fix link |
"Far-right" neznamená extrémně pravicová, nýbrž "hodně doprava". Extrémně by bylo "extremely". Krom toho takové záměrné nálepkování od levicových amerických novinářů je POV, nepodložené |
||
| Řádek 54: | Řádek 54: | ||
}} |
}} |
||
'''Alternativa pro Německo''' ({{vjazyce2|de|''Alternative für Deutschland''}}, zkratka '''AfD''') je [[Německo|německá]] |
'''Alternativa pro Německo''' ({{vjazyce2|de|''Alternative für Deutschland''}}, zkratka '''AfD''') je [[Německo|německá]] pravicová strana.<ref name = vox>{{Citace elektronického periodika |
||
| příjmení1 = Wildman |
| příjmení1 = Wildman |
||
| jméno1 = Sarah |
| jméno1 = Sarah |
||
| Řádek 69: | Řádek 69: | ||
| datum_vydání = 2016-10-03 |
| datum_vydání = 2016-10-03 |
||
| url = https://www.newyorker.com/magazine/2016/10/03/the-new-star-of-germanys-far-right |
| url = https://www.newyorker.com/magazine/2016/10/03/the-new-star-of-germanys-far-right |
||
| datum_přístupu = 2017-11-16 | jazyk = anglicky}}</ref> |
| datum_přístupu = 2017-11-16 | jazyk = anglicky}}</ref><ref name=":0">{{Citace monografie|titul=Die Alternative für Deutschland - Springer|url=http://link.springer.com/10.1007/978-3-658-10638-6|doi=10.1007/978-3-658-10638-6}}</ref><ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení=Bebnowski|jméno=David|titul=Die Alternative für Deutschland - Springer|url=http://link.springer.com/10.1007/978-3-658-08286-4|doi=10.1007/978-3-658-08286-4}}</ref> Byla založena [[6. únor]]a [[2013]] jako [[euroskepticismus|euroskeptická]] strana kritizující především snahy o bezpodmínečnou záchranu [[Euro|Eura]].<ref>{{Citace periodika|příjmení=Arzheimer|jméno=Kai|titul=The AfD: Finally a Successful Right-Wing Populist Eurosceptic Party for Germany?|periodikum=West European Politics|datum=2015-05-04|ročník=38|číslo=3|strany=535–556|issn=0140-2382|doi=10.1080/01402382.2015.1004230|url=http://dx.doi.org/10.1080/01402382.2015.1004230|datum přístupu=2016-05-18}}</ref> Po odštěpení ekonomicky [[Liberalismus|liberálního]] křídla v roce 2015 převládli ve straně [[Národní konzervatismus|národní konzervativci]].{{Fakt/dne|20171116011314|}} Kvůli následnému nárůstu [[Populismus|populismu]], [[Islamofobie|islamofobii]] a kritice [[gender mainstreaming]]u je Alternativa pro Německo od té doby řazena většinou [[Politologie|politologů]] mezi pravicově populistické strany.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Berbuir|jméno=Nicole|příjmení2=Lewandowsky|jméno2=Marcel|příjmení3=Siri|jméno3=Jasmin|titul=The AfD and its Sympathisers: Finally a Right-Wing Populist Movement in Germany?|periodikum=German Politics|datum=2015-04-03|ročník=24|číslo=2|strany=154–178|issn=0964-4008|doi=10.1080/09644008.2014.982546|url=http://dx.doi.org/10.1080/09644008.2014.982546|datum přístupu=2016-05-18}}</ref><ref name=":0" /><ref name=":1" /> |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
Verze z 16. 11. 2017, 18:25
| Alternativa pro Německo | |
|---|---|
| Alternative für Deutschland | |
 | |
| Zkratka | AfD |
| Datum založení | 2013 |
| Předseda | .jpg)
Jörg Meuthen |
| Zakladatel | Bernd Lucke |
| Sídlo | Alternative für Deutschland, Bundesgeschäftsstelle, Schillstraße 9, 10785 Berlin, Deutschland |
| Ideologie | euroskepticismus, národní konzervatismus,[zdroj?] německý nacionalismus,[1] xenofobie,[2] ekonomický liberalismus[zdroj?] |
| Politická pozice | Pravice až krajní pravice[3] |
| Politická skupina EP | Evropa svobody a přímé demokracie, Evropa národů a svobody |
| Počet členů | > 385.000 příznivců na Facebooku[zdroj?] |
| Barvy | azurová, červená |
| Oficiální web | https://www.alternativefuer.de/ |
| Zisk mandátů ve volbách | |
| Spolkový sněm: | Šablona:Infobox - politická strana/mandáty |
| Zemské sněmy: | Šablona:Infobox - politická strana/mandáty |
| Evropský parlament: | Šablona:Infobox - politická strana/mandáty |
| Zemští premiéři: | Šablona:Infobox - politická strana/mandáty |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alternativa pro Německo (německy Alternative für Deutschland, zkratka AfD) je německá pravicová strana.[2][3][4][5] Byla založena 6. února 2013 jako euroskeptická strana kritizující především snahy o bezpodmínečnou záchranu Eura.[6] Po odštěpení ekonomicky liberálního křídla v roce 2015 převládli ve straně národní konzervativci.[zdroj?] Kvůli následnému nárůstu populismu, islamofobii a kritice gender mainstreamingu je Alternativa pro Německo od té doby řazena většinou politologů mezi pravicově populistické strany.[7][4][5]
Historie
Za zakladatele strany je považován hamburský profesor ekonomie Bernd Lucke, který ji založil v reakci na dluhovou krizi v eurozóně, kdy se její klíčovou myšlenkou stalo přesvědčení o neudržitelnosti eurozóny, jejíž další existence ve stávajícím rozsahu byla hájena zavedenými stranami. Lucke stranu opustil začátkem července 2015 poté, když delegáti na sjezdu v Essenu dali ve volbě dvou předsedů více hlasů Frauke Petryové, což Lucke a mnozí komentátoři vnímali jako posun ke xenofobním a pravicovějším a údajně také proruským pozicím. Kromě Luckeho odešli z AfD i další čtyři z dosavadních sedmi europoslanců strany[8] a přidali se k novému politickému uskupení zvanému ALFA.
Radikalizace strany se odrazila i v evropském parlamentu. Kvůli výroku europoslankyně Beatrix Storchové, která navrhovala střílet na hranicích do uprchlických žen (původně i dětí, což později odmítla) vyzvala umírněně euroskeptická frakce Evropských konzervativců a reformistů (nejsilnější stranou jsou v ní britští konzervativci, členem je i ODS) k vystoupení oba zbývající europoslance AfD.[9][10] Storchová se následně přidala k zásadně euroskeptické frakci Evropa svobody a přímé demokracie, ve které je nejsilnější stranou britská UKIP a členy jsou i čeští Svobodní. Tato frakce požaduje vystoupení zemí v ní zastoupených z EU. Druhý europoslanec AfD Marcus Pretzell přestoupil do frakce Evropa národů a svobody, ve které je nejsilnější stranou francouzská Národní fronta (Front national). V obou frakcích převládají pravicové a zásadně euroskeptické strany.
Výsledky ve volbách
Volební rok 2013
Ve svých prvních volbách do Německého spolkového sněmu v roce 2013 zůstala AfD se ziskem 4,7 % těsně pod pětiprocentní uzavírací klauzulí. Uspěla ovšem v evropských volbách roku 2014 se ziskem sedmi mandátů a rovněž v roce 2014 také získala křesla v saském, braniborském a durynském zemském parlamentu. Od roku 2015 má své zastoupení i v parlamentech spolkových zemí Hamburk[11] a Brémy.[12]
Volební rok 2016
Dne 13. března 2016 se v dalších třech německých spolkových zemích konaly volby do tamních zemských sněmů, které byly prvními volbami od počátku evropské migrační krize. V důsledku důsledně opoziční politiky vůči postojům kancléřky Angely Merkelové získala AfD v Sasku-Anhaltsku 24,4 % hlasů, v Bádensku-Württembersku 15,1 % hlasů a v Porýní-Falci 12,6 % hlasů.[13]
Dne 5. května 2016 byly uveřejněny výsledky jednoho z průzkumů volebních preferencí německého obyvatelstva, který provedla televizní stanice ARD. Podle nich dosáhla Alternativa pro Německo svého doposud nejlepšího celoněmeckého výsledku a stala se s 15 % třetí nejpodporovanější stranou (pro srovnání: sociálnědemokratická strana SPD 20 %).[14]
4. září 2016 skončila AfD druhá za SPD v zemských volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku, když získala 20,8 % hlasů a 18 mandátů.
18. září 2016 skončila AfD pátá ve Volbách do Poslanecké sněmovny Berlína, když získala 14,2 % hlasů a 25 mandátů.[15]
Volební rok 2017
Ve svých druhých volbách do Německého spolkového sněmu (Bundestag) dne 24. září 2017 získala AfD 12,6 % hlasů, čímž se tak stala třetí nejsilnější politickou stranou v Německu po CDU/CSU a SPD.[16] Tyto dvě doposud vládní strany naopak utrpěly dramatické ztráty hlasů. V novém Bundestagu bude mít AfD pravděpodobně 94 poslanců.[17] Největší úspěch měla strana v bývalé NDR, kde dostala procentuelně dvakrát více hlasů než ve zbytku země. V Sasku se stala se ziskem 27 % hlasů dokonce vůbec nejúspěšnější stranou.[18] Ale i v mnohem bohatších spolkových zemích bývalého Západního Německa byla AfD úspěšná. O tom svědčí její výsledky například v Bavorsku (12,4 %, o 633 tisíc hlasů více než 2013), Bádensku-Württembersku (12,2 %, o 434 tisíc hlasů více) a v Hesensku (11,9 %, o 222 tisíc hlasů více).[19]
Zisk hlasů AfD ve srovnání s volbami roku 2013 byl značný, z 2,06 milionu na 5,88 milionu, tedy o 3,82 milionu hlasů více (o 186 %).[20] Analytikové hovoří o nespokojenosti těchto voličů s mnoha oblastmi politiky dosavadních vládních stran.
Dosavadní spolupředsedkyně strany Frauke Petryová, jejíž postavení v AfD bylo již značně oslabené, oznámila hned 25. září, že nebude členkou stranické frakce (poslaneckého klubu) AfD ve Spolkovém sněmu, nýbrž nezařazenou poslankyní.[21] Přitom byla zvolena v Sasku s tzv. přímým mandátem (Direktmandat), dostala tedy ve svém volebním obvodu nejvíce hlasů voličů ze všech kandidátů. 29. září 2017 pak Petryová oznámila svoje vystoupení z AfD. Postupně ji s obdobným krokem následovali její manžel Marcus Pretzell, dosavadní předseda zemské organizace AfD v Severním Porýní Vestfálsku, a několik dalších poslanců AfD v zemských sněmech.
První schůze poslaneckého klubu AfD ve Spolkovém sněmu se zúčastnilo 93 poslanců. Společnými předsedy tohoto klubu byli zvoleni 76 let starý bývalý dlouhodobý člen CDU Alexander Gauland a 38letá poslankyně Alice Weidelová.[22]
Po několika dnech vystoupil z poslaneckého klubu AfD ještě Mario Mieruch, stoupenec Marcuse Pretzella. Počet členů klubu se tím snížil na 92.
Ke členům poslaneckého klubu AfD patří několik politiků, kteří se narodili v bývalých komunistických státech. Patří k nim Petr Bystroň (nar. 1972 v Olomouci), Joana Cotar (nar. 1973 v Piteşti, Rumunsko) a Pavol V. Podolay (nar. 1946 v Bratislavě).
České ohlasy na povolební úspěch AfD
Dle bývalého českého prezidenta Václava Klause, který s AfD ideově dlouhodobě souhlasí,[23] se jedná o „úžasný výsledek“ a zároveň o „Pyrrhovo vítězství stávající kancléřky Angely Merkelové“.[24][25][26] Dle českého politika Andreje Babiše (ANO 2011) je AfD také faktickým vítězem těchto voleb.[27]
Program
Dne 1. května 2016 přijala strana na sjezdu ve Stuttgartu programové usnesení, že je islám neslučitelný s německou ústavou a zároveň s tím se vyslovila i pro zákaz nošení burek a stavění mešit.[28][29]
Detailní volební výsledky
Volby do Spolkového sněmu
| Volby | Počet hlasů | Hlasy v % | Počet mandátů |
|---|---|---|---|
| 2013 | |||
| 2017 | 5 877 094 |
12,6 % |
94 |
Evropské volby
| Volby | Počet hlasů | Hlasy v % | Počet mandátů |
|---|---|---|---|
| 2014 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alternative für Deutschland na německé Wikipedii.
- ↑ BEYER, Susanne; FLEISCHHAUER, Jan. AfD Head Frauke Petry: 'The Immigration of Muslims Will Change Our Culture'. Der Spiegel. 2016-03-30. Dostupné online [cit. 2017-11-16]. (anglicky)
- ↑ a b WILDMAN, Sarah. Meet the far-right party that's bringing racism and xenophobia back to Germany. vox.com [online]. 2017-09-26 [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b MEANEY, Thomas. The New Star of Germany’s Far Right. The New Yorker. 2016-10-03. Dostupné online [cit. 2017-11-16]. (anglicky)
- ↑ a b Die Alternative für Deutschland - Springer. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. DOI 10.1007/978-3-658-10638-6.
- ↑ a b BEBNOWSKI, David. Die Alternative für Deutschland - Springer. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. DOI 10.1007/978-3-658-08286-4.
- ↑ ARZHEIMER, Kai. The AfD: Finally a Successful Right-Wing Populist Eurosceptic Party for Germany?. West European Politics. 2015-05-04, roč. 38, čís. 3, s. 535–556. Dostupné online [cit. 2016-05-18]. ISSN 0140-2382. DOI 10.1080/01402382.2015.1004230.
- ↑ BERBUIR, Nicole; LEWANDOWSKY, Marcel; SIRI, Jasmin. The AfD and its Sympathisers: Finally a Right-Wing Populist Movement in Germany?. German Politics. 2015-04-03, roč. 24, čís. 2, s. 154–178. Dostupné online [cit. 2016-05-18]. ISSN 0964-4008. DOI 10.1080/09644008.2014.982546.
- ↑ RICHARD, Seemann. Otec Alternativy pro Německo opustil její řady. Český rozhlas [online]. 2015-7-13 [cit. 2015-9-18]. Dostupné online.
- ↑ Hospodářské noviny [online]. Hospodářské noviny, 2016-03-09 [cit. 2016-05-11]. Dostupné online.
- ↑ EurActiv.com [online]. EurActiv.com [cit. 2016-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SPD gewinnt deutlich - Hansestadt steuert auf Rot-Grün zu. Focus.de [online]. 16.2.2015 [cit. 7.11:2015]. Dostupné online.
- ↑ Bürgerschaftswahl in Bremen: Alle Ergebnisse. Spiegel [online]. 10.5.2015 [cit. 7.11:2015]. Dostupné online.
- ↑ Merkelová ve volbách ztratila ve všech třech zemích, AfD naopak posílila. iDNES.cz [online]. 2016-03-13 [cit. 2016-07-12]. Dostupné online.
- ↑ ARD-Umfrage: AfD erreicht bislang höchsten Umfragewert (Anketa ARD: AfD dosáhla doposud nejvyššího výsledku), http://www.t-online.de/nachrichten/deutschland/parteien/id_77752842/deutschlandtrend-afd-erreicht-bislang-hoechsten-umfragewert.html, 5. června 2016 (německy).
- ↑ http://wahl.tagesschau.de/wahlen/2016-09-18-LT-DE-BE/index.shtml
- ↑ GEIL, Karin; STEFFEN, Tilman; VU, Vanessa. Bundestagswahl: Schulz greift Merkel persönlich an. Die Zeit. 2017-09-25. Dostupné online [cit. 2017-09-25]. ISSN 0044-2070. (německy)
- ↑ Oslabená CDU/CSU obhájila prvenství, posílili pravicoví populisté. Konečné výsledky voleb v Německu. Aktuálně.cz. 2017-09-24. Dostupné online [cit. 2017-09-25].
- ↑ Rozdíly přetrvávají i 27 let po sjednocení. Němci z bývalé NDR trestali vládu a volili protest. ČT24. 2016-09-25. Dostupné online [cit. 2017-09-25].
- ↑ Die Ergebnisse in den Bundesländern. Frankfurter Allgemeine Zeitung, 26. září 2017, s. 15 (německy).
- ↑ Das Ergebnis der Bundestagwahl. Frankfurter Allgemeine Zeitung, 26. září 2017, s. 2 (německy).
- ↑ Neue Zürcher Zeitung online, https://www.nzz.ch/international/liveblog-bundestagswahl-ld.1317936, 25. září 2017 (německy).
- ↑ Gauland und Weidel sind AfD-Fraktionsvorsitzende, Die Zeit 26. 9. 2017, online: zeitonline
- ↑ Klaus řečnil na mítinku AfD: V Evropě válčí svoboda a demokracie s agresivním homosexualismem. Aktuálně.cz. 2017-08-30. Dostupné online [cit. 2017-09-25].
- ↑ TANEČEK, David. Volby v Německu: Klaus: Zisk protiimigrační AfD je úžasný výsledek. TÝDEN.cz. 2017-09-24. Dostupné online [cit. 2017-09-25].
- ↑ Klaus: Zisk protiimigrační AfD je úžasný výsledek. Deník.cz. 2017-09-24. Dostupné online [cit. 2017-09-25].
- ↑ Nemecké voľby vyhrala Merkelová. Strany vyzvala k zodpovednosti. Pravda.sk. 2017-09-24. Dostupné online [cit. 2017-09-25]. (slovensky)
- ↑ KUCHYŇOVÁ, Zdeňka. Čeští politici ocenili výhru Merkelové. Podle exprezidenta Klause jeto Pyrrhovo vítězství | Radio Praha. Rozhlas.cz. 2017-09-25. Dostupné online [cit. 2017-09-25].
- ↑ vlp, Právo. Islám do Německa nepatří, zakažme mešity i burky, AfD si schválila program [online]. Novinky.cz [cit. 2016-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Islám je neslučitelný s ústavou, zakažme mešity a burky, hlásá program populistické AfD [online]. Aktuálně.cz - Víte co se právě děje [cit. 2016-05-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alternativa pro Německo na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |
