redukce nadbytečných citací a překladů (to patří nanejvýš do jeho vlastního článku), návrat neoprávněně odmazaného zdroje, zpětné uvedení do souladu se zdroji, vynětí marginalit do diskuse značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 23: | Řádek 23: | ||
| jazyk = anglicky |
| jazyk = anglicky |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
| pozice = [[krajní pravice]]<ref name = vox/><ref name = Mean/> |
| pozice = [[pravice]] až [[krajní pravice]]<ref name = vox/><ref name = Mean/> |
||
| evropská strana = |
| evropská strana = |
||
| skupina EP = [[Evropa svobody a přímé demokracie]], [[Evropa národů a svobody]] |
| skupina EP = [[Evropa svobody a přímé demokracie]], [[Evropa národů a svobody]] |
||
Verze z 9. 2. 2019, 23:26
| Alternativa pro Německo | |
|---|---|
| Alternative für Deutschland | |
 | |
| Zkratka | AfD |
| Datum založení | 2013 |
| Předseda | .jpg)
Jörg Meuthen |
| Zakladatel | Bernd Lucke |
| Sídlo | Alternative für Deutschland, Bundesgeschäftsstelle, Schillstraße 9, 10785 Berlin, Deutschland |
| Ideologie | euroskepticismus, národní konzervatismus, nacionalismus[1] |
| Politická pozice | pravice až krajní pravice[2][3] |
| Politická skupina EP | Evropa svobody a přímé demokracie, Evropa národů a svobody |
| Barvy | azurová, červená |
| Oficiální web | https://www.alternativefuer.de/ |
| Zisk mandátů ve volbách | |
| Spolkový sněm: | Šablona:Infobox - politická strana/mandáty |
| Zemské sněmy: | Šablona:Infobox - politická strana/mandáty |
| Evropský parlament: | Šablona:Infobox - politická strana/mandáty |
| Zemští premiéři: | Šablona:Infobox - politická strana/mandáty |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alternativa pro Německo (německy Alternative für Deutschland, zkratka AfD) je německá krajně[2][3] pravicová strana.[4][5] Byla založena 6. února 2013 jako euroskeptická strana kritizující především snahy o bezpodmínečnou záchranu Eura.[6] Po odštěpení ekonomicky liberálního křídla v roce 2015 převládli ve straně národní konzervativci.[zdroj?] Kvůli následnému nárůstu populismu, islamofobii a kritice gender mainstreamingu je Alternativa pro Německo od té doby řazena většinou politologů mezi pravicově populistické strany.[7][4][5]
Historie
Za zakladatele strany je považován hamburský profesor ekonomie Bernd Lucke, který ji založil v reakci na dluhovou krizi v eurozóně, kdy se její klíčovou myšlenkou stalo přesvědčení o neudržitelnosti eurozóny, jejíž další existence ve stávajícím rozsahu byla hájena zavedenými stranami. Lucke stranu opustil začátkem července 2015 poté, když delegáti na sjezdu v Essenu dali ve volbě dvou předsedů více hlasů Frauke Petryové, což Lucke a mnozí komentátoři vnímali jako posun ke xenofobním a pravicovějším a údajně také proruským pozicím. Kromě Luckeho odešli z AfD i další čtyři z dosavadních sedmi europoslanců strany[8] a přidali se k novému politickému uskupení zvanému ALFA.
Radikalizace strany se odrazila i v evropském parlamentu. Kvůli výroku europoslankyně Beatrix Storchové, která navrhovala střílet na hranicích do uprchlických žen (původně i dětí, což později odmítla) vyzvala umírněně euroskeptická frakce Evropských konzervativců a reformistů (nejsilnější stranou jsou v ní britští konzervativci, členem je i ODS) k vystoupení oba zbývající europoslance AfD.[9][10] Storchová se následně přidala k zásadně euroskeptické frakci Evropa svobody a přímé demokracie, ve které je nejsilnější stranou britská UKIP a členy jsou i čeští Svobodní. Tato frakce požaduje vystoupení zemí v ní zastoupených z EU. Druhý europoslanec AfD Marcus Pretzell přestoupil do frakce Evropa národů a svobody, ve které je nejsilnější stranou francouzská Národní fronta (Front national). V obou frakcích převládají pravicové a zásadně euroskeptické strany.
Výsledky ve volbách
Volební rok 2013
Ve svých prvních volbách do Německého spolkového sněmu v roce 2013 zůstala AfD se ziskem 4,7 % těsně pod pětiprocentní uzavírací klauzulí. Uspěla ovšem v evropských volbách roku 2014 se ziskem sedmi mandátů a rovněž v roce 2014 také získala křesla v saském, braniborském a durynském zemském parlamentu. Od roku 2015 má své zastoupení i v parlamentech spolkových zemí Hamburk[11] a Brémy.[12]
Volební rok 2016
Dne 13. března 2016 se v dalších třech německých spolkových zemích konaly volby do tamních zemských sněmů, které byly prvními volbami od počátku evropské migrační krize. V důsledku důsledně opoziční politiky vůči postojům kancléřky Angely Merkelové získala AfD v Sasku-Anhaltsku 24,4 % hlasů, v Bádensku-Württembersku 15,1 % hlasů a v Porýní-Falci 12,6 % hlasů.[13]
Dne 5. května 2016 byly uveřejněny výsledky jednoho z průzkumů volebních preferencí německého obyvatelstva, který provedla televizní stanice ARD. Podle nich dosáhla Alternativa pro Německo svého doposud nejlepšího celoněmeckého výsledku a stala se s 15 % třetí nejpodporovanější stranou (pro srovnání: sociálnědemokratická strana SPD 20 %).[14]
4. září 2016 skončila AfD druhá za SPD v zemských volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku, když získala 20,8 % hlasů a 18 mandátů.
18. září 2016 skončila AfD pátá ve Volbách do Poslanecké sněmovny Berlína, když získala 14,2 % hlasů a 25 mandátů.[15]
Volební rok 2017
Vstup strany do Spolkového sněmu
Ve svých druhých volbách do Německého spolkového sněmu (Bundestag) dne 24. září 2017 získala AfD 12,6 % hlasů, čímž se tak stala třetí nejsilnější politickou stranou v Německu po CDU/CSU a SPD.[16] Tyto dvě doposud vládní strany naopak utrpěly dramatické ztráty hlasů. V novém Bundestagu bude mít AfD pravděpodobně 94 poslanců.[17] Největší úspěch měla strana v bývalé NDR, kde dostala procentuelně dvakrát více hlasů než ve zbytku země. V Sasku se stala se ziskem 27 % hlasů dokonce vůbec nejúspěšnější stranou.[18] Ale i v mnohem bohatších spolkových zemích bývalého Západního Německa byla AfD úspěšná. O tom svědčí její výsledky například v Bavorsku (12,4 %, o 633 tisíc hlasů více než 2013), Bádensku-Württembersku (12,2 %, o 434 tisíc hlasů více) a v Hesensku (11,9 %, o 222 tisíc hlasů více).[19]
Zisk hlasů AfD ve srovnání s volbami roku 2013 byl značný, z 2,06 milionu na 5,88 milionu, tedy o 3,82 milionu hlasů více (o 186 %).[20] Analytikové hovoří o nespokojenosti těchto voličů s mnoha oblastmi politiky dosavadních vládních stran.
Dosavadní spolupředsedkyně strany Frauke Petryová, jejíž postavení v AfD bylo již značně oslabené, oznámila hned 25. září, že nebude členkou stranické frakce (poslaneckého klubu) AfD ve Spolkovém sněmu, nýbrž nezařazenou poslankyní.[21] Přitom byla zvolena v Sasku s tzv. přímým mandátem (Direktmandat), dostala tedy ve svém volebním obvodu nejvíce hlasů voličů ze všech kandidátů. 29. září 2017 pak Petryová oznámila svoje vystoupení z AfD. Postupně ji s obdobným krokem následovali její manžel Marcus Pretzell, dosavadní předseda zemské organizace AfD v Severním Porýní Vestfálsku, a několik dalších poslanců AfD v zemských sněmech.
První schůze poslaneckého klubu AfD ve Spolkovém sněmu se zúčastnilo 93 poslanců. Společnými předsedy tohoto klubu byli zvoleni 76 let starý bývalý dlouhodobý člen CDU Alexander Gauland a 38letá poslankyně Alice Weidelová.[22]
Po několika dnech vystoupil z poslaneckého klubu AfD ještě Mario Mieruch, stoupenec Marcuse Pretzella. Počet členů klubu se tím snížil na 92.
Ke členům poslaneckého klubu AfD patří několik politiků, kteří se narodili v bývalých komunistických státech. Patří k nim Petr Bystroň (nar. 1972 v Olomouci), Joana Cotar (nar. 1973 v Piteşti, Rumunsko) a Pavol V. Podolay (nar. 1946 v Bratislavě).
České ohlasy na volební úspěch AfD
Dle bývalého českého prezidenta Václava Klause, který s AfD ideově dlouhodobě souhlasí,[23] se jedná o „úžasný výsledek“ a zároveň o „Pyrrhovo vítězství stávající kancléřky Angely Merkelové“.[24][25][26] Dle českého politika Andreje Babiše (ANO 2011) je AfD také faktickým vítězem těchto voleb.[27]
Prosincový sjezd strany
Od 2. prosince 2017 jsou Jörg Meuthen (poslanec Evropského parlamentu) a Alexander Gauland rovnoprávnými spolupředsedy celoněmecké Alternativy pro Německo. Gauland nastoupil na sjezdu strany v Hannoveru jako kompromisní kandidát poté, co na tento post neúspěšně kandidovali umírněný předseda zemské organizace v Berlíně Georg Pazderski a národně-konzervativní předsedkyně strany ve Šlesvicku-Holštýnsku Doris von Sayn-Wittgenstein.[28] Ani Pazderski ani Sayn-Wittgensteinová ve dvou kolech hlasování totiž nezískali potřebnou nadpoloviční většinu a oba následně svou kandidaturu stáhli. Místo nich byl zvolen Gauland,[29] který nepatří k žádnému ze dvou proudů v AfD. Pazderski byl pak zvolen prvním ze tří místopředsedů strany. Jak umírněná část výkonných politiků AfD, tak národně-konzervativní pravicové křídlo (v AfD zvané zkratkovitě pouze Flügel) mají ve stranické základně značnou podporu.
Volební rok 2018
Na rok 2018 byly ohlášeny dvoje důležité volby do zemských sněmů: v září v Bavorsku, v říjnu pak v Hesensku. Podle výsledků celonárodního průzkumu institutu Emnid ze začátku července 2018 měla Alternativa pro Německo 17% podporu, což bylo o 3 % více než posledně. To znamená stejnou hodnotu jako pro SPD a doposud nejlepší výsledek AfD, jaký kdy v průzkumech volebních preferencí dosáhla. AfD a SPD se dělí o druhé a třetí místo za CDU/CSU, které měly dohromady 30 %. Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung to znamenalo, že se v preferencích přinejmenším krátkodobě neprojevilo zostření politického boje o migrační témata mezi tzv. unijními stranami a proti AfD ze strany politiků bavorské Křesťanskosociální unie (CSU).[30] Dne 18. července 2018 byly uveřejněny nové výsledky průzkumu veřejného mínění Institutu für Demoskopie Allensbach. Podle těchto údajů měla AfD 15% podporu dotázaných, což znamenalo růst o 2 % oproti předchozímu výsledku.[31]
Zaměření a program
Strana se zformovala v roce 2013 kolem odmítání snahy o záchranu zadlužených zemí Evropské unie jako Řecko. Odmítá myšlenku „Spojených států evropských“ a chce přenést více pravomocí zpět na národní úroveň. Upřednostňuje také zrušení společné měny euro.[32]
Alternativa pro Německo získala popularitu díky svým nekompromisním postojům vůči migraci. Požaduje uzavření hranic Evropské unie a důslednou kontrolu, striktní deportace neúspěšných žadatelů o azyl, plnou intergraci až asmiliaci přijatých cizinců apod.[32] Profilovala se odmítáním tzv. „Willkommenspolitik“ vlády Angely Merkelové.[33] Ke kontroverzním patří např. výrok spolupředsedkyně strany Frauke Petryové z ledna 2016 (později ze strany vystoupila), že by německá pohraniční policie měla střílet na nelegální migranty.[32][34] Dne 1. května 2016 na sjezdu ve Stuttgartu přijala programové usnesení, že je islám neslučitelný s německou ústavou, a zároveň s tím se vyslovila i pro zákaz nošení burek a stavění mešit.[35][36] AfD je často spojována či dokonce zaměňována s protiimigračním hnutím Pegida. Vzájemně sdílí politické postoje a příznivce, v květnu 2016 stranické národní shromáždění rozhodlo o distanci od akcí občanské iniciativy Pegida, což však bylo odmítnuto tvrdě pravicovým křídlem strany.[32]
Po prvotní fázi nejasného ideologického zakotvení se strana následně vyprofilovala jako pravicově populistická, někteří politologové ji hodnotí jako radikální střed. Voličskou oporu získává zejména ve východní části Německa mezi lidmi nespokojenými s mainstreamovou politikou, přitahuje i příznivce extrémní pravice.[32] Oficiálně uvádí podporu přímé demokracie, právního řádu a oddělení státních pravomocí. Kritici vyčítají některým jejím představitelům propagaci neonacistických myšlenek a používání neonacistického jazyka.[32] Německé ministerstvo vnitra nicméně uvádělo, že AfD jako celek nepovažuje za neústavní, a Spolkový úřad pro ochranu ústavy ji neměl pod stálým dohledem.[32] To se však postupem času změnilo a německá civilní kontrarozvědka podle zpráv z ledna 2019 začala stranu „pozorovat“ kvůli inklinaci k pravicovému extremismu. Úřad pro ochranu ústavy zaměřil své zkoumání na stranické křídlo kolem předsedy durynské AfD Björna Höckeho a mládežnickou organizaci strany.[37][38][39] Höcke např. v lednu 2017 prohlásil o berlínském památníku holocaustu, že je to „památník hanby" a že by se Německo už nemělo omlouvat za svou nacistickou minulost.[32][40][41] Jeden z předních členů strany Alexander Gauland v září 2017 prohlásil, že by Němci měli být hrdí na výkony německých vojáků v obou světových válkách.[42][43] V červnu 2018 pronesl na sjezdu mládežnické organizace strany bagatelizoval nacistickou minulost výrokem o tom, že „Hitler a nacionální socialismus [byli] za 1000 let německých dějin jen ptačí trus“.[44] [45]
Strana se prezentuje jako ochránce tradičního modelu nukleární rodiny, odmítá potraty a staví se nepřátelsky k alternativním modelům soužití včetně stejnopohlavních.[32]
AfD vystupuje antikomunisticky a v květnu 2018 uspořádala protestní akci proti vztyčení sochy Karla Marxe v nadživotní velikosti v jeho rodném městě Trevíru ve spolkové zemi Porýní-Falc.[46]
Podobně jako americký prezident Donald Trump či představitelé evropských euroskeptických stran vyjadřují zástupci strany značnou nedůvěru vůči mainstreamovým médiím, požaduje zrušení poplatků, z nichž jsou financována německá veřejnoprávní média, a opakovaně vykazuje novináře ze svých akcí.[32]
Detailní volební výsledky
Volby do Spolkového sněmu
| Volby | Počet hlasů | Hlasy v % | Počet mandátů |
|---|---|---|---|
| 2013 | |||
| 2017 | 5 877 094 |
12,6 % |
94 |
Evropské volby
| Volby | Počet hlasů | Hlasy v % | Počet mandátů |
|---|---|---|---|
| 2014 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alternative für Deutschland na německé Wikipedii.
- ↑ BEYER, Susanne; FLEISCHHAUER, Jan. AfD Head Frauke Petry: 'The Immigration of Muslims Will Change Our Culture'. Der Spiegel [online]. 2016-03-30 [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b WILDMAN, Sarah. Meet the far-right party that's bringing racism and xenophobia back to Germany. vox.com [online]. 2017-09-26 [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b MEANEY, Thomas. The New Star of Germany’s Far Right. The New Yorker. 2016-10-03. Dostupné online [cit. 2017-11-16]. (anglicky)
- ↑ a b Die Alternative für Deutschland - Springer. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. DOI 10.1007/978-3-658-10638-6.
- ↑ a b BEBNOWSKI, David. Die Alternative für Deutschland - Springer. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. DOI 10.1007/978-3-658-08286-4.
- ↑ ARZHEIMER, Kai. The AfD: Finally a Successful Right-Wing Populist Eurosceptic Party for Germany?. West European Politics. 2015-05-04, roč. 38, čís. 3, s. 535–556. Dostupné online [cit. 2016-05-18]. ISSN 0140-2382. DOI 10.1080/01402382.2015.1004230.
- ↑ BERBUIR, Nicole; LEWANDOWSKY, Marcel; SIRI, Jasmin. The AfD and its Sympathisers: Finally a Right-Wing Populist Movement in Germany?. German Politics. 2015-04-03, roč. 24, čís. 2, s. 154–178. Dostupné online [cit. 2016-05-18]. ISSN 0964-4008. DOI 10.1080/09644008.2014.982546.
- ↑ RICHARD, Seemann. Otec Alternativy pro Německo opustil její řady. Český rozhlas [online]. 2015-7-13 [cit. 2015-9-18]. Dostupné online.
- ↑ Hospodářské noviny [online]. Hospodářské noviny, 2016-03-09 [cit. 2016-05-11]. Dostupné online.
- ↑ EurActiv.com [online]. EurActiv.com [cit. 2016-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SPD gewinnt deutlich - Hansestadt steuert auf Rot-Grün zu. Focus.de [online]. 16.2.2015 [cit. 7.11:2015]. Dostupné online.
- ↑ Bürgerschaftswahl in Bremen: Alle Ergebnisse. Spiegel [online]. 10.5.2015 [cit. 7.11:2015]. Dostupné online.
- ↑ Merkelová ve volbách ztratila ve všech třech zemích, AfD naopak posílila. iDNES.cz [online]. 2016-03-13 [cit. 2016-07-12]. Dostupné online.
- ↑ ARD-Umfrage: AfD erreicht bislang höchsten Umfragewert (Anketa ARD: AfD dosáhla doposud nejvyššího výsledku), http://www.t-online.de/nachrichten/deutschland/parteien/id_77752842/deutschlandtrend-afd-erreicht-bislang-hoechsten-umfragewert.html, 5. června 2016 (německy).
- ↑ http://wahl.tagesschau.de/wahlen/2016-09-18-LT-DE-BE/index.shtml
- ↑ GEIL, Karin; STEFFEN, Tilman; VU, Vanessa. Bundestagswahl: Schulz greift Merkel persönlich an. Die Zeit. 2017-09-25. Dostupné online [cit. 2017-09-25]. ISSN 0044-2070. (německy)
- ↑ Oslabená CDU/CSU obhájila prvenství, posílili pravicoví populisté. Konečné výsledky voleb v Německu. Aktuálně.cz. 2017-09-24. Dostupné online [cit. 2017-09-25].
- ↑ Rozdíly přetrvávají i 27 let po sjednocení. Němci z bývalé NDR trestali vládu a volili protest. ČT24. 2016-09-25. Dostupné online [cit. 2017-09-25].
- ↑ Die Ergebnisse in den Bundesländern. Frankfurter Allgemeine Zeitung, 26. září 2017, s. 15 (německy).
- ↑ Das Ergebnis der Bundestagwahl. Frankfurter Allgemeine Zeitung, 26. září 2017, s. 2 (německy).
- ↑ Neue Zürcher Zeitung online, https://www.nzz.ch/international/liveblog-bundestagswahl-ld.1317936, 25. září 2017 (německy).
- ↑ Gauland und Weidel sind AfD-Fraktionsvorsitzende, Die Zeit 26. 9. 2017, online: zeitonline
- ↑ Klaus řečnil na mítinku AfD: V Evropě válčí svoboda a demokracie s agresivním homosexualismem. Aktuálně.cz. 2017-08-30. Dostupné online [cit. 2017-09-25].
- ↑ TANEČEK, David. Volby v Německu: Klaus: Zisk protiimigrační AfD je úžasný výsledek. TÝDEN.cz. 2017-09-24. Dostupné online [cit. 2017-09-25].
- ↑ Klaus: Zisk protiimigrační AfD je úžasný výsledek. Deník.cz. 2017-09-24. Dostupné online [cit. 2017-09-25].
- ↑ Nemecké voľby vyhrala Merkelová. Strany vyzvala k zodpovednosti. Pravda.sk. 2017-09-24. Dostupné online [cit. 2017-09-25]. (slovensky)
- ↑ KUCHYŇOVÁ, Zdeňka. Čeští politici ocenili výhru Merkelové. Podle exprezidenta Klause jeto Pyrrhovo vítězství | Radio Praha. Rozhlas.cz. 2017-09-25. Dostupné online [cit. 2017-09-25].
- ↑ AMANN, Melanie a TEEVS, Christian: Chaos beim AfD-Parteitag. Höckes erstolperter Erfolg. Der Spiegel, http://www.spiegel.de/politik/deutschland/afd-und-ihre-neuer-co-chef-alexander-gauland-bjoern-hoeckes-erfolg-a-1181473.html, 2. prosince 2017, 22:10 hod. (německy).
- ↑ Umírněný kandidát neuspěl. AfD povedou Meuthen a Gauland. Echo24, https://echo24.cz/a/STmv9/umirneny-kandidat-neuspel-afd-povedou-meuthen-a-gauland, 2. prosince 2017.
- ↑ Steinmeier fordert Rückkehr zur Vernunft in der politischen Debatte (Steinmeier požaduje návrat k rozumu v politické debatě). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 9. července 2018, s. 1 (německy).
- ↑ KÖCHER, Renate: Sehnsucht nach starker Führung (Touha po silném vedení). Frankfurter Allgemeine Zeitung, 18. července 2018, s. 8 (německy).
- ↑ a b c d e f g h i j HRON, Jan. 10 věcí, které potřebujete vědět o Alternativě pro Německo. EuroZprávy.cz [online]. 2017-09-05 [cit. 2019-01-20]. Dostupné online.
- ↑ VOLFOVÁ, Tereza. Sekuritizace uprchlíků ve Spolkové republice Německo v průběhu syrské migrační krize. Role politických stran.. Brno, 2018 [cit. 2019-01-20]. 83 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Zdeněk Kříž. s. 58–61. Dostupné online.
- ↑ Novinky; ČTK. Policisté na hranicích musí v případě nutnosti střílet, řekla šéfka německé AfD. Novinky.cz [online]. 2016-02-01 [cit. 2019-01-20]. Dostupné online.
- ↑ vlp, Právo. Islám do Německa nepatří, zakažme mešity i burky, AfD si schválila program. Novinky.cz [online]. [cit. 2016-05-01]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Islám je neslučitelný s ústavou, zakažme mešity a burky, hlásá program populistické AfD. Aktuálně.cz [online]. [cit. 2016-05-01]. Dostupné online.
- ↑ ČTK; iDNES.cz. Německá kontrarozvědka bude sledovat AfD. Její člen chválil Heydricha. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-01-19 [cit. 2019-01-20]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Kontrarozvědka ve zprávě o AfD zmiňuje i chválu Heydricha. ČeskéNoviny.cz [online]. Česká tisková kancelář, 2019-01-18 [cit. 2019-01-20]. Dostupné online.
- ↑ JANDOUREK, Jan. Na Klausovu spřízněnou AfD se zaměří kontrarozvědka. Její politik chválil i Heydricha. forum24.cz [online]. 2019-01-20 [cit. 2019-01-20]. Dostupné online.
- ↑ dpa. Památník hanby v srdci Berlína... Člen AfD rýpl do muzea holocaustu. Týden.cz [online]. 2017-01-18 [cit. 2019-01-20]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Politik z AfD se postavil proti památníku holokaustu, hrozí mu vyhazov. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-02-13 [cit. 2019-01-20]. Dostupné online.
- ↑ Novinky. Buďme pyšní na úspěchy našich vojáků za války, vyzval Němce předák AfD. Novinky.cz [online]. 2017-09-15 [cit. 2019-01-20]. Dostupné online.
- ↑ HRON, JAn. Německo by se nemělo stydět za své vojáky z druhé světové války: 95 % jich nemělo podíl na válečných zločinech, tvrdí lídr AfD. EuroZprávy.cz [online]. 2017-10-02 [cit. 2019-01-20]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Hitler a nacisté jsou jen ptačí trus na naší úžasné historii, prohlásil šéf AfD. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-06-02 [cit. 2019-01-20]. Dostupné online.
- ↑ KUHN, Philip: „Perfide AfD-Strategie, deutsche Geschichte umzuschreiben“ (Perfidní strategie AfD, přepsat německé dějiny). Die Welt, [1], 3. června 2018 (německy).
- ↑ ČTK; iDNES.cz. Marxova socha je výsměch obětem komunismu, vzkázal Němcům exprezident Klaus. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-05-06 [cit. 2019-01-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alternativa pro Německo na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |
