Pomník maršála Koněva v Praze: Porovnání verzí

Pomník maršála Koněva v Praze
Socha Ivana Stěpanoviče Koněva na náměstí Interbrigády v Praze 6-Bubenči
Základní údaje
Autor	Zdeněk Krybus Vratislav Růžička
Rok vzniku	1980
Umístění
Umístění	Praha 6, Česko Česko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°6′21,4″ s. š., 14°23′43″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Pomník maršála Koněva byla bronzová socha odhalená na náměstí Interbrigády v Praze 6-Bubenči 9. května 1980 u příležitosti 35. výročí osvobození Československa.^[1][2] Odstraněna byla 3. dubna 2020. V nadživotní velikosti zobrazovala sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, držícího v ruce kytici šeříků, jakými obdarovali civilisté Rudou armádu při jejím vstupu do Československa v květnu 1945. Jejím autorem je Zdeněk Krybus a autorem pomníku Vratislav Růžička.

Od roku 2015 zintenzivněly spory o Koněvovu roli a další existenci pomníku, pomník byl protestujícími opakovaně popisován nápisy či poléván červenou barvou. V roce 2018 městská část pomník v rámci zrestaurování opatřila novými informačními deskami, které připomínaly Koněvovu účast i na dalších středoevropských událostech, jako například okupace Československa vojsk Varšavské smlouvy^[3] nebo násilné potlačení Maďarského povstání.^[4] V září 2019 rozhodlo zastupitelstvo Prahy 6 o odstranění sochy;^[5] dne 3. dubna 2020 byla socha z podstavce sejmuta a odvezena do depozitáře. Podle záměru by se Koněvova socha měla stát jedním z artefaktů plánovaného Muzea paměti 20. století, zatímco na původním místě sochy by měl vzniknout památník připomínající osvobození Prahy.^[6]

Historie

Umístění

Pomník byl odhalen 9. května 1980 u příležitosti 35. výročí osvobození Československa.

Na pomníku byla umístěna pamětní deska, na níž stál následující text: „Významný vojevůdce maršál Sovětského svazu Ivan Stěpanovič Koněv dvojnásobný Hrdina Sovětského svazu a Hrdina Československé socialistické republiky velitel vojsk 1. ukrajinského frontu, která zachránila 9. května 1945 Prahu před zničením.“^[7]

Pomník byl pietním místem, u něhož se u příležitosti výročí ukončení druhé světové války setkávali na začátku měsíce května jak „členové veteránských organizací, přímí účastníci druhé světové války, zástupci velvyslanectví Ruské federace v Praze, městské části Prahy 6, tak i představitelé resortu ministerstva obrany České republiky.“^[8]

Nebyla to jediná Koněvova socha na veřejném prostranství – další památníky má například v ukrajinském Charkově, ve slovenském Svidníku, v ruské Kubince, v Kirově, Tverské oblasti, v Bělgorodu, v Nižném Novgorodu, v Omsku a ve Vologdě.

Spory o pomník

90. léta 20. století

Úsilí o odstranění Koněvova pomníku začalo už v první polovině 90. let, kdy byly odstraňovány i mnohé jiné kontroverzní pomníky někdejšího komunistického režimu, v Dejvicích například pomník V. I. Lenina na Vítězném náměstí. Tehdy bylo řešení vzhledem k naléhavějším záležitostem odloženo, ale od té doby se problém Koněvova pomníku opakovaně vracel na pořad jednání zastupitelstva Prahy 6.^[9]

2015–2018

V roce 2015 byla městská část Praha 6 vystavena rozhodnutí, zdali má, i přes odpor petentů na podporu zachování pomníku, pomník odstranit.^[10] Zastupitelstvo Prahy 6 se na popud starosty Ondřeje Koláře kompromisně usneslo, že opatří pomník dodatkovými tabulemi.^[11][12] V roce 2018 byla socha zrestaurována a památník byl doplněn novými informačními deskami v češtině, ruštině a angličtině. Nové desky byly odhaleny 21. srpna 2018 ve 14.35.^[13][14] Text na nové pamětní desce zněl „Maršál Ivan Stěpanovič Koněv velel 1. ukrajinskému frontu, jehož jednotky byly nasazeny k závěrečnému útoku na Berlín a osvobodily severní, střední a východní Čechy a jako první vstoupily 9. května 1945 do Prahy. Na podzim 1956 řídil potlačení Maďarského povstání sovětskou armádou a jako velitel Skupiny sovětských vojsk v Berlíně se v roce 1961 podílel na řešení tzv. druhé berlínské krize výstavbou Berlínské zdi. V roce 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa.‎“

Proti desce se v dopise ohradili velvyslanci Ruska, Běloruska, Arménie, Ázerbájdžánu a Kazachstánu.^[15] Podle ruského velvyslanectví v Praze se Koněv nepodílel na invazi v roce 1968 a kvůli svému věku řídicí činnost v ozbrojených silách SSSR již dříve opustil.^[16]

Podle českého historika Daniela Povolného byl Koněv od roku 1963 v důchodu (mimo službu) a jeho role při invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa byla „poměrně vedlejší“, a Povolný předpokládá, že vcelku nulová. Byl 8. května 1968 v čele delegace, kterou do ČSSR vyslala vojenská rada v čele s Leonidem Brežněvem, a byl v čele největší ze tří částí delegace, která se pohybovala po českých zemích a systematicky sondovala názory mezi pracujícími a v armádě, ale Povolný uvádí: „Ať napsal jakoukoliv zprávu, tak tyhle informace, podle mého názoru, v konečném důsledku stejně nebyly rozhodující pro to, jestli k té invazi dojde, nebo nedojde.“ Podle Povolného mělo hlášení této delegace zanedbatelný význam mezi množstvím dalších informací od KGB, velvyslanectví, novinářů atd. Na 9. května 1968 byl naplánován první pokus o invazi.^[17] Historik Jiří Fidler se domnívá, že Koněv s okupací Československa pravděpodobně nesouhlasil, stejně jako mnozí další penzionovaní maršálové a generálové.^[18]

Mluvčí Českého svazu bojovníků za svobodu uvedl, že „maršál Koněv je jednou z klíčových osob druhé světové války a to je to, co má socha připomínat“.^[19]

Představitel ruského ministerstva obrany pro ruské válečné hroby v Česku Valerij Konnov v listopadu 2018 v rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedl, že dění kolem pomníku maršála Koněva v Praze vyvolalo v Rusku velkou pozornost a na ruskou ambasádu v Praze píše mnoho nespokojených Rusů.^[20] Na mnoha místech Ruska se nacházejí pomníky československých legionářů,^[21] například Pomník čs. legionářům v Jekatěrinburgu, a Konnov vyjádřil obavu, že se v Rusku na lokální úrovni mohou najít lidé, kteří budou s pomníky čs. legionářů v Rusku zacházet stejným způsobem, jakým česká strana zachází s pomníkem Koněva.^[20]

Ve volbách do zastupitelstva městské části Praha 6 v roce 2018 kandidovala volební strana Občané za odstranění pomníku maršála Koněva pod vedením Radima Špačka (předsedy Koruny České), na kandidátce byl například bývalý poslanec Daniel Korte. Strana se se ziskem 0,15 % hlasů do zastupitelstva nedostala.^[22]

Srpen 2019

Pro maršálovu kontroverzní úlohu v historii se pomník několikrát^[kdy?] stal terčem útoků.^[23] Socha byla několikrát^[kdy?] posprejována a polita barvou. Po pátém případu vandalismu, kdy nebyl pachatel ani jednou dopaden, starosta Prahy 6 Ondřej Kolář prohlásil,^[kdy?] že pomalování sochy je sice vandalstvím, ale že pro lidi, kterým socha vadí, má pochopení a nenechá ji očistit.^[24] Pokus o očištění rudé barvy zastavila 23. srpna 2019 městská policie. K čištění se přihlásil proruský aktivista.^[25] Další pokus o očištění sochy kritizoval starosta Kolář, podle něhož to „budou nějací ruští trollové, kteří vyslyšeli volání ruské ambasády.“ Na místo dorazila Policie České republiky, která si zjistila totožnost dobrovolníků čistících sochu pro případné budoucí obvinění z přestupku nebo trestného činu.^[25] Poškození památníku v noci na 22. srpna 2019 spočívalo v tom, že na boční stranu podstavce byl bílou barvou vyveden nápis „Ne krvavému maršálovi! Nezapomeneme“ a na podstavci se objevila rudá barva znázorňující krev stékající zpod maršálových nohou a letopočty '45, '56, '61 a '68.^[26]

V reakci na polití sochy barvou městská část navrhla, aby byl pomník přesunut na zahradu ruského velvyslanectví v Praze.^[27] Zájem prý projevilo vojenské muzeum v Břeclavi a další z Pardubic. Městská část také chtěla projednat darování pomníku do sbírek Muzea hlavního města Prahy.^[26]

Dne 29. srpna 2019 vznikla petice za odstranění pomníku maršála Koněva v Praze 6, jejímž autorem byl Radim Špaček a která během několika týdnů nasbírala přes 2,4 tisíce podpisů.^[28] V reakci na ni byla 2. září sepsána petice proti odstranění pomníku, jejímž autorem byl Stanislav Korityák a ke konci září 2019 se pod ní sešlo kolem šesti set podpisů.^[29]

Výkonný výbor Ústředního výboru KSČM v pátek 30. srpna 2019 v oficiálním prohlášení, požadujícím zachování pomníku na původním místě, uvedl, že KSČM „bude vždy tvrdě proti přepisování dějin“ na vlně nenávistného antikomunismu, o něž určité politické kruhy (ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL, Piráti) a občanské aktivity usilují, a že kola roztočené nenávisti a překreslování pohledů na historické události nijak nepřispějí ke klidu ve společnosti. Plní podle ní cíl připravit naši společnost na další tlak požadavků Sudetoněmeckého landsmanšaftu, ještě více upevnit ekonomické a vojenské vazby na velké státy Evropské unie a USA. Nenávist těchto skupin se podle KSČM zaměřuje i na složení současné vládní koalice, osobu prezidenta republiky, a vyhrocuje nenávist k Ruské federaci, případně Čínské lidové republice.^[30]

V pátek 30. srpna 2019 před polednem nechala městská část Praha 6 sochu obestavět lešením, na něž umístila plachtu zakrývající pomník. Mluvčí Prahy 6 Ondřej Šrámek akci vysvětloval tím, že „v tuto chvíli je to jediný účinný způsob jak sochu ubránit před dalšími vandalskými útoky“. Stavba s instalací plachty vyšla městskou část asi na 20 tisíc korun. Městská část v pátek informovala, že zatím nerozhodla, jak dlouho bude pomník zakrytý, a že o osudu sochy bude rozhodovat zastupitelstvo 12. září, což však není termín, do kterého bude jasno. Ještě v pátek, do hodiny po umístění, plachtu odvázal a složil k patě památníku aktivista Jiří Černohorský, zakladatel spolku Čest, svoboda, respekt. Uvedl, že plachtu nepoškodil a že práci lidí, kteří ji pověsili, je ochoten zaplatit. Městská část sochu preventivně přetřela anti-graffiti lakem, kolem 17. hodiny ji znovu zakryla a požádala policii o zvýšenou kontrolu okolí sochy. Další pokus o odstranění plachty učinili v noci na sobotu dva mladíci ve věku 22 a 23 let ve stavu mírné až střední opilosti (kolem 1,5 promile alkoholu v dechu) a byli přistiženi strážníky. V sobotu odpoledne strážníci zadrželi šedesátiletého muže, který přeřezal pásky u plachty. Starosta Ondřej Kolář z TOP 09 po rozhodnutí o zakrytí začal dostávat výhrůžky i fyzickou likvidací a obdržel policejní ochranu. V pátek vznikla na Facebooku skupina Proti zakrytí sochy maršála Koněva, která chystala na pondělí na 16 hodin u sochy demonstraci.^[27][26] Starosta Ondřej Kolář plánovanou akci označil za sraz extremistů, které spojuje zaslepená láska k Rusku a kteří chtějí konfrontaci, chtějí konflikt, chtějí vyvolávat a mezi lidmi živit nenávist.^[31] Po plánovaném protestu v pondělí 2. září 2019 odpoledne krycí plachtu opět odstranil Jiří Černohorský.^[31] Akce se účastnili mimo jiné poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna, mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček, Pavel Havránek a Jana Volfová ze strany Česká Suverenita, komunisté Josef Skála a Zdeněk Ondráček.^[31]

Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik vyjádřil naději, že se revoluční nápad na boj s vandalismem pomocí zakrytím sochy nerozšíří i jinam, a řečnicky se dotázal, jestli tento ‘chytrý’ starosta přemýšlel, co bude dělat, až vandalové popíšou i plachty.^[26] Jiří Černohorský označil umístění plachty za provokaci a to, co ohledně účelu plachty deklamoval starosta, za bohapustou lež a jeho výmysl.^[32] Mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček v pátek napsal na „sociální síti“ tweet „NSDAP 09“, což si novináři vyložili tak, že v reakci na postup starosty Prahy 6 přirovnal stranu TOP 09 k NSDAP. Zdůraznil, že takhle se mohou chovat jen noví příznivci totality, přičemž po bok politiků z řad TOP 09 zařadil i pražského primátora Zdeňka Hřiba: „Jeden srovnává Mariánský sloup se Stalinovým pomníkem, druhý nechává zakrýt pomník osvoboditele od nacismu. To jsou reálné tváře nové totality. Nenávistné, netolerantní, s mediálním potleskem.“^[33] Ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček v pátek 30. srpna rovněž na twitteru zanechal narážku, že vedení Prahy 6 se v kauze Koněvova pomníku chová jako soft verze Franty Sauera.^[33]

Tomáš Tožička napsal v srpnu 2019, že socha Winstona Churchilla na náměstí Winstona Churchilla na Žižkově v Praze by měla být stejně jako socha Koněvova doplněna informační deskou, která by upozornila na krvavé potlačení osvobozeneckého povstání Mau Mau v Keni a na další zločiny jeho vlády.^[34]

Září 2019

Ruský ministr kultury Vladimir Medinskij v pátek 6. září 2019 v Murmansku při rozhovoru s novináři uvedl, že „starosta jakéhosi obvodu řekl, že rada se bude zabývat demontáží památníku osvoboditeli a zachránci města. Je to takový místní gauleiter.“ Zároveň poděkoval českému prezidentovi Miloši Zemanovi, že památník maršála hájí. Použití slova „gauleiter“ vzbudilo v českých politických kruzích mohutnou odezvu. Ministr zahraničí Tomáš Petříček označil vyjádření ruského ministra za nevhodné a uvedl, že je třeba uklidnění situace, k čemuž by pomohla Medinského omluva.^[35] Náměstek pro řízení sekce evropské Ministerstva zahraničních věcí České republiky Aleš Chmelař předvolal velvyslance Ruské federace Alexandra Zmejevského, aby vznesl protest proti nepravdivým a urážlivým výrokům ruského ministra kultury na adresu starosty městské části Praha 6, a ministerstvo k tomu dne 13. září 2019 vydalo prohlášení, v němž mimo jiné zdůrazňuje, že „otázka sochy maršála Koněva v Praze 6 je vnitřní záležitostí České republiky“.^[36] Ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček v pořadu Otázky Václava Moravce uvedl, že Medinskij promeškal příležitost mlčet a jeho komentář byl zbytečný a urážlivý, a podpořil postoj ministra zahraničí, tedy požadavek omluvy a předvolání ruského velvyslance.^[37] Podle předsedy ODS Petra Fialy má český stát po Medinském požadovat omluvu.^[37] K omluvě Medinského otevřeným dopisem vyzvali také bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel, někdejší poslanec Ivan Gabal, bývalý náměstek ministra obrany pro vyzbrojování Daniel Koštoval a někdejší velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář (otec starosty Prahy 6). V dopise uvedli: „Účelově lživé a odporné použití příměru k NSDAP bohužel dokazuje, že se rétorika některých představitelů Vaší země od stalinských dob příliš nezměnila. Také tento fakt nás utvrzuje v tom, že si o svých záležitostech musíme a budeme rozhodovat sami.“^[37]

Jan Hamáček též uvedl, že na bourání pomníků je pozdě a že pokud bychom bourali Koněva, mohli bychom se nově dívat i na husity a bourat Jana Žižku na Vítkově, nebo kvůli vztahu Karla IV. k židům a pogromům přejmenovávat univerzity.^[37]

12. září 2019 zastupitelstvo městské části schválilo odstranění sochy. Ta měla být odsunuta do některého muzea a nahrazena památníkem osvoboditelů Prahy.^[38] Během jednání zastupitelstva byl provoz úřadu městské části z bezpečnostních důvodů omezen. Před budovou ohlásila protestní shromáždění strana Česká suverenita exposlankyně ČSSD Jany Volfové a aktivista Jiří Černohorský. Článek v časopise Respekt účastníky shromáždění charakterizoval jako „zhruba tři desítky lidí: od příznivců Vladimira Putina přes motorkáře, členy paramilitární skupiny Českoslovenští vojáci v záloze za mír a fanoušky národovecké kapely Ortel až po přispěvatele českých dezinformačních webů“.^[39] Někteří účastníci byli vybaveni komunistickými sovětskými symboly, jeden účastník nesl vlajku Doněcké lidové republiky, Jiří Černohorský kombinoval sovětskou vlajku s tričkem kapely Ortel.^[38]

Ruské ministerstvo zahraničí v pátek 13. září 2019 vydalo prohlášení, v němž vyjadřuje rozhořčení nad „cynickým rozhodnutím“ zastupitelstva, označuje je za porušení článků dvoustranné smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci z 26. srpna 1993 a sděluje, že rozhodnutí Prahy 6 nezůstane bez odpovědi.^[40] Český diplomat v Rusku Petr Vágner spekuloval, že odveta by se mohla týkat československých legionářských pomníků v Rusku.^[41] Odpoledne 16. září 2019 se aktivista Michal Šulc připoutal řetězem k podstavci sochy a přečetl své prohlášení odsuzující snahu odstranit sochu, připomněl hrdinství vojáků bojujících bitvě o Dukelský průsmyk proti německé armádě a utrpení vězňů v Osvětimi, kterou maršál Koněv osvobodil. Policie proti němu nezasáhla, a proto na místě setrval připoutaný přibližně 3 hodiny.^[42][43] Hnutí Aliance národních sil 16. září 2019 podalo oznámení o podezření z trestné činnosti na neznámého pachatele, starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře a 33 členů zastupitelstva, aby se vyšetřilo, jestli byl spáchán přečin výtržnictví, jeho schvalování a zneužití pravomoci veřejného činitele.^[44]

Problému pomníku se věnoval pořad Máte slovo v České televizi 26. září 2019, v němž vystoupili Ondřej Kolář, Ivan Gabal a Radim Špaček za zastánce odstranění pomníku a Petr Šimůnek, Jaroslav Foldyna a Stanislav Korityák jako odpůrci jeho odstranění.^[9]

2020

V reakci na odstranění pomníku maršála Koněva vyzvali někteří představitelé KSČM k odstranění sochy Winstona Churchilla, kterého označili za masového vraha s poukazem na hladomor v Bengálsku v roce 1943 a další zločiny Britského impéria během Churchillovy vlády ve 40. a 50. letech 20. století.^[45]

9. května 2020 v den 75. výročí ukončení druhé světové války v Rusku na místo v Praze, kde stála socha Koněva, někdo umístil záchod.^[46] „Pokud má někdo potřebu se takto vyjadřovat ve dnech, které jsou oslavou konce druhé světové války, vypovídá to o tom, že má v hlavě spíš fekálie, než cokoliv jiného,“ vyjádřil se k incidentu starosta Prahy 6 Ondřej Kolář. Na čin veřejně reagovala Maria Zacharová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí.^[47]

Památková ochrana

Místopředseda Komunistické strany Čech a Moravy Petr Šimůnek v říjnu 2019 v reakci na snahy o odstranění pomníku navrhl prohlášení pomníku kulturní památkou. Uvedl, že je to jeden z posledních takových památníků v Praze – už byl odstraněn smíchovský tank, přejmenována třída Rudé armády a byla sejmuta i deska ze Staroměstské radnice, která připomínala osvobození Prahy Rudou armádou, a že některý ze symbolů by v Praze zůstat mohl, aby to připomínal generacím, které přichází po nás.^[48] Ministerstvo kultury uvedlo, že dostalo celkem tři návrhy na prohlášení pomníku památkou, z toho nejméně jeden od komunistů.^[49]

Ministerstvo kultury v prosinci 2019 návrh zamítlo s odůvodněním že socha z uměleckého hlediska není významnějším dílem a nijak nepřesahuje dobový průměr. Národní památkový ústav v Praze a Komise pro ochranu památkového fondu 20. století svými stanovisky prohlášení za památku nedoporučily.^[48][49]

Pomník nefiguruje v databázi hrobů a pietních míst ministerstva obrany.^[50] V minulosti však dle digitální stopy zjevně figuroval pod evidenčním číslem CZE0006-41772^[51][52] (přestože server demagog.cz tuto informaci vyhodnotil jako nepravdivou, resp. zkoumal zjevně pouze aktuální stav.^[53]), leč s poznámkou, že nejde o válečný hrob dle zákona č. 122/2004 Sb.^[54]

Sejmutí sochy

Dne 3. dubna 2020 byla socha maršála Koněva z podstavce sejmuta a odvezena do depozitáře.^[55][56] Následující pondělí 6. dubna došlo k útoku na českou ambasádu v Moskvě, k němuž se v reakci na předchozí odstranění sochy přihlásila ruská extrémistická a krajně nacionalistická neregistrovaná strana Jiné Rusko.^[57] V úterý 7. dubna informoval Deník N, že v ruské televizi Rossija 1 odstranění sochy již v neděli 5. dubna komentovali opoziční zastupitel v Praze 11 za hnutí SPD (televizí chybně označený za starostu městské části) a další člen SPD.^[58]

V dubnu 2020 dostal starosta Prahy 6 Ondřej Kolář policejní ochranu, poté co časopis Respekt zveřejnil článek,^[59] v němž Ondřej Kundra tvrdí, že podle nejmenovaných zdrojů Respektu do Česka přicestoval ruský agent s ricinem, který má za úkol Koláře zlikvidovat.^[60][61]

Řekli o něm

• Miloš Zeman (2017): „Maršál Koněv má mou úctu. Jsem zcela přesvědčen, že jeho památník musí být v Praze, tak jako množství dalších památníků těm, kteří bojovali za osvobození našeho národa, včetně osvobození Prahy.“^[62]
• Ondřej Kolář (2019): „Nemáme nic proti Rudé armádě, vážíme si toho, že spoluosvobodila Československo, ale už nás to nebaví, je slyšet velmi jasné volání po odstranění sochy .... Hanlivý nápis ‚Ne krvavému maršálovi!‘ byl pravdivý, Koněv má na rukou krev Čechů, Slováků i Rusů.“^[63]
• Jan Lipavský (2019): „Pojďme uctít památku těch, kteří opravdu osvobodili Československo. To byli sovětští vojáci, Rusové, Ukrajinci, Bělorusové a mnoho dalších národností, ale nedělejme kult osobnosti sovětským figurám.“^[64]
• Miroslav Grebeníček (2019): „Socha osvoboditele Prahy maršála I. S. Koněva stejně jako socha generála G. S. Pattona v Plzni, ale i pražská socha W. Churchilla jsou projevem úcty k těm, kdo se zasloužili o porážku nacismu a osvobození Československa.“^[65]
• Zoe Klusáková-Svobodová (2020): „Mně osobně celá aféra okolo sochy maršála Koněva velmi mrzí, stydím se za to, že se to stalo v Praze. Nejsem sama, ale bohužel ty, co mají jiný názor než pan starosta Prahy 6, není slyšet.“^[66]

Galerie

• 
  Koněvův pomník
• 
  Koněvův pomník
• 
  Pomník po opravě a s novými informačními deskami (2018)
• 
  Nová informační deska v češtině (2018)
• 
  Nová informační deska v ruštině (2018)
• 
  Nová informační deska v angličtině (2018)

Odkazy

Reference

Literatura

• ŠINDELÁŘ, Jan. Dnes už bez šeříků. Historie Koněvova pomníku v Praze. Dějiny a současnost 7, 2018, s. 44-46.

Související články

• Památník Sovětské armádě v Sofii
• Pavel Novotný (novinář)#Spor o výstavbu pomníku vlasovcům

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pomník maršála Koněva v Praze na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.