Wikipedie:Nominace nejlepších článků: Porovnání verzí

Nominace skončila výsledkem: Byl přijat mezi Nejlepší články. Stylistické připomínky alespoň částečně pořešeny, 8:2 hlasování. Další úpravy se nevylučují. --OJJ, Diskuse 1. 5. 2020, 12:10 (CEST)[odpovědět]

Gioacchino Rossini

Překladový NČ článek o mistrovi italských oper, mírně doplněn o kontext ČR. Článek byl od října 2019 v procesu WikiProjekt Kvalita, ovšem bez recenze. Kolegové @Zbrnajsem:, @RomanM82: na textu velmi zapracovali, takže článek dávám do procesu nominace, během které předpokládám vypořádáme případné připomínky. --Pavouk (diskuse) 20. 2. 2020, 20:56 (CET)[odpovědět]

Hlasování

+ dva týdny @Kacir, Hudebni teoretik: --OJJ, Diskuse 11. 4. 2020, 09:19 (CEST)[odpovědět]

Na vyřešení námitek do 4. dubna. --OJJ, Diskuse 21. 3. 2020, 10:54 (CET)[odpovědět]

Uplynulo 14 dní, žádná diskuze, dávám tedy do hlasování. --Pavouk (diskuse) 6. 3. 2020, 10:16 (CET)[odpovědět]

Pro zařazení

1. Jako navrhovatel. --Pavouk (diskuse) 6. 3. 2020, 10:16 (CET)[odpovědět]
2. Ohromné dílo. --OJJ, Diskuse 9. 3. 2020, 15:51 (CET)[odpovědět]
3. Pro Pro Ještě aby ne, skvělá práce --Robins7 (diskuse) 11. 3. 2020, 00:10 (CET)[odpovědět]
4. Článek se mi líbí. :-) Prosím, zvažte ještě návrat k úvodu. Přijde mi místy příliš podrobný a lehce jsem se ztrácel místo získání rychlého a stručného souhrnu článku. Chápu, že je to subjektivní. Hagar (diskuse) 29. 3. 2020, 15:31 (CEST)[odpovědět]

   Dle doporučení jsem úvod lehce zkrátil, především úvodní odstavec, kde byly pro článek nepodstatné informace. --Pavouk (diskuse) 1. 4. 2020, 22:43 (CEST)[odpovědět]

5. Pro Pro Jasně. Myslím, že se nám článek opravdu povedl, jak to má být. Díky všem, v první řadě kolegovi Pavoukovi a dalším kolegům. --Zbrnajsem (diskuse) 2. 4. 2020, 13:17 (CEST)[odpovědět]
6. Pro Pro Zlepšit by se ještě leccos dalo, jako vždycky, ale potřebné předpoklady pro NČ článek podle mne splňuje.--RPekař (diskuse) 2. 4. 2020, 13:52 (CEST)[odpovědět]
7. Pro Pro Díky za moc pěkný článek.Jirka Dl (diskuse) 15. 4. 2020, 08:55 (CEST)[odpovědět]
8. Pro Pro Velmi kvalitní článek. --Vachovec1 (diskuse) 27. 4. 2020, 23:03 (CEST)[odpovědět]

Proti zařazení

1. Své výtky vůči stylu a formulacím jsem definoval na příslušné diskusní stránce, zatím článek má mnoho nedostatků, které jsou ale snadno odstranitelné a umím si do budoucna představit jeho existenci mezi NČ. Zatím ale nikoli, neboť se většinou jedná o chyby systémové, jenž se v různých podobách opakují v článku vícekrát. --Hudebni teoretik (diskuse) 17. 3. 2020, 07:01 (CET)[odpovědět]
2. Bohužel psáno příliš neencyklopedickým stylem, s řadou POV a neurčitých formulací, nadužívání (značného, slušného…) „úspěchu“ a „neúspěchu“, „všechny vzbudily obdiv svými melodickými inovacemi“, „získané bohatství, které mu přineslo úspěch“ (nebylo to naopak?), „složil relativně velmi málo děl“, „se proslavil svými sobotními hudebními salony“, „během studia napsal několik vynikajících děl“, „rychle se učil“, „[kvartety] dosáhly jisté popularity“, „mohl poprvé pravidelně psát pro stálý soubor prvotřídních zpěváků a pro vynikající orchestr,“ atd. Heslo vyznívá některými formulacemi v textu spíše oslavně, s náběhem k Rossiniho apoteóze. Rušivě působí stálé opakování příjmení „Rossiniho“, jako by čtenář nevěděl, o kom článek pojednává; po stém výskytu (100x) cca v 1/3 hesla jsem přestal počítat. --Kacir 18. 3. 2020, 15:33 (CET)[odpovědět]

Nechcete napsat standardní recenzi k jednotlivým, dle vás, problémům? Jako kolega Hudebni teoretik? (Rossiniho je v textu asi opravdu hodně [na celé stránce 304x, v předloze "pouze" 291] ale i tak jsem, právě dle oné recenze, včera ještě přidával, jelikož některá zájmena nebyla jednoznačná.) --Pavouk (diskuse) 18. 3. 2020, 22:58 (CET)[odpovědět]

Minimálně zatím to nemám v plánu, při vědomí několikahodinové recenze s ověřováním (alespoň těch dostupných) zdrojů. Zdraví.--Kacir 20. 3. 2020, 01:55 (CET)[odpovědět]

Děkuji za připomínky. Úvod jsem zkrátil, smazal jsem cca 100 výskytů Rossiniho (snad zůstal článek srozumitelný), POV jsem probral, slova "značné" už jen 1x -pochopitelné, "slušné" už jen 1x - je snad jasné v kontextu, co se tím myslí (ani propadák ani famózní ovace), "neúspěch" je také snad všude pochopitelný , "úspěch z bohatství" opraven, "relativně" už jen 1x v parafrázi citace, "proslavil" snad není problém, "vynikající díla, rychle se učil"- oslavy oslabeny. --Pavouk (diskuse) 1. 4. 2020, 22:43 (CEST)[odpovědět]

Diskuse během hlasování

@Hudebni teoretik, Kacir, Pavouk: Připomínky Hudebniho teoretika zdají se mi býti vypracované. Doporučuji ještě popracovat na připomínkách s Kacirem, abychom mohli nominaci uzavřít. OJJ, Diskuse 28. 4. 2020, 11:06 (CEST)[odpovědět]

Za sebe mě přijdou připomínky kolegy Kacíře vypořádany, článek snad nevybočuje s jiných podobných. Na angl. Wiki prošel mezi FA.(Váhavé "jisté popularity" je snad vysvětleno celou větou v poznámce: "Dosáhly jisté popularity v letech 1825 a 1826, když pět těchto skladeb ze šesti bylo vydáno..." --Pavouk (diskuse) 29. 4. 2020, 21:14 (CEST)[odpovědět]

Diskuse

Nominace skončila výsledkem: Byl přijat mezi Nejlepší články. S kolegou Pavoukem se snad časem domluvíme také na té mapě. --Khamul1 (diskuse) 14. 4. 2020, 10:29 (CEST)[odpovědět]

Jindřich z Lichtenburka

Předkládám článek o šlechtickém předákovi druhé poloviny 13. století, který podle mě splňuje kritéria NČ. Už prošel recenzemi kolegů Hribalma, Utara a Sokoljana. Ocením i další připomínky. Nejdůležitější odkazy v článku by měly být zamodřeny. Alty ještě doplním. --Khamul1 (diskuse) 23. 2. 2020, 13:08 (CET)[odpovědět]

Hlasování

Hlasujme tedy, a to do 6. dubna 2020, 10:53 SEČ. --Khamul1 (diskuse) 23. 3. 2020, 10:53 (CET)[odpovědět]

Pro zařazení

1. Jako autor a navrhovatel --Khamul1 (diskuse) 23. 3. 2020, 10:54 (CET)[odpovědět]
2. Pro Pro Krásná práce, jako obvykle. --Gumideck (diskuse) 23. 3. 2020, 11:35 (CET)[odpovědět]
3. Pro Pro Souhlasím, nádhera. Dodatečně děkuji autorovi za trpělivost při řešení mých připomínek. Ján Kepler (diskuse) 25. 3. 2020, 11:35 (CET)[odpovědět]
4. Pro Pro Hagar (diskuse) 29. 3. 2020, 15:32 (CEST)[odpovědět]
5. Pro Pro --Hnetubud (diskuse) 29. 3. 2020, 22:04 (CEST)[odpovědět]
6. Pro Pro Tu mapu jeho majetků/panství/působení ještě doděláme, nahrajte sken třeba na leteckaposta.cz a přes záložku "Poslat e-mail tomuto uživateli" mi na ní pošlete odkaz. Podívám se, co se tím dá dělat. --Pavouk (diskuse) 1. 4. 2020, 22:23 (CEST)[odpovědět]

   @Pavouk: Dneska se snad konečně dostanu ke skeneru, tak Vám ji pošlu. --Khamul1 (diskuse) 6. 4. 2020, 08:40 (CEST)[odpovědět]

Proti zařazení

Diskuse během hlasování

J. Kepler

• Kde je zdroj, respektive kde se o něm zmiňuje jako o Hynkovi, Heinmanovi či Herimanovi?

  Vyřešeno --Khamul1 (diskuse) 24. 3. 2020, 08:38 (CET)[odpovědět]

• V kapitole "Na sklonku vlády Přemysla Otakara II." se píše, že se až i po roce 1277 se často psal jako syn Smila z Lichtenburka, celkem pětkrát. Zároveň se ale v následující větě píše, že pouze dvakrát použil svůj přídomek, což je v rozporu s předcházející větou, nebo ne?

  Zamítnuto Zamítnuto. syn Smila z Lichtenburka není přídomek. Přídomek je z Lichtenburka. Na slovo přídomek jsem přidal odkaz. --Khamul1 (diskuse) 24. 3. 2020, 08:38 (CET)[odpovědět]

@Khamul1: Vím, co je přídomek, ale když se tam píše, že se často psal jako syn Smila z Lichtenburka a v následující větě je napsáno, že ten přídomek použil jen dvakrát z pěti případů, nelze se to brát jako často.

To tam ale napsáno není. Je tam napsáno, že pětkrát se psal bez přídomku po otci (což je vzhledem k množství pramenů, v nichž se připomíná, často) a dvakrát s přídomkem po Lichnici, ne že po Lichnici se psal dvakrát z pěti případů. --Khamul1 (diskuse) 24. 3. 2020, 09:52 (CET)[odpovědět]

@Khamul1: To znamená, že se psal syn Smila z Lichtenburka z Lichtenburka? K tomu jsem se chtěl dostat, já, jako laik si tyto dvě věty vysvětluji úplně jinak. Nesedí mi formulace, nikoliv že je tam nějaká nepravda. --Ján Kepler (diskuse) 24. 3. 2020, 11:05 (CET)[odpovědět]

• Možná, že je to jen moje nevědomost, ale co to znamená "svědčil v Brně, kdy probíhaly přípravy na třetí česko-uherskou válku..."?

  Zamítnuto Zamítnuto. Nevím, co bych na tom měl upřesňovat. Už výše jsem za slovo svědčil do závorky přidal potvrdil platnost písemnosti a je zbytečné, to psát všude. --Khamul1 (diskuse) 24. 3. 2020, 08:38 (CET)[odpovědět]

• Ta kauza s Jindřichem z Kyseku je to, že se oženil se sestrou Jindřicha z Lichtenburka? Nešlo by to nějak rozvést? Například proč J. Kysecký utekl z uherského dvora? Tu kauzu jsem pochopil v následující větě, byl ten župan Jijí nějak významný, resp. lze o něm napsat článek?

  Zamítnuto Zamítnuto. Ta kauza je to, že utekl do Čech, oženil se s Jindřichovou sestrou a zase utekl zpět. Nemá smysl tu popisovat velmi komplikované poměry na uherském dvoře. Imho tu naprosto stačí věta po smrti uherského krále Bély IV.. Jijlí byl významný, ale nemám k němu bohužel zdroje na založení článku.

@Khamul1: Dobře, děkuji za vysvětlení. Použití slova kauza mi přijde nevhodné, respektive si myslím, že je to možno nahradit jinou formulací. Mimochodem, akademický slovník cizích slov popisuje kauzu jako věc (spor), předmět soudního jednání, příčina něčeho vůbec nebo také jako právní důvod pro vznik závazku či také médii intenzivně sledovaná sporná událost. Můj úplně základní slovník cizích slov, který mám doma (80-91-1647-8-1) definuje kauzu takto: případ, důvod, soudní proces, spor, pře. Ottův slovník naučný ji pak definuje jako příčinu, která značí: věc právní, spor, nebo také právní důvod. Nemyslím si, že by tato událost (!) s Jindřichem Kyseckým je sporem, předmětem soudního jednání, právním důvodem pro vznik závazku, pří či důvodem.

To je takový slovíčkaření… I když by se v tomto smyslu dalo slovo kauza vyložit jako případ, věc (spor), důvod nebo i jako tehdejší velmi intenzivně sledovaná sporná událost, nahradil jsem ho slovem aféra, protože nehodlám o to jedno slovíčko bojovat. --Khamul1 (diskuse) 24. 3. 2020, 09:52 (CET)[odpovědět]

Děkuji, rozdíl mezi aférou a kauzou je dosti markantní.

V tomto případě se dá použít slovo aféra i kauza. --Khamul1 (diskuse) 24. 3. 2020, 11:44 (CET)[odpovědět]

Děkuji. --Ján Kepler (diskuse) 24. 3. 2020, 08:58 (CET)[odpovědět]

• "Králova zloba se obrátila na ... Jindřicha z Lichtenburka" – jak se ta zloba projevila?

  Nevyřešeno Zdroje to více nerozvádějí. Výše si navíc můžeš přečíst větu: Naposledy se v králově blízkosti Jindřich objevil v červenci 1272 a poté se od královského dvora na čas vytratil, na čemž se zřejmě podílela také kauza s uherským magnátem Jindřichem Kyseckým.--Khamul1 (diskuse) 24. 3. 2020, 08:38 (CET)[odpovědět]

To je zatím vše, popřípadě dokončím průběhu dne. --Ján Kepler (diskuse) 24. 3. 2020, 06:31 (CET)[odpovědět]

@Ján Kepler: Díky --Khamul1 (diskuse) 24. 3. 2020, 08:38 (CET)[odpovědět]

• Proč je v sekci "ve víru vysoké politiky" napsán Hynek z Dubé, ale odkazuje se na Jindřicha mladšího ze Žitavy?

  Komentář Hynek = Jindřich. Psal se z Dubé i ze Žitavy, oboje je možné. --Khamul1 (diskuse) 24. 3. 2020, 11:44 (CET)[odpovědět]

• Jak mne ještě napadá, neví se, proč prodal ty Lovosice, ta oblast byla tak lukrativní?

  Komentář To se asi neví, zdroje o tom nic nepíšou. --Khamul1 (diskuse) 24. 3. 2020, 11:44 (CET)[odpovědět]

• Ve stejné kapitole se píše, že možná měl Smrdov, možná měl Krucemburk. To se o tom takto píše i ve zdrojích?

  Komentář Jo. --Khamul1 (diskuse) 24. 3. 2020, 11:44 (CET)[odpovědět]

Asi vše. Ján Kepler (diskuse) 24. 3. 2020, 11:21 (CET)[odpovědět]

Dík. --Khamul1 (diskuse) 24. 3. 2020, 11:44 (CET)[odpovědět]

Diskuse

Pavouk

• NČ by asi neměl mít "červené" odkazy v úvodním shrnutí a níže v článku leda s nějakým vysvětlením, aby bylo vždy pro čtenáře jasné, co to je.

  Komentář Purkarta brzy zamodřím. S Krušinama to ale bude na dlouhý lokte (je to poměrně rozsáhlé a složité téma). --Khamul1 (diskuse) 5. 3. 2020, 15:21 (CET)[odpovědět]

• "praotec dvou lichtenburských větví" jako laik si pod ním nic nepředstavuji

  Vyřešeno Lepší? --Khamul1 (diskuse) 5. 3. 2020, 15:21 (CET)[odpovědět]

• "z druhého manželství s jistou Matyldou" to je běžná formulace, když se nezná nějaké bližší přízvisko? (Opak jistá je pak nejistá?)

  Komentář Ano, někdy se to tak používá. Slovo nejistá jako opak ale ne. --Khamul1 (diskuse) 5. 3. 2020, 15:21 (CET)[odpovědět]

• To druhé manželství je zmíněno v úvodu, ale v textu není nijak rozvedeno (a tak ani ozdrojovánoú, nepočítáme-li posl. kapitolu-seznam, tam také chybí zdroje.

  Vyřešeno Moc se toho o něm neví. V článku jsem to rozvedl. --Khamul1 (diskuse) 5. 3. 2020, 15:21 (CET)[odpovědět]

• Úvod mi přijde dost dlouhý na to, jak článek není tak moc rozsáhlý.

  Vyřešeno Trochu jsem ho pokrátil. --Khamul1 (diskuse) 5. 3. 2020, 15:21 (CET)[odpovědět]

• V úvodu je "Svého syna Hynka Krušinu I. z Lichtenburka dokonce oženil se Závišovou dcerou." (bez zdroje), ale v článku není nikde rozvedeno, tak proč je v úvodu.

  Komentář v článku se píše: Jejich spojenectví bylo utvrzeno sňatkem Závišovy nejmenované dcery s Jindřichovým nejstarším synem Hynkem Krušinou I. z Lichtenburka, --Khamul1 (diskuse) 5. 3. 2020, 15:21 (CET)[odpovědět]

• Divná mi přijde poslední kapitola "Potomci". Je krátká, vlastně jen seznam, přitom by mohlo být jako "hladký text", kde by mohlo se mohlo vysvětlit, to co je v úvodu, jak syna oženil se Závišovou dcerou. A celá kapitola je bez zdroje. Jsou to všichni jeho potomci a nebo jen ti, co se dožili jistého věku?

  Komentář Všichni známí potomci. Dělá se to tak v článcích o šlechticích nebo panovnících na CS i jiných wiki. Když daná osoba měla potomků hodně (např zde) je to naopak imho dost užitečné a přehledné. --Khamul1 (diskuse) 5. 3. 2020, 15:21 (CET)[odpovědět]

• "Rudolfovi Habsburskému" "Náhrobní deska Rudolfa I." to je jedna a ta samá osoba?

  Vyřešeno --Khamul1 (diskuse) 5. 3. 2020, 15:21 (CET)[odpovědět]

• Ocenil bych, kdyby v článku byla mapa s rozlohou jeho majetků, alespoň přibližná, když se to neví přesně.

  Komentář Omlouvám se, ale vytvořit takovou mapu skutečně neumím. Urban ve své monografii mapu sice má, ale je nevhodně licencovaná. --Khamul1 (diskuse) 5. 3. 2020, 15:21 (CET)[odpovědět]

  S mapou bych možná mohl pomoci, když mi ji někde nasdílíte, tak bych mohl něco zkusit vytvořit. --Pavouk (diskuse) 6. 3. 2020, 10:12 (CET)[odpovědět]

  To byste byl moc hodný. Otázkou zůstává, zda mapu udělat s velkým měřítkem se zakreslením všech vesnic, hradů a měst, nebo pouze barevně vyznačit přibližný rozsah lichtenburských držav na mapě celých Čech se zakreslením jenom nejdůležitějších sídel. Urbanova mapa využívá první variantu, která by celkově asi byla přesnější. Pokud byste se přiklonil ke druhé variantě, ještě bych Vám navíc musel poslat druhou mapu jeho méně významných a rozsáhlých statků v dolním Poohří. Kam Vám Urbanovu mapu můžu poslat? Předpokládám však, že ji budete chtít naskenovat (můžu ji ale i vyfotit), což bude muset chvíli počkat. --Khamul1 (diskuse) 6. 3. 2020, 14:54 (CET)[odpovědět]

--Pavouk (diskuse) 5. 3. 2020, 11:37 (CET)[odpovědět]

Díky moc. --Khamul1 (diskuse) 5. 3. 2020, 15:21 (CET)[odpovědět]

Gumideck

Jsem ostuda, protože jsem článek pořád odkládal a málem ho i prošvihl. Je to moc krásná práce a krom hnidopišství (jako třeba nejednotné psaní 3× vs. třikrát) nedostatky nevidím. Připomínky mám tedy dvě: navrhuji odstranit odkaz na Dolní Poohří, jestli se nemýlím, není to zcela přesně ohraničený geografický pojem, tak proč se tím zbytečně trápit. Druhá připomínka je, že určitě už mohlo být zahájeno hlasování o nominaci :-) --Gumideck (diskuse) 23. 3. 2020, 10:24 (CET)[odpovědět]

Hotovo. Díky. Jdu to teda posunout do hlasování. S pozdravem --Khamul1 (diskuse) 23. 3. 2020, 10:49 (CET)[odpovědět]

Nominace skončila výsledkem: Byl přijat mezi Nejlepší články. --Khamul1 (diskuse) 17. 7. 2020, 10:55 (CEST)[odpovědět]

Budyšín

Článek prošel recenzním řízením, 8. 11. 2018 byl označen jako „dobrý“. Základem je překlad DČ na dewiki (79 179 bajtů), poté byl podstatně rozšířen a přepracován (170 322 bajtů).--Eleiodromos (diskuse) 10. 4. 2019, 16:19 (CEST)[odpovědět]

Hlasování

Vzhledem k absenci hlasování na RC ode dneška za dva týdny uzavírám. OJJ, Diskuse 3. 7. 2020, 05:04 (CEST)[odpovědět]

Pro zařazení

1. Pro Pro Nádhera. --Khamul1 (diskuse) 16. 6. 2020, 15:48 (CEST)[odpovědět]
2. Pro Pro Moc hezké. Hagar (diskuse) 16. 6. 2020, 18:14 (CEST)[odpovědět]
3. Pro Pro Ano. --Ján Kepler (diskuse) 16. 6. 2020, 18:16 (CEST)[odpovědět]
4. Pro Pro Ano. --Pavouk (diskuse) 25. 6. 2020, 15:28 (CEST)[odpovědět]
5. Ale jo. OJJ, Diskuse 3. 7. 2020, 05:04 (CEST)[odpovědět]
6. Pro Pro Rozhodně.--Hnetubud (diskuse) 7. 7. 2020, 16:34 (CEST)[odpovědět]

Proti zařazení

Diskuse během hlasování

Pavouk

• Pěkné, jen jsem z jedné kapitoly vyhodil cca 10 nadbytečných odkazů na obecné pojmy (jaro, vzduch, průmysl), asi to bude chtít projít celé podrobně (vidím další třeba: db, valy, rozloha, osídlení region, osa, půdorys, ha, Německo vícekrát po sobě hned na následujícím řádku), naopak jiné pojmy/názvy odkazovány nebyly, ač nejsou triviální a zřejmé - viz např. hned název níže.

Vyřešeno--Eleiodromos (diskuse) 17. 6. 2020, 16:15 (CEST)[odpovědět]

• Článek by měl být jen o Budyšíně a jeho území, Poprosím hlavní autory s kapitoly flora a fauna dát pryč vše " Oblast hornolužických rybníků a vřesovišť" (je to 11 km severně od Budyšína) resp. do příslušného článku, článku o okrese, kraji, zemi, geografii oblasti, ale určitě ne sem. Bylo by škoda o text přijít, proto přesuňte na vhodnější místa (klidně i do více článků). Dle toho upravte, prosím, zda-li vlk obecný a další organismy se vyskytují, možná vyskytují na územé města či ne.

Vyřešeno Knižní nebo elektronické zdroje k fauně a flóře těchto malých měst nejsou vždy k dispozici.--Eleiodromos (diskuse) 17. 6. 2020, 01:37 (CEST)[odpovědět]

@Eleiodromos: Já nevím, já bych tu faunu a flóru asi úplně přepracoval, nebo úplně vyhodil. Píšete třeba o Protschenbergu jako významné botanické lokalitě, ale v tom následujícím výčtu jsou pak zcela běžné kytky, co rostou na každé mezi, včetně obvyklých ruderálů a invazek. Působí to dost divně, to je jak kdybych v článku třeba o Brně zdůrazňoval, že tam rostou pampelišky a sedmikrásky. Borzywoy (diskuse) 12. 7. 2020, 09:02 (CEST)[odpovědět]

@Borzywoy:Píšu o nejzajímavější botanické lokalitě v Budyšíně, kde je zeleně málo. Tak to tvrdí zdroj (Der Protschenberg steht schon seit langem im Mittelpunkt des botanischen Interesses.). Ze stejného zdroje jsem ještě doplnil některé teplomilné rostliny.--Eleiodromos (diskuse) 12. 7. 2020, 13:24 (CEST)[odpovědět]

• "V roce 2006 byla ve městě naměřena koncentrace imisí: PM₁₀ dosahovaly hodnoty 27 μg/m³, oxid dusičitý 27 μg/m³, což je podle Směrnice Evropské unie č. 1999/30 tolerovatelná hodnota." nedává moc smysl - jde o roční průměr, denní maxima...

Vyřešeno--Eleiodromos (diskuse) 17. 6. 2020, 01:37 (CEST)[odpovědět]

• Přimlouvám se, aby kapitolka "název města" byla hned v úvodu textu.

--Pavouk (diskuse) 16. 6. 2020, 22:59 (CEST)[odpovědět]

Ne Diskuse o pořadí kapitol proběhla již v souvislosti s DČ (Diskuse:Budyšín). Zde jsem na základě knižních zdrojů doložil, že monografie z oblasti sídelní geografie zpravidla začínají kapitolou "Geografická poloha". Kapitola "název města", která obsahuje 90 % historie, se běžně přiřazuje na začátek sekce historie.--Eleiodromos (diskuse) 17. 6. 2020, 16:15 (CEST)[odpovědět]

Diskuse

Jen malinko připomínek: Projeďte si ten článek, někde vám chybí alty (např. v infoboxu). --Serious Jano (diskuse) 22. 4. 2019, 10:12 (CEST)[odpovědět]

Vyřešeno Tak alty jsem doplnil sám, pokud nikdo nebude mít žádné připomínky, tak ho můžete přesunout do hlasování. (radši ho přesuňte do hlasování Vy, aby nedošlo k rozsáhlé diskusi o ničem) @Eleiodromos: --Ján Kepler (diskuse) 28. 4. 2019, 08:30 (CEST)[odpovědět]

@Ján Kepler: Alty stylu jako „Znak měst Budyšín” v ib jsou však úplně o ničem --Khamul1 (diskuse) 28. 4. 2019, 10:59 (CEST)[odpovědět]

@Khamul1: O to vím, ale přijde mi divné mít potom blason znaku úplně všude. --Ján Kepler (diskuse) 28. 4. 2019, 11:01 (CEST)[odpovědět]

Vyřešeno @Khamul1: Tak jsem to vyřešil tak, že jsem z sekce "Blason" část týkající se reprodukce znaku přesunul do altů. --Ján Kepler (diskuse) 28. 4. 2019, 11:20 (CEST)[odpovědět]

Ahoj, velké připomínky nemám, pouze:

• ve výčtu městských částí jsou nelogicky velká písmena uprostřed vět (např. Innenstadt (Nutřkowne město) – Historické jádro...) (i později v různých výčtech)

To jsem nezamýšlel jako jednu větu, ale jako odrážku, nadpis a potom teprve začátek věty. Je to důležité?--Eleiodromos (diskuse) 19. 9. 2019, 17:59 (CEST)[odpovědět]

• Historie: píše se o začlenění do míšeňské marky roku 1032, ale musel v ní být i předtím, jak jinak chápat souvislost se zavražděním míšeňského markraběte v roce 1002?

Doplněno slovo "opět" začleněno.--Eleiodromos (diskuse) 6. 5. 2019, 23:06 (CEST)[odpovědět]

• název sekce Budyšín pod českou vládou je zavádějící, vždyť o české vládě je i většina sekce předešlé.

Doplněn nadpis přemosťující kapitoly "Léno českých panovníků".--Eleiodromos (diskuse) 6. 5. 2019, 23:06 (CEST)[odpovědět]

• Význam Budyšína byl podtržen jmenováním královského dvora, který sídlil na místě dnešního náměstí Holzmarkt. - dvůr byl jmenován? Chm. Jestli se myslí dvůr jako stavba, tak nemohl být jmenován, ani sídlit, mohl být zbudován a stát.. Jestli se myslí královský dvůr jako skupina osob, dvořanů, tak ti sice mohli sídlit na místě dnešního náměstí, ale opravdu si čeští králové kromě dvořanů v Praze vydržovali ještě dvořany v Budyšíně?

Zdroj Von Budissin nach Bautzen: Beiträge zur Geschichte der Stadt Bautzen. Bautzen: Lusatia Verlag, 2002. 343 s. ISBN 3-929091-91-7 skutečně mluví o dvoru, tj. jakémsi zastoupení Českého království v hlavním městě jeho vedlejší země: Horní Lužice. Doslova se zde na s. 53 uvádí: "Die Bedeutung Bautzens um die Mitte des 12. Jahrhundert wird durch die Nennung eines Königshofes unterstrichen. Über seine Lage gab es bisher nur Vermutungen. Nach dem heutigen Forschungsstand ist der Standort des königlichen Tafelgutes östlich vor der Altstadt am heutigen Holzmarkt zu suchen." Soudě podle digitalizovaných starých tisků na Google Books to samozřejmě v budyšínských poměrech byl dvůr nevelký, který si lze představit v počtu jednoho rychtáře a jednoho či dvou písařů.--Eleiodromos (diskuse) 19. 9. 2019, 17:59 (CEST)[odpovědět]

• Za třicetileté války byl... - dále je to psané napřeskáčku, chce to seřadit chronologicky. A imo přeřadit do následující "saské" sekce.

Napřeskáčku? 1618- Třicetiletá válka; 1623 spojenectví s Janem Jiřím I.; 1634 vypálení města; 1635 Immisionsrezeß; 1635 Pražský mír. Tento Pražský mír je standardně označován za tečku za vládou českých králů, proto patří do sekce "pod českou vládou".--Eleiodromos (diskuse) 7. 5. 2019, 22:32 (CEST)[odpovědět]

Ano ale přetím text Za třicetileté války byl ... i saskými a švédskými vojsky. se týká let 1618-48 a pak se výklad od Vadlštejna a Švédů vrací do roku 1620 nažež znovu podrobněji opakuje válečné děje.--Jann (diskuse) 10. 5. 2019, 12:20 (CEST)[odpovědět]

Odstranil jsem spornou větu "Město bylo tehdy několikrát obléháno Albrechtem z Valdštejna, saskými a švédskými vojsky."--Eleiodromos (diskuse) 19. 9. 2019, 17:59 (CEST)[odpovědět]

• Odvrácenou stranou těchto voleb však bylo znerovnoprávnění lužickosrbského obyvatelstva - v čem spočívala nerovnoprávnost? Dosud o nějakých politických právech Lužických Srbů nebylo zmínky. (V sekci Primátor a městská rada není zmínka o srbských politických stranách, znamená to že i dnes jsou Srbové nerovnoprávní?)

Hned následující věta vysvětluje, že pod sovětskou nadvládou ztratila Domowina právo na politické zastoupení a nadále byla respektována jen jako kulturní zajímavost. Dvě lužickosrbské strany stále existují (Serbske wolerske zjednoćenstwo/Sorbische Wählervereinigung (SWZ/SWV), Lausitzer Allianz – Łužyska Alianca – Łužiska Alianca (Lausitzer Allianz), ale jsou velmi malé. Součty komunálních voleb z poslední doby je neuvádějí. Letos obě kandidují do okresního sněmu [1]. Jak to bude v Budyšíně při volbách starosty a městské rady se brzy dozvíme.--Eleiodromos (diskuse) 29. 4. 2019, 20:02 (CEST)[odpovědět]

Takže nerovnoprávnost Srbů spočívala v tom že mohli volit stejně jako Němci a neměli stranu navíc? Mít stejná práva mi nepřijde jako nerovnoprávnost, ale jako nepřítomnost pozitivní diskriminace.

Nerovnoprávnost spočívala v tom, že na rozdíl od období 1912-1937 se Domowina proměnila v pouhý folklorní spolek bez jakéhokoliv politického rozměru. To, co přinesla doba sovětské nadvlády bylo uznání lužickosrbské národnosti v roce 1948, ovšem na dlouho zanikla poslední možnost, aby si o svých věcech rozhodovali sami. To jsou ovšem informace vhodné spíše pro hesla Domowina a Lužičtí Srbové.--Eleiodromos (diskuse) 29. 4. 2019, 22:45 (CEST)[odpovědět]

Takže nerovnoprávnost zavedená komunisty spočívala jednak v tom, že o deset let dříve nacisté omezili Domowinu na kulturní spolek a za druhé v tom, že Srbové měli stejná politická práva jako Němci a navíc svou kulturní organizaci a za třetí jde o bezcenné právo, když ho ani dnes nevyužívají (= srbské straničky nevolí). Nebylo by logičtější dát zmínku o omezení Domowiny tam kde byla omezena (do roku 37) a přidat i zmínku o jejím vzniku? A k menšinovým právům patří imo především právo na srbskou kulturu a vzdělání - to jest jak je to se srbskými školami, kdopak založil srbské gymnázium? Aha, komunisté roku 1947 ([2]) - což popírá údajnou nerovnoprávnost...--Jann (diskuse) 10. 5. 2019, 12:20 (CEST)[odpovědět]

Z Vašich reakcí je znát, že Vám uniká, jak dvojsečná či ambivaletní politika NDR vůči Lužickým Srbům byla. Na jedné straně bylo jistě přínosné uznání lužickosrbské národnosti zakotvené v ústavě, založení katedry sorabistiky na Lipské univerzitě, Srbského institutu v Budyšíně, srbských muzeí v Budyšíně a Chotěbuzi, srbských gymnázií a škol atd. Za těmito kroky ovšem nejsou nějací imaginární "komunisté", ale agilní předseda Domowiny Pawoł Nedo, který se to (jako předseda Domowiny) naučil koulet s nacisty a pak v kabátku SED využil poválečného zmatku pro lužickosrbskou věc. Všechny tyto instituce, které měly navenek vylepšit image nového státu, byly od počátku budovány ve stalinistickém duchu, což spíše konzervativní, křesťansky smýšlející venkovany a sedláky, kterých byla mezi Srby většina, příliš neoslovovalo. Lužickosrbské národní hnutí se od 19. století opíralo o učitele, duchovní obou konfesí a sedláky, kteří to financovali, což byly ve všech třech případech skupiny obyvatelstva, kterým komunistický režim NDR systematicky znepříjemňoval život. Jako tzv. "titoisté" pak byli pronásledováni všichni ti, kdo (např. při vyučování) otevírali srbská národní témata, což bylo v době socialistického internacionalismu potíráno a sledováno STASI. V publikaci: PECH, Edmund. Die Sorbenpolitik in der DDR. 1998, s. 88-103, je k tomuto období uvedeno několik výmluvných statistických dat. Např. v letech 1947-1965 opustilo Domowinu víc než 66 % členstva! K dalším faktorům, které přispěly k erozi lužickosrbské komunity, lze přičíst násilnou kolektivizaci venkova a typicky socialistickou preferenci těžkého průmyslu (těžba hnědého uhlí, hnědouhelné elektrárny, komplex Schwarze Pumpe apod.). Není divu, že se v době NDR počet Lužických Srbů výrazně snížil: ze 100 000, o nichž se mluvilo v první polovině 20. století, to bylo v roce 1955 ca. 80 000, po sjednocení Německa odhadem 40 000, reálně: jedním ze dvou lužickosrbských jazyků dnes mluví jen 20 000 maximálně 30 000 osob. Kam zmizeli? Právě v období NDR dvě třetiny z nich zahodily své srbství jako špinavou ponožku a své děti už lužickosrbským jazykem nezatěžovaly. Tam, kde je totiž zašlapána veškerá svobodná iniciativa, tam už nějaká erární kultura mnoho nezmůže.--Eleiodromos (diskuse) 19. 9. 2019, 17:59 (CEST)[odpovědět]

Je to stejný případ jako níže s biskupstvím - je divné psát o ztrátě práv Domowiny, když o těch právech ani o Domowině nebyla dosud zmínka. Ke všemu text budí dojem, že s právy Srbů, potažmo Domowiny, bylo vše v pořádku za nacistů a ztratili je až se zánikem Třetí říše a příchodem Sovětů... --Jann (diskuse) 29. 4. 2019, 22:20 (CEST)[odpovědět]

Biskupství je možno stručně rozvést, jinak, jak jsem již uvedl, nevidím důvod, proč zde obšírně líčit něco, co patří do hesel "Domowina" a "Lužičtí Srbové", na které text odkazuje. Připomínám, že Budyšíně je 5-10 % procent Lužických Srbů. Pokud jde o období Výmarské republiky a nacionální socialismus: v textu výše je informace o tzv. Wendském oddělení (protože sídlilo v Budyšíně) a o pronásledování některých Lužických Srbů (protože se to dělo v Budyšíně). Sledovat zde komplexně celou historii Srbů není smyslem tohoto hesla.--Eleiodromos (diskuse) 19. 9. 2019, 17:59 (CEST)[odpovědět]

• NKVD skončil v březnu 1946 při reorganizaci sovětské vlády, moc si ho tedy v Budyšíně neužili. Tábory tedy naprostou většinu doby podléhaly jinak nazvanému úřadu.

Informace v úvodu je stručná, jak se na úvod sluší. Uživatel, kterého zajímají reorganizace NKVD, nechť si překlikne do příslušného hesla.--Eleiodromos (diskuse) 19. 9. 2019, 17:59 (CEST)[odpovědět]

• celková obsazenost je co, kapacita tábora? na dewiki se totiž v Justizvollzugsanstalt_Bautzen#Speziallager_Bautzen píše že "v táboru bylo 7 tisíc vezňů, do roku 50 jím prošlo 27 tisíc vězňů, do roku 56 jich 3 tisíce zemřelo", to je něco jiného.

Obsazení jsem opravil na celkový počet, aby to bylo jasnější, viz citované zdroje, odhady se rozcházejí, bádání trvá jen 30 let a různí svědci si různě odporují viz zdroj RUDNICK, Carola. Die andere Hälfte der Erinnerung : die DDR in der deutschen Geschichtspolitik nach 1989. Bielefeld: Transcript, 2011. 766 s. Dostupné online. ISBN 978-3-8376-1773-3. Kapitola Der Umgang mit der Bautzener Gefängnisgeschichte ab 1991.--Eleiodromos (diskuse) 19. 9. 2019, 17:59 (CEST)[odpovědět]

• Kdy vlastně byl tábor zrušen?

V roce 1950 byl tábor v rámci předání vládě NDR zrušen.--Eleiodromos (diskuse) 30. 4. 2019, 21:29 (CEST)[odpovědět]

• V budyšínských věznicích bylo zadrženo mnoho odpůrců režimu, např. ... - budí dojem, jako by převažovaly jiné kategorie vězňů než odpůrci režimu, které?

Byli to především funkcionáři NSDAP, členové SS a SA, důstojníci wehrmachtu[3], ale také tzv. problémová mládež.[4]--Eleiodromos (diskuse) 30. 4. 2019, 21:42 (CEST)[odpovědět]

Jestli tam byli především bývalí nacisté, tak by v textu měli být zmíněni oni jako největší skupina, zmínit pouze menšinovou kategorii "odpůrců režimu" je zavádějící. --Jann (diskuse) 10. 5. 2019, 12:20 (CEST)[odpovědět]

Ve všech skupinách, které jsem uvedl výše, byli eo ipso odpůrci sovětské okupační správy. Většina obyvatel sovětské okupační zóny a pozdější NDR, minimálně ještě v padesátých letech, nebyla z nových pánů nadšena. I ti nejoptimističtější přišli o iluze, když se dozvěděli o chování Sovětů na okupovaném území. Pokud jde o sovětský přístup k denacifikaci, ten byl zcela odlišný než v SRN a než si asi představuje běžný český uživatel Wikipedie. Sověti si samozřejmě dobře pamatovali na to, že nacisté na jedné straně rozlišovali zajatce ze Západu, ke kterým se chovali relativně slušně, a na straně druhé zajatce z území SSSR, které nechali umírat v příšerných podmínkách. Zatímco v SRN byl dotyčný nacista ("Velká ryba") řádně odsouzen a měl co jíst, v sovětské zóně měla "denacifikace" povahu jakéhosi kolektivního trestu za to, že dotyční zajatci měli v životopisu např. řadové členství v HJ, NSDAP či wehrmachtu, čili za to, že nějakou formou ten systém spoluvytvářeli. Ve speciálních táborech byli bez soudu a často o hladu vězněni zejména mladí muži, držitelé zbraní a šiřitelé letáků apod. Vedle nich ovšem např. vysocí důstojníci a vojenští odborníci wehrmachtu přešli bez problémů do lidové armády jako žádaní specialisté. V expozici Památníku Budyšín jsou k vidění biogramy vězňů, které se vymykají obvyklé kategorizaci. Málokterý z nich se mohl vyhnout alespoň členství v HJ, což ovšem neznamená, že se jednalo o "nacistické zločince", tak jak si je asi představujeme. Ve skutečnosti většina těchto vězňů spadá zároveň do kategorie "nacistů", problémové mládeže i politických odpůrců. V hesle "Budyšín" je kategorie "odpůrců" uvedena jen v souvislosti se dvěma slavnými vězni, což mi v žádném ohledu nepřipadá jako matoucí. Pokud Vás zajímá, jak probíhala sovětská denacifikace v těchto speciálních táborech, doporučuji např. GIESEKE, Jens. Stasi: tajná policie NDR v letech 1945-1990. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2013. 335 s. ISBN 978-80-249-2105-1.--Eleiodromos (diskuse) 19. 9. 2019, 17:59 (CEST)[odpovědět]

• Po vyhlášení NDR pokračovala v městském zastupitelstvu výrazná dominance SED - měli bychom čtenáři sdělit kdy SED převahu získala

Dopl. podle cit. zdroje.--Eleiodromos (diskuse) 29. 4. 2019, 20:25 (CEST)[odpovědět]

Promiňte, ale původně bylo "dominance pokračovala i po vyhlášení NDR" to jest "pokračovala i po roce 1949" nově je "začala koncem 40. let a pokračovala i po roce 1949". Jenže konec 40. let a rok 1949 je totéž. Copak SED nevyhrála volby roku 46? --Jann (diskuse) 29. 4. 2019, 22:20 (CEST)[odpovědět]

Ta formulace zní přesně takto: "Die bereits Ende der vierziger Jahre zunehmende Dominanz der SED und die dadurch ausgelöste Ideologisierung des gesamten Staatsapparates wirkte sich bis in die Organisation der Stadtverwaltung aus." Ve zdroji jsou informace o správě i jednotlivých starostech, v článku jmenuji jen ty, kteří se o město nějak významněji zasloužili.--Eleiodromos (diskuse) 29. 4. 2019, 22:32 (CEST)[odpovědět]

Čili jestli to překládám správně pak dominance SED koncem 40. let „zesílila“ čili byla už předtím nejméně od voleb 46 (analogicky jako v Česku). Pořád soudím, že zmínit počáte dominance je důležitější než její pozdější zasílení.--Jann (diskuse) 10. 5. 2019, 12:20 (CEST)[odpovědět]

Historik, od něhož jsem tuto formulaci převzal, dobře ví, co říká. Poměry sovětské okupační zóny a pozdější NDR nejsou prostou analogií k poměrům v ČSSR. Skutečně kovaní komunisté byli v období nacionálního socialismu téměř vyvražděni. KPD byla v roce 1945 pidistraničkou, která se rozrostla až násilným sloučením s SPD v SED. Výsledek prvních voleb z roku 1946 rozhodně nebyl (ani přes masivní zásahy Sovětů) drtivým vítězstvím SED. Opoziční strany CDU a LPD totiž teoreticky mohly sestavit koalici, která by SED přehlasovala. Teprve po založení NDR už zmíněná analogie do jisté míry platí, neboť do SED začali vstupovat lidé, kterým šlo především o kariéru, ne o socialismus jako takový. Z těchto důvodů mi ta formulace připadá zcela v pořádku.--Eleiodromos (diskuse) 19. 9. 2019, 17:59 (CEST)[odpovědět]

• ...jehož byty se stávaly neobyvatelnými. Pro nedostatek bytů byla tudíž založena... - z obrázku plyne, že rostl počet obyvatel, to nemělo vliv?

Odstraněno slovo "tudíž", aby to nepůsobilo jako jediná příčina. Pokud jde o ten nárůst PO, ten je markantní zejména po té, kdy byla postavena čtvrť Gesundbrunnen a mohli se tak nastěhovat mnozí z těch, co předtím dojížděli za prací.--Eleiodromos (diskuse) 30. 4. 2019, 16:43 (CEST)[odpovědět]

• Dále byl založen Srbský - to pokračuje znerovnoprávňování Srbů, nebo je mezitím zrovnoprávnili?

Viz výše.--Eleiodromos (diskuse) 19. 9. 2019, 17:59 (CEST)[odpovědět]

• Roku 1979 pak bylo sídlo katolického biskupství přeloženo... - chm, nic nevíme o vzniku a trvání jevu, objevuje v textu až když mizí. Kdy biskupství vzniklo, jak fungovalo?

To je samozřejmě možné doplnit.--Eleiodromos (diskuse) 19. 9. 2019, 17:59 (CEST)[odpovědět]

• na konci 80. let ke stále častějším demonstracím - čistě ze zvědavosti, v kterých letech se demonstrovalo? od roku 1986, 1987?

Zdroj uvádí pouze toto: ...ebenso wie in anderen Städten der DDR gleichermaßen hier in der "Gefängnistadt" am Ende der achtziger Jahre Menschen zusammenfanden, um gegen die bestehenden sozialen und politischen Verhältnisse zu demonstrieren und ihre Unzufriedenheit mit Regierung und Stasi ... zu zeigen. Přesné datum těchto demonstrací jsem nikde nenalezl.--Eleiodromos (diskuse) 30. 4. 2019, 18:46 (CEST)[odpovědět]

Škoda.--Jann (diskuse) 10. 5. 2019, 12:20 (CEST)[odpovědět]

• V roce 1990 se Budyšín stal stanovištěm Důstojnické vysoké školy Otto Lilienthala - jednak škola mívá sídlo, nikoliv stanoviště a za druhé, na dewiki mají na existenci školy jiný názor (v hesle Offiziershochschule der Luftstreitkräfte/Luftverteidigung für Militärflieger „Otto Lilienthal“). Co je správně?

Opraveno.--Eleiodromos (diskuse) 30. 4. 2019, 16:37 (CEST)[odpovědět]

• V sezóně 2016/17 navštívilo celkem 152 434 diváků jednu z 905 akcí - to byla opravdu velká akce. A kolik jich navštívilo ostatních 904 akcí? (promiňte, neodolal jsem vtipnému vyznění textu) Nechtělo se spíš říct „V sezóně 2016/17 905 představení divadla navštívilo celkem 152 434 diváků“? Totiž, neříká se akcím v divadle „představení“?

Přeformulováno. Slovo "akce" ponechávám, zdroj mluví o akcích, neboť malý a velký sál tohoto divadla slouží zároveň jako jakýsi kulturní dům. Vedle představení se zde konají čtení, politické debaty, spolkové a kulturní akce Lužických Srbů (např. každoroční Schadźowanka apod.).--Eleiodromos (diskuse) 29. 4. 2019, 13:45 (CEST)[odpovědět]

--Jann (diskuse) 28. 4. 2019, 16:55 (CEST)[odpovědět]

Dodatečně: V souvislosti s bojem o investituru daroval císař Jindřich IV. v roce 1081 Budyšínsko loajálnímu českému knížeti Vratislavu II., jenž je zase předal jako věno Wiprechtu z Grojče, který se oženil s jeho dcerou Juditou. Datování je skoro určitě chybné. /Totiž v nejnovější monografii o Vratislavovi [5] je na str. 36–50 (v rámci popisu Vratislavovy německé politiky) výklad následující: nešlo o dar Budyšínska, ale celé Míšeňské marky a to roku 1076 (a předtím roku 1075 Lužické marky), přičemž v obou markách se ale proti Čechům udržely původní rody Roku 1081 pak míšeňský markrabě přešel k Jindřichovi, který jej uznal jako pána Míšeňska. Části Míšeňska (zejména Donínsko a Budyšínsko) Češi zabrali, není jisté kdy, možná už po 1076, možná až v polovině 80. let, k předání Wiprechtovi došlo buď roku 1084 nebo po 1088./ --Jann (diskuse) 28. 4. 2019, 21:28 (CEST)[odpovědět]

Přesně to byl rok 1075. Zdroj, který citujete s. 36: "Zde českého knížete v září 1075 odměnil za věrné vojenské služby a oblenil jej saskou východní markou (Lužicí) ..." To odpovídá tvrzení ve zdroji Geschichte der Oberlausitz : Herrschaft, Gesellschaft und Kultur vom Mittelalter bis zum Ende des 20. Jahrhunderts s. 59: "Nach dem Tod des Markgrafen Dedo II. ... im Jahr 1075 ... König Heinrich IV. ... belehnte den böhmischen Herzog Vratislav marchia Misinensis sowie den provinciae Budissin et Lusatiae."--Eleiodromos (diskuse) 2. 5. 2019, 19:20 (CEST)[odpovědět]

Ano, na str. 36 jej oblénil saskou východní markou (Lužicí), to ale nemá nic společného s Budyšínem, který ležel v Míšeňské marce, kterou Vratislav získal až roku 1076 (tamtéž na str. 38). Čili česká kniha o Vratislavovi se v tomhle o rok liší od německého přehledu. Spíš bych věřil novější speciální publikaci než povšechnému přehledu, takže bych psal o roku 1076. --Jann (diskuse) 10. 5. 2019, 12:20 (CEST)[odpovědět]

Historici se zde rozcházejí, existují 3 různé verze: 1075, 1075–1076 a 1076. Jinými slovy: buď to Vratislav dostal naráz, nebo nadvakrát. L. Reitinger na s. 39 píše, že mu to území přislíbil už před začátkem tažení. --Eleiodromos (diskuse) 19. 9. 2019, 17:59 (CEST)[odpovědět]

Schvalování článku nějak zamrzlo. Odstranil jsem stejné wikiodkazy ve stejném odstavci a seřadil související články podle abecedy. Doufám že je to tak dobře. --Podroužek (diskuse) 9. 6. 2020, 08:46 (CEST)[odpovědět]

Taky si myslím, že je možno posunout článek do hlasování; připomínky se zdají být vyřešeny a nechtěl bych, aby Budyšín zůstal navždy v tomto bodě. @Eleiodromos: --Ján Kepler (diskuse) 10. 6. 2020, 07:44 (CEST)[odpovědět]

@Eleiodromos: Souhlasím s posunem do hlasování. Jedná se totiž o výjimečně kvalitní článek. Jen doporučuju některé obrázky dát doleva a odmazat nadbytečné linky na obecně známá slova jako metr, bitva, apod. --Khamul1 (diskuse) 10. 6. 2020, 11:30 (CEST)[odpovědět]

Promazal jsem zbytečné odkazy. Co se týče obrázků: Kritéria pro NČ a DČ se zmiňují o "vhodně a úhledně umístěných obrázcích". V této otázce dávám přednost funkci, tj. obrázky jsou podřízeny textu, který se čte zleva, nerozbíjejí výčet památek apod. Vlevo jsou v odůvodněných případech (městský znak, galerie, panorama), což mi přijde u sídelní geografie jako vhodnější řešení.--Eleiodromos (diskuse) 10. 6. 2020, 13:36 (CEST)[odpovědět]

Posunete si to tedy do hlasování? @Eleiodromos: Zdraví Ján Kepler (diskuse) 16. 6. 2020, 09:43 (CEST)[odpovědět]

Nominace skončila výsledkem:

Hlasující vyzdvihli jediný problém článku, to jest nedostatek informací o turismu. Nominaci uzavírám kladně vzhledem k tomu, že se podobné informace i přes nadstandardní dobu v nominaci nepodařilo dohledat, nezmiňují je zřejmě ani v originálním článku na dewiki a jiné připomínky článku vytknuty nebyly (osobně do tématu nevidím a co se týče faktické správnosti, musím věřit autorovi). Navíc i poměr hlasů v tomto případě svědčí pro zařazení mezi nejlepší články, i v případě, že bych menší váhu kladl na hlas Khamula jako navrhovatele nebo na hlas Jána Keplera, jehož obecná účast v hlasování se zdá být poněkud nestálá (viz několikery změny hlasů v kandidatuře do AV). Nutno dodat, že případné doplňky a změny lze do článku zapracovat později. Těsně, ale zařazeno. --OJJ, Diskuse 3. 8. 2020, 15:41 (CEST)[odpovědět]

Červená pyramida

Překladový článek z němčiny, kde je nejlepším článkem. Dávám hned do NNČ. Alty do článku ještě doplním. --Khamul1 (diskuse) 9. 6. 2019, 20:14 (CEST)[odpovědět]

Hlasování

+ dva týdny. OJJ, Diskuse 16. 5. 2020, 06:04 (CEST)[odpovědět]

Další připomínky nejsou, takže posouvám do hlasování, které bude trvat do 5. května 2020 8:08 --Khamul1 (diskuse) 21. 4. 2020, 08:08 (CEST)[odpovědět]

Pro zařazení

1. Jako autor a navrhovatel. --Khamul1 (diskuse) 21. 4. 2020, 08:09 (CEST)[odpovědět]
2. Pro Pro Po tom co jsem si článek několikrát přečetl a namátkou jsem se podíval do recenzí věřím, že ho zlatý puzzlík bude zdobit oprávněně. --Robins7 (diskuse) 27. 4. 2020, 14:36 (CEST)[odpovědět]
3. Pro Pro --Gumideck (diskuse) 4. 5. 2020, 01:22 (CEST)[odpovědět]
4. Pro Pro Po přečtení jsem pro. --R-bahn (diskuse) 6. 5. 2020, 10:38 (CEST)[odpovědět]
5. Petr Karel (diskuse) 11. 5. 2020, 10:27 (CEST)[odpovědět]
6. Pro Pro -- Článek je moc hezký! Díky za něj. V připomínkách kolegů níže nevidím problém a mohou být doplněny později. Nemyslím, že NČ znamená kompletní vyčerpání tématu. Překlad z arabštiny o turistice a moderní historie dle mého názoru nejsou nezbytně významná témata, pokud o nich není dostatek zdrojů. Hagar (diskuse) 19. 5. 2020, 20:50 (CEST)[odpovědět]
7. Pro Pro – turismus je dle mého názoru možné doplnit později--F.ponizil (diskuse) 28. 5. 2020, 16:19 (CEST)[odpovědět]

Svůj hlas škrtl: Článek prošel velkou recenzí a přece jen se jedná o překlad. Ján Kepler (diskuse) 23. 4. 2020, 12:03 (CEST)[odpovědět]

Proti zařazení

1. Proti Proti Po zralé úvaze. Promiň, ale stále není vyřešen problém s turismem. V náležitých proporcích podle významnosti zmiňuje všechny důležité publikované aspekty tématu... Byl bych ale rád, aby se k tomuto vyjádřil i @Pavouk:Ján Kepler (diskuse) 15. 5. 2020, 15:32 (CEST)[odpovědět]
2. Proti Proti Zatím proti, než se vyřeší moje námitka k moderní historii. --Vachovec1 (diskuse) 15. 5. 2020, 23:34 (CEST)[odpovědět]
3. Proti Proti Jen prozatím, až se upřesní ta moderní historie, turistika. Zkusil jsem něco hledat arabsky přes překladač, ale nejde to. Věřím, že některá wikikolegyně, kolega by mohli umět trochu arabsky, aby se podívali do arabských zdrojů. Pokud se nic nenajde, tak by neměla ta turistika být v úvodu (není-li to jisté) a v textu by nějak okomentováno. Nejde se zeptat těch autorů výzkumu, jak je to tam v současnosti? --Pavouk (diskuse) 16. 5. 2020, 21:17 (CEST)[odpovědět]

   @Pavouk: Máte na mysli, že mám napsat nějakému egyptologovi? To byl nebyl takový problém, ale i kdyby mi odpověděl, tak jeho odpověď nemůžu v článku uvést jako zdroj. To by mě musel odkázat na nějakou internetovou stránku nebo publikaci. Taky jsem hledal v arabštině, neúspěšně. --Khamul1 (diskuse) 17. 5. 2020, 07:51 (CEST)[odpovědět]

   Přesně, že někdo, kdo umí trochu arabsky dohledá nějaké informace k turistice, včetně zdroje, na který pak půjde odkázat.--Pavouk (diskuse) 22. 5. 2020, 10:24 (CEST)[odpovědět]

   Zdravím, ještě mě napadlo jestli by kolega Mercy něco nevěděl. S pozdravem--F.ponizil (diskuse) 30. 5. 2020, 17:30 (CEST)[odpovědět]

Diskuse během hlasování

Byl by zdroj/etymologie k té netopýří pyramidě? @Khamul1: OJJ, Diskuse 15. 5. 2020, 20:09 (CEST)[odpovědět]

@OJJ: Zdroj je na konci odstavce. Řídím se pravidlem stejné reference zbytečně neopakovat u každé věty. --Khamul1 (diskuse) 15. 5. 2020, 20:16 (CEST)[odpovědět]

@Pavouk, Vachovec1, Ján Kepler: Co plánujete s tou turistikou? --OJJ, Diskuse 10. 6. 2020, 08:05 (CEST)[odpovědět]

Nějaké zdroje k tomu existovat musí a já turistiku považuji (pro NČ) celkem důležitou. Třeba zkusit napsat nějakému egyptologovi, napsat do Egypta, něco takového. --Ján Kepler (diskuse) 10. 6. 2020, 09:21 (CEST)[odpovědět]

Egypt není Německo. Ne každá památka má svoje stránky. Je poměrně obtížné podobné informace získat a pokud se to podaří, tak to bude pravděpodobně zvláštní zdroj. Nejsem si jistý, zda-li stránka popisující historii turismu vůbec existuje. Vkládám něco o současném stavu a doufám, že to oponujícím bude stačit. Hagar (diskuse) 10. 6. 2020, 09:41 (CEST)

Já jsem hledal na arabských stránkách (pomocí překladače), ale neuspěl jsem. Nikoho, kdo trochu rozumí arabsky, neznám, nemám se tedy na koho obrátit. --Pavouk (diskuse) 10. 6. 2020, 12:07 (CEST)[odpovědět]

@Pavouk, Vachovec1, Ján Kepler: Vážení, doplníte tedy, prosím, jaké požadavky na turistiku ještě máte? Přijde mi, že z diskuse níže by bránila pouze celková návštěvnost, která se najít nepodařila. Přístupnost jsem do článku přidal. Cena ve zdroji je, ale neuvadím, dle diskuse níže. Díky. Hagar (diskuse) 15. 6. 2020, 22:10 (CEST)[odpovědět]

Nevím. Moc rád bych hlasoval pro, ale prostě bych si u památky představoval (pro NČ) více o turismu. To ale ať posoudí pověřenci, protože se jede primárně na kritéria. --Ján Kepler (diskuse) 16. 6. 2020, 09:11 (CEST)[odpovědět]

@Pavouk, Vachovec1: Vzhledem k připomínce výše. Už se to táhne docela dost dlouho a formálně by bylo vhodné nominaci uzavřít. Ján Kepler se zdá být neaktivní. V souladu s tím, že zdroje, které musí existovat, nebyly za těch několik měsíců nalezeny, bych se klonil spíš k tomu, že takové zdroje nejsou... --OJJ, Diskuse 29. 7. 2020, 09:56 (CEST)[odpovědět]

Pavouk

• Stále je nevyřešena otázka výšky, jaká BYLA výška pyramidy, když byla nejvyšší a pak třetí nejvyšší? Zdroje nemám, takže nemohu ověřit. V článku je uvedeno, že vysoká JE necelých 105 metrů (104,7)? Německý článek de: Rote Pyramide uvádí původně 105, nyní 100, to by se mělo vyjasnit a ozdrojovat. Třeba, že se vlastně neví, jak bylo přesně vysoká. Nebo nějak uvést, že její výška je s přesností na měření /tedy decimetry/ stejná, ať čtenář - jako já, nemá pochybnosti.

  Vyřešeno --Khamul1 (diskuse) 24. 4. 2020, 18:00 (CEST)[odpovědět]

• "do výšky 12,31 metru." neuvěřitelná přesnost měření (zdroj Verner), to tam vůbec nevariuje (třeba po šířce?) a kameny jsou tak přesně usazeny a zachovány, že jde mluvit o rozměrech v centimetrech? To samé pak komora (8,55; 4,18 metru; 14,67 m)

  Komentář Když to tak zdroje uvádějí... Archeologická měření jsou velmi důkladná a přesná. --Khamul1 (diskuse) 24. 4. 2020, 09:38 (CEST)[odpovědět]

• "strana základny je dlouhá 219,3 metru." v textu je spousta přesných rozměrů, ale tady postrádám jakoukoliv zmínku, že jaká je/byla základna? Přesný čtverec? Obdélník? Dnes nepravidelný čtyřúhelník? 219,3 je delší strana, pokud se liší? Mohl by objasnit obrázek "Pohled na Červenou pyramidu ze shora..." ale nemá kóty, není počeštěný (není to těžké je tam jen jedno písmeno N) a nemá v popisu na Commons podrobný (bohužel ani stručný) popis v češtině

  Vyřešeno Nakonec jsem podle altů doplnil i popisy na Commons, představoval jste si to takto? Doplňovat tam i všechny míry mi přijde trochu zbytečné, když se v článku nacházejí hned vedle obrázku. Počešťovat obrázky neumím, mohl bych Vás poprosit? --Khamul1 (diskuse) 24. 4. 2020, 15:36 (CEST)[odpovědět]

  Ahoj, písmeno jsem počeštil. Mimochodem, v článku byl obrázek vložen s napevno definovanou velikostí, to prý je nešťastné a má se používat je relativní velikost [6]. Nekoukal jsem na jiné obrázky, kdyžtak je bude třeba projít. --Jann (diskuse) 24. 4. 2020, 18:21 (CEST)[odpovědět]

  @Jann: Ahoj, to je pro mě úplná novinka. Díky. Až do teď jsem to používal. Alespoň ve svých DČ a NČ to projdu a opravím. --Khamul1 (diskuse) 24. 4. 2020, 19:16 (CEST)[odpovědět]

  Jo, to víš, každý rok někdo přišel s nějakou drobností protože technické důvody a přístupnost a zobrazení na takových a makových monitorech a teď člověk ladí vzhled skoro delší dobu než píše... (Počeštil jsem i ten izometrický obrázek; a v infoboxu bude parametr výška, už se na tom pracuje). --Jann (diskuse) 24. 4. 2020, 20:41 (CEST)[odpovědět]

Je to na rozšíření infoboxu nebo tvorbu speciálního k pyramidám? (Na angl. Wiki se moc neshodli, zda-li infobox má zůstat či smazat, tak je; existuje i třeba slovensky). Za sebe nevím, pyramid moc není, ale přeci jen pyramida není "tak úplně" budovou. --Pavouk (diskuse) 24. 4. 2020, 21:34 (CEST)[odpovědět]

Viz Diskuse k šabloně:Infobox - budova#Výška budovy. Dokud je jen požadavek na výšku, která je důležitá i pro mrakodrapy (a katedrály), tak nemá smysl dělat samostatný infobox pro pyramidy. --Jann (diskuse) 24. 4. 2020, 21:46 (CEST)[odpovědět]

A když by byla důležitá i základna, objem a sklon? en:Template:Infobox pyramid? A důležitost vidím dle toho, že se údaje objevují hned v úvodu článku. (Ten objem mají mimochodem na německé Wiki jen v infoboxu, tady zatím zcela chybí.) --Pavouk (diskuse) 24. 4. 2020, 22:13 (CEST)[odpovědět]

Co já vím; rozměry a objem by využil i obecný infobox budovy, sklon je specifický... to by se mělo pořešit na diskuzi u infoboxu budova.--Jann (diskuse) 24. 4. 2020, 22:35 (CEST)[odpovědět]

Ses na to nějak vrhl :-) Díky moc. Můžeš mi ještě vysvětlit, jak převádíš ty pixely na upright? To děláš od oka, nebo jsi převedení 300px na upright=1.6 nějak vypočítal? --Khamul1 (diskuse) 25. 4. 2020, 08:02 (CEST)[odpovědět]

Od oka. V Nápověda:Obrázky#Relativní velikost náhledů je že default je 180px, tys dal 300px, tak jsem od oka plácnul o něco víc než jedenapůlnásobek aby to bylo přibližně stejně. --Jann (diskuse) 25. 4. 2020, 12:17 (CEST)[odpovědět]

Dobře, díky. --Khamul1 (diskuse) 26. 4. 2020, 11:31 (CEST)[odpovědět]

Komentář Popisy na Commons - třeba nějak tak. Pozor! v popisu na Commons File:Carte-lepsius-dahchour.jpg: Ty čísla vypadají spíše jako pořadová čísla dle nějaké tabulky, popisu než sklon pyramidy :-) --Pavouk (diskuse) 24. 4. 2020, 22:19 (CEST)[odpovědět]

• v úvodu "Německý egyptolog Rainer Stadelmann se domníval, že výstavba pyramidy, jež byla zahájena přibližně roku 2640 př. n. l., trvala zhruba 17 let." lze číst, že se někdo jiný se domníval něco jiného. Do úvodu bych dával jen to, na čem se všichni shodnou. A tady bych uvedl: badetelé se velmi liší v přesné dataci a době výstavby....

  Vyřešeno --Khamul1 (diskuse) 24. 4. 2020, 09:38 (CEST)[odpovědět]

• " Turistům je přístupná až od roku 1997." něco více o turistice, pokud je encyklopedicky významné? Vstupné? Přístup k pyramidě? Počty osob, dostupnost? Cestovní ruch je třeba v NČ Izrael.

  Nevyřešeno@Pavouk: Já moc nevím, kde bych měl hledat :-( Vůbec mě tahle otázka nenapadla. Tyto informace nejsou ani na de wiki, aož ale není moc pádný argument. Myslíte, že to je NČ skutečně nutné? Jde o to, jak si vyložíme kritéria: V náležitých proporcích podle významnosti zmiňuje všechny důležité publikované aspekty tématu. V nejhorším případem se článek prostě spokojí se stříbrným puclíkem. --Khamul1 (diskuse) 24. 4. 2020, 15:36 (CEST)[odpovědět]

  Nevím, zda to má nějaký význam, ale tadyt jsem našel vstupné, možná bude na googlu i něco dalšího.--Ján Kepler (diskuse) 28. 4. 2020, 19:34 (CEST)[odpovědět]

  Díky moc. Přidávat do článku samotné vstupné mi ale přijde divný, kdyby jsem k tomu našel alespoň ten počet turistů… Dohledal jsem návštěvnost Egypta celkově, pyramid v Gíze, Asuánu atp., ale Červené pyramidy vůbec. --Khamul1 (diskuse) 29. 4. 2020, 08:12 (CEST)[odpovědět]

  @Ján Kepler: Uvádět na Wikipedii vstupné nebo tipy na výlet k pyramidě mi naopak přijde jako nevhodná reklama a návod. Nevím o žádné encyklopedii, která by to takto uváděla. Počet turistů by možný byl, ale to bych dal jako maximum. OJJ, Diskuse 15. 5. 2020, 20:03 (CEST)[odpovědět]

  @Ján Kepler: Ještě pro info, podobné informace o turismu by měly obsahovat Wikicesty, jejichž česká verze je stále v přípravě. OJJ, Diskuse 15. 5. 2020, 20:09 (CEST)[odpovědět]

  Ano, vskutku ano. Osobně ale do Wikicest přispívat nijak nehodlám, turistickou wiki za tak zajímavou nepovažuji. Ján Kepler (diskuse) 15. 5. 2020, 20:14 (CEST)[odpovědět]

  @Pavouk, Jann: Můžu vás poprosit o názor k výše zmíněnému problému? Předem díky. --Khamul1 (diskuse) 30. 4. 2020, 20:45 (CEST)[odpovědět]

  Z odkazu Jána Keplera bych vstupné ignoroval, nejsme cestovka, ale dala by se použít informace, že je přístupný i vnitřek - pohřební komora, pokud to teda není běžný standard. Návštěvnost by to chtělo. --Jann (diskuse) 30. 4. 2020, 22:47 (CEST)[odpovědět]

  V češtině toho asi moc nebude (ani třeba v knihách, co nejsou dostupné na internetu), tak bych doporučil hledat v arabských zdrojích přímo v Egyptě, pokud v evropských jazycích toho také moc není. --Pavouk (diskuse) 2. 5. 2020, 00:32 (CEST)[odpovědět]

  @Pavouk, Jann, Khamul1: It:wiki má pár odstavců o turismu, tj. popis prohlídkové trasy, ale bohužel bez zdrojů :-(--F.ponizil (diskuse) 15. 5. 2020, 19:45 (CEST)[odpovědět]

  Zde jsem našel zmínku o tom kde je vchod a o jeho rozměrech. Jinak tam potom jsou popsány ty komory, snad to pomůže (nevím jestli ten web je uznatelný jako zdroj)...--F.ponizil (diskuse) 15. 5. 2020, 19:59 (CEST)[odpovědět]

  Díky, ale ani italská Wikipedie ani druhý odkaz ohledně toho turismu bohužel nepomůže. --Khamul1 (diskuse) 15. 5. 2020, 20:16 (CEST)[odpovědět]

  Nehledě na to, že ta italská wiki je podle všeho překlad z en:wiki, kde rovněž nejsou zdroje.--F.ponizil (diskuse) 15. 5. 2020, 21:59 (CEST)[odpovědět]

  Já si dovolím upozornit, že na těch obrázcích u výše uvedeného zdroje [7] (Egypt Travel) NENÍ Červená pyramida, ale Lomená pyramida, takže bych byl hodně opatrný, co se těch údajů týče. --Vachovec1 (diskuse) 15. 5. 2020, 22:18 (CEST)[odpovědět]

  Jinak zřejmě zaplatíte pouze vstupné do areálu (= do Dáhšúrské nekropole) – 60 egyptských liber – a pak si tam můžete chodit dle libosti, včetně vstupu do jednotlivých pyramid. Tady je jedna hodně čerstvá reportáž z takové návštěvy. Jako zdroj asi nepoužitelné, ale pro ilustraci situace velmi dobré. --Vachovec1 (diskuse) 15. 5. 2020, 22:34 (CEST)[odpovědět]

• v úvodu se hodně operuje s její výškou, jak byla nejvyšší a jaké je dnes. Nepatří tedy i výška, pokud je tak encyklopedicky důležitá, do infoboxu? (dle vzoru "Infobox Ägyptische Pyramide")?

  Komentář Tu bych tam dal rád, ale infobox budova to asi neumožňuje, infobox pyramidy jako na de tu bohužel nemáme a já bych ho založit neuměl. --Khamul1 (diskuse) 24. 4. 2020, 09:38 (CEST)[odpovědět]

• @Ioannes Pragensis: Některé kapitoly by mě na NČ přišly velmi krátké, třeba Význam. Buď rozšířit, nebo sloučit s jinými.

  Vyřešeno --Khamul1 (diskuse) 24. 4. 2020, 09:38 (CEST)[odpovědět]

• Otevřené otázky, nepatří sem ta o době výstavbě rok začátku a konce? Když je úvodu formulováno jen jako domněnka jednoho badatele?

  Vyřešeno --Khamul1 (diskuse) 24. 4. 2020, 09:38 (CEST)[odpovědět]

• v úvodu je, že byla plánovaná jako " pravá (nestupňovitá)", bez zdroje. V textu níže však nikde není rozvedeno, tedy asi ani ozdrojováno (?) V úvodu by mělo být shrnuto jen to, co je dále rozvedeno.

  Vyřešeno --Khamul1 (diskuse) 24. 4. 2020, 09:38 (CEST)[odpovědět]

• poslední větu článku "Přestože byla Červená pyramida postavena s velmi pozvolným stoupáním stran, další pyramidy se stavěly se strmějším stoupáním." ani po více čtení nechápu, co má říci a proč tam je. Resp. mi přijde ta věta divná. Chápu to, že se chce říci "Pyramida byla postavena s velmi pozvolným stoupání, stavitelé následovnic už byly 'odvážnější' a stavěli stavby se strmějším sklonem"?

  Vyřešeno --Khamul1 (diskuse) 24. 4. 2020, 15:36 (CEST)[odpovědět]

• tento obrázek File:Red Pyramid Dhashur.jpg by bylo super dát do článku, počeštit a podrobně popsat na Commons. Dává hezkou představu jak vypadala/vypadá pyramida v 3R.

  Vyřešeno Jak píšu výše, počešťovat neumím. --Khamul1 (diskuse) 24. 4. 2020, 18:00 (CEST)[odpovědět]

--Pavouk (diskuse) 23. 4. 2020, 21:47 (CEST)[odpovědět]

Děkuju moc za recenzi. Dáváte mi zabrat, ale to je dobře :-) --Khamul1 (diskuse) 24. 4. 2020, 18:01 (CEST)[odpovědět]

Vachovec1

• Turistům je přístupná až od roku 1997. – Opravdu? Já se domnívám, i podle pohledu do zdroje, že až někdy do toho do roku 1997 to byla uzavřená oblast, do té doby byla někde vedle vojenská základna. Pak tam započaly nějaké důkladnější průzkumy (prováděli je Němci, kteří na to dostali koncesi). Těžko to bylo hned přístupné veřejnosti. Doba zpřístupnění a) nekropole jako takové i b) interiéru Červené pyramidy je s velkým otazníkem. Interiér Lomené pyramidy byl zpřístupněn až loni v červenci – [8]. --Vachovec1 (diskuse) 15. 5. 2020, 23:31 (CEST)[odpovědět]

  To je velmi dobrá připomínka, kterou ale opět po nakouknutí do knih (které o moderní historii skoro vůbec nepíšou) ani po usilovném hledání na internetu v angličtině, němčině, češtině i arabštině nedokážu vyřešit… --Khamul1 (diskuse) 17. 5. 2020, 07:51 (CEST)[odpovědět]

Hm, taky soudím, že formulace v tom německém zdroji dává podklad pro tvrzení "roku 1997 vojáci ustoupili a mohli přijít archeologové a turisti", ale zatímco první zřejmě přišli prakticky hned, tak turisti v neurčitém později. Vachovcem zmiňované zpřístupnění sousední Lomené pyramidy roku 2019 je zdrojem popisováno jako "znovuotevření po rekonstrukci" (that was reopened after restoration work), na blozích je zmiňováno otevření interiéru Lomené pyramidy poprvé už roku 2009. Ha, existuje kniha z roku 2003, která věnuje prohlídce Červené pyramidy celý odstavec, a podle níž je Červená pyramida "now open to public" - [9] zatímco Lomená pyramida uzavřená. Čili naše pyramida byla otevřena někdy po roce 1997, ale před rokem 2003. (Možná by se z odstavce o prohlídce dala použít i věta o atmosféře...). --Jann (diskuse) 5. 7. 2020, 20:13 (CEST)[odpovědět]

Diskuse

Oceňuji, že jste si dal práci doplnit i český knižní zdroj i přesto, že se jedná o překlad z cizojazyčné wiki. Hodnocení obsahu nechávám na kolezích, egyptologie totiž není můj šálek čaje. :) ––David Kennedy (diskuse) 19. 7. 2019, 13:52 (CEST)[odpovědět]

RomanM82

Zdravím, díky za pěkný článek. Několik poznámek:

• Když už chceš NČ, tak by bylo potřeba vytvořit důležité chybějící články , jako Kultovní pyramida, vzestupná cesta, zádušní chrám, Pyramidové město, Sed (svátek). Na druhou stranu nevím, jestli je potřeba mít červené odkazy u všech těch lidí (je enc. významný např. britský starožitník James Dawkins ?).

  Vyřešeno Všechny podstatné odkazy jsem zamodřil. James Dawkins stejně jako ostatní lidi encyklopedicky významné jsou. --Khamul1 (diskuse) 19. 1. 2020, 15:19 (CET)[odpovědět]

• Na NČ by to chtělo trochu rozšířit, např. anglická wiki uvádí délku výstavby, nebo že vápencové obložení bylo ve středověku rozebráno na stavby budov v Káhiře, tyhle informace tady chybí.

  Vyřešeno Doplnil jsem délku výstavby, kapitolu současnost i něco víc k historii --Khamul1 (diskuse) 9. 12. 2019, 09:05 (CET)[odpovědět]

• Červená pyramida je první egyptskou pyramidou, která byla od počátku plánovaná jako pravá. Co to je „pravá pyramida“? Aspoň vysvětlit v poznámce.

  Vyřešeno --Khamul1 (diskuse) 19. 1. 2020, 16:15 (CET)[odpovědět]

• Červená pyramida má nejostřejší sklon stěn ze všech egyptských pyramid (43° 36' 11" ) Je nutné v úvodu uvádět takovouto přesnost? Nejprve jsem myslel, že to je zeměpisná šířka.

  Vyřešeno --Khamul1 (diskuse) 25. 10. 2019, 16:16 (CEST)[odpovědět]

S pozdravem, --RomanM82 (diskuse) 16. 8. 2019, 11:02 (CEST)[odpovědět]

Díky, připomínky postupně vyřeším --Khamul1 (diskuse) 21. 8. 2019, 20:09 (CEST)[odpovědět]

Pavouk

Jak píše kolega RomanM82, nutno doplnit "červené odkazy" v celém článku v úvodu a na co nejvíce místech a nejlépe ještě i trochu rozepsat ty pojmy, které každý nezná. Aby se naplnilo povinné kritérium: "Je přiměřeně srozumitelný i pro neodborníka v dané oblasti." Jinak ty věty pro laika moc nedávají smysl. Aby mohl článek být NČ, musí být také přístupný pro slabozraké, tedy doplnit všude srozumitelné alty k obrázkům.

Alty sice nejsou mou silnou stránkou, ale doplnil jsem je. --Khamul1 (diskuse) 21. 1. 2020, 17:04 (CET)[odpovědět]

• "Kultovní pyramida Červené pyramidy zřejmě nebyla vystavěna, stejně jako vzestupná cesta.": co to je kultovní? Co je vzestupná cesta? "U pyramidy byly nalezeny zbytky ohradní zdi a zádušního chrámu. Údolní chrám se podle Rainera Stadelmanna nacházel.." Co to je ohradní zeď? Kdo je R: Stadelamm, že je tak důležitý, že musí být zmíněn v úvodu článku? Asi není tak všeobecně známý, tedy potřeba upřesnit, kdo to je/byl, a odkázat na článek o něm. A co to je zádušní?

  Vyřešeno --Khamul1 (diskuse) 19. 1. 2020, 16:15 (CET)[odpovědět]

• V textu máte "Jejím stavitelem byl faraon Snofru", to by chtělo určitě zdrojovat, že to byl stavitel. Stavitel je ten, kdo staví-vede na stavbě stavební práce. V německé verzi je "für König Snofru".

  Vyřešeno, spletl jsem si pojmy, byl stavebníkem --Khamul1 (diskuse) 21. 8. 2019, 20:09 (CEST)[odpovědět]

• V Textu (úvod, infobox, někde rozvedené), bych čekal "staroegyptskou" podobu jména, ne tu arabskou. Má to německá předloha, u nás NČ článek Ahmose I..

  Vyřešeno Staroegyptskou podobu jména jsem doplnil prostřednictvím šablony {{Hieroglyfický zápis}}

• uvádíte, že ji místí nazývají "Haram al-vavat", anglický článek a jiné české zdroje uvádí "el-heram el-watwaat". Je to samé? S el a bez el? Nebo je třeba ozdrojovat, že to tak je.

  Vyřešeno --Khamul1 (diskuse) 19. 1. 2020, 10:47 (CET)[odpovědět]

• "John Shae Perring" To byl kdo, že musí být zmíněn v článku, ale není vůbec jasné kdo to byl a ani není odkaz na něj. Pokud není důležité, že to byla přesně ta osoba, pak tedy vyhodit. A zdroje opravdu uvádí, že to byl přímo on, on tedy nalezl ty desky? Nebyl to někdo z jeho týmu? Pak by to byla nepravda.

  Vyřešeno Před jméno jsem dodal britský egyptolog. Samozřejmě, že to asi nenašel přímo on, ale jeho tým. Je běžnou praxí, že sami egyptologové při vykopávkách neprovádějí výzkum, ale pouze ho vedou. Za výzkum však zodpovídají a nálezy týmu jsou proto připisovány jim. Tudíž je věta v tomto ohledu naprosto pořádku. --Khamul1 (diskuse) 25. 10. 2019, 16:16 (CEST)[odpovědět]

  Nevyřešeno Pokud je to, jak to uvádíte (a jsou na to zdroje), tak to máte uvést: že ji našel tým J. S. Perringa. Nic samozřejmého to není. Když najde houby přítel, nebudu lhát, že jsem je našel já. Stačí přeci napsat, že ji našel někdo z týmu XY, nebo ji objevil tým pana ZA, ... Nebo to není možné takto jasně uvést? --Pavouk (diskuse) 25. 10. 2019, 21:32 (CEST)[odpovědět]

  Vyřešeno Nahradil jsem to, přesto jsem však stále přesvědčený, že původní podoba byla rovněž v pořádku. --Khamul1 (diskuse) 25. 10. 2019, 21:51 (CEST)[odpovědět]

• Možná je to zcela nedůležité až marginální, ale přijde mi, že článek nemá nic o historii a současnosti: tedy co se s ní dělo od postavení po současnost, ani třeba kolik měla metrů na výšku, když byla nová, v porovnání nyní, ani jestli se třeba někdy nespravovala, neměnila výška (je tam jen zmínka o vykradačích). Angl. článek má celou kapitolu současnost , kde je třeba uvedeno, že je přístupná pro turisty, ač byla řadu let zavřená. V článku je dvakrát u popiskfotky u uvedeno "restaurováno", ale v článku o tom nic není, co je tedy restaurované- dostavěné, co je konzervované, co čeká na záchranu, a pod.

  Vyřešeno K současnosti a něco více k historii jsem doplnil. --Khamul1 (diskuse) 19. 1. 2020, 16:15 (CET)[odpovědět]

• Co jsou v textu dvě schémata, tak mně není jasné, co na nich přesně je (a proč jsou tedy v článku). Minimálně na Commons by měli mít podrobnější popis, co znázorňují.

  Vyřešeno --Khamul1 (diskuse) 19. 1. 2020, 10:47 (CET)[odpovědět]

• "stěny i strop zřejmě ošlehali pochodněmi. " asi s nimi nemlátili do zdí, ale nejspíše plamen a kouř z pochodní...

  Vyřešeno, --Khamul1 (diskuse) 21. 8. 2019, 20:09 (CEST)[odpovědět]

S pozdravem úplný laik --Pavouk (diskuse) 16. 8. 2019, 15:38 (CEST)[odpovědět]

Díky, připomínky postupně vyřeším --Khamul1 (diskuse) 21. 8. 2019, 20:09 (CEST)[odpovědět]

@Pavouk, RomanM82: Budete mít ještě další připomínky, nebo můžeme přistoupit k hlasování? S pozdravem --Khamul1 (diskuse) 24. 1. 2020, 14:36 (CET)[odpovědět]

Článek jistě vylepšen, nemám čas na komplexní recenzi, která by měla následovat. Jen namátkově:

• "Architekt Snofru", nikde není zdroj této informace, kdo byl přesně architektem, a taky není nikde v textu uvedeno a rozvedeno.

  Vyřešeno Jo, to bylo z Wikidat. Odstraněno --Khamul1 (diskuse) 29. 1. 2020, 12:33 (CET)[odpovědět]

• "Po svém dokončení byla nejvyšší egyptskou pyramidou; nyní je celkově třetí nejvyšší po Chufuově a Rachefově pyramidě." Zcela bez zdroje, což by nevadilo, když je v úvodu, ale v textu dále není rozvedeno (což je divné, neboť úvod by měl být jen shrnutím dalších kapitol) ani ozdrojováno

  Vyřešeno --Khamul1 (diskuse) 14. 4. 2020, 12:53 (CEST)[odpovědět]

• Nikde není stále uvedeno, jak byla velká? To by se asi mohlo vědět, když se ví, že byla největší.

  Komentář Jestli máte na mysli výšku, tak ta v článku uvedena je (104,4 m). --Khamul1 (diskuse) 14. 4. 2020, 12:53 (CEST)[odpovědět]

• "to se však nedá říci", "což však nelze říct" je to encyklopedická formulace?

  Vyřešeno --Khamul1 (diskuse) 29. 1. 2020, 12:33 (CET)[odpovědět]

• kapitola: pyramidový komplex - dost krátké odstavce

  Vyřešeno --Khamul1 (diskuse) 2. 2. 2020, 15:17 (CET)[odpovědět]

• Kapitoly průzkumy, datování, otevřené otázky, význam a současnost mi na první pohled přišly, že nemají nic v úvodu. Třeba z datace by stačilo pár slov...

  Vyřešeno --Khamul1 (diskuse) 2. 2. 2020, 15:17 (CET)[odpovědět]

• Poslední kapitola má pouhých 137 znaků, což je velmi málo a velmi neobvyklé, že @Ioannes Pragensis:. Kraťasy patří sloučit do jiných kapitol.

  Vyřešeno --Khamul1 (diskuse) 2. 2. 2020, 15:17 (CET)[odpovědět]

• Povinnost to asi není, ale je milé u obrázků a grafů a schémat dát popis i na Commons. Tam se dá také podrobně napsat, co dané médium zachycuje či něco dovysvětlit. Někde jen stručně, co to je to "N" u plánů, jindy podrobně, jako třeba popsat, co je znázorněno na mapě "Lepsiova mapa nekropole v Dahšúru".

  Komentář Pardon, ale na to nemám chuť ani sílu. Pro NČ to ani není nutné. --Khamul1 (diskuse) 14. 4. 2020, 12:53 (CEST)[odpovědět]

• Německá verze uvádí informaci o konkávnosti stavby, je to důležité? Podobně i něco o mírách v tehdejších jednotkách (seked?)

  Vyřešeno Konkávnost jsem doplnil, tehdejší jednotky mi přijdou irelevantní. --Khamul1 (diskuse) 2. 2. 2020, 15:17 (CET)[odpovědět]

• "Červená pyramida se až do 90. let 20. století... Nyní... " Není jasné od kdy byla ve vojenské pásmu a odkdy je to nyní.

  Vyřešeno --Khamul1 (diskuse) 2. 2. 2020, 15:17 (CET)[odpovědět]

• " Měří celkově" asi se myslí výška.

  Vyřešeno --Khamul1 (diskuse) 29. 1. 2020, 12:33 (CET)[odpovědět]

--Pavouk (diskuse) 26. 1. 2020, 22:32 (CET)[odpovědět]

Díky. --Khamul1 (diskuse) 29. 1. 2020, 12:33 (CET)[odpovědět]

Nyní k hlasování mohu přistoupit? Už bych s tím chtěl konečně pohnout. --Khamul1 (diskuse) 14. 4. 2020, 12:53 (CEST)[odpovědět]

Petr Karel

Nepovažuji za vhodné použití slova nejostřejší („nejostřejší sklon stěn“), evokující nejstrmější stoupání (nejedná se jen o lidovou mluvu; i v mnoha technických oborech se totiž úhly sklonu měří od kolmice). Aby to nebylo pro čtenáře zavádějící, doporučoval bych raději nejpozvolnější nebo něco podobného (a sklon možná nahradit stoupáním, aby bylo jasné, že uváděné úhly jsou od vodorovné roviny).

Jinak díky za dobře odvedenou práci, článku bude zlatý puzzlík slušet. Petr Karel (diskuse) 30. 1. 2020, 18:21 (CET)[odpovědět]

@Petr Karel: Já děkuju! „Nejostřejší sklon stěn“ jsem nahradil „nejpozvolnějším stoupáním stěn“. S pozdravem --Khamul1 (diskuse) 31. 1. 2020, 13:32 (CET)[odpovědět]

@Khamul1: je to tam pořád ještě v sekci Nadzemní část, druhý odstavec. Také mě to na chvíli zarazilo. --Vachovec1 (diskuse) 27. 4. 2020, 23:48 (CEST)[odpovědět]

Vyřešeno díky. --Khamul1 (diskuse) 28. 4. 2020, 08:52 (CEST)[odpovědět]

Nominace skončila výsledkem: staženo --Podzemnik (diskuse) 25. 6. 2021, 01:39 (CEST)[odpovědět]

Renaud de Montauban

Článek je od října roku 2017 zařazen mezi dobré články a myslím si, že kritéria pro nejlepší by mohl splňovat. Prosím o recenze. Děkuji. --Chalupa (diskuse) 14. 6. 2019, 14:18 (CEST)[odpovědět]

Hlasování

Článek je v NNČ od června 2019 (!). Navrhovatel se níže vyjádřil, že mu nesejde na tom, zda se nominace stáhne nebo se bude hlasovat, další práce na článku neočekává. Navrhuji tedy hlasovat 2 týdny bez možnosti prodloužení. Pokud z hlasování bude jasné, že článek neprojde, nebo během dvou týdnů zde nebude alespoň 4-5 hlasů pro, nominaci stáhnu. Hlasuje se do 21. 6., pinguji hlavně recenzenty a navrhovatele - @Chalupa, OJJ, Gumideck, Pavouk, Khamul1, Vachovec1:. Snad je toto přijatelné řešení. --Podzemnik (diskuse) 7. 6. 2021, 10:54 (CEST)[odpovědět]

@Podzemnik: Dobrý den, kolego. Článek, prosím, stáhněte. Nemohu do něho doplnit nerealizovatelné požadavky. Díky. --Chalupa (diskuse) 24. 6. 2021, 10:04 (CEST)[odpovědět]

Pro zařazení

Proti zařazení

• Proti Proti Ta recenze co probíhala směřovala k DČ. Já třeba v článku neobjevil sekci hodnotící dílo po stránce literární, v abstraktu je uvedeno potenciální autorství. Jelikož se ale jedná o abstrakt, tedy shrnutí, mělo by to být někde v textu. --Juandev (diskuse) 23. 6. 2021, 11:07 (CEST)[odpovědět]

@Juandev: Kdbych dával informaci o potenciálním autortví do textu, byly by to úplně stejné věty jako jsou v úvodu. Kdybych ale vytvořil nad těmi větami kapitolu Autortsví eposu, tak by ste byl spokojen? To je formalismus, proože nic jiného není o autorství známo. Co se týče literáního hodncoení eposu, je uvedeno v úvodu, že jde o nejoblíbenější francouzský epos. Žádné jiné hodnocení jsem v dostupné literatuře nenalezl. --Chalupa (diskuse) 24. 6. 2021, 10:01 (CEST)[odpovědět]

Diskuse během hlasování

Pavouk

Jak už jsem psal v poznámkách: chybí něco o tom eposu -pozadí vzniku, jak byl dlouhý, kde se zachoval v jakých verzích. Zásadní mi přijde, že chybí rozbor díla - je málo v úvodu, ale není rozepsáno v příslušné kapitole. Dílo také odkazuje na reálnou dobu a reálnou postavu, Karla Velikého, tak bych jako velmi důležité viděl porovnání fikce a reality. V textu je často označen jako píseň, co si pod sloven píseň představit? Podobně v infoboxu je "Žánr: chansons de geste", ale není nijak rozepsáno, co to ten "chanson" byl, jak se asi předváděl/prováděl. Jedna (ze zásadních vět) úvodu je "Epos je někdy připisován Huonovi de Villeneuve z Champagne,[2] ale jazyková stránka eposu to nepotvrzuje.", ale v článku o tom nic bližšího není. Ani nic není o době vzniku (cca 1195). Zatím to na NČ nevidím. --Pavouk (diskuse) 7. 6. 2021, 12:07 (CEST)[odpovědět]

@Pavouk: Kolego, myslím si, že Vaše reakce vyplývá jednak z určité neznalosti a jednak z nároků na šlánek, které jsou mimo jeho kontext. Článek je zasazen do kontextu Chansons de geste (pisní o činech), kde najdete odpovědi na všechny své otázky. Zde by byly informace pouze zbytečně duplikovány. Je to jako byste chtěl v románu Ztracené iluze blíže rozepisovat, co je to román. Podobným způsobem jsem napsal články o další spoustě eposů tohto žánru. V článku o Karlu Velikém je krátká kapitola Hrdina chansons de geste. Není úlohou článku o Renaudu de Montauban srovnávat fikci a realitu Karla Velikého, to je úkolem článku o něm. Opět je to jako byste chtěl, aby v článku o Třech muěketýrech byl popsán rozdíl mezi fikcí a realItou zde vystupujíích postav. To by musela být kniha a ne encyklopedický článek. Navíc Karel Veliký vystupuje v tak velikém množsví písní tohoto žánru, že uvídět Vámi pořadované srovnání by pouze zatěžovalo obsah těchto článků. Co se týče jazykové stránky, je v úvodu dostatečn+ě vysvětlena, proč nevyhovuje připisovanému žakéři. Cituji: Nejstarší verze obsahuje 18 489 strof (jde o nejdelší starofrancouzský epos) jednak asonovaných (prvních 12 120 strof), jednak rýmovaných v alexandrínech. Vyskytují se zde i pasáže v próze. První, asonovaná, část eposu má s největší pravděpodobností jiného autora než zbytek písně. To, že by jeden autor psal asonované i rýmované strofy je naprosto nepravděpodobné. Bohužel více jsem o tomto problému nenašel. Vycházel jsem ze spousty dosažitelných zdrojů, jak je v článku uvedeno, a kdybych odpovědi na Vaše další otázky našel, byly by v článku dávno uvedeny. Je ovšem také možné, že jsem dostatečně nehledal nebo je přehlédl. Francouzština není jatykem, kterým bych vládl bez problémů, ale spiše s velkými ptoblémy. S přáním hezekého večera --Chalupa (diskuse) 8. 6. 2021, 19:38 (CEST)[odpovědět]

Diskuze

OJJ

@Chalupa: Jen pár dotazů.

• Do úvodu popisu příběhu bych zřejmě uvedl jména těch synů.

Jména jsou uvedena. --Chalupa (diskuse) 28. 6. 2019, 21:45 (CEST)[odpovědět]

• přestane se ovládat a zvedne těžkou šachovnici a smrtelně jej zraní - Bertolaie?

Domnívám se, že věta Když Renaud zjistí, že se mu za to Bertolai ještě posmívá, přestane se ovládat a zvedne těžkou šachovnici a smrtelně jej zraní. jasně hovoří o Bertolaiovi. --Chalupa (diskuse) 28. 6. 2019, 21:45 (CEST)[odpovědět]

• Co se týče toho literárního rozboru díla (strofy, atd.), co je v úvodu, tak by možná bylo fajn to rozvést (třeba i o nějaké jazykové prostředky) a zanést do článku.

Na toto se podívám. --Chalupa (diskuse) 28. 6. 2019, 21:45 (CEST)[odpovědět]

• Ty odrážkové seznamy se mi moc nelíbí, ale proti gustu. :) Zase se to dobře čte.

Myslím si, že je to takto přehledné. Jinak by to byla slovní hmota. --Chalupa (diskuse) 28. 6. 2019, 21:49 (CEST)[odpovědět]

To jen tak narychlo. Jen bych se rád zeptal, jak se dá podvádět při hře v šachy. :) Možná by se podíval @Ioannes Pragensis:. OJJ, Diskuse 24. 6. 2019, 05:34 (CEST)[odpovědět]

Šlo o to, že Bertolai schválně shodil šachovnici, když mu hrozila prohra, a obvinil z toho Renauda. Doplním to tam, aby zo bylo jasné. --Chalupa (diskuse) 28. 6. 2019, 21:45 (CEST)[odpovědět]

Děkuji za připomínky. --Chalupa (diskuse) 28. 6. 2019, 21:45 (CEST)[odpovědět]

@OJJ: Kolego, bohužel v každé mnou dostupné literatuře je napsáno pouze to, co jsem v úvodu o jazykové stránce eposu uvedl. Jinak jsem se snažil Vaše připomínyk do textu priomítnout. Prosím, podívejte se na to. Děkuji. --Chalupa (diskuse) 29. 6. 2019, 20:19 (CEST)[odpovědět]

@Chalupa: V pořádku, primárně se nezajímám o literaturu, ale to téma se mi zalíbilo. Dnes jsem to dočetl, hezky se to čte.

Díky za upřesnění. Pokud o jazykové struktuře díla není více známo, tak s tím asi nic nenaděláme, i tak bych nicméně vyčlenil alespoň malou kapitolku do článku. Myslím, že v úvodu by se neměly objevovat informace, které nejsou v samotném těle článku. Zároveň mě zaujalo, že se jedná o nejdelší starofrancouzský epos. Prosím, pokud podobnou informaci v hezky zpracovaném a zdrojovaném článku zaznamenáte, neváhejte mi ji navrhnout do rubriky na Hlavní stranu, o kterou se starám, ať mám rozmanitější výběr. Toto použiji příští nebo popříští týden. --OJJ, Diskuse 2. 7. 2019, 12:25 (CEST)[odpovědět]

Vytvořil jsme krázký odstavec s názven Jazyková stránka eposu. A návrh na zakémavost jsem Vám do rubriky přidal. --Chalupa (diskuse) 5. 7. 2019, 20:55 (CEST)[odpovědět]

Pavouk

@Chalupa:Pozor úvod by měl shrnovat celý text a to přiměřeně ke kapitolám, což mi nyní nepřijde. Taky si myslím, že článek nevyčerpává téma ze všech stran; co mně chybí, uvádím níže. Níže náměty na vylepšení textu:

• Zcela chybí v odkazech sekce "literatura", to k tomu není nic ke čtení? česky, francouzsky, německy....?
  • Kolego, všechnu literaturu, kterou znám, včetně českého převyprávění a Zeyerova eposu, jsem použil v referencích, a že jí je podle mne hodně. Bohužel nic jiného neznám. --Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 20:28 (CET)[odpovědět]
• V textu (i jako nadpis hlavní kapitoly) se pracuje se synonymem "Čtyři synové Ajmonovi". Neměl by i tento název být tučně, resp. tučnou kurzívou?
  • Opraveno. --Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 20:28 (CET)[odpovědět]
• (úvod) červený odkaz v úvodu raději ne. " Epos je někdy připisován Huonovi de Villeneuve, není uvedeno kdo to byl, odkud byl a odkaz neexistuje. V samotném textu článku o něm vůbec není (!) a to je tu jedna věta ze všech 6 úvodních, tedy je to zjevně velmi důležité. Buď tedy vyhodit z úvodu a nebo rozepsat níže. Proč je mu připisován někdy, proč někdy někomu jinému, kdo to zpochybňuje, a pod. A určitě "začervenit".
  • Založil jsem o Huonovi de Villeneuve článek. Je to však nejasná postava z konce 12. a počátku 13. století a epos je mu někdy připisován. Žádnou jimou literaturu, než je uvedena v článku, která ba přinášela měco nového, jsem nenačel (a to mám obrovskou knihovnu a ani na internetu) a na francouzské wikipedii je článek bez zdroje. --Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 18:20 (CET)[odpovědět]
• v úvodu je "Bajard (Bayard)" Nikde níže v textu se s druhým jménem nepracuje. Je to nutné mít tedy tuto závorku v úvodu?
  • V český textech se obejvují obě dvě varianry,proto jsem je v úvodu uvedl.
• "kterými tvoří autonomní Cyklus " (je to i níže). Nějak nechápu, co to má být to "autonomní".
  • článek je vytvořen v kontextu chansons de geste, kde je termín používaný ve smyslu subcyklu, ale v literatuře se používá autonomní cyklus.
• obsah eposu mi přijde dost rozsáhlý a v úvodu je jen malinký shrnutí.
  • Právě proto, že je děj tak rozsáhlý, se dá těžko stručně chakteritovat, byla by to zbytečná duplicita. --Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 20:28 (CET)[odpovědět]
• pocitově mi skoro 50% přijde "ohlasům" na dílo a přitom v úvodu je to jen půl věta. Hodně z "ohlasů" je novověk a v to v úvodu vůbec není(!!).
  • nevím jestli ej v+ětšina z novověku, proto tam píši výběr a jde o můj subjektivmí výběr.--Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 20:33 (CET)[odpovědět]
• "Jazyková stránka eposu" velmi krátká odstavec na to, aby to byla hlavní kapitola
  • Upravil jsem. --Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 20:28 (CET)[odpovědět]
• "Nejstarší verze eposu" 3 slova naznačují něco důležitého, ale v textu už nic není. Existuje tedy více verzí? Od kterých do kterých let? A jen se myslí ve starofrancouzštině? Anglická podoba tam něco (o těch různých verzích) má.
• V nej článku bych na začátek vlastního článku, pod úvodem, čekal nějaké uvedení do děje, něco jako: Žánr chansons de geste se rozvíjel v xx a yy již od poloviny 12. st., nejstarší záznamy neznáme a nedochovali, teprve na konci 12. st. se pravděpodobně v yy začali i tisknout. Renaud je jedním z nejstarších zachovalých. atd. atd. (zcela stručně vidím třeba v [10], str. 78 dole)
  • Je zde odkaz na chansons de geste, kde je vše důkladně vysvatleno. Mně to přiapdá zbytečné. --Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 20:28 (CET)[odpovědět]
• chybí zmínka, kde se epos dochoval a proč /jako že unikl někde spálení za válek/ (jako originál či opis). Resp. jestli více verzí, tak kde ty různé verze.
• ruský článek má stručný historický kontext/pozadí, to tady zcela chybí
• "Vydání písně z roku 1497" >asi se myslí první strana manuscriptu. Ač není (asi) povinné, tak nemá popis na Commons, tedy nedá se v češtině o té první straně obálky (?) nic dohledat. Přeložit franc. popisek na Commons by bylo milé. Platí i pro další obrázky a obrazy.
  • Podle men to s nominací na nejlepší článek nesouvisí. --Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 20:28 (CET)[odpovědět]
• (obsah písně jsem nečetl)
• "Cyklus Renauda de Montauban (Le cycle de Renaud de Montauban). Jde o písně Beuves d'Aigremont, Maugis d'Aigremont, Vivien de Monbranc a La mort de Maugis." Jednou je název česky a v závorce (staro)francouzsky, zatím písně jsou jen v originálním názvu bez předsazené české podoby. Sjednotit.
  • Maugisovu smrt jsem uvedl jajko první v češtině, šlechtické tituly nechávám v originále všude.--Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 20:28 (CET)[odpovědět]
• (ohlasy jinde) úvod mi přijde velmi stručný a pak jen "jen" seznam. V úvodu článku se píše o různých jazykových verzích, ale není to tu nějak uvedeno. Kolik bylo ve francouzštině, jaká byla první další jazyková verze, jaké byly další jazyky, kromě těch zmíněných v úvodů apod.... Ten odkaz výše, str. 79 a další celkem uvádí: kde vyšel první tiskem, kam byl přeložen první, atd.
• výtvarné umění - odrážky, kolísá ukončení řádku: někdy tečka, někdy čárka a někdy nic.
  • opraveno --Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 20:28 (CET)[odpovědět]
• má-li být článek přiměřeně srozumitelný pro laik (a musí tak i pro NČ být), tak nejde "v Orp-le-Grand" nebo " od Françoise Georgina", když je odkaz červený. Alespoň u geogr. pojmů přidat umístění a u osob nějakou charakteristiku.
  • Bogny-sur-Meuse je lokalizováno v článu do Arden, u Orp-le-Grand je doplněno, že je ve Valonsku, u umělců je nasána národnost a drhu umění --Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 20:28 (CET)[odpovědět]
• "Čtyři bratři Ajmonovi sedící na koni Bajardovi" výtvarné umění inspirovali jen 4 bratři na koních a už nic dalšího z celého toho eposu? To mi přijde divné.
  • Ono je to také to nejzajímavější a nejtypiřtější, bohužel jsem nic jnoho nenašel. --Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 20:28 (CET)[odpovědět]
• "Za všechny jmenujme: " > asi lepší 3. osoba než 1.
  • Tomu nerozumim, jak by to mělo pdoel Vás vypadat? --Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 20:28 (CET)[odpovědět]
• Hudba, ale i jinde: někdy jsou názvy přeloženy do češtiny (Les Quatre fils Aymon (Čtyři synové Ajmonovi)), jindy ne. Sjednotit.
  • Bohužel nekteré názvy přeložit nemím. --Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 20:28 (CET)[odpovědět]
• "Ostatní"-skála: je v textu a i má fotku. Je to encyklopedicky významné a patří to sem, když to vlastně s dílem nesouvisí?
  • Je to zajímavost, která ničemu nevadí. --Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 20:28 (CET)[odpovědět]
• Dle mě zcela chybí kapitola rozbor díla, jen tu jen stručně počet veršů a obsah, ale nic o tom díle; jazykový (kdy je verš, kde próza, jak se to střídá apod.) či historický: co je pravda, co pohádka, kde se autor /autoři/ spletli, atd. Citovaná disertace stručně uvádí, včetně dělení (také v článku chybí): prolog, atd.
• U českého článku chybí více rozepsaná vazba na České země, středověká či novověká: vlastních eposů a pak i ohlasů. Je to jen ten Zeyer a Cibula? Zasloužilo by to vlastní (hladký) informační odstavec a ne jen dvoupoložkový výčet.
  • Ona asi moc žádná jiná vazba není, nebo alespoň o ní nevím. --Chalupa (diskuse) 27. 3. 2020, 20:28 (CET)[odpovědět]

--Pavouk (diskuse) 30. 8. 2019, 00:17 (CEST)[odpovědět]

Ještě koukám, že uvádíte, že epos má " 18 489 strof", jinde vidím 18 489 veršů (alexandrínů), jen se ujišťuji, že zde je strofa stejná jako verš.--Pavouk (diskuse) 30. 8. 2019, 00:47 (CEST)[odpovědět]

@Pavouk: Kolego, některé Vaše připomínky, zvláště ty formální, beru a podívám se na ně, ale některé při nejlepší vůli epůjde splnit. Tak například Hugues de Villeneuve je nejasná postava, žonglér nebo trubadůr z Champagne konce 12. a počátku 13. století a je mu někdy epos připsiován. To je vše, co o něm víme. Mohu o něm mohu založir šlánek, kerý bude vypadat jako pahýl (viz francouzská Wikipedie). K Vašim připomínkám se vyjádřím vždy pod přísluěnou připomínkou. Za připomínky děkuji. --Chalupa (diskuse) 30. 8. 2019, 11:04 (CEST)[odpovědět]

Khamul1

@Chalupa: Děkuji za čtivý a velmi kvalitně zpracovaný článek.

• Souhlasím s Pavoukem, že článek postrádá kapitolu o podrobnějším rozboru díla než je v úvodu, který by měl celý článek jenom shrnovat. Představoval bych si rovněž více informací o autorství eposu.
• To však nezabrání Rolandovi a Olivierovi − chtělo by to oba muže jedním nebo dvěma slovy představit.
• (podle jiných pramenů − nešlo by upřesnit?
• Za všechny jmenujme − je to encyklopedická formulace?
• je potřeba úvod krátce doplnit i o shrnutí kapitoly Čtyři synové Ajmonovi ve světovém umění
• trochu mi chybí zmínka o tom, kde je rukopis eposu uložen, případně něco víc o jeho opisech, překladech atp. (o tom je věta v úvodu, chtělo by to ale rozšířit i v článku)
• jsou nutné v kapitole Čtyři synové Ajmonovi ve světovém umění odkazy na jednotlivé roky?
• stejně tak mají smysl refy v úvodu?
• je ČSFD a IMDb pro NČ vhodný zdroj?

Kdyžtak recenzi doplním. S pozdravem --Khamul1 (diskuse) 15. 5. 2020, 16:46 (CEST)[odpovědět]

@Khamul1: Kolego, děkuji za připomínky, pokusím se je nějak vyřešit. je pravda, že jsem se ještě nevypořádal se všemi od kolegy Pavouka, je to předevím proto, že z hlediska věcného nemám již žádné jiné zdroje, například o autorství eposu. Co se týče ČSFD a IMDB, neznám lepší zdroj pro filmové adaptace literáních děl. Udaje jsou ověřitelné a ječtě jsme tam nenašel chybu, Opracdu nevím, čím bych tyto informace ozdrojoval. Jendak bycj jich spoustu asi vůnec neobejvil, jedna bychj tym co znám, musel uvídět bez zdroje. --Chalupa (diskuse) 16. 5. 2020, 19:13 (CEST)[odpovědět]

Máte pravdu, že zrovna v tomto případě lze zdrojování ČSFD a IMDb uznat. --Khamul1 (diskuse) 16. 5. 2020, 19:21 (CEST)[odpovědět]

@Chalupa: Další informace by určitě šly vytěžit třeba odtud. --Khamul1 (diskuse) 10. 6. 2020, 11:43 (CEST) Něco by se možná našlo i tady a tady. --Khamul1 (diskuse) 10. 6. 2020, 11:50 (CEST)[odpovědět]

Aktuálnost

Dobrý večer, je nominace stále aktuální, anebo má být stažena? Přeci jen je již delší dobu v podivném mezistavu. --Gumideck (diskuse) 30. 12. 2020, 23:34 (CET)[odpovědět]

Dobeý večer. Podle mne je článek v dobrém stavu a další vylepšování je zbytečné. Jsou nyní dvě možnosti, které nechám plně na Vás. Buďto člínek stáhněte nebo o něm nechte hlasovat. Děkuji. --Chalupa (diskuse) 2. 1. 2021, 17:27 (CET)[odpovědět]