m →Externí odkazy: typografické úpravy |
upraven nevhodný slovosled značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 22: | Řádek 22: | ||
Barokní kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské byl postaven v letech 1719 až 1722 italským stavitelem Carlo Antonio [[Canevalle]]m<ref>Poche (1980)</ref> na zakázku Jana Felixe Chanovského-Kaselovského. Má složitý půdorys. Hlavní prostor má tvar příčné elipsy o poloosách přibližně 10 a 7 metrů. K němu přiléhá na východní straně čtvercový presbytář o rozměrech přibližně 7x7 metrů s navazující sakristií na jihu a patrovou oratoří na severu. Na západní straně navazuje předsíň s kruchtou. V průčelí jsou dvě nakoso položené hranolové věže. V sousedství kosela byl zřízen malý klášter se dvěma karmelitány, kteří s sebou přinesli milostnou sošku Panny Marie Karmelské (Škapulířové) z 1. poloviny XVII století. V den hlavní pouti, v neděli, po svátku Panny Marie, se zde scházejí tisíce poutníků. Roku 1877 zde byla vybudována již zaniklá [[křížová cesta]], kterou vlastním nákladem vystavěl farář Vojtěch Šrámek.<ref>Smolotely.czweb: [http://www.smolotely.czweb.org/Makova%20hora.htm Smolotely a Maková Hora.]</ref><ref>Soukromé reálné gymnázium Přírodní škola: [http://www.archiv.prirodniskola.cz/expedice/pribramsko2008/makova_2008.pdf Maková hora.] Vedoucí práce: Dušan Foltýn, Praha 2008. pdf.</ref> |
Barokní kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské byl postaven v letech 1719 až 1722 italským stavitelem Carlo Antonio [[Canevalle]]m<ref>Poche (1980)</ref> na zakázku Jana Felixe Chanovského-Kaselovského. Má složitý půdorys. Hlavní prostor má tvar příčné elipsy o poloosách přibližně 10 a 7 metrů. K němu přiléhá na východní straně čtvercový presbytář o rozměrech přibližně 7x7 metrů s navazující sakristií na jihu a patrovou oratoří na severu. Na západní straně navazuje předsíň s kruchtou. V průčelí jsou dvě nakoso položené hranolové věže. V sousedství kosela byl zřízen malý klášter se dvěma karmelitány, kteří s sebou přinesli milostnou sošku Panny Marie Karmelské (Škapulířové) z 1. poloviny XVII století. V den hlavní pouti, v neděli, po svátku Panny Marie, se zde scházejí tisíce poutníků. Roku 1877 zde byla vybudována již zaniklá [[křížová cesta]], kterou vlastním nákladem vystavěl farář Vojtěch Šrámek.<ref>Smolotely.czweb: [http://www.smolotely.czweb.org/Makova%20hora.htm Smolotely a Maková Hora.]</ref><ref>Soukromé reálné gymnázium Přírodní škola: [http://www.archiv.prirodniskola.cz/expedice/pribramsko2008/makova_2008.pdf Maková hora.] Vedoucí práce: Dušan Foltýn, Praha 2008. pdf.</ref> |
||
Od roku 1909 až do své smrti v roce 1918 zde působil kněz Vincenc Bosáček. Spolu s ním na Makovou horu přišel i jeho bratr, malíř [[Josef Bosáček]], který zde působil jako kostelník. V roce 1910 zde zhotovil stropní malbu ''Žehnající Kristus'' |
Od roku 1909 až do své smrti v roce 1918 zde působil kněz Vincenc Bosáček. Spolu s ním na Makovou horu přišel i jeho bratr, malíř [[Josef Bosáček]], který zde působil jako kostelník. V roce 1910 zde zhotovil na klenbě presbytáře stropní malbu ''Žehnající Kristus''. Po bratrově smrti zde žil jako [[poustevník]] až do roku 1934, kdy zemřel. |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 8. 12. 2018, 12:30
| Maková hora | |
|---|---|
.JPG) Poutní kostel na Makové hoře | |
| Vrchol | 544 m n. m. |
| Poznámka | poutní místo |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Benešovská pahorkatina / Březnická pahorkatina / Mirovická vrchovina / Chraštická vrchovina / Solenická část[1] |
| Souřadnice | 49°37′ s. š., 14°8′54″ v. d. |
  Maková hora | |
| Povodí | Vltava |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Maková hora je vrchol v Benešovské pahorkatině a významné poutní místo ležící necelé dva kilometry od obce Smolotely u Příbrami, na zalesněném vrcholku nad řekou Vltavou.
Kostel
Barokní kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské byl postaven v letech 1719 až 1722 italským stavitelem Carlo Antonio Canevallem[2] na zakázku Jana Felixe Chanovského-Kaselovského. Má složitý půdorys. Hlavní prostor má tvar příčné elipsy o poloosách přibližně 10 a 7 metrů. K němu přiléhá na východní straně čtvercový presbytář o rozměrech přibližně 7x7 metrů s navazující sakristií na jihu a patrovou oratoří na severu. Na západní straně navazuje předsíň s kruchtou. V průčelí jsou dvě nakoso položené hranolové věže. V sousedství kosela byl zřízen malý klášter se dvěma karmelitány, kteří s sebou přinesli milostnou sošku Panny Marie Karmelské (Škapulířové) z 1. poloviny XVII století. V den hlavní pouti, v neděli, po svátku Panny Marie, se zde scházejí tisíce poutníků. Roku 1877 zde byla vybudována již zaniklá křížová cesta, kterou vlastním nákladem vystavěl farář Vojtěch Šrámek.[3][4]
Od roku 1909 až do své smrti v roce 1918 zde působil kněz Vincenc Bosáček. Spolu s ním na Makovou horu přišel i jeho bratr, malíř Josef Bosáček, který zde působil jako kostelník. V roce 1910 zde zhotovil na klenbě presbytáře stropní malbu Žehnající Kristus. Po bratrově smrti zde žil jako poustevník až do roku 1934, kdy zemřel.
Odkazy
Reference
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
- ↑ Poche (1980)
- ↑ Smolotely.czweb: Smolotely a Maková Hora.
- ↑ Soukromé reálné gymnázium Přírodní škola: Maková hora. Vedoucí práce: Dušan Foltýn, Praha 2008. pdf.
Literatura
- POCHE, Emanuel (red.). Umělecké památky Čech 3. Praha: Academia, 1980. S. 376.
- PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Příbramském. Svazek XIII. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1901. Dostupné online. S. 59-65.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maková hora na Wikimedia Commons - Popis kostela na stránkách společnosti PROSTOR – architektura, interiér, design
- Fotografie kostela a blízkého okolí na internetovém (iDNES) blogu
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |
