→Externí odkazy: EO |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Ve výstavbě||10. 5. 2020, 08:56 (CEST)}} |
{{Ve výstavbě||10. 5. 2020, 08:56 (CEST)}} |
||
{{Infobox - vědec}} |
{{Infobox - vědec}} |
||
'''James Watt''' ([[19. leden|19. ledna]] [[1736]] [[Greenock]], [[Skotsko]], [[Království Velké Británie]] – [[25. srpen|25. srpna]] [[1819]] Handsworth, [[Anglie]], [[Spojené království Velké Británie a Irska]]) byl skotský |
'''James Watt''' ([[19. leden|19. ledna]] [[1736]] [[Greenock]], [[Skotsko]], [[Království Velké Británie]] – [[25. srpen|25. srpna]] [[1819]] Handsworth, [[Anglie]], [[Spojené království Velké Británie a Irska]]) byl skotský [[fyzik]], mechanik, matematik a vynálezce-samouk, známý především skrze své vynálezy a vylepšení [[parní stroj|parních strojů]]. Jeho vylepšení parního stroje bylo tak základem následující průmyslové revoluce nejen ve Velké Británii. Po Wattovi je pojmenována jednotka výkonu – [[watt]]. |
||
== Původ == |
== Původ == |
||
Verze z 10. 5. 2020, 21:16
| James Watt | |
|---|---|
 | |
| Narození | 19. ledna 1736 Greenock |
| Úmrtí | 25. srpna 1819 (ve věku 83 let) Heathfield Hall |
| Alma mater | Glasgowská univerzita |
| Pracoviště | Glasgowská univerzita |
| Obory | strojírenství, parní stroj, vynález a výrobce nástrojů |
| Ocenění | čestný doktor University v Glasgow (1806) Scottish Engineering Hall of Fame (2021) společník Edinburské královské společnosti |
| Manžel(ka) | Margaret Millerová (od 1763) Ann MacGregorová (od 1775) |
| Děti | James Watt Margaret Watt Gregory Watt Janet Watt |
| Rodiče | James Watt a Agnes Muirhead |
| Příbuzní | Robert Watson-Watt (potomek) |
| Podpis |  |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
James Watt (19. ledna 1736 Greenock, Skotsko, Království Velké Británie – 25. srpna 1819 Handsworth, Anglie, Spojené království Velké Británie a Irska) byl skotský fyzik, mechanik, matematik a vynálezce-samouk, známý především skrze své vynálezy a vylepšení parních strojů. Jeho vylepšení parního stroje bylo tak základem následující průmyslové revoluce nejen ve Velké Británii. Po Wattovi je pojmenována jednotka výkonu – watt.
Původ
James Watt se narodil dne 19. ledna 1736 ve skotském Greenocku. Jeho pradědeček, farmář, zahynul 12. září 1644 v bitvě o most přes řeku Dee v první biskupské válce, v níž Angličané válčili proti stoupencům covernantu. Jeho dědeček, Thomas Watt, narozen v roce 1642, se přestěhoval do Cartsdyke, nyní předměstí Greenocku; zde založil školu matematiky a také učil místní rybáře a námořníky schopnosti navigace. Později zastával i soudcovské funkce a stal se jedním z prvních občanů Greenocku. Dokázal postavit úspěšný podnik, který opravoval lodě, navigace, kompasy atd.[1] Se svou ženou Margaret Sherrerovou měli šest dětí, avšak tři z nich zemřeli již v dětství a čtvrté se dožilo jen 18 let. Thomas Watt zemřel dne 27. února 1734 ve věku asi 95 let; jeho žena pak zemřela následující rok.[2]
Po jeho smrti převzal podnik jeho druhorozený syn, James Watt starší.
Život a dílo
Watt ve skutečnosti nebyl vynálezcem parního stroje, provedl pouze taková vylepšení, která umožnila jeho průmyslové využití. Zásluhou J. Watta se mohla průmyslová revoluce ve Spojeném království roztočit opravdu na plné obrátky.
James Watt se rok učil u mechanika T. Morgana v Londýně (1755). Po návratu do Glasgowa se stal univerzitním mechanikem. V roce 1759 se dozvěděl o parním stroji Thomase Newcomena, ale prakticky se s ním seznámil až v roce 1763. V roce 1765 sestrojil oddělený kondenzátor páry, čímž atmosférický parní stroj Newcomenova typu výrazně vylepšil. V roce 1776 vytvořil vlastní komerčně využitelný parní stroj – zdroj energie. Kvůli práci na vylepšování parního stroje se však Watt zadlužil. Nedostatek financí vyřešil přizváním nového společníka, Johna Roebucka. Díky této finanční injekci se Wattovi podařilo nový model parního stroje vylepšit a také si ho nechat patentovat.[3]
Mezi další Wattovy objevy a vynálezy patří:
- dvojčinný parní stroj
- odstředivý regulátor
- vývěva
- setrvačník parního stroje
- dvojcestný ventil
- přímovod (jednoduchá soustava pák pro zajištění téměř přímočarého pohybu)
- řešení utěsnění pístu
- nezávislý objev složení vody
- upřesnění fyzikálního pojmu práce
- zavedení jednotky koňská síla, kterou později nahradil v soustavě SI po něm pojmenovaný watt
James Watt se radil také o fotografických postupech s Thomasem Wedgwoodem cca v roce 1790 nebo 1791. Watt napsal Wedgwoodovi: „Vážený pane, děkuji Vám za Vaše instrukce o stříbrných obrázcích[pozn. 1], až budu doma, udělám nějaké experimenty.“
James Watt měl několik dětí: Jamese, Gregoryho, Janet a Margaret.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Watt se o nich zmiňuje jako o „Silver Pictures“.
Reference
- ↑ CARNEGIE, Andrew. James Watt. 1. vyd. [s.l.]: Books on Demand, 2011. 162 s. Dostupné online. ISBN 3-86403-004-8, ISBN 978-3-86403-004-8. OCLC 941974593 S. 1. (anglicky) [dále jen Carnegie, Watt].
- ↑ MUIRHEAD, Patrick James. The Life of James Watt : With Selections From His Correspondence. [s.l.]: J. Murray, 1858. 580 s. Dostupné online. OCLC 1087284879 S. 9. (anglicky) [dále jen Muirhead, The Life of J. Watt.
- ↑ KINGSFORD, Peter W. James Watt. Britannica.com [online]. [cit. 2020-03-04]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- KOZEL, Stanislav. James Watt. Praha: Orbis, 1946. 30 s. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu James Watt na Wikimedia Commons 
Osoba James Watt ve Wikicitátech
Autor James Watt ve Wikizdrojích (anglicky)- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je James Watt
- (německy) James Watt v Deutsche Biographie
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |
