé době působení HC Třinec v extralize. To však není podstatné, podstatné je to, že okolní svět dělí hokejisty v extralize na cizince a necizince, a proto toto kritérium by mělo být dostatečně významné pro seznam na Wikipedii. --Jowe (diskuse) 22. 9. 2016, 13:33 (CEST)[odpovědět]

  Máš určitě pravdu v tom, že to kritérium se zdá být významné. Média ho rozlišují a tak. Nemyslíš si ale, že to, co popisuješ je spíše obecné téma a netýká se jen klubu ze Třince? Téma cizinců v české hokejové extralize je určitě zajímavé, ale je nutné mít ty seznamy takto podrobné, podrobné ve smyslu pro každý klub zvlášť? --Mates (diskuse) 22. 9. 2016, 17:06 (CEST)[odpovědět]

  Nedovedu si představit seznam všech cizinců ve všech klubech v extralize za celou dobu její existence. V úvahu by snad připadala možnost seznamů cizinců v extralize podle jednotlivých sezón. Také je možnost celý tento seznam začlenit do HC Oceláři Třinec a nikdo by nemohl nic namítat. Nejlepší mně přijde stávající řešení vzhledem k systematičnosti a velkému množství podobných seznamů. --Jowe (diskuse) 22. 9. 2016, 17:30 (CEST)[odpovědět]

• Spíše smazat, vypadá to jako duplicita nějakého neexistujícího sémantického nástroje na vyhledávání. Hlavním důvodem je, že to není všeobecné a kompletní. Často v recenzích pisatelům říkám, že stav něčeho v ČR je hezký, ale že bych ho nevypíchával, protože Wikipedie má být všeobecná a to se dá aplikovat i na tento seznam.--Juandev (diskuse) 10. 9. 2016, 20:38 (CEST)[odpovědět]
• Ponechat - názor, že "Wikipedie by neměla vytvářet žádné seznamy dle státní příslušnosti hráčů" považuji za nejlegračnější výrok roku. Jde o projev multikulturního extremismu. Státy se vám ještě zrušit nepodařilo (i když o tom sníte).--Fanoušek kopané (diskuse) 22. 9. 2016, 14:11 (CEST)[odpovědět]
• Spíše ponechat. Podobné jako Seznam českých hokejových brankářů v NHL, Seznam českých hráčů v NHL v sezóně 1994/1995... Pro fanoušky k rychlému dohledání nějaké informace užitečné.--Ben Skála (diskuse) 11. 10. 2016, 13:48 (CEST)[odpovědět]
• Ponechat Dělení sportovců na občany dané země a cizince (potažmo na hráče z členských zemí EU a ostatní) skutečně není nic, co by si uměle vymysleli zaostalí rasisté z české wikipedie. Je to záležitost, s níž běžně pracuje sportovní legislativa, protože řada soutěží má nebo měla pravidlo o maximálním povoleném počtu cizinců v klubech, viz třeba zde.--Hnetubud (diskuse) 12. 10. 2016, 22:11 (CEST)[odpovědět]
• Ponechat. Ve sportovním světě je téma cizinců v klubech běžné, a to nikoli z důvodů rasistických či nacionalistických, ale z důvodů sestavování národních (přesněji státních) reprezentací. A je to i téma běžně mediálně/čtenářsky/divácky sledované. --Okino (diskuse) 14. 10. 2016, 18:56 (CEST)[odpovědět]

  Anebo případně přepracovat na seznamy hokejistů jednotlivých zemí v českých klubech, čímž by se to dalo systémově do souladu i s tím seznamem českých hokejistů v NHL - ale myslím, že to je dost zbytečné práce navíc s pochybnou užitečností a že výsledné seznamy budou vzhledem k (ne)úplnosti méně vhodné než tento... --Okino (diskuse) 14. 10. 2016, 19:25 (CEST)[odpovědět]

  Ano ale to jsou národní týmy. Zde se jedná o účelový seznam k jednomu týmu - existuje snad nějaký důvod proč rozlišovat cizince a našince v týmech? Jinak souhlasím s Elmem pokud se týče nevhodnosti seznamu. --Wikipedista:BobM _d|p 14. 10. 2016, 19:29 (CEST)[odpovědět]

  Zaznělo to tu již několikrát, tak tedy ještě jednou pro vás, v extraligových týmech je stanoven maximální počet cizinců, kteří mohou nastoupit. To je mimo jiné důvod pro rozlišování cizinců a necizinců. --Jowe (diskuse) 14. 10. 2016, 19:39 (CEST)[odpovědět]

  Plus za kolegu Jowe odkážu na jeho vlastní příspěvek, kde uvádí příklady toho, jak se toto členění běžně objevuje mimo Wikipedii. Je to prostě ve sportu zcela přirozená věc. --Okino (diskuse) 14. 10. 2016, 20:12 (CEST)[odpovědět]

  @Okino:@Jowe: Dám vám sem všechny seznamy cizinců na české wikipedii [23], a pokuste se mi odpovědět, proč je jiné velké wikipedie nemají, myslím tím wikipedii anglickou, německou, francouzskou a ruskou. Dokonce ani Rusové nemají nutkání vytvářet seznamy cizinců. A nechci obecnou odpověď, že se podle jiných wikipedií nemusíme řídit. Jinak pokud se nemýlím, hezky věc vysvětlil kolega Zemast v komentářích. A jejich klubech také hrají cizinci, stačí jim seznam hráčů klubu, s vlaječkou země původu.--Mirek256 15. 10. 2016, 07:36 (CEST)[odpovědět]

  1. Když se chceš ptát, proč něco mají či nemají na anglické, ruské, francouzské či německé Wikipedii - tak se prosím ptej tam. Na anglickou a ruskou Wikipedii jsem přispíval jen párkrát a na německou či francouzskou nikdy, tak nemůžu vědět, proč a jak tam něco mají nebo nemají, nebo dokonce jestli to tam nemají.
  2. Protože třeba na anglické Wikipedii jsou na konci seznamu seznamů hráčů NHL seznamy členěné "by demographics", a to jak v systému, který jsem případně navrhoval (tj. seznamy hráčů jednotlivých zemí v určité soutěži), tak i v systému jeden seznam rozčleněný na více zemí (jak máme tady u Třince - viz List of NHL statistical leaders by country. V němčině je to asi jinak, tam jsem po krátkém pátrání našel jen běžný seznam Němců v NHL. V ruštině je třeba seznam běloruských hokejistů v NHL, ale zejména zcela analogický seznam legionářů Šachtaru Doněck.
  3. Osobně mám pocit, že celou dobu otázku "proč tu máme seznamy cizinců v klubu XY" pokládáte místo otázky "proč tu nemáme (zvláště pak seřaditelné) seznamy všech hráčů v klubu XY". Ta otázka skutečně dává smysl, ale má zjevnou odpověď - musel by je někdo vytvořit. A zatímco mazat je snadné... --Okino (diskuse) 15. 10. 2016, 11:23 (CEST)[odpovědět]

Komentáře

Mne to jako vyse zmineny rasismus nebo neco tedy neprijde, ale tuhle jsem jeden z tech seznamu zaregistroval a take jsem se trochu podivoval. Spis ale z nejakeho pohledu vyznamnosti, jestli je treba Seznam cizinců v FK Senica skutecne tema na vlastni clanek. Treba takovi Cesi v NHL, nebo naopak cizinci hrajici v nejvyssi fotbalove lize, to by mi nijak extra zvlastni neprislo, ale seznamy z nekolika (nepocital jsem, mozna vsech?) tymu NHL a KHL plne cervenych jmen mi encyklopedicky zajimave neprijdou. Ale to je samozrejme jen moje nicim nepodlozena dojmologie. --CCCVCCCC (diskuse) 28. 8. 2016, 14:07 (CEST)[odpovědět]

@CCCVCCCC: Seznam cizinců v FK Senica je i podle pod hranicí encyklopedické významnosti, ale volba padla na Třinec. Rasismus je třeba také můj dojem, ale musí zde být seznamy, kdo v klubu je našinec a kdo ne? I když je to třeba jen Slovák?Mirek256 28. 8. 2016, 14:13 (CEST)[odpovědět]

Víte, co je to rasismus ? --Jowe (diskuse) 28. 8. 2016, 14:29 (CEST)[odpovědět]

Je ten seznam vůbec ověřitelný? Od toho by se měly odvíjet veškeré další úvahy týkající se zachování či smazání. Zatím tam je nula zdrojů. --Vachovec1 (diskuse) 30. 8. 2016, 19:05 (CEST):[odpovědět]

Jsou dopsány--Zoner60 (diskuse) 30. 8. 2016, 20:54 (CEST)[odpovědět]

Jen mě tak napadlo, je tu článek Seznam cizinců z Česka v NHL? :P --Elm (diskuse) 2. 9. 2016, 00:27 (CEST)[odpovědět]

V seznamech pro jednotlivé kluby (např. zde) najdete i „cizince z Česka“. --Jowe (diskuse) 2. 9. 2016, 04:32 (CEST)[odpovědět]

Myslím, že nejvhodnější postup by bylo udělat tlustou čáru, shrnout argumenty obou stran na jednotlivé body co nejstručněji a jednotlivě je znovu prodebatovat a pak počkat až někdo udělá uzavření. Je tady několik argumentů se kterými nikdo nepolemizoval. Bohužel minimálně týden nebudu mít čas se na to vrhnout, takže kdyby se shrnutí někdo chopil, tak by to bylo super. --Elm (diskuse) 3. 10. 2016, 11:25 (CEST)[odpovědět]

Problematika tvorby stránek obecně se týkající současně žijících osob (jednotlivců, jmenných seznamů určitých skupin ap.) je zásadní v duchu pravidel přijatých Wikipedii viz ověřitelnost, nezaujatý úhel pohledu, žádný vlastní výzkum, které mají zcela jasná pravidla i na en. Wikipedii ^[1][2].V četných diskusích o takovýchto příspěvcích, dost často navržených ke smazání, část diskutujících podporujících jejich existenci, zmíněná pravidla nereflektují. Navíc se v obecnějším srovnání jeví přístup čs. komunity k jejich posuzování vhodnosti značně laxní oproti en. ale také de. WIKI kde se spíše a důsledněji prosazují striktní hlediska. Bylo by vhodné, kdyby kompetentní správci této, problematice věnovali větší pozornost. --Zemanst (diskuse) 13. 10. 2016, 11:30 (CEST)[odpovědět]

Tato stránka obsahuje archiv navrhovaného smazání článku. Tuto stránku už laskavě needitujte.

Diskuse skončila výsledkem sloučeno do článku Trať 260 --Ria (diskuse) 17. 11. 2016, 18:57 (CET) Navrhovatel navrhuje současný článek smazat, respektive sloučit jeho obsah do článků Trať 260 a Brněnský železniční uzel s ohledem téma úseku nijak nevynikajícího žádnou zvláštností a navíc neozdrojovaného s nevyjasněnou encyklopedickou významností.[odpovědět]

Další argumenty zmíněné v diskusi:

• sloučit pod hlavičku tratě 260 a Brněnský železniční uzel;
• článek je v rámci Brněnského železničního uzlu významný;
• vést dostatek informací v článku tratě, pod jejíž hlavičkou je úsek veden, a z článků souběžně vedených tratí adekvátně prolinkovat;
• jiné úseky mohou mít samostatný článek pro jiný než železniční význam;
• významnost úseku v rámci systému MHD, IDS;
• větší zájem o speciální článek, než nadřazený článek o uzlu, vytvoření soustavy článků o úsecích může být zajímavější, než rozvoj nadřazeného článku o uzlu;
• nebezpečí roztříštěnosti a nesystematičnosti zakládání speciálních článků a nebudováním článku všeobecného.

Článek byl v průběhu diskuse ozdrojován.

Při rozhodování nutno vyjít ze základního předpokladu, že každý traťový úsek v České republice nemůže mít v rámci české Wikipedie vlastní článek. Nejprve tedy je nutné se zaměřit na vymezení, jaký traťový úsek má právo na existenci samostatného článku.

Z argumentů zmíněních v diskusi a následující úvahy vychází, že samostatný článek se věnuje traťovému úseku, který:

• je od počátku samostatnou stavbou, nebo soustavou staveb (zpravidla s určitým názvem) a který vystupuje svojí významností; článek se danému úsek mnohdy věnuje spíše z hlediska dané „stavby“ a její architektury a urbanistického pojetí, spíše než z hlediska úseku trati jako takového – např.: Pražská spojovací dráha, Negrelliho viadukt, Holešovická přeložka, Železniční jižní spojka (Praha), Hrabovská spojka i Vítkovská trať
• je natolik významný, že se jako samostatná stavba jeví, ač historicky jeho vývoj nemusel být takto jednoznačný; je významný (též rozsahem) v rámci soustavy článků věnovaných určitému železničnímu uzlu apod.

Informace o ostatních traťových úsecích by měly být zahrnuty v článcích věnovaných nadřazené trati, nebo v případě souběhu více tratí, tratí historicky nejstarší, nebo nejvýznamnější.

V našem případě se jedná úsek, který je významný souběhem tří tratí, spojením se stanicí Brno hlavní nádraží, vytížeností vzhledem k propojení významných směrů přepravy a celkovým významem v rámci struktury města Brna a jeho železničního uzlu.

V případě propracované a rozsáhlé struktury článků věnovaných železniční infrastruktuře v Brně a okolí, by snad bylo přípustné, aby článek existoval jako samostatný. V aktuálním stavu je ale podstatně rozsáhlejší, než články tematicky nadřazené, navíc na něj z nich není nikterak odkazováno (a rovněž ano z jakéhokoliv jiného článku). Jako vhodný postup se proto jeví sloučení do jiného nadřazeného článku. Nabízí se volba mezi články Brněnský železniční uzel a jednoho z tratí v úseku. V tomto případě převáží při výběru ze tří článků o tratích argumenty pro Trať 260, která je historicky nejstarší, dnes koridorová a zbylé dvě využily úseku až následně.

Vezmeme-li v úvahu hierarchii uzel > tratě do něj spadající > jejich úseky, dostaneme se k závěru, že článek by měl být součástí článku Trať 260. Toto pojetí umožňuje vložit do článku případně další nějakým způsobem zajímavé úseky. V případě, že by byl obsažen naopak v článku Brněnský železniční uzel, již by případný výčet úseků v článku o trati nebyl úplný, nebo se část o diskutovaném úseku stala duplicitní. Také v rámci celé republiky lze předpokládat informace o případných významných úsecích v článcích tratí, které nevedou navíc skrze žádný uzel, tedy v rámci unifikace a zachování hierarchie by mělo být voleno takto. Doplnění poměrně rozsáhlého textu o vybraném úseku do článku o Trati 260 lze považovat také jako impuls k dalšímu rozvoji tématu této významné železniční trati.

V článcích o zbylých dvou tratích vedených v úseku je vhodné dobrý způsobem zmínit daný úsek, ve kterém jsou tratě vedeny souběžně, okomentovat jej (z hlediska významnosti) a odkázat na informace v článku věnovaném „hlavní“ trati v úseku. Podobně se doporučuje upravit výpis tratí v článku o Brněnském železničním uzlu a v něm zmínit i příslušné významné úseky tratí a případně odkázat na jejich oddíly v článcích o tratích. I toto opatření by mohlo prospět k rozvoji článku o zajímavém tématu, který by se mohl do budoucna rozšířit o schéma tratí v uzlu a více informací věnovaných jeho současnému a budoucímu vývoji.

Propojením odkazy, vytvořením určité hierarchie a soustavy vzájemně propojených článků a rozvojem článku rozhodně nezůstane upozaděn a do budoucna by naopak mohl být, jakožto článek zastřešující, sledovanějším (i s ohledem na rozsáhlou veřejnou diskusi o jeho budoucnosti a existenci souvisejících článků) než článek o daném úseku, jak bylo též zmíněno. Vytvoření nadřazeného, zastřešujícího a prolinkovaného článku vede k systematičnosti a zabraňuje roztříštěnosti. Dále bylo uvažováno nad zachováním přesměrování, pokud bude článek o trati vhodně prolinkován v rámci současných článků, není pravděpodobně důvod, přesměrování může ale ulehčit vyhledávání a orientaci v systému, ovšem každý traťový úsek by nejspíše neměl mít vlastní přesměrování, věc zůstává ovšem na zvážení individuálních případů.

Proto se rozhoduje článek sloučit do článku Trať 260 a z ostatních souvisejících článků po úpravách vhodným způsobem odkazovat.

Do budoucna by se další postupy mohly odvíjet od vývoje celé skupiny článků věnovaných tématu a jejich rozsahu – tak aby oddíly o úsecích nebyly delší a ve významné převaze oproti dalšímu obsahu v článcích o tratích – jak bylo zmíněno již dříve, v rámci soustavy podrobných článků by se mohl změnit náhled editorů na věc.

(Autorovi bude nabídnuta spolupráce při práci na článcích ohledně Brněnského železničního uzlu a jejich systematizaci.)

Traťový úsek Brno hlavní nádraží - Brno Židenice

Toto není hlasování, ale diskuse. Důležité jsou argumenty.

Diskusi otevřel(a)

Harold (diskuse) 28. 8. 2016, 23:15 (CEST)[odpovědět]

Uzavření diskuse

standardní: týden po zahájení

Doporučená řešení

• Smazat, resp. relevantní a důležité informace sloučit do článku Brněnský železniční uzel. Extrémně podrobný článek o dvoukilometrovém úseku železniční tratě v centru Brna, který nevyniká žádnou zvláštností, nebo nejsem si o žádné vědom. Informace nezdrojovány. Zásadně pochybuji o jeho encyklopedické významnosti - uvedená literatura je zcela obecného charakteru, věnuje se brněnskému železničnímu uzlu jako celku, případně nádražím, nikoliv tomuto úseku. Úsek je (dle veřejného JŘ) součástí tratí 250, 260 a 340, dle historického vývoje patří trati na Českou Třebovou (260). Rozmělnění informací do několika článků, nebo jejich několikanásobné uvedení, nepovažuji za vhodné, proto by bylo asi lepší vložit do článku o brněnském železničním uzlu, kde můžou být podrobnější informace i o ostatních železničních úsecích v Brně. --Harold (diskuse) 28. 8. 2016, 23:15 (CEST)[odpovědět]
• Sloučit - Pokud trať patří pod hlavičku tratě 260, tak nevidím nejmenší důvod, proč mít zvláštní článek o jejím, byť významném úseku. Proto navrhuji oddělení, rektifikaci a sloučení informací do článků Trať 260 a Brněnský železniční uzel a smazání článku, jenž je tématem tohoto DoSu.--Z.Johny (diskuse) 29. 8. 2016, 14:39 (CEST)[odpovědět]

• Ponechat - Článek má smysl, zahrnuje tři trati, které se za odbočkou Brno Židenice osamostatňují. Slouží jen přepravě osob a tím je v rámci uzlu v kontrapozici k traťovému úseku Brno Židenice - Brno dolní nádraží. Je to úsek zásadního významu pro brněnský železniční uzel a je vhodné o něm udržovat informace v samostatném celku. --Petrhol (diskuse) 1. 9. 2016, 12:31 (CEST)[odpovědět]

  Vážený kolego, při vší úctě, s Vámi nesouhlasím. Pokud je trať vedena pod jendou hlavičkou, tak by mělo být přiměřené množství údajů o ní v rámci jejího článku a ostaní (peážní) tratě adekvátně prolinkovány. Klidně v rámci tratě 260 může být samostatný odstavec ohledně diskutovaného článku a nakonec můžeme ponechat i redir na tento samotný odstavec. Jinak ale dospějeme do stavu dokonalé roztříštěnosti a nepřehlednosti. Samozřejmě kolega ŠJů dobře poznamenal, že např. Negrelliho viadukt si zaslouží vlastní článek, ale to především kvůli jinému, než právě železnčnímu významu. --Z.Johny (diskuse) 2. 9. 2016, 16:30 (CEST)[odpovědět]

Komentáře

Jestliže by diskuze skončila s výsledkem „ponechat“, bylo by na místě opravit název článku… --Valdemar (diskuse) 29. 8. 2016, 12:41 (CEST) Opraveno. --Valdemar (diskuse) 29. 8. 2016, 19:53 (CEST)[odpovědět]

Z hlediska popisu i urbanistické významnosti v rámci města určitě může mít smysl, aby existoval článek třeba i o takto krátkém úseku trati. Ostatně v Praze třeba máme taky články Pražská spojovací dráha, Negrelliho viadukt, Holešovická přeložka, Železniční jižní spojka (Praha), Hrabovská spojka i Vítkovská trať (dobře, ty tři poslední ještě ne, ale měli bychom je mít). Ovšem když tak čtu ty neozdrojované termíny jako "oficiální traťové pojmosloví" nebo "drážní techniogické členění" (hádám že to má znamenat technologické), připadají mi tak trochu bezobsažné a vycucané z palce a nějak mi z toho není jasné, jestli tento úsek má nějakou specifickou identitu či historii a proč má být vymezen právě takto. Ale vyčlenění tohoto úseku do samostatného článku může být užitečné k tomu, aby se podrobné informace nemusely dublovat v článku o brněnském železničním uzlu a v článcích o tratích, do kterých tento úsek patří buď historicky, nebo z hlediska dnešních tabulek jízdních řádů. Zdá se, že autor článku má i nějakou vizi, jak brněnský uzel zpracovávat. Opravdu by se s ním nedalo domluvit, spíš než si rozšlapávat bábovičky a rovnou navrhovat na smazání? --ŠJů (diskuse) 1. 9. 2016, 20:09 (CEST)[odpovědět]

Prosím, zkus si příště odpustit ty bábovičky. K věci: Já nepopírám, že se dají napsat i bezproblémové články konkrétních úsecích. Ty pražské jsou dobrý příklad, v Brně by myslím nebyl problém s článkem o nákladním průtahu (viz níže) nebo třeba se Svitavskou pobřežní dráhou. Jinak toho moc není (ještě mě napadá černovická spojka, ale na samostatný článek nevím... a židenická spojka, která je nyní součástí nákladního průtahu), přece jenom Brno není Praha. Úsek Hlavní - Židenice je však naprosto běžným, nijak nevynikajícím, byť provozně velmi zatíženým úsekem trati s triviální historií: 1849 zprovozněn, 1856-1858 zdvoukolejněn, 1885-1962 z něj odbočovala stará Tišnovka, 1967 elektrifikován. --Harold (diskuse) 2. 9. 2016, 19:34 (CEST)[odpovědět]

Omlouvám se, že jsem první vysvětlení vložil do jiné diskuze (přímo k článku) O encyklopedické významnosti jsem přesvědčen. Neplýtval bych jinak pro nic za nic časem, kterého nemám právě nazbyt. Pokud to zatím neplyne z článku samého v příštích dnech přispěji jasným ozdrojováním i vysvětlením, aby to bylo jasné všem, tedy i těm, které to nenapadne z věci samé. Úsek má samostatné, hierarchicky významné postavení v rámci uzlu a jako úsek sui generis také funguje. Podobné je to s úsekem Brno dolní nádraží - Židenice (nákladní průtah). Jak vidno ˇBrněnský železniční uzel (jako celek), který jsem v dobré víře založil, nevyvolává tak velkou poptávku. Považoval bych proto za značně nešťastné přenášet informace z tohoto článku do něj. Úvodem jen zcela stručně připomínám, že úsek slouží mimo jiné jako jeden staniční úsek (quasi) S-Bahnu, kde dosahuje podstatně lepších časových přepravních parametrů než městská doprava a to v poměru 1ː4. Také je důležitým prvkem ve vztahu železnice-město a faktografickým podkladem pro pozorování tohoto vztahu. Proto ty "mimořádně podrobné parametry". Pochopitelně (pro futuro) chybí ještě články k nákladnímu průtahu, žel. stanicím Brno Židenice, Brno Královo pole a Brno Horní Heršpice. Zdá se mi nyní, že vznikem těchto článků by vznikla mnohem užitečnější encyklopedická služba, než rozvíjet dále článek o uzlu jako celku, který - jak vidno - nebudí zájem po celkovém pohledu na uzel. Hodná pozornosti je i aktuální oprava původního viaduktu aby vyhověla současné dopravní námaze. To se týká jen a pouze tohoto úseku. Velmi důležité jsou směrové parametry tratě, aby byly snadno dostupné k nahlédnutí. Znovu také připomínám, že jde o úsek v husté a poměrně stabilizované zástavbě města a jako takový se charakterově liší od jiných úseků. Pokud má smysl samostatný článek Brno dolní nádraží (jako že má) stejný smysl má tento funkční prvek.

Cením si příspěvku ŠJů a pčipomenutí úsecích nebo prvků v Pražském uzlu. Chtěl jsem to učinit i sám až mi to čas dovolí. Nyní ještě poznamenám, že termíny z prstu vycucané nejsou a budou řádně zdrojovány až budu mít o víkendu čas. S úctou--Jan Sapák (diskuse) 2. 9. 2016, 07:25 (CEST)[odpovědět]

Zdravím, encyklopedická významnost se prokazuje zdroji a nesmí se plést s obecnou významností, která je dána mnoha faktory, jež zmiňujete, včetně značné vytíženosti úseku. Obecně jsem rád, že články o železnici vznikají, ale je potřeba se na to dívat i trochu s odstupem a nechtít popsat, s nadsázkou, každou výhybku nebo hektometrovník. Proti článku o nákladním průtahu přes Dolní nádraží bych osobně nic nenamítal, přece jenom je to, pokud mě paměť neklame, víceméně novostavba ze 60. let v trase původních tratí. Doporučoval bych však, abyste článek koncipoval o celém průtahu, tedy Horní Heršpice - Dolní - Židenice, nikoliv jenom o jeho severní části. K uzlu bych jen podotkl, že Vaše představa, že napíšete článek a vrhne se na něj dalších deset editorů, aby jej rozšířili, nemá s českou Wikipedií moc co společného, takto to možná funguje na největších Wikipediích. Tady přece jenom pravidelně píše jen pár desítek lidí a obvykle se jednomu tématu věnuje jeden, nebo dva lidé. Sám jsem měl článek o uzlu v plánu, ale zvládl jste ho vytvořit rychleji. Podle pár kousků nějaké literatury bych ho asi dokázal o něco rozšířit, avšak zkrátka momentálně se na wiki věnuji jiným tématům. Snad v budoucnu. Každopádně článek o uzlu je podle mě ideální místo, kde by mohly být podrobněji popsány traťové úseky nacházející se uvnitř hranic města Brna. --Harold (diskuse) 2. 9. 2016, 19:34 (CEST)[odpovědět]

Tato stránka obsahuje archiv navrhovaného smazání článku. Tuto stránku už laskavě needitujte.

Diskuse skončila výsledkem ponecháno. V diskusi byl dosažen poměrně jednoznačný konsenzus pro zachování článku (a potažmo ostatních z Kategorie:Jednotný kancionál) jako samostatného hesla/hesel. --Mario7 (diskuse) 25. 9. 2016, 11:50 (CEST)[odpovědět]

Ach, můj nejsladší Ježíši

Toto není hlasování, ale diskuse. Důležité jsou argumenty.

Diskusi otevřel(a)

Martin Urbanec (diskuse) 30. 8. 2016, 08:49 (CEST)[odpovědět]

Uzavření diskuse

standardní: týden po zahájení

Doporučená řešení

• Ponechat - Domnívám se, že zde tento článek zapadá do ostatních přítomných v Kategorie:Jednotný kancionál a dle mě je nesmysl jeden z nich smazat pomocí odloženého smazání. Domnívám se, že rozhodně neplatí tato citace z WP:OS [ WP:OS se] uplatňuje v případě, že potřeba smazat článek je zřejmá, právě kvůli tomu, že tím bez jakéhokoliv důvodu ztratíme článek, který tady spokojeně existoval asi rok. --Martin Urbanec (diskuse) 30. 8. 2016, 08:49 (CEST)[odpovědět]
• Ponechat - Písně Jednotného kancionálu jsou hrány a zpívány v kostelích celé ČR. Není tedy žádný důvod pochybovat o jejich významnosti i když se o nich nepíše v Blesku. Spíše by si články zasloužily rozšíření minimálně o úplné texty, případně vývoj textů v historii a pod. --Tom (diskuse) 30. 8. 2016, 11:27 (CEST)[odpovědět]
• Článků z této kategorie olepených {{významnost}} je více. Diskuse by se měla týkat nejlépe všech. Jako možné řešení vidím sloučení - udělat seznam písní, kde by ke každé mohl být krátký komentář. Pokud je o některé písni delší článek, může být snadno odkázán. Plné texty patří spíše na Wikizdroje. JAn (diskuse) 30. 8. 2016, 12:48 (CEST)[odpovědět]
• Nebudu plavat proti proudu, takže se přidávám a navrhuji sloučení. Články které jsem ošablonoval postrádají klíčové informace: Každá píseň má nějakou (z hlediska hudební vědy) formu, poměrně zásadní údaj, je psána v nějaké tónině (minimálně rozdělení dle tónorodu), nemluvě o textu, krom melodie má každá píseň i harmonii (latentně skrytou či konkrétně vyjádřenou). Není uvedeno užití písně, duchovní písně mají jasné určení (Dvořákovy Biblické písně - koncertní určení, píseň Otče, náš milý pane je prosebná duchovní píseň určená před četbu evangelia...) Z článku znám sice "bibliografické údaje", ale opravdu zásadní věci, zejména z oboru hudební teorie či teologie (text a jeho teologická analýza - autor čerpá z žalmu/evangelia? z článku nevím). Každý článek by se dal rozpracovat na pět kolonek v tabulce (název, číslo v JKS, určení, autor hudby, textu, popř. poznámka). Důležitější písně můžete ozdrojovat, pokud je chcete zachovat, nechci tady vyvolávat rozhořčení, kdybych olepoval {{fakt}} a {{zdroj}} polovinu údajů v nich. Podle mého nejsou encyklopedicky důležité. --Pán hor (diskuse) 30. 8. 2016, 13:47 (CEST)[odpovědět]
• Doporučuji ponechat, pokud možno každý samostatně (všechny). Krom argumentů, které předložili výše Martin Urbanec a Tomáš Páv, bych si dovolil připomenout, že existuje řada církevních textů, které se popisem i výkladem bohoslužeb a všeho souvisejícího velmi podrobně zabývají, takže už z tohoto hlediska je jasné, že zdroje existují. Že v současnosti není na Wikipedii aktivní nikdo, kdo by měl v tomto oboru přehled a mohl doplnit chybějící citace, myslím není důvodem k odstranění obsahu. Existence článků v samostatné podobě pak zvyšuje šanci, že se jich někdo ujme a případně je včetně referencí rozšíří. --Xth-Floor (diskuse) 30. 8. 2016, 14:41 (CEST)[odpovědět]
• Ponechat jednotlivé písně jako samostatná hesla. O (samostatné) významnosti všech písní z Jednotného kancionálu podle mého názoru nemůže být sporu. Dobře to shrnul kolega Xth-Floor v příspěvku hned nade mnou. Dovolím si dále podotknout, že hromadné oblepení těchto článků šablonou {{Významnost}} mi přijde jako WP:NEKIT. Rozhodně je to značně nestandardní postup. --Vachovec1 (diskuse) 30. 8. 2016, 18:49 (CEST)[odpovědět]

Jistě, že jde o nestandardní postup navrhovatele, avšak připomínky k věci samé celkem chápu, požadavek 2NNVZ je namístě. Neúplná znalost procesů wiki by neměla být důvodem odmítnutí návrhů jako celku. O samostatné významnosti nemůže být sporu, zde ovšem diskutujeme o encyklopedické významnosti. Která může být doložena, ale prozatím není.

Fakt, že zakladatel většiny článků se odmlčel, není dle mého důvodem rezignovat na jejich obhajobu jako samostatných entit. Proto si dovoluji vrátit oprávněně smazaný K oltáři Páně.

Existence mezijazykových odkazů k jednotlivým článkům sama o sobě neopravňuje jejich existenci. Avšak je faktem. Nepodařilo se mi najít mezijazykový odkaz na sloučený článek, tedy jsem spíše proti sloučení a spíše pro zachování stávajícího stavu. V důvěře, že se do uzavření DoSu téhle otázky ujmou zdatnější wikipedisté. Především mne zaráží, že Modlitba svatého Tomáše Mora zůstává na české wiki osamocena.--Tomas62 (diskuse) 31. 8. 2016, 01:02 (CEST)[odpovědět]

• • Před momentem jsem všechny označené odznačil s odkazem na tuto DoS, viz mé editace tam. --Martin Urbanec (diskuse) 30. 8. 2016, 19:06 (CEST)[odpovědět]
• Ponechat jako samostatná hesla. Kolega Xth-Floor to vskutku dobře shrnul. Pouze bych doplnil ještě to, že ty písně jsou mnohdy díly skladatelů, kteří zde mají svá hesla a tyto písně tedy mohou také tak trochu dokreslovat jejich tvorbu. --Vianney (diskuse) 30. 8. 2016, 19:11 (CEST)[odpovědět]

  Písňová tvorba je u některých skladatelů vskutku důležitý (J.B.Foerster, Zvonař apod.) Nicméně kancionálovky jsou většinou popěvky o rozsahu max. 20 taktů, malá písňová forma, jenž neukazuje (snad krom harmonické propracovanosti, o níž ale ve většině článků nic není) nic o autorově dovednosti a pro ilustraci tvorby lze se jen okrajově zmínit. Z hudebního hlediska málo cenné v porovnání s jinými díly autorů. --Pán hor (diskuse) 31. 8. 2016, 08:35 (CEST)[odpovědět]

• Sloučit do seznamu písní dle kancionálu s krátkými popisky ke každé. V případě jednoznačného doložení encyklopedické významnosti a schopnosti napsat o písni více než odstavec lze některé ponechat i v samostatných článcích a ze seznamu na ně odkázat. Jinak tedy víceméně dtto JAn. --Bazi (diskuse) 31. 8. 2016, 12:01 (CEST)[odpovědět]
• Také doporučuji ponechat, pokud možno každý samostatně (všechny) z již uvedených důvodů. Mně osobně se dotkly Benešovské roráty, které ani v žádném kancionále nejsou - to je taková místní specialita.--PetrS. (diskuse) 31. 8. 2016, 13:11 (CEST)[odpovědět]
• Ponechat jako samostatná hesla. Souhlasím se shrnutím kolegy Xth-Floor --Petr1888 (diskuse) 31. 8. 2016, 15:33 (CEST)[odpovědět]
• Ponechat jako samostatná hesla. O významnosti písní, které se dostaly dokonce i do celostátního katolického kancionálu a mají často své protějšky i v protestantské tradici (či naopak se z protestantské tradice dostaly do katolického kancionálu) a jejichž historie zpravidla sahá nejméně o století zpátky, mnohdy i o několik staletí, snad ani nejde rozumně pochybovat. Přičemž prakticky každá z těchto písní svou historií a kontextem přesahuje rámec jednoho kancionálu, takže je nesmysl, aby podrobnější informace o jednotlivých písních byly přenášeny do celkového článku o kancionálu. Na druhou stranu – pokud bych o nějaké písni nevěděl nic jiného než dva tři údaje z hlavičky v kancionále, asi bych si netroufl ten třířádkový text považovat za článek. K napsání článku je potřeba si opravdu zajít do nějakého archivu nebo zahrabat hlouběji v kostelické truhlici pro starší zpěvníky a najít si nějakou hudebně-kritickou literaturu, která se zabývá historií, kvalitou a kontextem "kostelních" písní. Kolegové abývající se křesťanstvím nebo hudbou konstruktivně hledat hodnotnější a obsažnější zdroje. Co zkusit třeba kontaktovat někoho z redakce kancionálu nebo nějaké varhanické spolky atd.? Tahanicemi o smazání nebo slučování ničemu neprospějem, to spíš doporučit autorům těch článků, ať se více soustředí na kvalitu a zakládají články s rozvahou. --ŠJů (diskuse) 1. 9. 2016, 19:45 (CEST)[odpovědět]

To mi připomíná, že se před nedávnem na Wikipedii objevila zmínka o rozšířené spolupráci s projektem Ptejte se knihovny. Možná by nebylo od věci, pokud je tu někdo, kdo se tímto zabývá, aby byl vhodně zformulován a vznesen dotaz na zdroje k tomuto tématu. --Xth-Floor (diskuse) 1. 9. 2016, 21:57 (CEST)[odpovědět]

Ptát se může kterýkoliv wikipedista, návod, jak na to, je na WP:PSK. --Martin Urbanec (diskuse) 2. 9. 2016, 05:34 (CEST)[odpovědět]

• Ponechat samostatně – souhlasím s Xth-Floorem a zejména se ŠJůem – proti sloučení vidím argument v tom, že tyto písně byly jedenkrát zařazeny v jednom kancionále a na základě tohoto faktu bychom měli vytvářet nějaký seznam. Nebo bych pak vytvářeli obdobný seznam pro Jistebnický kancionál, Šteyerův kancionál, Kancionál svatojánský, Český kancionál apod. – kde by se navíc mnohé písně opakovaly? Jako čistší řešení mi přijde tedy ponechání jednotlivých článků s vysvětlením příslušných historických souvislostí. — Draceane ^diskuse 5. 9. 2016, 09:24 (CEST)[odpovědět]
• Potenciálně očekávané heslo, takže ponechat. Jistě půjde ještě něco dopsat.--Juandev (diskuse) 10. 9. 2016, 20:48 (CEST)[odpovědět]

Komentáře

@JAn Dudík, Tomáš Páv: Konkrétně jsou olepeny významností následující články.

Navrhuji u všech odložené smazání odmazat a aplikovat na ně výsledek této DoS, protože jsou velmi podobné. Souhlasíte? Já svůj názor ale neměním a stále si myslím, že všechny by se měly ponechat. --Martin Urbanec (diskuse) 30. 8. 2016, 13:07 (CEST)[odpovědět]

Vážený kolego, myslím si, že se jedná o nejrozumnější možný přístup a pokud je toto reakcí na moji dřívější připomínku v diskuzi, děkuji Vám. --Z.Johny (diskuse) 30. 8. 2016, 16:08 (CEST)[odpovědět]

Souhlas. --Vianney (diskuse) 31. 8. 2016, 05:24 (CEST)[odpovědět]

Doplňuji další články tematicky související a zařazené do kategorie Významnost. Výčet není úplný, ale snad jsem myšlenku Martina Urbance pobral. Benešovské roráty by asi obstály v testu 2NNVZ.--Tomas62 (diskuse) 30. 8. 2016, 22:52 (CEST)[odpovědět]

Díky moc, Tomáši. Původně jsem seznam myslel jako seznam článků původně označených k odloženému smazání, ale nebráním se jeho pojmutí jako seznamu článků k diskusi. I když, z kontextu je jasné, že diskuse se vede o všech písních. --Martin Urbanec (diskuse) 1. 9. 2016, 20:05 (CEST)[odpovědět]

Jo ještě: většina těch článků absenuje 2NNVZ! Takže by bylo na místě urg. ověřit --Pán hor (diskuse) 31. 8. 2016, 16:33 (CEST)[odpovědět]

@Pán hor: Varuji Vás, nepokoušejte se o další WP:NEKIT. 2NNVZ je na místě vyžadovat v případě, kdy existuje důvodná pochybnost o jejich existenci. V tomto případě lze oprávněně předpokládat, že 2NNVZ budou pro každou píseň dohledatelné. --Vachovec1 (diskuse) 31. 8. 2016, 19:09 (CEST)[odpovědět]

Tak je zkuste, třeba pro píseň Ty mocný, silný, veliký dohledat... --Pán hor (diskuse) 31. 8. 2016, 19:54 (CEST)[odpovědět]

Já bych skoro důvodnou pochybnost měl. Ne možná u všech, ale u mnohých nebo i většiny. Pokud pomineme zdroje toho typu, že v nějakém sborníku je text a notový zápis oné písně, tak nějaký obsáhlejší popis o ní se IMHO bude hledat obtížněji. Rozhodně by si to zasloužilo prověření, byť to nemusí jít cestou urgentních šablon. --Bazi (diskuse) 31. 8. 2016, 21:40 (CEST)[odpovědět]

@Pán hor: Možná formalitka, ale přesto mi to nedá. 2NNVZ je vyžadovaný pro doloženou významnost (byť je nahraditelný konsensem komunity, např. v této DoS), ne pro ověřitelnost. Pro ověřitelnost již dle mého názoru stačí prosté VZ, tzn. věrohodný zdroj. Není nutné, aby byl nezávislý či netriviální, pořadí v různých soutěžích se třeba netriviálním zdrojem dokládají vcelku složitě. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 1. 9. 2016, 20:03 (CEST)[odpovědět]

No vždyť, já jsem napadl významnost výše uvedených článků... --Pán hor (diskuse) 2. 9. 2016, 11:22 (CEST)[odpovědět]

Já myslel Jo ještě: většina těch článků absenuje 2NNVZ! Takže by bylo na místě urg. ověřit --Pán hor (diskuse) 31. 8. 2016, 16:33 (CEST) --Martin Urbanec (diskuse) 2. 9. 2016, 11:44 (CEST

@Pán hor: Kolego, jeden významný zdroj je sám onen jednotný kancionál, kde je u každé písně zmínka o textu, kde se ona píseň vyskytla v minulosti. Stačí to jak 2 zdroje (tipuji, že v 17. století byl tištěný text opravdu významný)? --Z.Johny (diskuse) 4. 9. 2016, 15:20 (CEST)[odpovědět]

Lze ho ale vnímat jako zdroj skutečně nezávislý, když autor i vydavatel měl na vydávání, šíření, propagaci zájem? --Bazi (diskuse) 4. 9. 2016, 15:25 (CEST)[odpovědět]

Autor a vydavatel mají vždy na vydání a šíření díla zájem. Kdyby neměli, nevydávali by ho. Pokud bychom měli přijmout takový argument, nebylo by možné žádný existující zdroj považovat za nezávislý. Závislostí se rozumí přímý vztah obsahu a autora, jak je ostatně uvedeno v pravidlech Wikipedie (příkladem může být autobiografie). --Xth-Floor (diskuse) 4. 9. 2016, 16:27 (CEST)[odpovědět]

U písně Ach, můj nejsladší... je uvedeno: Tx N~,: Holan 1693 - text přepracován, nápěv upraven, původně z Kaple královské zpěvní a muzikální (ISBN 80-7113-095-8). Původní text je tedy jiný i melodie jiná :) Zde pojednáváme tedy o upravené písni, přepracované, nikoliv o originálu. Čímž se dostáváme k problému, že současné texty písní jsou chráněny autorkým právem (c) 1994 Vydavatelství ZVON. --Pán hor (diskuse) 4. 9. 2016, 16:18 (CEST)[odpovědět]

No, ten text zas až tak moc rozdílný není. Ten text byl zřejmě upraven tím, že byly nahrazeny archaismy (třeba "ty dárce žití mého" je v originálním textu "grunte života mého"). To jen tak na okraj. --Vianney (diskuse) 6. 9. 2016, 11:06 (CEST)[odpovědět]

To ovšem neznamená, že se nejedná o zjevné porušení autorských práv... --Pán hor (diskuse) 6. 9. 2016, 13:36 (CEST)[odpovědět]

Kde a kým byla porušena autorská práva? --Xth-Floor (diskuse) 6. 9. 2016, 14:16 (CEST)[odpovědět]

Nějak Vám nerozumím. Upřesněte, kde nebo kým byla ta práva porušena. My tím, že napíšeme o předmětu článku text žádná práva neporušujeme. Porušili bychom je, kdybychom si nějak pohrávali s originálním textem bez uvedení autora. Nehledejte mermomocí problém tam, kde není. Čili žádám Vaší odpověď - jelikož vůbec nechápu, o co Vám jde. --Vianney (diskuse) 7. 9. 2016, 05:03 (CEST)[odpovědět]

Podotýkám, že například švédská Wikipedie má články k jednotlivým duchovním písním - viz zde. Osobně doporučuji buď ponechat, anebo sloučit do jednoho článku, přičemž by se jako samostatné ponechaly písně, o nichž je možno říci více než, kdo je autor a v jakých kancionálech se nacházejí (tj. návrh wikipedisty Baziho).--Qasinka (diskuse) 1. 9. 2016, 10:58 (CEST)[odpovědět]

Tisíckráte pozdravujem tebe je docela slušně zpracovaná - nechybějí tam odkazy na jinojazyčné verze, jejich autorství, externí odkazy.--PetrS. (diskuse) 2. 9. 2016, 21:48 (CEST)[odpovědět]

Převážnou většinu obsahu však představuje samotný text písně, který by měl patřit spíš na Wikizdroje. --Bazi (diskuse) 2. 9. 2016, 23:44 (CEST)[odpovědět]

Opravdu smutný pohled. Dříve, ať už šlo o hlasování nebo o diskuse, se většinou zastánci ponechání snažili významnost reálně doložit, najít dobré zdroje a článek z nich rozšířit, aby nebyl pro ostudu a o významnosti nebylo možné při pohledu do něj vůbec pochybovat. Dnes už se spokojíme s vágními vyjádřeními, že když je píseň v oficiálním církevním zpěvníku, jistě k ní někdo něco existovat bude? Že to zřejmě nikdo nedokáže najít a skutečně nějaké zdroje přinést, tím se nenecháme znervóznit? Nic proti církevní hudbě, ale opravdu se bude stejným měřítkem měřit i jiným tématům (pokémonům atp.)? Že prostě pár wikipedistů napíše, že zdroje jistě existují a oni osobně o významnosti nepochybují?

Samozřejmě, do jisté míry k tomu přispělo i hromadné olepení. Nemáme tolik příznivců a znalců církevní hudby, aby bylo možné řešit významnost tolika článků současně a neodbýt to. Snahu řešit je hromadně dojmologií ovšem rovněž nepokládám za vhodný postup.

Lepší by bylo, aby se hromadné šablony odebraly, zpochybňovatel si vybral jen dva tři články, u kterých nejvíc pochybuje, a u těch se doopravdy šlo po zdrojích a diskuse o jejich významnosti by se vedla seriózně na základě toho, co za zdroje se podaří najít. Zároveň bychom je u toho vylepšili a buď by nakonec nezbylo uznat, že zdroje jsou, nebo že zdroje nejsou (a bylo by to jasným vodítkem, nakolik má smysl olepovat ještě nějaké články).

A nezůstala by pachuť z toho, že příznivci církevní hudby přehlasovali její odpůrce či naopak.--Tchoř (diskuse) 11. 9. 2016, 17:55 (CEST)[odpovědět]

Nemyslím si, že by přehlasovali příznivci církevní hudby odpůrce. Někdo ty články s dobrým úmyslem založil. Dobře, jsou to ubohé pahýly, ale potenciál rozvoje je u každého. Články o některých lokomotivách nebyly nebo nejsou o moc lepší. (To zajímá mě, tady jsem se ocitnul jen díky své ulítlosti na Benešovské roráty.) I toto je wikipedie, za rok, za dva, možná za deset se tu objeví opravdový znalec církevní hudby a ty články dotáhne, zjistí historii, verze písní u jiných církví a jiných národů, případně nějaké perličky.--PetrS. (diskuse) 12. 9. 2016, 09:24 (CEST)[odpovědět]

Nejsem příznivcem církve ani jejích produktů, přesto zastávám názor, že téma je encyklopedicky významné a má nepopiratelně kulturní i historický význam. „Že to zřejmě nikdo nedokáže najít a skutečně nějaké zdroje přinést, tím se nenecháme znervóznit?“ Tohle mi přijde jako argumentační klam. Začíná totiž zkresleným tvrzením. On to předně nikdo nehledal, protože je jasné, že k získání relevantních údajů by bylo třeba procházet v první řadě církevní literaturu a o té tu prakticky nikdo nemá přehled. Církev není zrovna organizace, která by se vyznačovala tím, že publikuje elektronicky, takže nelze čekat, že online zdroje poskytnou relevantní obraz. I na základní rešerši je třeba mít v dané problematice určitou úroveň znalostí (kde hledat) nebo alespoň zkušeností s danými typy zdrojů (v jakých spisech tyto údaje jsou), které většině Wikipedistů chybí. Na druhé straně jedna turistická návštěva církevní knihovny mi stačí k tomu, abych si troufal tvrdit, že zdroje k tématu existují, takže přinejmenším nevidím důvod zpochybňovat existenci 2NNVZ. --Xth-Floor (diskuse) 12. 9. 2016, 11:24 (CEST)[odpovědět]

Tak nechť jsou ty články prozatím sloučeny do jednoho přehledného seznamu, jen ty skutečně dobře doložené a rozepsané ať zůstanou i samostatně. A až si někdo ten čas najde, klidně ať pak dodá zdroje a z nich vytvoří články podrobné - tam, kde to bude možné. Podobně třeba o jednotlivých dílech mnohých televizních seriálů nebo i jednotlivých zápasů kdejakého sportu může existovat dostatek zdrojů, ale protože jsou zároveň i součástí větších celků, oněch seriálů nebo nějakých šampionátů apod., dáme přednost ucelenému zapsání do souborných článků a teprve s přesvědčivými podklady se začneme rozepisovat podrobněji. --Bazi (diskuse) 12. 9. 2016, 11:36 (CEST)[odpovědět]

Abych jen nekecal, založil jsem Boże, coś Polskę, do tohoto článku by se mohly připojit Bože, cos ráčil a Zdrávas, Maria! Anděl Páně z nebe a z původních článků by zbyly jen odkazy, i třeba kategorizované, jako u lokomotiv - viz např. DRB řada 52 a ČSD řada 555.0. --PetrS. (diskuse) 12. 9. 2016, 17:17 (CEST)[odpovědět]

„zastávám názor“, „abych si troufal tvrdit“ – ale to já vím, že věříte, že zdroje existují. Ale nemyslím si, že by o encyklopedické významnosti měly rozhodovat názory, troufalost a víra wikipedistů. (omlouvám se za jistý dvojsmysl poslední položky).--Tchoř (diskuse) 13. 9. 2016, 06:00 (CEST)[odpovědět]

Tato stránka obsahuje archiv navrhovaného smazání článku. Tuto stránku už laskavě needitujte.

Diskuse skončila výsledkem ponecháno. --Mario7 (diskuse) 24. 9. 2016, 17:27 (CEST)[odpovědět]

Bill Warner

Toto není hlasování, ale diskuse. Důležité jsou argumenty.

Diskusi otevřel(a)

Ač se někteří kolegové kloní k tomu, že významnost byla „hraničně doložena“, nejsem jistě jediný, kdo o tom má významné pochybnosti. Článek má mnoho problémů týkajících se špatného zdrojování a neencyklopedikého stylu. Aby je ale mělo smysl řešit. Je třeba rozhodnout zda je Bill Warner dostatečně významný. Jenda H. (diskuse) 8. 9. 2016, 19:09 (CEST)[odpovědět]

Uzavření diskuse

standardní: týden po zahájení

Doporučená řešení

• Smazat - Významnost osobnosti není dostatečně doložena. Šest zdrojů pochází z youtube, jeden facebooku a dva dokonce z Amazon.com, nejméně 5 zdrojů pochází z CSPII organizace vedené Billem Warnerem. --Jenda H. (diskuse) 8. 9. 2016, 19:09 (CEST) Doloženo, přepracováno. Takže v současném stavu, asi ponechat.--Jenda H. (diskuse) 15. 9. 2016, 10:51 (CEST)[odpovědět]
• Z těch lepších se tam nabízí ten Žantovský(což je ovšem velmi na hranici triviality), a ten rozhoovr v ČT, který věřím podmínky netriviality i nezávyslosti splňuje i když možná spíše o Politickém islámu, protože o Billovi jsme se tam nedozvěděli nic. Uvažoval jsem jestli ještě ten fakt, že kniha je Bestsellerem v oblasti Islámského práva, ale to může být kde co a vzhledem k tomu, že nevíme jaké jsou celkové prodeje v oblasti islámského práva, pravděpodobně to je jednooký mezi slepými králem. Zbytek je (fb, youtube) buď zcela závyslí, nebo nevýznamný (kanály s pouze desítkami tisíc odběratelů). --Fafrin (diskuse) 9. 9. 2016, 10:32 (CEST)[odpovědět]

Komentáře

Významná je každá osoba, která svou činností vzbudí mimořádnou pozornost. Významnost B.Warnera dokládá návštěvnost jeho některých přednášek. Například tuto přednáška o islámu shlédlo více než 3 miliony diváků (https://www.youtube.com/watch?v=t_Qpy0mXg8Y) Přednášku o islámsko-křesťanských válkách shlédlo jeden a půl milionu diváků na Youtube (https://www.youtube.com/watch?v=I_To-cV94Bo) Upravený text je doplněn o relevantní odkazy. Děkuji za podnětné připomínky, Nyní odkazuje (a odkazoval) na věrohodné a významné zdroje:

- česká televize, slovenská televize TA3, polská televize , maďarská veřejnoprávní televize

- glazgov gang – editora Jamie Glazova, magazinu FrontPage

- časopis reflex, echo24 (založen novináři z Lidových novin, kteří odešli po koupení Mafry Andrejem Babišem.)

Jeho kniha šaria pro nemuslimy je bestseller a také se jeho statistika či argumentace využívá v politice (např.Richard Sulík). V roce 2015 v usnesení sjezdu KDU-ČSL stoji: "KDU-ČSL rozlišuje mezi islámem jako náboženstvím a politickým islámem jako ideologií, která nese prvky neslučitelné s demokracií a lidskými právy. Z mého pohledu je to stejný přístup jak má Bill Warner.

Amazon.com jasně dokladuje prodejnost knihy Billa Warnera (najděte na wiki autora o islámu, který má bestseller na amazonu - Petr Pelikán, Lukáš Lhoťan, Bronislav Ostřanský, Luboš Kropáček, Robert Spencer, Ayaan Hirsi Ali?).

To, že odkazované rozhovory z TV pochází z youtube není podstatné, to je velmi zástupný argument. Stejně tak považovat pana Žantovského jak odkaz na hranici triviality je myslím poněkud tendenční. Kanál youtube není bezvýznanmný - viz počty diváků. --Anton Kufr (diskuse) 13. 9. 2016, 10:54 (CEST)[odpovědět]

Ad youtube: Videa z youtube mají tendenci bezestopy mizet (například kvůli porušení autorských práv). Bez dalších informací riskujeme, že za rok/dva bude poznámkový aparát nepoužitelný. To jste už napravil, ale stejně mi příjde obecně lepší odkázat na archívy příslušných televizí.

Ad Amazon.com: Obecně není fér srovnávat české a anglofoní autory. V článku by stálo za to dodat, že kniha je bestselerem právě na Amazon.com. Přes významnost tohoto obchodu stále ještě nejde o jediného prodejce knih na světě.

Článek byl podstatně zlepšen a významnost přesvědčivě doložena. Stále existují zásadní problémy s neutralitou textu, ale to už patří jinam. --Jenda H. (diskuse) 13. 9. 2016, 13:48 (CEST)[odpovědět]

Tato stránka obsahuje archiv navrhovaného smazání článku. Tuto stránku už laskavě needitujte.

Diskuse skončila výsledkem smazáno. --Jvs 22. 9. 2016, 19:18 (CEST)[odpovědět]

Arbaaz Khan

Toto není hlasování, ale diskuse. Důležité jsou argumenty.

Diskusi otevřel(a)

Harold (diskuse) 10. 9. 2016, 15:16 (CEST)[odpovědět]

Uzavření diskuse

standardní: týden po zahájení

Doporučená řešení

• Smazat – Nedoložená EV, crosswiki spam, viz historie položky na WD. Výčet současných existujících iw článku je poměrně vtipný. Na en: rovněž smazáno. --Harold (diskuse) 10. 9. 2016, 15:16 (CEST)[odpovědět]
• Smazat nebo napsat zcela znovu. Arbaaz Khan je dosti proslulý indický herec a producent (viz http://www.imdb.com/name/nm0451170/ ). V tomto článku jde ale patrně o pakistánského herce jménem Arbaaz Ali Khan (viz http://www.imdb.com/name/nm0451171/).--Tom (diskuse) 22. 9. 2016, 16:09 (CEST)[odpovědět]

Komentáře

Tato stránka obsahuje archiv navrhovaného smazání článku. Tuto stránku už laskavě needitujte.

Diskuse skončila výsledkem smazáno. Nebyly doloženy přesvědčivé 2NNVZ a nebyl dosažen konsenzus ohledně upuštění od tohoto požadavku. --Mario7 (diskuse) 25. 9. 2016, 10:50 (CEST)[odpovědět]

Meloun roku

Toto není hlasování, ale diskuse. Důležité jsou argumenty.

Diskusi otevřel(a)

Posiman (diskuse) 16. 9. 2016, 17:57 (CEST)[odpovědět]

Uzavření diskuse

standardní: týden po zahájení

Doporučená řešení

• Smazat -Tato stránka nesplňuje podmínku encyklopedické významnosti, ani není doložená důvěryhodnými zdroji. Půlka referencí a ext. odkazů nefunguje, ostatní zdroje pochází z různých blogů autorů spřízněných se stránkou samotnou. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Posiman (diskuse)
• Smazat - nevýznamné, ani přes google se mi nepovedlo dohledat věrohodné a nezávislé zdroje. --Hugo (diskuse) 16. 9. 2016, 18:42 (CEST)[odpovědět]
• Smazat - jako předřečníci. OJJ, Diskuse 16. 9. 2016, 19:09 (CEST)[odpovědět]
• Smazat – souhlasím s navrhovatelem. Už od vzniku článku se o významnosti vedly spory a myslím, že tato otázka nebyl uspokojivě vyřešena. Kromě jednoznačně „alternativních médií“ a blogpostů zbývají už jen Parlamentní listy. První článek vypadá na překlopenou tiskovku od antimeloun.cz, druhý článek vypadá už víc jako autorský text na základě zveřejněných výsledků. Parlamentní listy ale nepokládám za web vhodný pro určování významnosti, protože zveřejňují doslova cokoli. To by pak pravidla významnosti na základě nezávislých zdrojů ztratila smysl... Vojtěch Veselý (diskuse) 17. 9. 2016, 09:50 (CEST)[odpovědět]
• Přesun na wikicitáty pokud výrok za něco stojí a je doložitelný (třeba Liškův o fotovoltaice si to určitě zaslouží). Ale na wikipedii to evidentně nemá co dělat. Myslím si také, že článek má určitý necyklopedický potencionál: "Greenpeace (za ohrožení jaderné bezpečnosti násilným vniknutím do elektrárny Temelín)". --Jenda H. (diskuse) 17. 9. 2016, 11:25 (CEST) Smazat bez náhrady.--Jenda H. (diskuse) 17. 9. 2016, 18:47 (CEST)[odpovědět]

  Nějaké „přesouvání“ je samozřejmě nesmysl, každý projekt má zcela jiné zaměření i formát. Ale samozřejmě že mnohé "oceněné" počiny by měly být zapracovány i do příslušných článků o oceněných lidech, samozřejmě s údajem o tom, kdo na tyto citáty či počiny upozornil, tedy s odkazem na článek o této anticeně - což je tedy další důvod pro jeho existenci a zachování. Zároveň je nutno pamatovat na to, že udělovatelé této ceny byli obviněni z falšování a zkreslování citátů a tedy jejich tvrzení nelze brát automaticky za fakt. --ŠJů (diskuse) 17. 9. 2016, 15:32 (CEST)[odpovědět]

Pokud je to takhe, tak v článku nevidím žádný encyklopedický přínos. Je třeba také podotknout, že "projekt" již dva roky exituje ve formě blogu a žádná anticena nebyla ohlášena či udělena. --Jenda H. (diskuse) 17. 9. 2016, 18:46 (CEST)[odpovědět]

• Ponechat, ale dále pracovat na zdokonalení článku. --ŠJů (diskuse) 17. 9. 2016, 15:32 (CEST)[odpovědět]
• Ponechat nebo Sloučit například do článku Anticeny v ČR, pokud ho někdo založí. Popravdě sloučil bych do něj vícero článků o anticenách, pokud by ho někdo založil, navrhnu sloučení.--Rosičák (diskuse) 18. 9. 2016, 20:19 (CEST)[odpovědět]

  Takové sloučení by IMHO nedávalo moc smyslu. Anticeny jsou velmi různorodé a nemají vzájemně nic moc společného. Nanejvýš by možná mělo smysl se zabývat samotným principem anticen, ale shromažďovat všemožné anticeny podle geografického klíče nepřináší mnoho užitku. Spíš, když už, by mělo smysl sepisovat články o cenách i anticenách podle tématu, např. filmové, televizní, divadelní, ekologické, architektonické atd. atp. --Bazi (diskuse) 22. 9. 2016, 13:39 (CEST)[odpovědět]

• Smazat, jelikož chybí WP:2NNVZ (servery bez náležité kvality redakční práce, jako jsou Parlamentní listy nebo Neviditelný pes, které uveřejňují kde co, nelze za zdroje pro doložení encyklopedické významnosti brát).--Ioannes Pragensis (diskuse) 18. 9. 2016, 20:58 (CEST)[odpovědět]
• Ponechat a upravit vzhled a styl. Argumentace, že nejsou zdroje, protože, je následně prohlásím za nevěrohodné, je opravdu velmi slabá. Herigona (diskuse) 20. 9. 2016, 21:42 (CEST)[odpovědět]

Nojo, ale co když mám pravdu? A vy to kolego smetete jen kvůli tomu, že jsem přišel pozdě? --Jenda H. (diskuse) 20. 9. 2016, 22:17 (CEST)[odpovědět]

• Ponechat, jelikož aktivity na antimelounu neustávají, je jen otázkou času, kdy o něm zase někde něco vyjde... a není pravda, že článek nesplňuje podmínky. Publikace např. na Neviditelném psu znamená, že tam probíhá redakční činnost par excelence. Je pravda že antimeloun je nyní stranou očí veřejnosti, včetně pozornosti mé, což je nepochybně způsobeno tím, že Zelení nejsou zrovna ve vládě. Publikace které již nejsou online? A zkoušel někdo wayback machine? Pokud by bylo rozhodnuto o smazání, prosím odtyčného správce, aby mi článek přenesl na pískoviště, jelikož si myslím, že v budoucnu o antimelounu ještě uslyšíme, bohužel. Osobně bych byl raději kdyby ne... ale co nadělám.--DeeMusil (diskuse) 21. 9. 2016, 11:32 (CEST)[odpovědět]

Tak snad naposledy, nefunkční reference jsou komentářem ke kvalitě článku nikoliv důvodem pro smazání. Tím je celková nedůvěryhodnost zdrojů (zejména Parlamentních listů a jejich mutací). Navíc není povinností mou ani jakéhokoliv jiného wikipedisty pokoušet se dohledat. To je povinností vkladatele. (Mimochodem stále to nikdo neudělal.) Pokud se v budoucnosti najdou nějaké věrohodné zdroje poskytující oprávnění k existenci článku budu rád, když ho obnovíte. V současné podobě článku tyto zdroje nevidím. --Jenda H. (diskuse) 21. 9. 2016, 15:38 (CEST)[odpovědět]

No a já je zase vidím. Např. Lidovky, Neviditelný pes má svůj redakční dohled a to redakční dohled par excelence - a tudíž není možné ho prohlásit za nedůvěryhodný zdroj. Nemůže tam vyjít kde co, ale jen to co bedlivé oko Astonovo uzná za dobré. Tím je zdroj důvěryhodný a to naprosto. Není mým úkolem přimět kohokoliv, aby to viděl. Poté lze s úspěchem pochybovat o tvrzení "... tyto zdroje nevidím" aniž bych podrobněji zkoumal podstatu takového tvrzení. Co se týče doplnění článku, může to udělat kdokoliv. Co se mé činnosti týče, tak ta je až do 9.10.2016 + 2x14 dní omezena banem Wikipedie z mého života, tak mi s tím dejte laskavě pokoj.--DeeMusil (diskuse) 22. 9. 2016, 13:01 (CEST)[odpovědět]

• Spíše smazat, většina zdrojů (kromě těch už nedostupných) pochybných a nevěrohodných, encyklopedickou významnost nedokládajících. --Bazi (diskuse) 22. 9. 2016, 13:25 (CEST)[odpovědět]
• Ponechat. Zdroje jasně existují a jsou dole v hesle. Jen se obsah jistým lobby nehodí do krámu. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Fanoušek kopané (diskuse • bloky) 22. 9. 2016, 14:21‎ (CE(S)T)
• Smazat – nevýznamné, viz předřečníci (Hugo, Ioannes Pragensis, Bazi). --Vachovec1 (diskuse) 22. 9. 2016, 19:41 (CEST)[odpovědět]
• Smazat: vulgární haterský blog, navíc anonymní - co chcete řešit? --Hnetubud (diskuse) 23. 9. 2016, 12:20 (CEST)[odpovědět]

Komentáře

Označím tu některé z lidí, kteří v minulosti diskutovali o významnosti článku a mohli by mít další (proti)argumenty: @ŠJů:, @Rosičák: (a ještě zakladatel článku @DeeMusil:, který je ale momentálně zablokovaný). --Vojtěch Veselý (diskuse) 17. 9. 2016, 09:50 (CEST)[odpovědět]

Původně jsem měl výhrady především k nízké kvalitě a encyklopedické bezobsažnosti článku. Pokud nyní v článku jsou aspoň jména dvou veřejně působících lidí, kteří za projektem (byť nepřímo) stojí, a aspoň jedno nezávislé hodnocení (resp. kritika) ze strany veřejně působící osoby, tak už to může být pro článek nosný základ. Samozřejmě je třeba mít na zřeteli, že to je cena hraniční významnosti, a tedy rozhodně není vhodně například podle této ceny kategorizovat články o jejích laureátech. --ŠJů (diskuse) 17. 9. 2016, 15:29 (CEST)[odpovědět]

Podnět se netýká kvality článku, ale jeho wikipedické významnosti. Když si cenu vygooglíte, najdete kromě odkazu na Wikipedii pouze samotný blog antimeloun.cz a několik dalších blogových článků, z nichž nekteří autoři jsou s velkou pravděpodobností s webem antimeloun spojení. Nesouhlasím ani s tím, že jde o cenu hraniční významnosti. Je to jenom rubrika na jednom blogu, dlužno podotknout, že rubrika, která už tři roky neexistuje. Nenašel jsem žádné zprávy, které by naznačovaly, že by kdy ta cena fyzicky existovala, nebo že by kdy byl uspořádán nějaký předávací ceremoniál. Samotná stránka antimeloun.cz počítadla nemá, ale počet fanoušků jejich facebookové stránky "Nakopejte zelené magory" (v tuto chvíli 951) naznačuje, že i vrámci této názorové orientace jde o naprosto marginální web. --Posiman

V současné podobě je článek zralý na odložené smazání. Nesplňuje ani základní pravidlo dvou nezávislých netriviálních věrohodných zdrojů. --Jenda H. (diskuse) 17. 9. 2016, 23:22 (CEST)[odpovědět]

Rozhodování komunity v diskusi je nadřazeno procesům rychlého nebo odloženého smazání. Několik zdrojů, které se zmíněným webem a jím udělovanou anticenou zabývaly, je v článku uvedeno. Nevíme sice, kdo byl autorem toho webu a tedy i těch anticen, nicméně i kdyby snad pan Kremlík nebo pan Bartoš s ním hypoteticky měli něco společného, tak lze mít za to, že Parlamentní listy, První zprávy.cz, Neviditelný pes či Silvarium.cz jsou na oné anticeně nezávislé (mmch., požadavek pravidla je, že zdroj má být nezávislý na subjektu článku, ne že subjekt článku má být nezávislý na zdroji). Ale samozřejmě že gumové pravidlo NNVZ si může každý ohýbat podle potřeby, protože nezávislost, netriviálnost ani věrohodnost neumíme hodnotit objektivněji než vlastním "výzkumem" založeným na povrchních dojmech či předsudcích.

To, že cena byla udělena pouze v pěti ročnících, její významnost nijak nesnižuje. Encyklopedie není návod ani telefonní seznam, aby pro ni minulé skutečnosti byly méně významné než aktuální skutečnosti. Co se jednou uskutečnilo, je skutečností navždy a co jednou bylo významné, je významné navždy. --ŠJů (diskuse) 18. 9. 2016, 06:45 (CEST)[odpovědět]

Jde mi o to jestli není encyklopedicky významnější funkční blog, než jeho starší podrubrika. Rozhodně to neměl být argument pro smazání. Pro to dle mého názoru mluví nedostatečná kvalita zpracování článku, zejména v oblasti zdrojů. Jde o kontroverzní aktivistické téma, která je třeba doložit (alespoň jako tady: Bill Warner). --Jenda H. (diskuse) 18. 9. 2016, 12:52 (CEST)[odpovědět]

Nefunkční zdroje jsou všechny První zprávy a Silvárium.cz. Tak se o nich nemá smysl bavit. Neviditelný pes je převzatý z bloku možného(?) autora ankety, takže nelze dokázat, že je redakčně oddělený. (To že se autor melounu nepodepsal je jeho problém né náš.) Takže zbývají servery Bez politické korektnosti a Parlamentní listy. Což při slepém aplikování zmíněného pravidla hraničně stačí. Rozhodně to nedokládá celospolečenský dopad, nebo něco co by svou vyznaností překračovalo ideologické gheto bývalé Klausovské ODS (nevím jak lépe to definovat). Podstatné je že většina společnosti tuto anticenu na rozdíl od Bludného balvanu, Sexistického prasátečka nebo zcela nesrovnatelné Zlaté maliny totálně ignoruje. --Jenda H. (diskuse) 18. 9. 2016, 12:52 (CEST)-[odpovědět]

Používat rychlé smazání u článků, které existují už dlouho, bych nedoporučoval. Navíc, pokud neexistuje stoprocentní konsensus diskutujících, tak je určitě dobré počkat těch pár dní na standardní uzavření. Vojtěch Veselý (diskuse) 18. 9. 2016, 09:56 (CEST)[odpovědět]

@Jenda H.: Co to proboha má být, „nefunkční zdroje“? Co jednou bylo publikováno, je provždy publikováno. Nebudeme přece mazat články jne proto, že původní zdroje už nejsou on-line na původní adrese nebo jsou v některém knihkupectví vyprodané či v některé knihovně stažené z výpůjčního fondu. Co jednou bylo uznatelným zdrojem, to je už navždy uznatelným zdrojem.

Ta „nezávislost“ je samozřejmě chiméra – žádný článek ani kniha nejsou nikdy nezávislé na svém subjektu či tématu. Ať píše kdokoliv o čemkoliv, tak vždycky proto, že má k tématu nějaký vztah. Totéž platí pro vydavatele. Nicméně právě fakt, že si tak známé a zavedené médium jako je Neffův Neviditelný pes svým vlastním redakčním výběrem vybere článek z něčího blogu, je projevem oné nezávislosti z hlediska vydavatele. Tedy té nezávislosti, kterou tady obvykle vyžadujeme. Jinak je otázka, zda bychom měli vycházet spíše z presumpce nezávislosti, nebo z presumpce závislosti. Závislost někdy prokázat lze, ale absolutní nezávislost neprokážete nikdy u ničeho.

Nepochybně patří ten Meloun roku mezi méně známé ceny. Ale tak je to v každém oboru, že na jeden článek, jehož téma je povědomé každému, připadá devět dalších článků z oboru, o nichž už má povědomí jen ten, kdo se o daný obor více zajímá. A pokud diskuse o nějaké ceně už prošla čtyřmi či pěti relativně známými médii, tak pak už je právě úkolem otevřené encyklopedie, aby v ní člověk našel ucelenou informaci o tom, co to vlastně je za cenu, kdo za ní stojí, jaké má ta cena renomé a kdy se udělovala. Domnívám se, že všechna publicita a všechny polemiky se týkaly právě té ceny - nebýt jí, tak je ten blog jedním bezvýznamným z tisíců blogů.

Nefunkční zdroje: „Co jednou bylo publikováno, je provždy publikováno.“ Dobře pak mi přijde férové poskytnout čtenáři odkaz, který vede ke zdroji. Nicméně to nic nemění. Stále nemáme více než dva zdroje. První zprávy a Parlamentní listy nejsou oddělenými zdroji. To Silvárum má být tohle? To by asi šlo, kdyby to vydali jako první, ale oni to převzali z Parlamentních listů. Takže jsme zase tam, kde jsme byli. Tedy máme dva patrně nezávislé zdroje jsou Parlamentní listy/První zprávy a Pravý prostor. --Jenda H. (diskuse) 18. 9. 2016, 17:51 (CEST)[odpovědět]

@Posiman: „Fyzická existence“ ceny nebo předávacího ceremoniálu je u naprosté většiny cen to nejméně důležité. Pokud někdo vyhraje Zlatého slavíka anebo architektonickou soutěž na stavbu Národní knihovny, tak předávací ceremoniál, nějaký kus keramiky nebo skla anebo pár (set) tisíc korun odměny je z encyklopedického hlediska méně zajímavé než to, kdo a proč cenu vyhrál a jaké to vzbudilo ohlasy. U anticen to nemá už prakticky vůbec žádný význam. Ostatně třeba článek Zlatý slavík se o fyzické podobě ceny vůbec ani nezmiňuje, stejně jako neuvádí vůbec nic o předávacích ceremoniálech – ani datum, ani místo, ani moderátora či účastníky. A to právě Zlatý slavík patří mezi nejlegendárnější ocenění vůbec. --ŠJů (diskuse) 18. 9. 2016, 15:23 (CEST)[odpovědět]