Diskuse:Novak Djoković: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m chceš tam odcitovat wikipedijní článek
Výňatky z "akademických" Pravidel českého pravopisu
Řádek 46: Řádek 46:


<del>[http://www.google.cz/search?hl=cs&q=%C4%90jokovi%C4%87&btnG=Vyhledat+Googlem&lr=lang_cs Ani toto nestačí?] --[[Wikipedista:Jakubisko|Jakubisko]] 17:27, 27. 1. 2008 (UTC)</del> Trapas, mám tam překlep :)) už se odtud radši stahuju
<del>[http://www.google.cz/search?hl=cs&q=%C4%90jokovi%C4%87&btnG=Vyhledat+Googlem&lr=lang_cs Ani toto nestačí?] --[[Wikipedista:Jakubisko|Jakubisko]] 17:27, 27. 1. 2008 (UTC)</del> Trapas, mám tam překlep :)) už se odtud radši stahuju

----

{{Citace monografie
| autor = Kolektiv pracovníků Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky
| titul = Pravidla českého pravopisu
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1993
| isbn = 80-200-0475-0
| strany = 76, 77, 83, 84
| poznámka = (výňatky)
}}

<blockquote cite="urn:isbn:80-200-0475-0">
Doporučená pravidla přepisu slov z cizích jazyků do češtiny<br />
<br />
(...) Jde-li o přepis z jazyků užívajících písma odlišného, určují pravidla způsob přepisu písmen, (...)<br />
<br />
Pozn.: Pravidla přepisu cizojazyčných slov jsou založena na domácích pravopisných zásadách, a proto se v jednotlivých jazycích liší. Není tedy vhodné v češtině užívat ty způsoby přepisu, které se opírají o cizí pravopis nebo o cizí grafické zásady, (...)<br />
<br />
Vzhledem k účelu se uplatňuje dvojí způsob přepisu cizojazyčných slov – vědecká transliterace a běžný přepis neboli transkripce.<br />
Vědecká transliterace je důsledným převedením písmen jedné abecedy nebo zvukové podoby pojmového písma do abecedy druhé. Transliterace se užívá v bibliografických údajích, v katalozích apod., kde je třeba řadit údaje podle sytému jednoho písma, dále v případech, kdy jde o přesný přepis těch písmen cizích abeced, která nejsou technicky dosažitelná. Výhodou transliterace je, že umožňuje jednoznačný zpětný přepis do abecedy původní. V České republice je nejrozšířenější transliterace jmen a výrazů z cyrilice, stanovená státní normou ČSN 01 185.<br />
V publikacích běžného rázu, tedy tam, kde přepisovaná slova jsou součástí českého textu, se užívá základní formy přepisu – transkripce. Tento přepis zároveň částečně naznačuje běžnou výslovnost cizojazyčných výrazů v češtině.<br />
<br />
(...)<br />
<br />
Transkripce jmen a názvů z jazyků užívajících cyrilice
* А а = a
* (...)
* В в = v
* (...)
* К к = k
* (...)
* Н н = n
* О о = o
<br />
(...)<br />
<br />
Srbština (charvátsky | český přepis)
* (...)
* И и = i | i
* Ђ ђ = dj | dj
** příklady: Ђаково – Djakovo; Ђорђе - Djordje
* (...)
* Ћ ћ = ć | ć (též č)

Pozn.: Východiskem přepisu srbské cyrilice do češtiny je latinské písmo, jak ho užívají Charváti.
</blockquote>

Vizte též např. [http://www.lib.cas.cz/space.40/CYRILLIC/SER.HTM]

Poznámka: ČSN 01 185 byla později převzata normou [http://nahledy.normy.biz/nahled.php?i=65539 ČSN ISO 9].

-- [[Wikipedista:The Eye of Truth|The Eye of Truth]] 18:44, 27. 1. 2008 (UTC)

Verze z 27. 1. 2008, 20:44

Jméno článku

Přesunuto z mojí diskuze Honza Záruba 15:39, 27. 1. 2008 (UTC): Podívej se sem: Království SHS#20. a 30. léta a taky sem: Wikipedista diskuse:Decebalus/Archiv diskusí#Karađorđević a přestaň se chovat jako malý kluk. Btw. jednej podle pravidel viz Wikipedie:Žádný vlastní výzkum. Však i ty (nyní) tři externí odkazy obsahují tvar Djoković. --Decebalus 15:33, 27. 1. 2008 (UTC)

Nedělám vlastní výzkum, viz zejména srbské interwiki. Nejedná se o historickou osobu, nelze na něj tedy aplikovat historické hledisko jako v odkazovaném případě. Honza Záruba 15:36, 27. 1. 2008 (UTC)

Nenech se vysmát s takovou argumentací. Dobře, ještě jednou: http://www.ctk.cz/zpravy/sportovni_view.php?id=293388 http://www.sport.cz/clanek/124087-djokovic-ziskal-na-australian-open-prvni-grandslamovy-titul.html http://www.lidovky.cz/djokovic-vyhral-australian-open-do1-/ln_sport.asp?c=A080127_125851_ln_sport_nev http://aktualne.centrum.cz/sportplus/ostatni-sporty/tenis/clanek.phtml?id=519611 --Decebalus 15:46, 27. 1. 2008 (UTC)

Mám Tvé svolení to přesunout? Nebo stále lpíš na tom cizím pravopisu? --Decebalus 16:07, 27. 1. 2008 (UTC)

Já jsem pro ten cizí pravopis Jedudědek 16:13, 27. 1. 2008 (UTC)
Že vám do toho zasahuju, co se vám nezdá na Srbština#Abeceda a výslovnost, že hodláte prosazovat i revertační válkou takový přepis jména do latinky, který vychází z předpokladu, že neumíme napsat jiné znaky než v dobách mechanických psacích strojů? --Milda 16:15, 27. 1. 2008 (UTC)

Ok, ale pak tam dejte nějaké seriozní odkazy, že se to tak někde v českých mediích či literatuře používá. A nemusí se jednat jen o Djokoviće. U Karadjordjeviće i Jirka O. a Zirland potvrdili, že česká pravidla preferují psaní dj. Mimochodem, je vám oboum (třem) jasné, že to, co děláte, je vlastní výzkum? --Decebalus 16:19, 27. 1. 2008 (UTC)

Těchto „vlastních výzkumů masmédiím navzdory“ máme na Wikipedii požehnaně, např. Lech Wałęsa nebo François Mitterrand, co mě zrovna napadlo, i když to není přepis z jiné abecedy. --Milda 16:40, 27. 1. 2008 (UTC)
Hlavně pozor, ať o tu svoji bohorovnost nezakopnete a neupadnete. Je tak velká, že byste se mohl ošklivě zranit. Nemluvil jsem jen o médiích, ale i o literatuře, ta by byla samozřejmě mnohem vhodnější. --Decebalus 16:54, 27. 1. 2008 (UTC)
Osobní útoky si vyprošuju. Už jste za podobné formy diskutování byl v minulosti blokován. --Milda 17:17, 27. 1. 2008 (UTC)
Ne, blokován jsem nebyl. --Decebalus 17:46, 27. 1. 2008 (UTC)

@Milda: Já osobně si myslím, že většina lidí ty jiné znaky napsat neumí, tedy já alespoň ne (pokud si nevezmu na pomoc nějakou mapu znaků), a to rozhodně negramota nejsem. @Decebalus: V jakém směru se jedná o vlastní výzkum? Používat zahraniční literaturu je snad ještě dovoleno, a jestli se to tam tak používá... --Reaperman 16:26, 27. 1. 2008 (UTC)

Proto máme přesměrování z jednoduššího přepisu (který je samozřejmě rovněž správný), ale preferujme takový tvar jména, který je podle pravidel v pořádku a přitom je původnímu jménu v jiné abecedě nejbližší. --Milda 16:40, 27. 1. 2008 (UTC)

Vše, co jsem k tomu měl, jsem vyjádřil ve shrnutí při přesunu "ten člověk se tak jmenuje", nemám co víc k tomu říct, to povařuju za jediné relevantní. O žádný vlastní výzkum se nejedná. Honza Záruba 16:27, 27. 1. 2008 (UTC)

Dodej nějaký český pramen a uvěřím Ti, že se nejedná o vlastní výzkum. Cizí pravopis je pro nás naprosto irelevantní, to bych mohl s trochou nadsázky článek Svatý Václav nazvat Wenzel von Böhmen, protože to tak na de wiki píší, takže je to správně. --Decebalus 16:32, 27. 1. 2008 (UTC)

Takže nejde o vlastní výzkum, ale problém ohledně přepisu jmen a názvů... --Reaperman 16:40, 27. 1. 2008 (UTC)

Akorát že ten problém řeší podle toho, jak se jim zamlouvá (a ne podle faktů) a to už je vlastní výzkum. I Aktron to v téhle diskuzi Wikipedista diskuse:Decebalus/Archiv diskusí#Karađorđević nepřímo přiznal, ale aspoň se zachoval čestně a uznal chybu, zatímco jiní teď prohlížejí google a snaží se vypátrat, že mají pravdu. --Decebalus 16:45, 27. 1. 2008 (UTC)

Divím se že tady vůbec taková debata vznikla. V českém prostředí jsem tu srbskou verzi v životě neviděl a nejen já... to myslím mluví za vše. Nemluvě o tom, že by názvy článků měly odpovídat české klávesnici (argument že alt+0208 máme na klávesnici všichni neberu, jako že by se tu určitě objevil :) ) --Jakubisko 16:53, 27. 1. 2008 (UTC)

Ale vypadá to exoticky, takže je to pěkné, což je nejlepší a nejracionálnější argument pro to, abysme to tu začali sami ze svého rozhodnutí zavádět :-) --Decebalus 16:57, 27. 1. 2008 (UTC)
A co se vrhnout na přejmenovávání hesel o Japonsku do podoby " ??? " :) --Jakubisko 17:00, 27. 1. 2008 (UTC)
Na japonský wikipedii to tak mají, tak proč ne :-))) --Decebalus 17:02, 27. 1. 2008 (UTC)
Když už máme tu globalizaci...:) --Jakubisko 17:08, 27. 1. 2008 (UTC)
Řešíme zde způsob přepisu z cyrilice do latinky a ne zda ponechávat jméno v cyrilici. Nebo jsem pochopil něco špatně, že sem pletete orientální abecedy? --Milda 17:17, 27. 1. 2008 (UTC)
Jistě, není to přesně to samé, ale princip je podobný - " Đ " je pro normálního uživatele stejný problém napsat, jako nějaký čínský znak a stejně tak téměř nikdo neví, jak takový znak číst...--Jakubisko 17:20, 27. 1. 2008 (UTC)

Nebudeme tu spamovat. Pokud se do zítra osmi hodin nenajde nějaký relevantní pramen, který potvrdí, že se v Česku tento cizokrajný přepis používá, tak provedu přesun na Djokoviće. Argumentaci stylem, jaký předvedl Honza Záruba [1], fakt neberu. --Decebalus 17:14, 27. 1. 2008 (UTC)

Nejedná se o přepis! Srbština píše taky latinkou, a to takhle. Taky tu nemáme článek Džordž Buš. Redirect existuje, s najitím problém není. (Zato nevyplnit shrnutí vůbec a neopravit přesměrování po přesunu je v pořádku.) Honza Záruba 17:20, 27. 1. 2008 (UTC)
Doplň relevantní český pramen. --Decebalus 17:46, 27. 1. 2008 (UTC)
Srbština. Honza Záruba 17:51, 27. 1. 2008 (UTC)
Doplň relevantní českou citaci. --Decebalus 18:17, 27. 1. 2008 (UTC)

Ani toto nestačí? --Jakubisko 17:27, 27. 1. 2008 (UTC) Trapas, mám tam překlep :)) už se odtud radši stahuju


Kolektiv pracovníků Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky. Pravidla českého pravopisu. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0475-0. S. 76, 77, 83, 84. (výňatky). 

Doporučená pravidla přepisu slov z cizích jazyků do češtiny

(...) Jde-li o přepis z jazyků užívajících písma odlišného, určují pravidla způsob přepisu písmen, (...)

Pozn.: Pravidla přepisu cizojazyčných slov jsou založena na domácích pravopisných zásadách, a proto se v jednotlivých jazycích liší. Není tedy vhodné v češtině užívat ty způsoby přepisu, které se opírají o cizí pravopis nebo o cizí grafické zásady, (...)

Vzhledem k účelu se uplatňuje dvojí způsob přepisu cizojazyčných slov – vědecká transliterace a běžný přepis neboli transkripce.
Vědecká transliterace je důsledným převedením písmen jedné abecedy nebo zvukové podoby pojmového písma do abecedy druhé. Transliterace se užívá v bibliografických údajích, v katalozích apod., kde je třeba řadit údaje podle sytému jednoho písma, dále v případech, kdy jde o přesný přepis těch písmen cizích abeced, která nejsou technicky dosažitelná. Výhodou transliterace je, že umožňuje jednoznačný zpětný přepis do abecedy původní. V České republice je nejrozšířenější transliterace jmen a výrazů z cyrilice, stanovená státní normou ČSN 01 185.
V publikacích běžného rázu, tedy tam, kde přepisovaná slova jsou součástí českého textu, se užívá základní formy přepisu – transkripce. Tento přepis zároveň částečně naznačuje běžnou výslovnost cizojazyčných výrazů v češtině.

(...)

Transkripce jmen a názvů z jazyků užívajících cyrilice

  • А а = a
  • (...)
  • В в = v
  • (...)
  • К к = k
  • (...)
  • Н н = n
  • О о = o


(...)

Srbština (charvátsky | český přepis)

  • (...)
  • И и = i | i
  • Ђ ђ = dj | dj
    • příklady: Ђаково – Djakovo; Ђорђе - Djordje
  • (...)
  • Ћ ћ = ć | ć (též č)

Pozn.: Východiskem přepisu srbské cyrilice do češtiny je latinské písmo, jak ho užívají Charváti.

Vizte též např. [2]

Poznámka: ČSN 01 185 byla později převzata normou ČSN ISO 9.

-- The Eye of Truth 18:44, 27. 1. 2008 (UTC)


Zdroj datcs.wikipedia.org
Originálcs.wikipedia.org/wiki/w/index.php
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.