kus překlad, zbytek příště |
Metab.: minus první požadavek na zdroj - je nesmyslný - věta jen stručně uvozuje část, kde je podobnost konkrétně popsána a u níž aktuálně žádaná reference oreferuje automaticky i uvozující větu |
||
| Řádek 92: | Řádek 92: | ||
== Metabolismus == |
== Metabolismus == |
||
Archea se podobají bakteriím v mnoha ohledech, ovšem zásadně se od nich odlišují v [[transkripce (proteosyntéza)|transkripci]] a [[translace|translaci]], dvou základních procesech buněčného života, v nichž se naopak podobají organismům [[Eukaryota|eukaryotním]]. |
Archea se podobají bakteriím v mnoha ohledech, ovšem zásadně se od nich odlišují v [[transkripce (proteosyntéza)|transkripci]] a [[translace|translaci]], dvou základních procesech buněčného života, v nichž se naopak podobají organismům [[Eukaryota|eukaryotním]]. |
||
[[DNA]] archeí obsahuje na rozdíl od bakterií [[intron]]y a během transkripce používá „eukaryotické“ [[iniciační faktor|iniciační]] a [[elongační faktor|elongační faktory]], při translaci se zase u nich prosazují [[TATA]]-vázající proteiny a [[TFIIB]] jako u eukaryot.{{Fakt?}} [[tRNA|TRNA]] je některými vlastnostmi unikátní napříč celým stromem života, některé její vlastnosti jsou bližší eukaryotům, více než bakteriím. <ref name=berkeley /> |
[[DNA]] archeí obsahuje na rozdíl od bakterií [[intron]]y a během transkripce používá „eukaryotické“ [[iniciační faktor|iniciační]] a [[elongační faktor|elongační faktory]], při translaci se zase u nich prosazují [[TATA]]-vázající proteiny a [[TFIIB]] jako u eukaryot.{{Fakt?}} [[tRNA|TRNA]] je některými vlastnostmi unikátní napříč celým stromem života, některé její vlastnosti jsou bližší eukaryotům, více než bakteriím. <ref name=berkeley /> |
||
Verze z 29. 5. 2008, 17:23
 Archea | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Doména | Archea (Archaea) Woese, Kandler & Wheelis, 1990 |
| Říše | |
| Sesterská skupina | |
| Eukaryota | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Archea (Archaea, dříve archebakterie) je rozsáhlá skupina prokaryotických a jednobuněčných organismů, jejíž existence byla poprvé zveřejněna roku 1977.[1] V některých rysech jsou archea podobné bakteriím (zejména stavbou buňky), ale genomem a některými metabolickými cestami jsou blízké eukaryotickým organismům. Tím tvoří jednu ze tří domén života, jako skupina se objevili již před 3 miliardami let.[2]
Mnohá archea jsou extrémofilní, vyhledávají extrémní podmínky (gejzíry s horkou vodou, velmi slaná prostředí či sirné prameny).[3] Mnohé archea se však vyskytují v obrovském množství i v oceánu. [4]
Velikost buněk se u různých zástupců značně liší, obvykle se pohybuje od 0,1 do 15 mikrometrů, nicméně některé agregáty nebo vlákna mohou dosáhnout velikosti až 200 mikrometrů. Rozmnožují se příčným dělením.
Historie výzkumu a systematiky
Tuto skupinu jako první na základě 16S rRNA (rRNA ribozomální podjednotky) identifikovali v roce 1977 Carl Woese a George Fox.[1] Ve svém navrhovaném systému ji postavili pod jménem Archebacteria (archebakterie) na úroveň eubakterií (dnes bakterie) a eukaryot. V roce 1990 Woese, Kandler a Wheelis už použili název Archaea namísto Archebacteria, aby název neodkazoval na nepříbuzné bakterie.[5]
Vznik a vývoj archeí
O archeích a jejich evoluci se dozvídáme více až v posledních letech. Podle třídoménového systému jsou Bacteria, Archaea a Eukaryota tři základní linie života, které se velmi brzy vyvinuly z raného progenota.[6] Zatímco toto dělení je dnes běžně užívané, někteří biologové se domnívají, že linie archeí a eukaryot vznikly ze některých specializovaných bakterií.[7] Jednou možností je, že posledním společným předkem bakterií a archeí byl nemetanogenní termofil.[8] Mnohé genetické studie naznačují, že archea jsou blízce příbuzné eukaryotickým organismům a podle některých studií jsou eukaryota blízce příbuzné archeální říši Euryarchaeota Naopak v genomech bakterií (např. druhu Thermotoga maritima) jsou nalézány geny typické pro archea, zdá se, že je to díky horizontální výměně genetické informace[9]
Vzhled
Buňky archeí dosahují velikosti v rozmezí 0,1-15 μm.[10] Z těchto důvodů se pozorují především pod elektronovým mikroskopem.[11] Známe velké množství tvarových modifikací, koky, tyčinky, spirály či ploché destičky. [10] Buňky mohou mít i bičík, který slouží k pohybu, značně se však od bakteriálního odlišuje. Pokud mají bičíků více, zpravidla bývají umístěny na jedné straně buňky. [11]
Buněčná stěna archeí postrádá peptidoglykan (na rozdíl od bakterií) a oproti bakteriím i eukaryotům jsou jejich membrány složeny z etherlipidů (a nikoliv esterlipidů).
Systematika
Archea mají blíže k eukaryotům, než k bakteriím, a bývají s nimi spojovány do nadřazené skupiny Neomura. Doména archea (Archaea) se rozděluje na několik říší, založených na studiu ribozomální RNA[12]:
- Crenarchaeota — hypertermofilní druhy
- Euryarchaeota — methanogenní a halofilní druhy
- Korarchaeota — hypertermofilové
Archea se často dělí i z fyziologického hlediska, jako jsou například tyto čtyři skupiny:[13]
- extrémně halofilní archea
- archea produkující metan
- hypertermofilní archea
- archea bez buněčné stěny
Metabolismus
Archea se podobají bakteriím v mnoha ohledech, ovšem zásadně se od nich odlišují v transkripci a translaci, dvou základních procesech buněčného života, v nichž se naopak podobají organismům eukaryotním.
DNA archeí obsahuje na rozdíl od bakterií introny a během transkripce používá „eukaryotické“ iniciační a elongační faktory, při translaci se zase u nich prosazují TATA-vázající proteiny a TFIIB jako u eukaryot.[[[Wikipedie:Ověřitelnost|<span class="doplnte-zdroj" title="Je potřeba doložit zdroj předchozího tvrzení, označeno Chyba: neplatný čas">zdroj?]]] TRNA je některými vlastnostmi unikátní napříč celým stromem života, některé její vlastnosti jsou bližší eukaryotům, více než bakteriím. [11]
Výskyt
Mnoho archeí osídluje různá extrémní stanoviště. Některé z nich snesou teploty nad 100 stupňů Celsia a byly nalezeny ve vroucích gejzírech nebo ve vroucích sopečných pramenech na mořském dně. Další druhy se mohou specializovat na extrémně slané, kyselé či zásadité biotopy. Methanogenní archebakterie lze nalézt v trávicím traktu člověka, dřevokazných termitů etc. Není známo, že by způsobovaly nějaké choroby. Další druhy jsou kosmopolitní a nacházejí se po celém světě ve vodě, vzduchu i půdě.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Archaea na anglické Wikipedii (číslo revize nebylo určeno)Šablona {{Překlad}} požaduje zadat hodnotu do parametru „revize“!.
- ↑ a b WOESE, Carl; FOX, George E. Phylogenetic Structure of the Prokaryotic Domain: The Primary Kingdoms. Proceedings of the National Academy of Sciences. Listopad 1977, roč. 74, čís. 11. Dostupné online.
- ↑ http://www.biolib.cz/cz/taxon/id14782/
- ↑ CAMPBELL, Neil A.; REECE, Jane B. Biologie. Praha: Computer press, 2006. S. 1332.
- ↑ KARNER ♀4 JMÉNO = MB; DELONG, EF; KARL, DM. Archaeal dominance in the mesopelagic zone of the Pacific Ocean. Nature. 2001, roč. 409, čís. 6819, s. 507–10.
- ↑ WOESE, Carl; KANDLER, Otto; WHEELIS, Mark. Towards a Natural System of Organisms: Proposal for the Domains Archaea, Bacteria, and Eucarya. Proceedings of the National Academy of Sciences. Červen 1990, roč. 87. Dostupné online.
- ↑ Woese CR, Gupta R. Are archaebacteria merely derived 'prokaryotes'?. Nature. 1981, roč. 289, čís. 5793, s. 95–6.
- ↑ The natural evolutionary relationships among prokaryotes. Crit. Rev. Microbiol.. 2000, roč. 26, čís. 2, s. 111–31. PMID 10890353. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Gribaldo S, Brochier-Armanet C. The origin and evolution of Archaea: a state of the art. Philos. Trans. R. Soc. Lond., B, Biol. Sci.. 2006, roč. 361, čís. 1470, s. 1007-22. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Nelson KE, Clayton RA, Gill SR, et al. Evidence for lateral gene transfer between Archaea and bacteria from genome sequence of Thermotoga maritima. Nature. 1999, roč. 399, čís. 6734, s. 323–9.
- ↑ a b KRIEG, Noel. Bergey’s Manual® of Systematic Bacteriology. USA: Springer, 2005.
- ↑ a b c http://www.ucmp.berkeley.edu/archaea/archaeamm.html
- ↑ http://trishul.sci.gu.edu.au/~bharat/courses/ss13bmm/archaea.html
- ↑ ROSYPAL, Stanislav. Nový přehled biologie. [s.l.]: Scientia, 2003. S. 797.
Externí odkazy
- (anglicky) Úvod k archeím, univerzita Berkeley
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |
