update - zalozeni techn spolecnosti značka: editor wikitextu 2017 |
fix značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 46: | Řádek 46: | ||
| poznámky = |
| poznámky = |
||
}} |
}} |
||
'''Eva Syková''' (* [[24. červenec|24. července]] [[1944]] [[Rožmitál pod Třemšínem]]) je česká [[ |
'''Eva Syková''' (* [[24. červenec|24. července]] [[1944]] [[Rožmitál pod Třemšínem]]) je česká [[vědec|vědkyně]], [[lékařství|lékařka]] a [[politik|politička]]. |
||
V roce 2012 byla zvolena do [[Senát Parlamentu České republiky|horní komory parlamentu]] jako [[senát]]orka za [[Senátní obvod č. 20 – Praha 4|volební obvod č. 20 – Praha 4]]. O mandát se ucházela jako kandidátka bez politické příslušnosti za [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]. Svůj mandát se volbách 2018 rozhodla obhajovat za hnutí [[ANO 2011|ANO]]. <ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
|url =https:// |
|url =https://zpravy.aktualne.cz/domaci/sykova-drahos-me-chtel-odstranit-z-vedy-i-politiky-cssd-mi-n/r~53452eaa6b1b11e8a3adac1f6b220ee8/ |
||
| titul = |
| titul = Drahoš mě chtěl odstranit z vědy i politiky |
||
| periodikum = Deník | odkaz na periodikum = |
| periodikum = Deník | odkaz na periodikum = aktualne.cz |
||
| datum vydání = 2018- |
| datum vydání = 2018-06-09 |
||
| datum přístupu = 2018-06- |
| datum přístupu = 2018-06-09 |
||
| jazyk = cs}}</ref> |
| jazyk = cs}}</ref> |
||
⚫ | V letech 2001 až 2016 řídila [[Ústav experimentální medicíny Akademie věd České republiky]]. Věnuje se výzkumu kmenových buněk. K roku 2016 byla autorkou 421 publikací v impaktovaných časopisech a spoluautorkou 7 patentů.<ref>http://www.vyzkum.cz/FrontMedailonekDetail.aspx?idsekce=662&kod=RADA&idm=726298</ref> V roce 2006 hodnota jejího [[Hirschův index|Hirschova indexu]] činila 29, čímž patřila k nejcitovanějším českým vědcům.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Faktor | jméno = I. | titul = Hirschův index a česká věda | periodikum = Vesmír | odkaz na periodikum = Vesmír (časopis) | rok = 2006 | měsíc = 09 | číslo = 9 | strany = 555-556 | url = http://casopis.vesmir.cz/clanek/hirschuv-index-a-ceska-veda | issn = 1214-4029}}</ref> V září 2017 činila hodnota jejího Hirschova indexu 56 a celkový počet citací (bez autocitací) přesahoval 9000.<!--WOS--> |
||
V letech 2001 až 2016 řídila [[Ústav experimentální medicíny Akademie věd České republiky]]. Předseda akademie věd [[Jiří Drahoš|Drahoš]] ji na konci května 2016 odvolal z funkce ředitelky a vědkyně následně sama rezignovala.<ref name=":2" /> Zabývá se mj. výzkumem a léčbou [[Amyotrofická laterální skleróza|amyotrofické laterální sklerózy]] a čelila kritice médií i odborníků, že poskytování kmenových buněk pacientům nad rámec klinické studie nebylo ze strany pracovníků ústavu dostatečně odůvodněno vědeckými poznatky.<ref name=":0" /><ref name=":1" /> |
|||
⚫ | K roku 2016 byla autorkou 421 publikací v impaktovaných časopisech a spoluautorkou 7 patentů.<ref>http://www.vyzkum.cz/FrontMedailonekDetail.aspx?idsekce=662&kod=RADA&idm=726298</ref> V roce 2006 hodnota jejího [[Hirschův index|Hirschova indexu]] činila 29, čímž patřila k nejcitovanějším českým vědcům.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Faktor | jméno = I. | titul = Hirschův index a česká věda | periodikum = Vesmír | odkaz na periodikum = Vesmír (časopis) | rok = 2006 | měsíc = 09 | číslo = 9 | strany = 555-556 | url = http://casopis.vesmir.cz/clanek/hirschuv-index-a-ceska-veda | issn = 1214-4029}}</ref> V září 2017 činila hodnota jejího Hirschova indexu 56 a celkový počet citací (bez autocitací) přesahoval 9000.<!--WOS--> |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
== Vědecká kariéra == |
== Vědecká kariéra == |
||
Řádek 66: | Řádek 63: | ||
Po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] získala doktorát věd ([[Doktor věd|DrSc.]]) za dizertační práci ''Dynamické změny mikroprostředí nervových a receptorových buněk'' (1990). Současně s vědeckou dráhou také přednáší na lékařských fakultách. V roce [[1994]] se [[docent|habilitovala]] na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově v Praze]] pro obor [[fyziologie]]. O šest let později se stala [[profesor]]kou pro obor [[fyziologie]] a [[patologická fyziologie]]. |
Po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] získala doktorát věd ([[Doktor věd|DrSc.]]) za dizertační práci ''Dynamické změny mikroprostředí nervových a receptorových buněk'' (1990). Současně s vědeckou dráhou také přednáší na lékařských fakultách. V roce [[1994]] se [[docent|habilitovala]] na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově v Praze]] pro obor [[fyziologie]]. O šest let později se stala [[profesor]]kou pro obor [[fyziologie]] a [[patologická fyziologie]]. |
||
Od roku 1991 do roku 2012 působila na [[2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|2. lékařské fakultě UK]] ve funkci vedoucí Oddělení neurověd (od roku [[1996]] Ústav neurověd). V roce 2000 byla jmenována vedoucí Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad UK, které vedla do roku 2011. V roce 2001 se stala ředitelkou [[Ústav experimentální medicíny Akademie věd České republiky|Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky]] a vedoucí Centra excellence EU – MEDIPRA. |
Od roku 1991 do roku 2012 působila na [[2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|2. lékařské fakultě UK]] ve funkci vedoucí Oddělení neurověd (od roku [[1996]] Ústav neurověd). V roce 2000 byla jmenována vedoucí Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad UK, které vedla do roku 2011. V roce 2001 se stala ředitelkou [[Ústav experimentální medicíny Akademie věd České republiky|Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky]] a vedoucí Centra excellence EU – MEDIPRA. Spolu s manželem zasedala v důležitých komisích a agenturách, které rozhodovaly o financování výzkumu především v neurovědách.<ref>Lucie Ondřichová: [http://www.tribune.cz/clanek/39592-kdyz-padne-carevna Když padne carevna], Medical Tribune, 3. června 2016</ref> Účastnila se studijních pobytů na univerzitách v [[Göteborg]]u, [[Heidelberg]]u a [[Perth]]u. Ve vědecké oblasti se specializuje na výzkum [[mozek|mozku]] a [[kmenová buňka|kmenových buněk]]. |
||
Dne 16. prosince 2008 se ucházela o post předsedkyně [[Akademie věd České republiky]]. Ve volbě nového předsednictva AV ČR prohrála s protikandidátem |
Dne 16. prosince 2008 se ucházela o post předsedkyně [[Akademie věd České republiky]]. Ve volbě nového předsednictva AV ČR prohrála s protikandidátem [[Jiří Drahoš|Jiřím Drahošem]] v poměru hlasů 27:188.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
|url =http://www.lidovky.cz/sefem-akademie-ved-bude-jiri-drahos-dt0-/ln_veda.asp?c=A081216_131134_ln_veda_tma |
|url =http://www.lidovky.cz/sefem-akademie-ved-bude-jiri-drahos-dt0-/ln_veda.asp?c=A081216_131134_ln_veda_tma |
||
| titul = Šéfem Akademie věd bude Jiří Drahoš |
| titul = Šéfem Akademie věd bude Jiří Drahoš |
||
Řádek 79: | Řádek 76: | ||
Profesorka Syková je známá podporou a propagací léčby kmenovými buňkami, včetně léčby [[Amyotrofická laterální skleróza|amyotrofické laterální sklerózy]] (ALS).<ref>http://tn.nova.cz/clanek/ptejte-se-expertky-na-nemoc-ktera-zabila-expremiera-grosse.html</ref><ref>http://www.novinky.cz/zena/zdravi/383180-kmenove-bunky-davaji-nadeji.html</ref> [[Státní ústav pro kontrolu léčiv]] povolil 29. března 2012 klinickou studii AMSC-ALS-001 Klinické hodnocení testující možné využití mesenchymálních stromálních buněk u pacientů s ALS.<ref>http://bioinova.avcr.cz/klinicke-studie/AMSC-ALS-001.html</ref> Klinická studie byla zahájena 20. června 2012 se zaměřením na bezpečnost a účinnost aplikace a provádí ji Neurologická klinika dospělých, FN v Motole, Praha 5 pod vedením tehdejšího docenta [[Martin Bojar|Martina Bojara]]. Technicky zajišťuje produkci kmenových buněk Bioinova.<ref>https://www.clinicaltrialsregister.eu/ctr-search/trial/2011-000362-35/CZ</ref>, ve kterém má [[Ústav experimentální medicíny Akademie věd České republiky|Ústav experimentální medicíny AV ČR]] (UEM) menšinový 42% podíl.<ref>https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=694022&typ=PLATNY</ref> Bioinova technicky zajišťuje i podobné schválené klinické studie FN Motol na užití kmenových buněk pro reimplantaci totální endoprotézy kyčelního kloubu (AMSC-BDT-001), reperaci poškozené šlachy u pacientů s rupturou rotátorové manžety (AMSC-RC-001) při navození srůstu obratlů po operaci páteře (AMSC-DSD-001).<ref>http://bioinova.avcr.cz/klinicke-studie/</ref> |
Profesorka Syková je známá podporou a propagací léčby kmenovými buňkami, včetně léčby [[Amyotrofická laterální skleróza|amyotrofické laterální sklerózy]] (ALS).<ref>http://tn.nova.cz/clanek/ptejte-se-expertky-na-nemoc-ktera-zabila-expremiera-grosse.html</ref><ref>http://www.novinky.cz/zena/zdravi/383180-kmenove-bunky-davaji-nadeji.html</ref> [[Státní ústav pro kontrolu léčiv]] povolil 29. března 2012 klinickou studii AMSC-ALS-001 Klinické hodnocení testující možné využití mesenchymálních stromálních buněk u pacientů s ALS.<ref>http://bioinova.avcr.cz/klinicke-studie/AMSC-ALS-001.html</ref> Klinická studie byla zahájena 20. června 2012 se zaměřením na bezpečnost a účinnost aplikace a provádí ji Neurologická klinika dospělých, FN v Motole, Praha 5 pod vedením tehdejšího docenta [[Martin Bojar|Martina Bojara]]. Technicky zajišťuje produkci kmenových buněk Bioinova.<ref>https://www.clinicaltrialsregister.eu/ctr-search/trial/2011-000362-35/CZ</ref>, ve kterém má [[Ústav experimentální medicíny Akademie věd České republiky|Ústav experimentální medicíny AV ČR]] (UEM) menšinový 42% podíl.<ref>https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=694022&typ=PLATNY</ref> Bioinova technicky zajišťuje i podobné schválené klinické studie FN Motol na užití kmenových buněk pro reimplantaci totální endoprotézy kyčelního kloubu (AMSC-BDT-001), reperaci poškozené šlachy u pacientů s rupturou rotátorové manžety (AMSC-RC-001) při navození srůstu obratlů po operaci páteře (AMSC-DSD-001).<ref>http://bioinova.avcr.cz/klinicke-studie/</ref> |
||
Podle článku v ''[[Medical Tribune Cz]]'' ze září 2014 tým Sykové a Bioinova vybíral od několika pacientů (ALS) za aplikaci kmenových buněk v rámci experimentální terapie 150 000 Kč, čímž mohlo dojít k porušení etiky biomedicínského výzkumu. K takovému jednání se v obecné rovině kriticky vyjádřili předseda České neurologické společnosti [[Karel Šonka]], ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd profesor [[Václav Hořejší]] a ministr zdravotnictví [[Svatopluk Němeček]].<ref>Lucie Oldřichová, [http://www.tribune.cz/clanek/33793 Poslední naděje za 150 000 korun], [[Medical Tribune Cz]], 7. září 2014</ref> Nověji byla metoda nadto označena i za nevědeckou a riskující životy pacientů.<ref>http://archiv.ihned.cz/c1-65363610-alespon-rok-navic-hynek-wichterle-pracuje-na-prodlouzeni-zivota-pacientu-ktere-postupne-zabiji-ochabovani-svalu</ref> V listopadu roku 2015 [[Česká televize]] uvedla reportáž Obchod s nadějí v pořadu ''[[Reportéři ČT]]''.<ref name=":0">Reportéři ČT: [http://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/215452801240037/ Obchod s nadějí]. 9.11.2015</ref> Na |
Podle článku v ''[[Medical Tribune Cz]]'' ze září 2014 tým Sykové a Bioinova vybíral od několika pacientů (ALS) za aplikaci kmenových buněk v rámci experimentální terapie 150 000 Kč, čímž mohlo dojít k porušení etiky biomedicínského výzkumu. K takovému jednání se v obecné rovině kriticky vyjádřili předseda České neurologické společnosti [[Karel Šonka]], ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd profesor [[Václav Hořejší]] a ministr zdravotnictví [[Svatopluk Němeček]].<ref>Lucie Oldřichová, [http://www.tribune.cz/clanek/33793 Poslední naděje za 150 000 korun], [[Medical Tribune Cz]], 7. září 2014</ref> Nověji byla metoda nadto označena i za nevědeckou a riskující životy pacientů.<ref>http://archiv.ihned.cz/c1-65363610-alespon-rok-navic-hynek-wichterle-pracuje-na-prodlouzeni-zivota-pacientu-ktere-postupne-zabiji-ochabovani-svalu</ref> Kauze se věnoval týdeník [[Respekt (časopis)|Respekt]]. V listopadu roku 2015 [[Česká televize]] uvedla reportáž Obchod s nadějí v pořadu ''[[Reportéři ČT]]''.<ref name=":0">Reportéři ČT: [http://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/215452801240037/ Obchod s nadějí]. 9.11.2015</ref> Na tento podnět rychle zareagoval tehdejší předseda [[Akademie věd České republiky|AV ČR]] [[Jiří Drahoš]] podáním podnětu k prošetření etické komisi, která v březnu 2016 vydala stanovisko, podle něhož podávání kmenových buněk pacientům mimo klinickou studii nebylo pracovníky UEM dostatečně odůvodněno a bylo nekriticky prezentováno na webových stránkách instituce. Právní stránka aplikace mimo klinickou studii byla dle rady v pořádku.<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie|příjmení=Petráňová|jméno=Lydia|titul=Stanovisko Komise pro etiku vědecké práce AV ČR k možnému porušení Etického kodexu výzkumných pracovníků v Akademii věd České republiky výzkumnými pracovníky Ústavu experimentální medicíny AV ČR v.v.i.|url=http://www.cas.cz/sys/galerie-download/160331-stanovisko.pdf?0.8677255640542517|vydavatel=Vědecká rada Akademie věd České republiky|místo=Praha|datum vydání=2016-03-07|datum přístupu=2016-04-01}}</ref> Profesorka Syková všechna nařčení a závěry etické komise jednoznačně odmítla s odkazem na existující publikace a výsledky klinické studie.<ref>http://blog.aktualne.cz/blogy/eva-sykova.php?itemid=26269</ref><ref name="rfr1">http://www.iem.cas.cz/news-events/current-news/current-news/2016/160401_lecba-ALS-kmenovymi-bunkami-vedecky-oduvodnena.html</ref> V navazující reportáží [[Markéta Dobiášová|Markéty Dobiášové]], která byla odvysílána v pořadu ''Reportéři ČT'' květnu 2016, ovšem několik pacientů zařazených do klinické studie vypovědělo, že museli za podání kmenových buněk uhradit poplatek, přičemž ovšem jakékoliv platby za účast v klinických studiích jsou zákonem zakázané.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Dobiášová|jméno=Markéta|titul=Obchod s nadějí II|url=http://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/216452801240020/|vydavatel=Česká televize|datum přístupu=2016-05-30}}</ref> |
||
Podle vyjádření UEM výsledky klinické studie prokázaly, že u téměř 70 % pacientů došlo k statisticky významnému zpomalení progrese neurologického deficitu, které přetrvávalo 3 až 12 měsíců. Většina z těchto pacientů vykazovala několik měsíců po podání KB stabilní hodnoty v testech svalové síly končetin a nedošlo u nich po dobu 12 měsíců k významnému zhoršení ventilačních parametrů (FVC>65 %). U několika pacientů došlo dokonce ke zlepšení některých testovaných funkcí.<ref name="rfr1" /> |
Podle vyjádření UEM výsledky klinické studie prokázaly, že u téměř 70 % pacientů došlo k statisticky významnému zpomalení progrese neurologického deficitu, které přetrvávalo 3 až 12 měsíců. Většina z těchto pacientů vykazovala několik měsíců po podání KB stabilní hodnoty v testech svalové síly končetin a nedošlo u nich po dobu 12 měsíců k významnému zhoršení ventilačních parametrů (FVC>65 %). U několika pacientů došlo dokonce ke zlepšení některých testovaných funkcí.<ref name="rfr1" /> |
||
Řádek 86: | Řádek 83: | ||
=== Odvolání z vedení ústavu === |
=== Odvolání z vedení ústavu === |
||
Na konci května roku 2016 byla profesorka Syková odvolána předsedou AV ČR |
Na konci května roku 2016 byla profesorka Syková odvolána předsedou AV ČR Jiřím Drahošem z vedení Ústavu experimentální medicíny z důvodu možného poškození dobrého jména AV ČR.<ref>{{Citace elektronické monografie|autor=ČTK|titul=Syková skončila v čele Ústavu experimentální medicíny, její tým si nechal platit za léčbu|url=http://www.novinky.cz/domaci/405056-sykova-skoncila-v-cele-ustavu-experimentalni-mediciny-jeji-tym-si-nechal-platit-za-lecbu.html|vydavatel=Novinky.cz|datum přístupu=2016-05-31|jazyk=cs-CZ}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|autor=Martin Ťopek, ČTK|titul=Šéf Akademie věd odvolal Sykovou kvůli kmenovým buňkám. Jen jsme chtěli pomoci, hájí se vědkyně|url=http://zpravy.aktualne.cz/domaci/vedkyne-sykova-konci-v-cele-ustavu-experimentalni-mediciny-k/r~707797fa271c11e682470025900fea04/|vydavatel=Aktuálně.cz|datum přístupu=2016-05-31}}</ref><ref name=":2">{{Citace elektronické monografie|autor=ČTK|titul= Lékařka a senátorka Syková si nechala platit za experimentální léčbu. Předseda Akademie věd ji odvolal|url=http://www.lidovky.cz/ct-tym-senatorky-sykove-si-nechal-platit-za-lecbu-ktera-ma-byt-zdarma-1is-/zpravy-domov.aspx?c=A160531_084653_ln_domov_sij|vydavatel=Lidovky.cz|datum=2016-05-31|datum přístupu=2016-05-31}}</ref> Profesorka Syková poté čelila brutální dehonestaci jak v akademické obci tak před veřejností. <ref>{{Citace elektronického periodika |
||
|url =https://zpravy.aktualne.cz/domaci/sykova-drahos-me-chtel-odstranit-z-vedy-i-politiky-cssd-mi-n/r~53452eaa6b1b11e8a3adac1f6b220ee8/ |
|||
| titul = Drahoš mě chtěl odstranit z vědy i politiky |
|||
| periodikum = Deník | odkaz na periodikum = aktualne.cz |
|||
| datum vydání = 2018-06-09 |
|||
| datum přístupu = 2018-06-09 |
|||
| jazyk = cs}}</ref> Syková na funkci následně sama rezignovala a rada ústavu její rezignaci přijala; později pak ukončila v ústavu i pracovní poměr.<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1804739-sykova-rezignovala-na-funkci-reditelky-ustavu-experimentalni-mediciny Syková rezignovala na funkci ředitelky Ústavu experimentální medicíny, senátorkou zůstává]</ref> Též Učená společnost ČR otevřela otázku jejího vyloučení,<ref name="rfr3">http://www.lidovky.cz/univerzita-vynesla-verdikt-sykova-a-jeji-lide-porusili-etiku-puu-/zpravy-domov.aspx?c=A160624_072546_ln_domov_sij</ref> čemuž radši predešla svou vlastní rezignací na členství;<ref>http://ceskavedadosveta.cz/sykova-vystoupila-z-ucene-spolecnosti/</ref> Nicméně Syková následně uvedla, že podá žalobu „proti institucím a lidem, kteří vyvolali tuto kauzu“.<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1805561-podam-zalobu-na-instituce-a-lidi-kteri-rozpoutali-moji-kauzu-oznamila-eva-sykova Podám žalobu na instituce a lidi, kteří rozpoutali moji kauzu, oznámila Eva Syková]</ref> |
|||
=== Dozvuky kauzy === |
=== Dozvuky kauzy === |
||
Řádek 95: | Řádek 98: | ||
V červnu 2018 Prof. Syková a miliardář [[David Beran]] založili společnost Scimed Biotechnologies se zaměřením na kmenové buňky, biomateriály, tkáňové náhrady, nanotechnologie, moderní fyzikální a zobrazovací techniky včetně podpory klinických studií. Beran hodlá do společnosti v roce 2018 investovat několik desítek milionů korun.[https://www.tyden.cz/rubriky/byznys/miliardar-beran-zalozil-s-vedkyni-sykovou-vyzkumnou-firmu_483044.html] |
V červnu 2018 Prof. Syková a miliardář [[David Beran]] založili společnost Scimed Biotechnologies se zaměřením na kmenové buňky, biomateriály, tkáňové náhrady, nanotechnologie, moderní fyzikální a zobrazovací techniky včetně podpory klinických studií. Beran hodlá do společnosti v roce 2018 investovat několik desítek milionů korun.[https://www.tyden.cz/rubriky/byznys/miliardar-beran-zalozil-s-vedkyni-sykovou-vyzkumnou-firmu_483044.html] |
||
⚫ | |||
⚫ | V [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2012|senátních volbách v říjnu 2012]] byla zvolena jako nezávislá kandidátka za ČSSD do senátu za [[Senátní obvod č. 20 – Praha 4|volební obvod č. 20 – Praha 4]]. Dne 28. října 2013 ji prezident [[Miloš Zeman]] vyznamenal [[Medaile Za zásluhy|Medailí Za zásluhy]]. |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | }}</ref> Usnesením vlády ze dne 10. září 2014 byla jmenována do Rady pro výzkum, vývoj a inovace, kde byla zvolena 1. místopředsedkyní. Na svou funkci místopředsedkyně rady rezignovala 1. června 2016 po vypuknutí kauzy s platbami pacientů s ALS zařazených do klinické studie možné léčby kmenovými buňkami.<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1804133-sobotka-sykova-mela-sama-rezignovat-z-vladni-rady-ji-nemusime-odvolavat Syková rezignovala na funkci ve vládní radě pro výzkum]</ref> Usnesením vlády z 1. října 2014 č. 794 byla jmenována členkou výzkumné rady Technologické agentury ČR. |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
== Ocenění == |
== Ocenění == |
||
Řádek 114: | Řádek 129: | ||
* [[2013]] – Státní vyznamenání [[Medaile Za zásluhy]] |
* [[2013]] – Státní vyznamenání [[Medaile Za zásluhy]] |
||
* [[2014]] – Medaile Univerzity Karlovy |
* [[2014]] – Medaile Univerzity Karlovy |
||
⚫ | |||
⚫ | V [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2012|senátních volbách v říjnu 2012]] byla zvolena jako nezávislá kandidátka za ČSSD do senátu za [[Senátní obvod č. 20 – Praha 4|volební obvod č. 20 – Praha 4]]. Dne 28. října 2013 ji prezident [[Miloš Zeman]] vyznamenal [[Medaile Za zásluhy| |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | }}</ref> Usnesením vlády ze dne 10. září 2014 byla jmenována do Rady pro výzkum, vývoj a inovace, kde byla zvolena 1. místopředsedkyní. Na svou funkci místopředsedkyně rady rezignovala 1. června 2016 po vypuknutí kauzy s platbami pacientů s ALS zařazených do klinické studie možné léčby kmenovými buňkami.<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1804133-sobotka-sykova-mela-sama-rezignovat-z-vladni-rady-ji-nemusime-odvolavat Syková rezignovala na funkci ve vládní radě pro výzkum]</ref> Usnesením vlády z 1. října 2014 č. 794 byla jmenována členkou výzkumné rady Technologické agentury ČR. |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
Verze z 9. 6. 2018, 14:45
Šablona:Dlouhodobě polozamčeno
prof. MUDr. Eva Syková, DrSc. FMCA | |
---|---|
Eva Syková v roce 2012 | |
5. senátorka za obvod č. 20 – Praha 4 | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 20. října 2012 | |
Předchůdce | Tomáš Töpfer |
Ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR | |
Ve funkci: 2001 – 2016 | |
Předchůdce | Josef Syka |
Nástupce | Miroslava Anděrová |
Stranická příslušnost | |
Nestranička | |
v Senátu | za ČSSD (od 2012) |
Rodné jméno | Eva Sýkorová |
Narození | 24. července 1944 (79 let) Rožmitál pod Třemšínem Československo |
Choť | Josef Syka |
Alma mater | Univerzita Karlova v Praze |
Profese | vědkyně, politička, pedagožka |
Ocenění | Medaile Za zásluhy (2013) |
Webová stránka | http://www.evasykova.cz/ |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Eva Syková (* 24. července 1944 Rožmitál pod Třemšínem) je česká vědkyně, lékařka a politička.
V roce 2012 byla zvolena do horní komory parlamentu jako senátorka za volební obvod č. 20 – Praha 4. O mandát se ucházela jako kandidátka bez politické příslušnosti za ČSSD. Svůj mandát se volbách 2018 rozhodla obhajovat za hnutí ANO. [1]
V letech 2001 až 2016 řídila Ústav experimentální medicíny Akademie věd České republiky. Věnuje se výzkumu kmenových buněk. K roku 2016 byla autorkou 421 publikací v impaktovaných časopisech a spoluautorkou 7 patentů.[2] V roce 2006 hodnota jejího Hirschova indexu činila 29, čímž patřila k nejcitovanějším českým vědcům.[3] V září 2017 činila hodnota jejího Hirschova indexu 56 a celkový počet citací (bez autocitací) přesahoval 9000.
Vědecká kariéra
V roce 1970 ukončila studium na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze. Šest let poté obdržela kandidaturu věd (CSc.) za dizertační práci Změny koncentrace draselných iontů v extracelulárním prostoru míchy při vzruchové aktivitě. Pracovala v Ústavu fyziologických regulací ČSAV v laboratoři neurohumorálních regulací, tj. přenosem informace mimo klasické synapse včetně patologie procesu při míšním poranění na modelu skokana[4].
Po sametové revoluci získala doktorát věd (DrSc.) za dizertační práci Dynamické změny mikroprostředí nervových a receptorových buněk (1990). Současně s vědeckou dráhou také přednáší na lékařských fakultách. V roce 1994 se habilitovala na Univerzitě Karlově v Praze pro obor fyziologie. O šest let později se stala profesorkou pro obor fyziologie a patologická fyziologie.
Od roku 1991 do roku 2012 působila na 2. lékařské fakultě UK ve funkci vedoucí Oddělení neurověd (od roku 1996 Ústav neurověd). V roce 2000 byla jmenována vedoucí Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad UK, které vedla do roku 2011. V roce 2001 se stala ředitelkou Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky a vedoucí Centra excellence EU – MEDIPRA. Spolu s manželem zasedala v důležitých komisích a agenturách, které rozhodovaly o financování výzkumu především v neurovědách.[5] Účastnila se studijních pobytů na univerzitách v Göteborgu, Heidelbergu a Perthu. Ve vědecké oblasti se specializuje na výzkum mozku a kmenových buněk.
Dne 16. prosince 2008 se ucházela o post předsedkyně Akademie věd České republiky. Ve volbě nového předsednictva AV ČR prohrála s protikandidátem Jiřím Drahošem v poměru hlasů 27:188.[6]
Klinická studie na ALS a kontroverze
Profesorka Syková je známá podporou a propagací léčby kmenovými buňkami, včetně léčby amyotrofické laterální sklerózy (ALS).[7][8] Státní ústav pro kontrolu léčiv povolil 29. března 2012 klinickou studii AMSC-ALS-001 Klinické hodnocení testující možné využití mesenchymálních stromálních buněk u pacientů s ALS.[9] Klinická studie byla zahájena 20. června 2012 se zaměřením na bezpečnost a účinnost aplikace a provádí ji Neurologická klinika dospělých, FN v Motole, Praha 5 pod vedením tehdejšího docenta Martina Bojara. Technicky zajišťuje produkci kmenových buněk Bioinova.[10], ve kterém má Ústav experimentální medicíny AV ČR (UEM) menšinový 42% podíl.[11] Bioinova technicky zajišťuje i podobné schválené klinické studie FN Motol na užití kmenových buněk pro reimplantaci totální endoprotézy kyčelního kloubu (AMSC-BDT-001), reperaci poškozené šlachy u pacientů s rupturou rotátorové manžety (AMSC-RC-001) při navození srůstu obratlů po operaci páteře (AMSC-DSD-001).[12]
Podle článku v Medical Tribune Cz ze září 2014 tým Sykové a Bioinova vybíral od několika pacientů (ALS) za aplikaci kmenových buněk v rámci experimentální terapie 150 000 Kč, čímž mohlo dojít k porušení etiky biomedicínského výzkumu. K takovému jednání se v obecné rovině kriticky vyjádřili předseda České neurologické společnosti Karel Šonka, ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd profesor Václav Hořejší a ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.[13] Nověji byla metoda nadto označena i za nevědeckou a riskující životy pacientů.[14] Kauze se věnoval týdeník Respekt. V listopadu roku 2015 Česká televize uvedla reportáž Obchod s nadějí v pořadu Reportéři ČT.[15] Na tento podnět rychle zareagoval tehdejší předseda AV ČR Jiří Drahoš podáním podnětu k prošetření etické komisi, která v březnu 2016 vydala stanovisko, podle něhož podávání kmenových buněk pacientům mimo klinickou studii nebylo pracovníky UEM dostatečně odůvodněno a bylo nekriticky prezentováno na webových stránkách instituce. Právní stránka aplikace mimo klinickou studii byla dle rady v pořádku.[16] Profesorka Syková všechna nařčení a závěry etické komise jednoznačně odmítla s odkazem na existující publikace a výsledky klinické studie.[17][18] V navazující reportáží Markéty Dobiášové, která byla odvysílána v pořadu Reportéři ČT květnu 2016, ovšem několik pacientů zařazených do klinické studie vypovědělo, že museli za podání kmenových buněk uhradit poplatek, přičemž ovšem jakékoliv platby za účast v klinických studiích jsou zákonem zakázané.[19]
Podle vyjádření UEM výsledky klinické studie prokázaly, že u téměř 70 % pacientů došlo k statisticky významnému zpomalení progrese neurologického deficitu, které přetrvávalo 3 až 12 měsíců. Většina z těchto pacientů vykazovala několik měsíců po podání KB stabilní hodnoty v testech svalové síly končetin a nedošlo u nich po dobu 12 měsíců k významnému zhoršení ventilačních parametrů (FVC>65 %). U několika pacientů došlo dokonce ke zlepšení některých testovaných funkcí.[18]
SÚKL u klinického hodnocení v minulosti provedl inspekci. Z informací získaných v rámci inspekce nevyplynulo, že by pacienti zařazení do klinického hodnocení cokoli hradili.[20]
Odvolání z vedení ústavu
Na konci května roku 2016 byla profesorka Syková odvolána předsedou AV ČR Jiřím Drahošem z vedení Ústavu experimentální medicíny z důvodu možného poškození dobrého jména AV ČR.[21][22][23] Profesorka Syková poté čelila brutální dehonestaci jak v akademické obci tak před veřejností. [24] Syková na funkci následně sama rezignovala a rada ústavu její rezignaci přijala; později pak ukončila v ústavu i pracovní poměr.[25] Též Učená společnost ČR otevřela otázku jejího vyloučení,[26] čemuž radši predešla svou vlastní rezignací na členství;[27] Nicméně Syková následně uvedla, že podá žalobu „proti institucím a lidem, kteří vyvolali tuto kauzu“.[28]
Dozvuky kauzy
Několik komisí zkoumalo etiku jednání při klinické studii. Komise Univerzity Karlovy došla k závěru, že postup zaměstnaců byl v rozporu s etickým kodexem školy.[26] Naopak podle interního šetření FN Motol její zaměstnaci neporušili předpisy při experimentální léčbě (ALS) a nemocnice nepochybila. Interní šetření ale také respektuje odlišné stanovisko etické komise Univerzity Karlovy. Neurolog Martin Bojar odešel z nemocnice.[29][30] Následně probíhalo další šetření SÚKLu.[20]
Další výzkumná činnost
Dne 28. června 2016 developer Finep oznámil, že Finep Innovation získala 15% podíl ve společnosti Bioinova, která technicky zajišťovala klinickou studii na amyotrofickou laterální sklerózu. Koncem roku 2015 do Bioinovy vstoupila také královéhradecká rodinná firma Hakel, která vyrábí elektronické součástky. Za patnáctimilionovou investici získala 15% podíl v Bioinově. Ústav experimentální medicíny AV ČR držel 35% podíl.[31][32]
V červnu 2018 Prof. Syková a miliardář David Beran založili společnost Scimed Biotechnologies se zaměřením na kmenové buňky, biomateriály, tkáňové náhrady, nanotechnologie, moderní fyzikální a zobrazovací techniky včetně podpory klinických studií. Beran hodlá do společnosti v roce 2018 investovat několik desítek milionů korun.[1]
Politika
V senátních volbách v říjnu 2012 byla zvolena jako nezávislá kandidátka za ČSSD do senátu za volební obvod č. 20 – Praha 4. Dne 28. října 2013 ji prezident Miloš Zeman vyznamenal Medailí Za zásluhy.
Od března 2014 působí v týmu poradců premiéra Bohuslava Sobotky jako poradkyně pro oblast sociálních věcí, vědy a výzkumu, školství, zdravotnictví a rovných příležitostí.[33] Usnesením vlády ze dne 10. září 2014 byla jmenována do Rady pro výzkum, vývoj a inovace, kde byla zvolena 1. místopředsedkyní. Na svou funkci místopředsedkyně rady rezignovala 1. června 2016 po vypuknutí kauzy s platbami pacientů s ALS zařazených do klinické studie možné léčby kmenovými buňkami.[34] Usnesením vlády z 1. října 2014 č. 794 byla jmenována členkou výzkumné rady Technologické agentury ČR.
Osobní život
Od roku 1969 je provdána za neurofyziologa Josefa Syku, který byl do roku 2001 ředitelem Ústavu experimentální medicíny AV ČR a se kterým se poznala v laboratoři MUDr. Bureše. Mají spolu dva syny.[35]
Ocenění
Vědecké ceny
- 1976, 1978 – Odměny Československé akademie věd (se spolupracovníky)
- 1982 – Cena Československé akademie věd (se spolupracovníky)
- 1984 – Cena Československé fyziologické společnosti (se spolupracovníky)
- 1992 – Cena České lékařské společnosti J. E. Purkyně
- 1993 – Cena České společnosti pro neurovědy
- 1994 – Cena České lékařské společnosti J. E. Purkyně
- 1997 – Cena Akademie věd České republiky
- 1997 – Cena nadace Janssen-Cilag
- 1999 – Zvolená členka Academia Europaea
- 2002 – Zvolená členka European Academy of Science
- 2003 – Purkyňova Medaile AV ČR
- 2005 – Cena Nadace Paula Jansena za nejlepší práci v oboru neurologie
- 2011 – zvolena členkou Učené společnosti České republiky
- 2013 – Státní vyznamenání Medaile Za zásluhy
- 2014 – Medaile Univerzity Karlovy
Odkazy
Reference
- ↑ Drahoš mě chtěl odstranit z vědy i politiky. Deník [online]. 2018-06-09 [cit. 2018-06-09]. Dostupné online.
- ↑ http://www.vyzkum.cz/FrontMedailonekDetail.aspx?idsekce=662&kod=RADA&idm=726298
- ↑ FAKTOR, I. Hirschův index a česká věda. Vesmír. 09. 2006, čís. 9, s. 555-556. Dostupné online. ISSN 1214-4029.
- ↑ http://www.novinky.cz/zena/styl/267015-profesorka-eva-sykova-je-falesne-kdyz-nekdo-broji-proti-pokusum-na-zviratech.html
- ↑ Lucie Ondřichová: Když padne carevna, Medical Tribune, 3. června 2016
- ↑ Šéfem Akademie věd bude Jiří Drahoš. Lidové noviny [online]. 2002-12-16 [cit. 2008-12-17]. Dostupné online.
- ↑ http://tn.nova.cz/clanek/ptejte-se-expertky-na-nemoc-ktera-zabila-expremiera-grosse.html
- ↑ http://www.novinky.cz/zena/zdravi/383180-kmenove-bunky-davaji-nadeji.html
- ↑ http://bioinova.avcr.cz/klinicke-studie/AMSC-ALS-001.html
- ↑ https://www.clinicaltrialsregister.eu/ctr-search/trial/2011-000362-35/CZ
- ↑ https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=694022&typ=PLATNY
- ↑ http://bioinova.avcr.cz/klinicke-studie/
- ↑ Lucie Oldřichová, Poslední naděje za 150 000 korun, Medical Tribune Cz, 7. září 2014
- ↑ http://archiv.ihned.cz/c1-65363610-alespon-rok-navic-hynek-wichterle-pracuje-na-prodlouzeni-zivota-pacientu-ktere-postupne-zabiji-ochabovani-svalu
- ↑ Reportéři ČT: Obchod s nadějí. 9.11.2015
- ↑ PETRÁŇOVÁ, Lydia. Stanovisko Komise pro etiku vědecké práce AV ČR k možnému porušení Etického kodexu výzkumných pracovníků v Akademii věd České republiky výzkumnými pracovníky Ústavu experimentální medicíny AV ČR v.v.i. [online]. Praha: Vědecká rada Akademie věd České republiky, 2016-03-07 [cit. 2016-04-01]. Dostupné online.
- ↑ http://blog.aktualne.cz/blogy/eva-sykova.php?itemid=26269
- ↑ a b http://www.iem.cas.cz/news-events/current-news/current-news/2016/160401_lecba-ALS-kmenovymi-bunkami-vedecky-oduvodnena.html
- ↑ DOBIÁŠOVÁ, Markéta. Obchod s nadějí II [online]. Česká televize [cit. 2016-05-30]. Dostupné online.
- ↑ a b http://www.sukl.cz/sukl/reakce-sukl-na-komentar-zaplatte-do-utery-publikovany-v
- ↑ ČTK. Syková skončila v čele Ústavu experimentální medicíny, její tým si nechal platit za léčbu [online]. Novinky.cz [cit. 2016-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Martin Ťopek, ČTK. Šéf Akademie věd odvolal Sykovou kvůli kmenovým buňkám. Jen jsme chtěli pomoci, hájí se vědkyně [online]. Aktuálně.cz [cit. 2016-05-31]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Lékařka a senátorka Syková si nechala platit za experimentální léčbu. Předseda Akademie věd ji odvolal [online]. Lidovky.cz, 2016-05-31 [cit. 2016-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Drahoš mě chtěl odstranit z vědy i politiky. Deník [online]. 2018-06-09 [cit. 2018-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Syková rezignovala na funkci ředitelky Ústavu experimentální medicíny, senátorkou zůstává
- ↑ a b http://www.lidovky.cz/univerzita-vynesla-verdikt-sykova-a-jeji-lide-porusili-etiku-puu-/zpravy-domov.aspx?c=A160624_072546_ln_domov_sij
- ↑ http://ceskavedadosveta.cz/sykova-vystoupila-z-ucene-spolecnosti/
- ↑ Podám žalobu na instituce a lidi, kteří rozpoutali moji kauzu, oznámila Eva Syková
- ↑ http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/bojar-po-kauze-sykove-z-fn-motol-odesel-nemocnice-nepochybila_390566.html
- ↑ http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/bojar-po-kauze-sykove-z-fn-motol-odesel-nemocnice-nepochybila-20160712.html
- ↑ http://byznys.ihned.cz/c1-65349620-firma-kvuli-ktere-padla-sykova-ma-noveho-investora-miliony-ji-poslali-developeri-z-finepu
- ↑ http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/o-investovani/do-bioinovy-jez-pracovala-se-sykovou-vstoupila-finep-innovation_388998.html
- ↑ Úřad vlády představil tým poradců premiéra Sobotky [online]. Úřad vlády ČR, 2014-03-13 [cit. 2014-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Syková rezignovala na funkci ve vládní radě pro výzkum
- ↑ http://www.zenyaveda.cz/prectete-si/rozhovory/eva-a-josef-sykovi
Literatura
- Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637-1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 928.
- Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 625.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 237.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Eva Syková na Wikimedia Commons
- Osoba Eva Syková ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Eva Syková
- Eva Syková – blog na Aktuálně.cz
- Buněčná terapie, o.s.: Prof. MUDr. Eva Syková, DrSc. - curriculum vitae(česky)
- ČRo1: Eva Syková, 17.12.2008(česky)
- Čeští lékaři
- Čeští vědci
- Čeští profesoři
- Vyučující na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy
- Absolventi Univerzity Karlovy
- Lidé Akademie věd České republiky
- Ústav experimentální medicíny Akademie věd České republiky
- Senátoři Parlamentu České republiky
- Nositelé Medaile Za zásluhy (Česko)
- Lidé z Prahy
- Osobnosti z Rožmitálu pod Třemšínem
- Narození v Rožmitále pod Třemšínem
- Narození 24. července
- Narození 1944
Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
---|---|
Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |