úprava odrážek seznamu značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
m -nefunkční ref, c+p error |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 31: | Řádek 31: | ||
== Podnebí == |
== Podnebí == |
||
{{Klimagram |
|||
| Dubské vrchy |
|||
| -9| -8| 103 |
|||
| -7| -2| 54 |
|||
| -3| 5| 39 |
|||
| 4| 16| 54 |
|||
| 9| 20| 135 |
|||
| 11| 21| 136 |
|||
| 14| 22| 113 |
|||
| 13| 22| 114 |
|||
| 9| 18| 89 |
|||
| 3| 11| 60 |
|||
| -2| 4| 43 |
|||
| -8| -5| 54 |
|||
|source = |
|||
}} |
|||
Oblast Dubských vrchů je součástí hemiboreální klimatické zóny<ref>{{Citace periodika |
Oblast Dubských vrchů je součástí hemiboreální klimatické zóny<ref>{{Citace periodika |
||
| příjmení = Peel |
| příjmení = Peel |
||
Verze z 25. 2. 2018, 18:18
| Dubské vrchy | |
|---|---|
| Stát | Česko Česko |
 | |
| Souřadnice | 49°26′15″ s. š., 14°47′46″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dubské vrchy se nacházejí v okrese Tábor v Jihočeském kraji, vzdušnou čarou 80 km jižně od hlavního města Prahy.[1]
Popis
Dubské vrchy jsou geomorfologický okrsek tvořící součást Pacovské pahorkatiny, která je podcelkem Křemešnické vrchoviny a ta je celkem Českomoravské vrchoviny.
Dubské vrchy mají široké zaoblené vrcholy, které jsou tvořené svory a svorovými rulami. Tyto vrchy jsou převážně pokryty souvislými lesními komplexy se smrkovými porosty s borovicemi, vzácněji s buky, lípami a javory. Nejvyšším vrcholem Dubských vrchů je kuželovitý vrch Batkovy (724 m.n.m.).[2]
Rozsáhlý komplex lesů a vodních ploch vytváří hodnotnou krajinnou architekturu. K tomu přispívá kompozice vějířovitě uspořádaných alejí podél cest mezi obcemi Mašovice a Pohnánec pod vrchem Homole (666 m.n.m).
Na území Dubských vrchů leží Přírodní park Polánka.
Podnebí
| Dubské vrchy | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| klimagram | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Oblast Dubských vrchů je součástí hemiboreální klimatické zóny[3]. Průměrná roční teplota v oblasti je 7 °C. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 18 °C a nejchladněji je v lednu s -8 °C.[4] Průměrný roční úhrn srážek je 994 milimetrů. Nejdeštivější měsíc je červen s průměrem 136 mm dešťových srážek a nejsušší je pak březen s 39 mm srážek.[5]
Důlní činnost
V oblasti Dubských vrchů a okolí probíhala v minulosti těžební činnost, těžilo se stříbro. Dolování stříbra v Dubských vrších dosáhlo největšího rozkvětu mezi roky 1580 a 1618. Poté postupně docházelo k úpadku dolů, kdy se prováděly jen nejnutnější udržovací práce. Po třicetileté válce byla těžba obnovena a v letech 1662–1692 bylo vytěženo 118 kg stříbra. Následovalo období, kdy se několikrát střídal útlum s pokusy o znovuobnovení těžby. Důlní činnost nebyla rentabilní a byla definitivně ukončena v 2. polovině 19. století.[6]
Turistika
Dubskými vrchy prochází jak turistické trasy pro pěší, tak i trasy pro cykloturisty.
Turistické značené trasy pro pěší a cyklotrasy
- červená trasa z vrchu Homole (666 m.n.m.) přes Mladou Vožici do Vlašimi, délka trasy 38,5 km
- modrá trasa z Chýnova přes Polánku ke Knížecímu rybníku u Tábora, délka trasy 20,2 km
- žlutá trasa od rozcestníku Pod Homolí do Radvanova, délka trasy 7,6 km
- cyklotrasa č. 1172, délka trasy 37 km[7]
- naučná stezka Stříbrná osmička seznamuje návštěvníky historií těžby stříbra v tomto regionu. Vede ze Sudoměřic u Tábora do Mladé Vožice, její délka je přibližně 50 km.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dubské vrchy na švédské Wikipedii.
- ↑ GeoNames.org. www.geonames.org [online]. [cit. 2018-02-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DEMEK, Jaromír; KOLEKTIV. Zeměpisný lexikon ČSR: Hory a nížiny. 1.. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 173.
- ↑ PEEL, M. C.; FINLAYSON, B. L.; MCMAHON, T. A. Updated world map of the Köppen-Geiger climate classification. Hydrol. Earth Syst. Sci.. 2007-10-11, roč. 11, čís. 5, s. 1633–1644. Dostupné online [cit. 2018-02-24]. ISSN 1607-7938. DOI 10.5194/hess-11-1633-2007.
- ↑ Browse datasets | NASA Earth Observations (NEO). Browse datasets | NASA Earth Observations (NEO) [online]. 2018-02-24 [cit. 2018-02-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rainfall (1 month - TRMM) | NASA. Rainfall (1 month - TRMM) | NASA [online]. 2018-02-24 [cit. 2018-02-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RATIBOŘSKÉ HORY - STARÁ VOŽICE. www.mining.cz [online]. [cit. 2018-02-24]. Dostupné online.
- ↑ SPOL., Ludek Sorm &. Cyklotrasa č. 1172 Mladá Vožice - Tučapy - CYKLOTRASY.cz. cyklotrasy.cz [online]. [cit. 2018-02-24]. Dostupné online.
Související články
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |
