Pseudověda: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
-zamčeno
Vbhubeny (diskuse | příspěvky)
8 878 editací
→‎Kritika konceptu pseudovědy: Doplnění chronologie názorových proudů
Řádek 71: Řádek 71:


== Kritika konceptu pseudovědy ==
== Kritika konceptu pseudovědy ==
[[Soubor:Phrenologychart.png|thumb||<center>[[Frenologie]]</center>]]
=== Kritika postavená na epistemologii ===
V roce 1843 byla [[Frenologie]]<ref name="Magendie">{{Citace knihy | příjmení = Magendie | jméno = François |rok = 1843 | titul = An Elementary Treatise on Human Physiology | vydavatel = John Revere Harper |místo = [[New York]])|edice=5 |isbn = |jazyk = anglicky}}</ref> zřejmě prvním oborem označeným za pseudovědu, když její zastánci začali tvrdit, že stavba lebky souvisí s duševními schopnostmi a charakterovými rysy člověka. Prohlásili, že duch se nachází v mozku, což se příčilo tehdejšímu názoru, že duch je nehmotná součást [[duše]] člověka.<ref name="Bowler">{{Citace knihy | příjmení = Bowler | jméno = Peter J.| |rok = 2003 | titul = Evolution: The History of an Idea | vydavatel = University of California Press |místo = [[Amerika]])|edice=3 |isbn = 0-52023693-9|jazyk = anglicky}}</ref>
Z [[epistemologie|epistemologického]] hlediska jsou vznášeny námitky vůči předpokladu, že je možné spolehlivě a objektivně rozlišit vědu od pseudovědy. Například filosof vědy [[Paul Feyerabend]] považuje pokusy o rozlišování mezi vědou a ne-vědou za špatné a destruktivní a představu, že věda může a má fungovat podle pevných a univerzálních pravidel, pokládá za nerealistickou a škodlivou, protože zanedbává komplex fyzikálních a historických podmínek, které ovlivňují změny vědy, a tím činí vědu dogmatičtější a méně přizpůsobivou. Feyerabend je názoru, že věda nemá žádnou specifickou univerzální metodu a že taková věda, která tvrdí, že má k dispozici jedinou správnou metodu a jediné použitelné výsledky, je ideologií a svého druhu pověrou.<ref>Paul K. Feyerabend: ''Rozprava proti metodě'', Aurora Praha 2001, 1. angl. vydání ''Against Method'', 1975</ref>


V polovině 20. století navrhl [[Karl Popper]] kritéria, jak identifikovat [[Vědecká metoda| vědeckou metodu]] od metody nevědecké.<ref name="Popper>{{Citace knihy | příjmení = Popper | jméno = Karl R. |rok = 1957 | titul = The Logic of Scientific Discovery | vydavatel = C. A. Mace |místo = Cambridge |edice= |isbn = |jazyk = anglicky}}</ref> Tvrdíme-li například: "Bůh stvořil svět", může to být pravdivé i nepravdivé tvrzení, protože žádný test nemůže prokázat jeho pravdivost ani jeho nepravdivost. Proto je podobné tvrzení nevědecké. Popper rozděluje nevědecké obory na filosofické, matematické, mytologické a náboženské a uvádí, že ve všech těchto oborech je možné vyjadřování metafyzické i pseudovědecké, protože neexistují žádné přesné znaky pro jejich rozlišení.<ref name="Conjectures">{{Citace elektronického periodika
⚫
=== Pseudověda v kontrastu s protovědou a jinými ne-vědami ===
| příjmení = Popper | jméno = Karl R. | titul = Science: Conjectures and Refutations | periodikum = Britisch Council | datum vydání = 1963 | místo = Cambridge
| url = http://philosophyfaculty.ucsd.edu/faculty/rarneson/Courses/popperphil1.pdf Science: Conjectures and Refutations | jazyk = anglicky}}</ref> Uvádí [[Astrologie|astrologii]] a [[Psychoanalýza|psychoanalýzu]] jako příklady pseudovědy a [[Albert Einstein|Einsteinovu]] [[speciální teorie relativity|speciální teorii relativity]] jako příklad vědy.
V roce 1975 argumentoval filosof vědy [[Paul Feyerabend]] z pohledu sociologie vědy, že rozdíl mezi vědou a pseudovědou není možný, ani žádoucí.<ref name="Feyerabend">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Feyerabend | jméno = Paul | titul = Against Method: Outline of an anarchistic Theory of Knowledge | periodikum = Analytical Index | datum vydání = 1975 | url = http://www.marxists.org/reference/subject/philosophy/works/ge/feyerabe.htm Anarchistic Theory of Knowledge | jazyk = anglicky}}</ref>
O Feyerabendově pohledu z pozice anarchistické teorie věd se kriticky vyjádřil mimo jiné Hugh G. Gauch Jr. v roce 2003 slovy: ''Podobná kritika nepřísluší opravdovým vědcům, ale pistolníkům, kteří vedou takzvanou vědeckou válku z velké vzdálenosti''.<ref name="Gauch"/>

V roce 1978 navrhl [[Paul Thagard]], aby primární odlišení vědy od pseudovědy bylo založeno na principu kdy zastánci alternativních teorií musí být schopni po delší dobu argumentativně vyvrátit námitky svých oponentů.<ref name="Thagard">{{Citace knihy | příjmení = Thagard | jméno = P. R. | |rok = 1978 | titul = Why astrology is a pseudoscience, East Lansing: Philosophy of Science Association)| vydavatel = Asquith PD and Hacking |místo = |edice= |isbn = |jazyk = anglicky}}</ref> a [[Mario Bunge]] navrhl rozlišení mezi vírou a výzkumem a pomoci tím k snadnějšímu rozlišení.<ref name="Bunge">{{Citace knihy | příjmení = Bunge | jméno = M. | |rok = 1983 | titul = Demarcating science from pseudoscience | vydavatel = Fundamenta Scientiae |místo = |edice=3:369-388 |isbn = |jazyk = anglicky}}</ref>Mezi spornými otázkami, které ztěžují rozlišení mezi vědou a pseudovědou jsou nové teorie a metodologie a vypracování vědeckého stanoviska na tyto nové informace.<ref name="Thagard"/> Tagard říká: "Můžeme navrhnout následující princip odlišení: Teorie nebo nauka, která má být údajně vědecká je pseudovědecká když a jenom když téměř neusiluje o vývoj své teorie, nejeví delší dobu zájem své pokusy kriticky porovnat ve vztahu k jiným a selektivně podle potřeby důkazy přijímá, nebo nepřijímá." Z pohledu sociologie Tagaard zastával názor že: "rozdíl mezi vědou a pseudovědou z filosofického hledisku je pokus o zvrácení důvěry veřejnosti ve vztahu k přírodním vědám"

Na konci 20. století určil H. G. Gauch Jr. kritéria, která určují, jestli jsou některé nauky, metodologie nebo praktiky vědecké nebo nevědecké a stanovil, že tato kritéria nelze jednoznačně určit pro všechny obory. Existují ale určité základní principy, které jsou všeobecně uznávané, jako je například opakovatelnost, nebo objektivní ověřitelnost.<ref name="Gauch">
{{Citace knihy | příjmení = Gauch | jméno = Hugh G. Jr.| |rok = 2003 | titul = Scientific Method in Practice | vydavatel = Cambridge University Press |místo = Cambridge |edice= |isbn = 978-0521017084 |jazyk = anglicky}}</ref> Úmyslem podobných principů je věcné zhodnocení opakovatelnosti stejných výsledků v těch samých podmínkách, aby se mohlo v budoucím [[výzkum]]u zjistit, jestli nějaká [[hypotéza]] nebo [[teorie]] se vztahuje k danému [[fenomén]]u a jestli může být prokázána jak statistická signifikance, tak i ve statistická pravděpodobnost a ověřena různými výzkumníky.<ref name="Gauch"/> --[[Wikipedista:Vbhubeny|Vbhubeny]] 2. 2. 2010, 17:49 (UTC)

⚫
== Pseudověda v kontrastu s protovědou a jinými ne-vědami ==
Protověda je pojem někdy užívaný k popisu hypotéz, které ještě nebyly adekvátně testovány vědeckými metodami, ale které jsou jinak buď konzistentní se současnými vědeckými poznatky, nebo které jsou sice nekonzistentní, ale nabízejí rozumné vysvětlení této nekonzistence. Mohou být tedy popsány jako přechodná forma souboru praktických znalostí ve vědě. Naproti tomu pojem pseudověda je rezervován pro označní teorií, které jsou buď prakticky nebo z principu netestovatelné, nebo které jsou obhajovány navzdory tomu, že byly testováním vyvráceny.
Protověda je pojem někdy užívaný k popisu hypotéz, které ještě nebyly adekvátně testovány vědeckými metodami, ale které jsou jinak buď konzistentní se současnými vědeckými poznatky, nebo které jsou sice nekonzistentní, ale nabízejí rozumné vysvětlení této nekonzistence. Mohou být tedy popsány jako přechodná forma souboru praktických znalostí ve vědě. Naproti tomu pojem pseudověda je rezervován pro označní teorií, které jsou buď prakticky nebo z principu netestovatelné, nebo které jsou obhajovány navzdory tomu, že byly testováním vyvráceny.


Je sporné, zda mohou být mezi pseudovědou, protovědou a vědou vedeny smyslupné hranice. Zejména tam, kde je signifikantní kulturní nebo historický odstup, může být protověda chybně interpretována jako pseudověda (např. [[alchymie]] z pohledu [[chemie]]). Po více než století trvajícím dialogu mezi [[filosofie vědy|filozofy vědy]] a [[vědec|vědci]] nejrůznějších disciplín a navzdory široké shodě o základní [[vědecká metoda|vědecké metodě]], je hranice mezi vědou a pseudovědou stále předmětem diskuzí. Tento tzv. ''demarkační problém'' může být problematický v situaci, kdy obvyklé vědecké postupy hodnocení teorií a hypotéz (např. experiment, logika) nemohou být aplikovány na některé úsudky.
Je sporné, zda mohou být mezi pseudovědou, protovědou a vědou vedeny smyslupné hranice. Zejména tam, kde je signifikantní kulturní nebo historický odstup, může být protověda chybně interpretována jako pseudověda (např. [[alchymie]] z pohledu [[chemie]]). Po více než století trvajícím dialogu mezi [[filosofie vědy|filozofy vědy]] a [[vědec|vědci]] nejrůznějších disciplín a navzdory široké shodě o základní [[vědecká metoda|vědecké metodě]], je hranice mezi vědou a pseudovědou stále předmětem diskuzí. Tento tzv. ''demarkační problém'' může být problematický v situaci, kdy obvyklé vědecké postupy hodnocení teorií a hypotéz (např. experiment, logika) nemohou být aplikovány na některé úsudky.


=== O užitečnosti nálepek ===
== O užitečnosti nálepek ==
[[Filosofie vědy|Filozof vědy]] [[Larry Laudan]] tvrdil, že pojem pseudověda nemá vědecký smysl a většinou popisuje naše emoce: ''"Když se máme postavit a být počítáni na stranu rozumu, měli bychom vypustit pojmy pseudověda a nevědecký z našeho slovníku; jsou to jen prázdné fráze, které pouze působí na emoce."''
[[Filosofie vědy|Filozof vědy]] [[Larry Laudan]] tvrdil, že pojem pseudověda nemá vědecký smysl a většinou popisuje naše emoce: ''"Když se máme postavit a být počítáni na stranu rozumu, měli bychom vypustit pojmy pseudověda a nevědecký z našeho slovníku; jsou to jen prázdné fráze, které pouze působí na emoce."''


[[Richard McNally]], profesor [[psychologie]] na [[Harvard University]], prohlašuje: ''"Pojem pseudověda se stal něco málo víc než pobuřující módní slovo sloužící k rychlému sestřelení oponenta v mediální diskuzi"'' a ''"Když si terapeut činí nároky na základě svých léčebných zásahů, neměli bychom ztrácet čas snahou zjistit, zda jeho zásahy patří do pseudovědy. Raději bychom se ho měli ptát: Jak víš, že tvé zásahy fungují? Jaké máš důkazy?"''. Principy [[Evidence Based Medicine|medicíny založené na důkazech]] jsou však postaveny právě na tom, že se lékař ptá především na důkazy účinnosti, jako pseudovědecká je hodnocena spíše snaha se dokazování účinnosti vyhnout.<ref name="Gr2003">{{Citace monografie
[[Richard McNally]], profesor [[psychologie]] na [[Harvard University]], prohlašuje: ''"Pojem pseudověda se stal něco málo víc než pobuřující módní slovo sloužící k rychlému sestřelení oponenta v mediální diskuzi"'' a ''"Když si terapeut činí nároky na základě svých léčebných zásahů, neměli bychom ztrácet čas snahou zjistit, zda jeho zásahy patří do pseudovědy. Raději bychom se ho měli ptát: Jak víš, že tvé zásahy fungují? Jaké máš důkazy?"''. Principy [[Evidence Based Medicine|medicíny založené na důkazech]] jsou však postaveny právě na tom, že se lékař ptá především na důkazy účinnosti, jako pseudovědecká je hodnocena spíše snaha se dokazování účinnosti vyhnout.<ref name="Gr2003">{{Citace monografie | příjmení = Greenhalgh
⚫
| jméno = T. | titul = Jak pracovat s vědeckou publikací | vydavatel = Grada | místo = Praha
| příjmení = Greenhalgh
| rok = 2003 | isbn = 80-247-0310-6 | strany = 201 | jazyk = cs}}</ref>
| jméno = T.
⚫
| titul = Jak pracovat s vědeckou publikací
| vydavatel = Grada
| místo = Praha
| rok = 2003
| isbn = 80-247-0310-6
| strany = 201
| jazyk = cs
}}</ref>



{{Překlad
{{Překlad

Verze z 3. 2. 2010, 10:40

Frenologie byla zřejmě první oborem označeným za pseudovědu

Pseudověda a pavěda jsou označení pro takové druhy znalostí či postupů, které jejich vykonavatelé považují či prohlašují za vědecké a používají k jejich prezentaci vědecký nebo vědecky vypadající jazyk, ale nedodržují přitom základní pravidla vědy (například nemají povahu ověřitelné vědecké metody, teze či teorie nenacházejí potvrzení ve vědeckých výzkumech nebo jsou dokonce v rozporu s pozorováními apod.[1][2]).[3][4] Tato označení jsou vnímána jako hanlivá (dehonestující).[5][6][7] Předpona pseudo je odvozena z řeckého slova pseudos znamenajícího lež nebo klam. Předpona pa je praslovanského původu a základnímu slovu přidává význam nepravý, podřadný, menší atd.[8]

V podobném významu používal Richard Feynman i pojem kargokultická věda (podle podobnosti s cargo kulty).

Některé z oborů nebo postupů, které jsou některými skupinami (typicky kluby skeptiků nebo obránci mainstreamového paradigmatu) označovány za pseudovědecké, mohou být současně jiným skupinami (například představiteli dotčených směrů) označovány například jako alternativní věda. To však neznamená, že by všechny alternativní nebo obecně nepřijímané vědecké přístupy byly označovány za pseudovědu.

Historie pojmu

Za první použití pojmu je považován text z roku 1843, v němž francouzský fyziolog François Magendie za pseudo-vědu (tehdy ještě se spojovníkem) své doby označil frenologii.[9]

Užívání pojmu je spjato především s moderním scientismem a s vědecko-skeptickým hnutím, které je v Česku zastoupeno například klubem Sisyfos.[zdroj⁠?]

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Odlišení vědy od pseudovědy

Možnost oddělení nauky „vědecké“ od „pseudovědecké“ na základě vědeckých principů je samo o sobě kontroverzní záležitostí neustále diskutovanou filozofíí vědy. Vzhledem k tomu, že termíny „pavěda“ nebo i „pseudověda“ mají negativní vyznění, osoby, které jsou hodnoceny tímto způsobem, takřka vždy odmítají klasifikaci a zásady, podle kterých se klasifikace provádí.

Identifikace pseudovědecké práce

Podle sborníku Covera a Curda z roku 1998 lze obor, praxi nebo oblast bádání důvodně nazvat pseudovědeckými, pokud

  1. jsou prezentovány jako by byly v souladu s všeobecně přijatými normami vědeckého výzkumu, ale zároveň
  2. prokazatelně nedokážou těmto normám vyhovět, především kvůli nesprávnému použití vědecké metody.[10]

Mezi indikátory špatné vědecké práce, navržené různými autory a v různých kontextech, patří:

Užívání vágních, přehnaných nebo netestovatelných tvrzení

  • Prosazování vědeckých tezí, které jsou spíš vágní než precizní a které nejsou doloženy konkrétními měřeními.[11]
  • Opomenutí nutnosti racionálně užívat principu úspornosti, tj. tam, kde je možné více funkčních vysvětlení, zanedbání hledání takového, které vyžaduje co možná nejméně dodatečných předpokladů (viz též Occamova břitva)[12]
  • Užívání obskurního jazyka nebo nesprávné užívání zjevně odborného slangu ve snaze vyzdobit tvrzení vnějškovým dojmem vědeckosti.
  • Nespecifikování okrajových podmínek: Většina uznávaných vědeckých teorií předkládá okrajové podmínky (meze), ve kterých se předpovídaný fenomén uplatňuje a ve kterých se neuplatňuje.[13]

Přehnané spoléhání na potvrzování a nikoliv na vyvracení

  • Prosazování vědeckých tezí, které nelze falsifikovat v případě jejich nesprávnosti, nepřesnosti nebo bezvýznamnosti[14]
  • Trvání na tvrzeních, že teorie něco předpovídá, aniž by bylo předvedeno, že to skutečně předpovídá[15]
  • Uplatňování teze, že co nebylo prokázáno jako nepravdivé, musí být pravdivé a obráceně (vizte: Logický klam#Argument oslovující nevědomost)[16]
  • Přehnané spoléhání se na dobrozdání a vyprávění. Takové důkazy mohou být užitečné při objevování (tj. při vytváření hypotéz), ale neměly by být užívány při zkoumání oprávněnosti (tj. při testování hypotézy).[17]
  • Výběrové vyhodnocování experimentálních výsledků: předkládání dat, u kterých se zdá, že potvrzují vlastní tvrzení, a potlačování nebo odmítání vzít v úvahu data, která tvrzením odporují.[18]
  • Obrácené břemeno důkazů. Ve vědě spočívá důkazní břemeno na člověku, který věc tvrdí, nikoliv na kritikovi. „Pseudovědecké“ argumenty často obracejí tento princip a požadují, aby skeptici dokázali nade vší pochybnost, že tvrzení (např. předpoklad účinnosti nové terapeutické techniky) je nepravdivé. Je v zásadě nemožné prokázat všeobecnou negaci, takže tato taktika nesprávně uvaluje důkazní břemeno na skeptika a nikoliv na obhájce tvrzení.[19]
  • Odvolávání se k holismu: Zastánci pseudovědeckých tvrzení, především v oblastech léčitelství, alternativní medicíny, přírodní medicíny a duševního zdraví se často uchylují k „holistické mantře“, aby vysvětlili negativní nálezy.[20]

Uzavřenost před zkoumáním jinými experty

  • Vyhýbání se tomu, aby byly teorie před publikací výsledků posouzeny jinými odborníky („věda přes tiskové konference“).[21] Někteří zastánci teorií, které odporují uznávaným vědeckým teoriím, nechtějí svou práci podrobit nezřídka nevybíravé kritice jiných odborníků, což někdy zdůvodňují předpokládanou zaujatostí vůči tezím odporujícím zavedeným paradigmatům, a někdy tím, že tvrzení nelze adekvátně zhodnotit užitím standardních vědeckých metod. Jelikož zůstávají v izolaci vůči zkoumání jiných odborníků, vzdávají se možnosti korigující zpětné vazby od informovaných kolegů.[22]
  • Neposkytování adekvátních informací jiným výzkumníkům k reprodukování proklamovaných výsledků.[23]
  • Prohlašování znalostí za tajemství nebo vlastnictví, zejména při výzvách k poskytnutí dat nebo metodologie k prozkoumání.[24]

Nedostatečný vývoj

  • Neschopnost vyvíjet se a reagovat na dodatečné důkazy svých tvrzení.[25] Terrence Hines označil astrologii jako subjekt, který se za poslední dvě tisíciletí změnil jen velmi málo.[26]
  • Chybějící schopnost samoopravy: při vědeckovýzkumných programech nezřídka vznikají chyby, ale v průběhu času je sklon tyto chyby eliminovat.[27] Na druhou stranu teorii lze obvinit z pseudovědeckosti, pokud zůstává nezměněna navzdory neslučitelným důkazům.[28]

Přesouvání sporů do osobní roviny


Subjekty mohou být považovány za pseudovědecké z různých důvodů; Popper považoval astrologii za pseudovědu jednoduše proto, že astrologové udržují svá tvrzení tak vágní, že jsou z principu nevyvratitelná, zatímco Thagard zastával tentýž názor, protože astrologové téměř neusilují o vývoj své teorie, nejeví zájem o pokusy kriticky porovnat jejich teorii vůči ostatním a jsou při přijímání důkazů selektivní. Obecněji, Thagard zastával názor, že pseudověda inklinuje k zaměření na vnější dojem než na kauzální vztahy.

Část kritiky vedoucí k obvinění z pseudovědeckosti je platná v určitém rozsahu také na některé nové vážně míněné vědecké práce. To zahrnuje:

  • teze nebo teorie nenavazující na předcházející experimentální výsledky
  • tvrzení odporující experimentálně zjištěným výsledkům
  • práce nefungující při aplikaci standardních koncepčních definic
  • emocemi podbarvený odpor vědecké komunity vůči novým tvrzením a teoriím [31]

Věda je také odlišitelná od zjevení, teologie nebo duchovna v tom, že prohlašuje, že nabízí vhled do fyzického světa, získaný „vědeckým“ způsobem. Myšlenkové systémy pocházející od „boha“ nebo získané „vnuknutím“ se nepovažují za pseudovědu, pokud se neprohlašují být vědeckými nebo se nepokoušejí nahradit dobře zavedenou vědu.

Některé postoje a všeobecně zastávané názory v populární vědě nesplňují vědecká kritéria. Populární věda někdy špatně rozlišuje mezi vědou a pseudovědou v široké veřejnosti nebo dokonce zahrnuje i science fiction.[32] Populární věda je vskutku zaplavována, a někdy také vychovává lidi, kteří nepovažují za závazné dodržovat vědeckou metodu a využívat posuzování jinými odborníky.

Kritika konceptu pseudovědy

Frenologie

V roce 1843 byla Frenologie[33] zřejmě prvním oborem označeným za pseudovědu, když její zastánci začali tvrdit, že stavba lebky souvisí s duševními schopnostmi a charakterovými rysy člověka. Prohlásili, že duch se nachází v mozku, což se příčilo tehdejšímu názoru, že duch je nehmotná součást duše člověka.[34]

V polovině 20. století navrhl Karl Popper kritéria, jak identifikovat vědeckou metodu od metody nevědecké.[35] Tvrdíme-li například: "Bůh stvořil svět", může to být pravdivé i nepravdivé tvrzení, protože žádný test nemůže prokázat jeho pravdivost ani jeho nepravdivost. Proto je podobné tvrzení nevědecké. Popper rozděluje nevědecké obory na filosofické, matematické, mytologické a náboženské a uvádí, že ve všech těchto oborech je možné vyjadřování metafyzické i pseudovědecké, protože neexistují žádné přesné znaky pro jejich rozlišení.[36] Uvádí astrologii a psychoanalýzu jako příklady pseudovědy a Einsteinovu speciální teorii relativity jako příklad vědy.

V roce 1975 argumentoval filosof vědy Paul Feyerabend z pohledu sociologie vědy, že rozdíl mezi vědou a pseudovědou není možný, ani žádoucí.[37] O Feyerabendově pohledu z pozice anarchistické teorie věd se kriticky vyjádřil mimo jiné Hugh G. Gauch Jr. v roce 2003 slovy: Podobná kritika nepřísluší opravdovým vědcům, ale pistolníkům, kteří vedou takzvanou vědeckou válku z velké vzdálenosti.[38]

V roce 1978 navrhl Paul Thagard, aby primární odlišení vědy od pseudovědy bylo založeno na principu kdy zastánci alternativních teorií musí být schopni po delší dobu argumentativně vyvrátit námitky svých oponentů.[39] a Mario Bunge navrhl rozlišení mezi vírou a výzkumem a pomoci tím k snadnějšímu rozlišení.[40]Mezi spornými otázkami, které ztěžují rozlišení mezi vědou a pseudovědou jsou nové teorie a metodologie a vypracování vědeckého stanoviska na tyto nové informace.[39] Tagard říká: "Můžeme navrhnout následující princip odlišení: Teorie nebo nauka, která má být údajně vědecká je pseudovědecká když a jenom když téměř neusiluje o vývoj své teorie, nejeví delší dobu zájem své pokusy kriticky porovnat ve vztahu k jiným a selektivně podle potřeby důkazy přijímá, nebo nepřijímá." Z pohledu sociologie Tagaard zastával názor že: "rozdíl mezi vědou a pseudovědou z filosofického hledisku je pokus o zvrácení důvěry veřejnosti ve vztahu k přírodním vědám"

Na konci 20. století určil H. G. Gauch Jr. kritéria, která určují, jestli jsou některé nauky, metodologie nebo praktiky vědecké nebo nevědecké a stanovil, že tato kritéria nelze jednoznačně určit pro všechny obory. Existují ale určité základní principy, které jsou všeobecně uznávané, jako je například opakovatelnost, nebo objektivní ověřitelnost.[38] Úmyslem podobných principů je věcné zhodnocení opakovatelnosti stejných výsledků v těch samých podmínkách, aby se mohlo v budoucím výzkumu zjistit, jestli nějaká hypotéza nebo teorie se vztahuje k danému fenoménu a jestli může být prokázána jak statistická signifikance, tak i ve statistická pravděpodobnost a ověřena různými výzkumníky.[38] --Vbhubeny 2. 2. 2010, 17:49 (UTC)

Pseudověda v kontrastu s protovědou a jinými ne-vědami

Protověda je pojem někdy užívaný k popisu hypotéz, které ještě nebyly adekvátně testovány vědeckými metodami, ale které jsou jinak buď konzistentní se současnými vědeckými poznatky, nebo které jsou sice nekonzistentní, ale nabízejí rozumné vysvětlení této nekonzistence. Mohou být tedy popsány jako přechodná forma souboru praktických znalostí ve vědě. Naproti tomu pojem pseudověda je rezervován pro označní teorií, které jsou buď prakticky nebo z principu netestovatelné, nebo které jsou obhajovány navzdory tomu, že byly testováním vyvráceny.

Je sporné, zda mohou být mezi pseudovědou, protovědou a vědou vedeny smyslupné hranice. Zejména tam, kde je signifikantní kulturní nebo historický odstup, může být protověda chybně interpretována jako pseudověda (např. alchymie z pohledu chemie). Po více než století trvajícím dialogu mezi filozofy vědy a vědci nejrůznějších disciplín a navzdory široké shodě o základní vědecké metodě, je hranice mezi vědou a pseudovědou stále předmětem diskuzí. Tento tzv. demarkační problém může být problematický v situaci, kdy obvyklé vědecké postupy hodnocení teorií a hypotéz (např. experiment, logika) nemohou být aplikovány na některé úsudky.

O užitečnosti nálepek

Filozof vědy Larry Laudan tvrdil, že pojem pseudověda nemá vědecký smysl a většinou popisuje naše emoce: "Když se máme postavit a být počítáni na stranu rozumu, měli bychom vypustit pojmy pseudověda a nevědecký z našeho slovníku; jsou to jen prázdné fráze, které pouze působí na emoce."

Richard McNally, profesor psychologie na Harvard University, prohlašuje: "Pojem pseudověda se stal něco málo víc než pobuřující módní slovo sloužící k rychlému sestřelení oponenta v mediální diskuzi" a "Když si terapeut činí nároky na základě svých léčebných zásahů, neměli bychom ztrácet čas snahou zjistit, zda jeho zásahy patří do pseudovědy. Raději bychom se ho měli ptát: Jak víš, že tvé zásahy fungují? Jaké máš důkazy?". Principy medicíny založené na důkazech jsou však postaveny právě na tom, že se lékař ptá především na důkazy účinnosti, jako pseudovědecká je hodnocena spíše snaha se dokazování účinnosti vyhnout.[41]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pseudoscience#Criticisms of the concept of pseudoscience na anglické Wikipedii.

Reference

  1. ↑ například Hewitt et al. Conceptual Physical Science, Addison Wesley, 3. vydání (18. července 2003) ISBN 0-321-05173-4
    Bennett et al. The Cosmic Perspective, Addison Wesley, 3. vydání (25. července 2003) ISBN 0-8053-8738-2
  2. ↑ Gauch HG Jr. Scientific Method in Practice (2003)
  3. ↑ "Pseudoscientific - pretending to be scientific, falsely represented as being scientific" z Oxford American Dictionary, vydal Oxford English Dictionary.
  4. ↑ "A pretended or spurious science; a collection of related beliefs about the world mistakenly regarded as being based on scientific method or as having the status that scientific truths now have.", z druhého vydání Oxford English Dictionary z roku 1989.
  5. ↑ Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Academia, Praha, 1994, hesla pseudo~/~věda a pavěda
  6. ↑ Nový akademický slovník cizích slov, Academia, Praha, 2005. Slovo „pseudověda“ je označeno jako expresivní a hanlivé ve významu „nepravá, pochybná věda, lživěda, pavěda“
  7. ↑ Slovník českých synonym a antonym, Lingea, Brno, 2007, hesla pavěda a pseudověda
  8. ↑ Jiří Rejzek. Český etymologický slovník, LEDA Voznice, 2001
  9. ↑ François Magendie: An Elementary Treatise on Human Physiology., 1843 (5. vydání Tr. John Revere. New York: Harper, str. 150).
  10. ↑ Cover JA, Curd M (Eds, 1998) Philosophy of Science: The Central Issues, 1-82
  11. ↑ např. Gauch (2003) op cit na str. 211 ff (Probability, „Common Blunders“)
  12. ↑ Gauch HG Jr. (2003) op cit 269 ff, „Parsimony and Efficiency“
  13. ↑ Hines T (1988) Pseudoscience and the Paranormal: A Critical Examination of the Evidence Buffalo NY: Prometheus Books. A Skeptical Inquirer Reader
  14. ↑ Lakatos I (1970) „Falsification and the Methodology of Scientific Research Programmes.“ in Lakatos I, Musgrave A (eds) Criticism and the Growth of Knowledge pp 91-195; Popper KR (1959) The Logic of Scientific Discovery
  15. ↑ např. Gauch (2003) op cit na 178 ff (Deductive Logic, „Fallacies“), a v 211 ff (Probability, „Common Blunders“). např. [1] Macmilllan Encyclopedia of Philosophy Díl 3, „Fallacies“ 174 'ff, zvláště sekce v „Ignoratio elenchi“
  16. ↑ Macmillan Encyclopedia of Philosophy díl 3, „Fallacies“ 174 'ff zvláště 177-178
  17. ↑ Bunge M (1983) Demarcating science from pseudoscience Fundamenta Scientiae 3:369-388, 381
  18. ↑ Thagard (1978)op cit na 227, 228
  19. ↑ Lilienfeld SO (2004) Science and Pseudoscience in Clinical Psychology Guildford Press (2004) ISBN 1-59385-070-0
  20. ↑ Ruscio J (2001) Clear thinking with psychology: Separating sense from nonsense, Pacific Grove, CA: Wadsworth
  21. ↑ Peer review and the acceptance of new scientific ideas (Varování 469 kB PDF)*Peer review – process, perspectives and the path ahead; Lilienfeld (2004) op cit Z druhého pohledu, např. Peer Review as Scholarly Conformity
  22. ↑ Ruscio (2001) op cit.
  23. ↑ Gauch (2003) op cit 124 ff"
  24. ↑ Gauch (2003) op cit 124 ff"
  25. ↑ Lakatos I (1970) „Falsification and the Methodology of Scientific Research Programmes.“ v Lakatos I, Musgrave A (eds.) Criticism and the Growth of Knowledge 91-195; Thagard (1978) op cit píše: „We can now propose the following principle of demarcation: A theory or discipline which purports to be scientific is pseudoscientific if and only if: it has been less progressive than alternative theories over a long period of time, and faces many unsolved problems; but the community of practitioners makes little attempt to develop the theory towards solutions of the problems, shows no concern for attempts to evaluate the theory in relation to others, and is selective in considering confirmations and disconfirmations.“
    Překlad: „Nyní můžeme vytýčit následující demarkační princip: Obor nebo teorie aspirující na to být vědecká, je pseudovědecká tehdy a jen tehdy, když je po dlouhý čas méně progresívní než alternativní teorie a je vystavena mnoha nevyřešeným problémům; komunita odborníků se však málo snaží teorii rozvíjet tak, aby problémy řešila, nejeví zájem o srovnávání teorie s alternativními teoriemi a je výběrová při úvahách, co teorii potvrzuje a co nepotvrzuje“
  26. ↑ Hines T, Pseudoscience and the Paranormal: A Critical Examination of the Evidence, Prometheus Books, Buffalo, NY, 1988. ISBN 0-87975-419-2. Thagard (1978) op cit 223 ff
  27. ↑ name=Ruscio120>Ruscio J (2001) op cit. p120
  28. ↑ Práce Scientists Confront Velikovsky (1976) Cornell University, se těmito rysy také do určité hloubky zabývá, stejně jako práce Thomase Kuhna, např. The Structure of Scientific Revolutions (1962), která také diskutuje některé prvky v seznamu charakteristik pseudovědy.
  29. ↑ a b Devilly GJ (2005) Power therapies and possible threats to the science of psychology and psychiatry Austral NZ J Psych 39:437-445(9) Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Devilly“ použit vícekrát s různým obsahem
  30. ↑ např. archivefreedom.org prohlašujícící, že „The list of suppressed scientists even includes Nobel Laureates!“ … přeloženo „Seznam potlačovaných vědců zahrnuje i laureáty Nobelovy ceny!“
  31. ↑ Kuhn TS (1962) The Structure of Scientific Revolutions
  32. ↑ [2]
  33. ↑ MAGENDIE, François. An Elementary Treatise on Human Physiology. New York): John Revere Harper, 1843. (5). (anglicky) 
  34. ↑ BOWLER, Peter J. Evolution: The History of an Idea. Amerika): University of California Press, 2003. (3). ISBN 0-52023693-9. (anglicky) 
  35. ↑ POPPER, Karl R. The Logic of Scientific Discovery. Cambridge: C. A. Mace, 1957. (anglicky) 
  36. ↑ POPPER, Karl R. Science: Conjectures and Refutations. Britisch Council [online]. Cambridge: 1963. Science: Conjectures and Refutations Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ FEYERABEND, Paul. Against Method: Outline of an anarchistic Theory of Knowledge. Analytical Index [online]. 1975. Anarchistic Theory of Knowledge Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ a b c GAUCH, Hugh G. Jr. Scientific Method in Practice. Cambridge: Cambridge University Press, 2003. ISBN 978-0521017084. (anglicky) 
  39. ↑ a b THAGARD, P. R. Why astrology is a pseudoscience, East Lansing: Philosophy of Science Association). [s.l.]: Asquith PD and Hacking, 1978. (anglicky) 
  40. ↑ BUNGE, M. Demarcating science from pseudoscience. [s.l.]: Fundamenta Scientiae, 1983. (3:369-388). (anglicky) 
  41. ↑ GREENHALGH, T. Jak pracovat s vědeckou publikací. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-0310-6. S. 201. 

Externí odkazy

(česky)

  • [3] - Pseudovědecké představy o pojmu energie
  • [4] - pavědecký výzkum v SSSR, jehož cílem bylo vytvořit z ozimé pšenice pšenici s vlastnostmi jarní pšenice

(anglicky)

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pseudověda&oldid=4903801“
Zdroj datcs.wikipedia.org
Originálcs.wikipedia.org/wiki/w/index.php
X 
Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz > Aktuálně > Monitor tisku > Wikipedie
pondělí 24.6.2024 10:07:27

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange

Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

Reklama na kurzy.cz

Kontakty pro kurzy.cz

Vyloučení odpovědnosti

Použití | RSS | HTML kódy | S