Válka v Afghánistánu (2001–2021): Porovnání verzí

Je navrženo přejmenování tohoto článku na nový název Válka v Afghánistánu (2001–2014)

Odsud pak na nový název bude přesměrováno. K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.

Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

americká válka v Afghánistánu
Trvání	2001 - současnost
Místo	Afghánistán
Výsledek	Probíhá: Pád Islámského emirátu v Afghánistánu Vznik nové afghánské vlády Pokračující odpor hnutí Tálibán Válka v severozápadním Pákistánu
Strany
Koalice: Afghánistán Afghánistán NATO – Rozhodná podpora (od roku 2015) NATO - ISAF (2001–2014) USA USA (2001–2014) Spojené království Spojené království (2001–2014) Kanada Kanada Německo Německo Francie Francie Itálie Itálie Polsko Polsko Česko Česko 33 dalších zemí Invazní sily 2001: USA USA Spojené království Spojené království Austrálie Austrálie Kanada Kanada Severní aliance Podpora: Írán Írán (2001-2002) Rusko Rusko[zdroj⁠?] Pákistán Pákistán Povstalecké skupiny Talibán Síť Hakkání Al-Káida Islámské hnutí Východního Turkestánu Hezb-e-Islami Gulbuddin Laškar-i-Tajjiba Jaish-e-Mohammed Hizbul Mujahideen Tahríke-Tálibán Pákistán Islámský stát (od 2015) [1] Islámské hnutí Uzbekistánu Invaze v roce 2001: Islámský emirát Afghánistán Al-Káida Podpora: Rusko Rusko (od 2015)[2]
Síla
NATO-ISAF: 13 336 (od 2014)[3] Afghánské ozbrojené síly: 352 000[4]
Ztráty
NATO-ISAF: 3 314 zabito 23 500 zraněno Soukromé vojenské společnosti: 1 143 zabito Afghánské bezpečnostní složky: ~ 10 100 zabito Severní aliance: 200 35018 zabito
13 000 - 15 000 zabitých civilistů (2001-2011), podle OSN od roku 2009 zemřelo 14 069 civilistů převážně po útocích povstalců [5]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Válka v Afghánistánu je probíhající konflikt, který začal 7. října 2001 jako součást Operace Trvalá svoboda, která byla odpovědí Spojených států a Spojeného království na teroristické útoky 11. září 2001. Jako cíl invaze bylo stanoveno zajetí Usámy bin Ládina a dalších členů Al-Káidy stejně jako zničení islamistického režimu Tálibánu, který Al-Kaidu podporoval a poskytoval jí bezpečné zázemí. Takzvaná Bushova doktrína určovala, že Spojené státy nebudou rozlišovat mezi teroristickými organizacemi a státy či vládami, které je budou ochraňovat.

V současnosti probíhají v Afghánistánu dvě paralelní vojenské operace:

• Operace Trvalá svoboda (Operation Enduring Freedom - OEF) je americkou operací, které se účastní také několik koaličních partnerů.^[6]

• International Security Assistance Force (ISAF) vznikla koncem prosince 2001 z pověření Rady bezpečnosti OSN s cílem zajistit Kábul a okolní území. V roce 2003 kontrolu nad ISAF převzalo NATO. V roce 2009 působilo v rámci ISAF 64 500 vojáků ze 42 zemí. V ISAF mají Spojené státy 29 950 vojáků, Česká republika 300 vojáků. Při posledním velkém útoku na Českou vojenskou základnu 8. července 2014 padlo 5 vojáků (David Beneš, Ivo Klusák, Jaroslav Lieskovan, Libor Ligač a Jan Šenkýř). Třetí jmenovaný zemřel při transportu do nemocnice. Všichni byli 28. října vyznamenáni medailí za Hrdinství (im memorian) prezidentem Milošem Zemanem.

Spojené státy a Spojené království zahájily leteckou bombardovací kampaň v koordinaci s pozemní ofenzívou Severní aliance. Koordinaci zajišťovaly především speciální síly států NATO.

Spojencům se sice podařilo svrhnout vládu Talibanu, kterému se v pozdějších letech podařilo opět nabrat síly.^[7] Kampaň byla oproti původním očekávaní méně úspěšná. Nedosáhla totiž cíle omezit působení Al-Kaidy.^[8]

Od roku 2006 ohrožuje stabilitu Afganistanu zvýšená aktivita povstalců z hnutí Taliban, rekordně vysoká úroveň produkce opia^[9][10] a slabá vláda s minimální kontrolou oblastí mimo hlavní město Kábul.^[11] Roste rovněž napětí mezi Pákistánem a Spojenými státy, kvůli podpoře Talibanu na Paštúny obývaných Federálně spravovaných kmenových územích a americkým útokům na pákistánské území za pomocí bezpilotních letadel.

Průběh války

Usáma bin Ládin, hlavní sponzor sítě Al-Kaida, žil v Afghánistánu ovládaném hnutím Taliban, kde vedl výcvikové tábory teroristů.^[12] Po teroristických útocích na americké velvyslanectví v Keni a Tanzánii v roce 1998 americké námořnictvo bombardovalo teroristické výcvikové tábory střelami s plochou dráhou letu odpalovanými z ponorek. Rada bezpečnosti OSN v reakci na útok na americké ambasády vydala v letech 1999 a 2000 rezoluce číslo 1267 a 1333 namířené proti Talibanu, které obsahovaly finanční sankce a zákaz dovozu vojenského zařízení.

7. října 2001 v reakci na teroristické útoky 11. září a neochotu vydat bin Ládina z Afghánistánu, začal prezident USA George W. Bush válku, kdy se spokojil pouze s první rezoluzí RB OSN, tedy s tím, že Taliban na území Afghánistánu byl označen za hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost. G. Bush neměl trpělivost, aby počkal na druhou větu, kterou by mu RB OSN dala "zmocnění použít všech dostupných prostředků"^[13] Šlo o letecké údery Spojených států a Spojeného království na pozice hnutí Taliban v Afghánistánu. Taliban byl od 14. října 2001 ochotný jednat o vydání Bin Ládina, což ale George W. Bush odmítnul.^[14] Do roku 2003 šlo pouze o válku vedenou jednotlivými státy. Až když v roce 2003 přebírali dva členové NATO /SRN a Nizozemsko/ velení za jednu z misí, otevřely se dveře pro převzetí celé mise Aliancí.^[15] Operace Trvalá svoboda zahájená v roce 2001 v podstatě pokračuje v Afghánistánu dodnes.

Statistika

Náklady na válku pro Spojené státy na začátku roku 2017:^[16]

• cena války denně: 100 milionů amerických dolarů
• celkem: 750 miliard dolarů
• cena války za vojáka a za rok: 2 100 000 dolarů

Reference

Související články

• Teroristické útoky 11. září 2001
• George W. Bush
• Válka proti terorismu
• Islámský stát

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.